Cvičení 6
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Téma
SLOVESA MLUVNICKÉ KATEGORIE PROCVIČOVÁNÍ
mluvnické kategorie přídavných jmen
Příběh
V příběhu CVIČENÍ NA MLUVNICKÉ KATEGORIE PŘÍDAVNÝCH JMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Budjac.
vetsinou jsem delal chyby v padech
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen
Cvičení 4
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příběh
V příběhu LETY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel GejmrOvec.
Nepomohlo mi to
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel GejmrOvec.
Řekne mi někdo mluvnické kategorie ke slovu lety (roky) ??????
Zdroj: Příběh Lety
Cvičení 7
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příběh
V příběhu KTERE MLUVNICKE VYZNAMY PRIDAVNA JMENA VYJADRUJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Rakovský.
ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jindra.
Jde o mluvnické kategorie a je to druh, vzor, rod, číslo a pád. Pochopit jednotlivé kategorie pomůže cvičení, které je k dispozici zde: https://www.pravopiscesky.c…
Zdroj: Příběh Ktere mluvnicke vyznamy pridavna jmena vyjadruji
Cvičení 1
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příběh
V příběhu ETYMOLOGIE SLOVA KRAUL (STYL PLAVÁNÍ) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den,
Vysvětlí mi někdo z čeho pochází slovo kraul.
A další- od jakého základu je odvozeno slovo splyvat.
Děkuji H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav.
Od anglického slovesa to crawl
Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo konečně
Cvičení 5
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Poradna
V naší poradně s názvem ÚPLNĚ - JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Ráda bych se zeptala: Je slovo - úplně - číslovka nebo příslovce. Ve větě - Liška na veverku úplně zapomněla.
Děkuji
S pozdravem
Kateřina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Příslovce ze všech vyjmenovaných slov?
Myslím si, že je to jen jedno slovo a to slovo brzy. Všechna ostatní jsou vesměs podstatná jména, zejména a slovesa.
Zdroj: Příběh Úplně - jaký je slovní druh
Cvičení 3
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Příběh
V příběhu CVIČENÍ NA PODSTATNÁ JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Točoňová.
Dobrý večer, tohle procvičování mně baví, ale vadí mi, že se tady opakují slova (např.:pod lampou, atd.) Jinak děkuji za procvičování.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na podstatná jména
Cvičení 2
U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.
Poradna
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, prosím, jaký slov.druh je spojení Kéž by bylo u nás ve městě....by bylo-je to sloveso?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova BY je sloveso. Slovo BY je sloveso vyjadřující podmiňovací způsob.
Slovní druh slova BYLO je sloveso. Slovo BYLO je minulý čas od slovesa být.
Zdroj: Příběh Jaký slovní druh je slovo kam
Dějová slovesa při vypravování
Při vypravování mají dějová slovesa velmi důležitou roli, jejich úkolem je totiž posouvat děj, žádné správné vypravování se bez nich tedy neobejde a nelze je při vypravování vynechat.
Zdroj: Dějová slovesa
Příběh
V příběhu CVIČENÍ NA ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Prasátko.
skvělé procvičování doporučuju 10/10
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: Příběh Cvičení na zájmena
Dělení podle mluvnické kategorie čísla
Podstatná jména se také dají dělit podle mluvnické kategorie čísla. Některá podstatná jména totiž existují jen ve tvaru jednotného čísla a jiná zase jen ve tvaru množného čísla.
Podstatná jména, která tvoří obě čísla
Jednotné číslo podstatného jména
Pes, Psi
Množné číslo podstatného jména
Člověk, Lidé
Podstatná jména látková
Podstatná jména látková označují konkrétní materiál (= látku) a vyskytují se v jednotném čísle. Pokud se takové podstatné jméno použije v množném čísle, musí se zároveň pojit se jménem označujícím množství.
Jednotné číslo
Mouka, Zlato
Množné číslo
Dva pytle mouky, Tři váčky zlata
Podstatná jména pomnožná
Podstatná jména pomnožná se vyskytují pouze ve tvaru množného čísla a to i v případě, kdy označují jedno podstatné jméno. Podle jejich tvaru se nedá určit, jestli se jedná o jeden nebo dva předměty. Je třeba znát souvislost. Pojí se s nimi množná ukazovací zájmena TY a TA.
Jednotné číslo
(Jedny) prázdniny, (Jedny) brýle
Množné číslo
(Dvoje) prázdniny, (Dvoje) brýle
Podstatná jména hromadná
Podstatná jména hromadná označují více předmětů, ale mají tvar jednotného čísla . Pojí se s nimi jednotná ukazovací zájmena TEN, TA, TO .
Podstatná jména hromadná
Hmyz (= ten hmyz = jednotné číslo, ale myšleno je více brouků)
Vojsko (= to vojsko = jednotné číslo, ale myšleno je více vojáků)
Zdroj: Abstraktní podstatná jména
Poradna
V naší poradně s názvem POVIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Slovo povidla:
Prosím, chtěla bych si ověřit, že slovo POVIDLA se skloňuje podle vzoru "město".
Děkuji H.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo POVIDLA se skloňují podle vzoru město v množném čísle. Pouze v druhém pádě dochází k výjimce (měst, povidel).
nominativ - povidla
genitiv - povidel
dativ - povidlům
akuzativ - povidla
vokativ - povidla
lokál - povidlech
instrumentál - povidly.
Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.
Zdroj: Příběh Povidla
Slovesa
Pátým slovním druhem jsou slovesa, která vyjadřují, děj, činnost, stav. Ptáme se na ně: CO PODMĚT DĚLÁ?
Příklad: Kočka leze přes plot (CO DĚLÁ KOČKA?).
Zdroj: Jak se ptáme na slovní druhy
Dějová slovesa
Slovesa jsou pátým slovním druhem, který se řadí také do skupiny ohebných slovních druhů, protože slovesa se dají časovat. Sloveso se ve větě vyskytuje obvykle v podobě přísudku (ale sloveso v infinitivu může být také třeba podmětem). Funkce slovesa v přísudku bývá zásadní, protože jeho úkolem je vyjadřovat činnost, stav, nebo i změnu stavu.
U slovesa se kromě mluvnických kategorií (osoba, číslo, čas, způsob, rod, vid, třída) dá určovat i jeho druh.
Slovesa tak mohou být plnovýznamová a neplnovýznamová. Plnovýznamová slovesa poznáme tak, že mají vlastní věcný význam. Dají se ještě dělit na činnostní a stavová. Neplnovýznamová slovesa obvykle potřebují spojit s plnovýznamovým slovesem, aby nesla jasný význam. Dost často se ale stává, že i neplnovýznamová slovesa ale mohou v jasně daném kontextu fungovat jako plnovýznamová, a tak tuto poučku zkomplikovat. Jak jistě víte, čeština je těžký jazyk s hromadou výjimek a chytáků...
Pro účely tohoto článku nás ale zajímá skupina plnovýznamových sloves.
Zdroj: Dějová slovesa
Mluvnické kategorie
U přídavných jmen se určuje druh, vzor, rod, číslo a pád.
DRUH
Existují tři druhy přídavných jmen: tvrdá, měkká, přivlastňovací. Druh se určuje podle toho, jakou otázkou se na přídavné jméno ptáme, a podle toho, jaké má přídavné jméno koncovku.
VZOR
Vzor se odvozuje podle druhu. Pokud se jedná o přídavné jméno tvrdé, vzor je mladý. Pokud se jedná o přídavné jméno měkké, vzor je jarní. Pokud se jedná o přídavné jméno přivlastňovací, v úvahu připadají jen vzory otcův, matčin.
ROD
Rod u přídavných jmen je stejný jako u podstatných jmen, ke kterým se přídavná jména vážou. Například: kočka je rodu ženského, a proto i u slovního spojení malá kočka bude přídavné jméno rodu ženského. Rody tedy mohou být mužský, ženský a střední.
ČÍSLO
Stejně jako rod tak i číslo se určuje podle podstatného jména, pokud je podstatné jméno v jednotném čísle (= singulár), bude i přídavné jméno v singuláru, pokud je podstatné jméno v množném čísle (= plurál), bude i přídavné jméno v plurálu.
PÁD
I poslední mluvnická kategorie se shoduje s podstatným jménem. Stejný pád bude tedy u podstatného i přídavného jména.
Pády a pádové otázky:
|
PÁD |
PÁDOVÉ OTÁZKY |
|
1. pád |
Kdo? Co? |
|
2. pád |
Koho? Čeho? |
|
3. pád |
Komu? Čemu? |
|
4. pád |
Koho? Co? |
|
5. pád |
Oslovujeme, voláme |
|
6. pád |
O kom? O čem? |
|
7. pád |
S kým? S čím? |
Zdroj: Přídavná jména
Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině
Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.
Jednotné číslo rod mužský
|
1. pád |
Chlap |
Hrdina |
Dub |
Stroj |
|
2. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Duba |
Stroja |
|
3. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dubu |
Stroju |
|
4. pád |
Chlapa |
Hrdinu |
Dub |
Stroj |
|
5. pád |
Chlapovi |
Hrdinovi |
Dube |
Stroji |
|
6. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
Jednotné číslo rod ženský
|
1. pád |
Žena |
Ulica |
Dlaň |
Kosť |
Gazdiná |
|
2. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdinej |
|
3. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
|
4. pád |
Ženu |
Ulicu |
Dlaň |
Kosť |
Gazdinú |
|
5. pád |
Žene |
Ulici |
Dlani |
Kosti |
Gazdinej |
|
6. pád |
Ženou |
Ulicou |
Dlaňov |
Kosťou |
Gazdinou |
Jednotné číslo rod střední
|
1. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
|
2. pád |
Města |
Srdca |
Vysvedčenia |
Dievčaťa |
|
3. pád |
Mestu |
Srdcu |
Vysvedčeniu |
Dievčaaťu |
|
4. pád |
Město |
Srdce |
Vysvedčenie |
Dievča |
|
5. pád |
Meste |
Srdci |
Vysvedčení |
Dievčati |
|
6. pád |
Mestom |
Srdcom |
Vysvedčením |
Dievčaťom |
Množné číslo rod mužský
|
1. pád |
Chlapi |
Hrdinovia |
Duby |
Stroje |
|
2. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Dubov |
Strojov |
|
3. pád |
Chlapom |
Hrdinom |
Dubom |
Strojom |
|
4. pád |
Chlapov |
Hrdinov |
Duby |
Stroje |
|
5. pád |
Chlapoch |
Hrdinoch |
Duboch |
Strojoch |
|
6. pád |
Chlapmi |
Hrdinami |
Dubmi |
Strojmi |
Množné číslo rod ženský
|
pád |
Rod ženský |
||||
|
1. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
|
2. pád |
Žien |
Ulíc |
Dlaní |
Kostí |
Gazdín |
|
3. pád |
Ženám |
Uliciam |
Dlaniam |
Kostiam |
Gazdinám |
|
4. pád |
Ženy |
Ulice |
Dlane |
Kosti |
Gazdiné |
|
5. pád |
Ženách |
Uliciach |
Dlaniach |
Kostiach |
Gazdinách |
|
6. pád |
Ženami |
Ulicami |
Dlaňami |
Kosťami |
Gazdinami |
Množné číslo rod střední
|
1. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
|
2. pád |
Miest |
Sŕdc |
Vysvedčení |
Dievčat dievčeniec |
|
3. pád |
Mestám |
Srdciam |
Vysvedčeniam |
Dievčatám dievčencom |
|
4. pád |
Mestá |
Srdcia |
Vysvedčenia |
Dievčatá dievčence |
|
5. pád |
Mestách |
Srdciach |
Vysvedčeniach |
Dievčatách dievčencoch |
|
6. pád |
Mestami |
Srdcami |
Vysvedčeniami |
Dievčatami dievčencami |
Zdroj: Pády
Dějová slovesa podle Wikipedie
Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.
Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:
- Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
- Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
- Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
- Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).
Zdroj: Dějová slovesa
VÝT
= zvukový projev zvířete
Vyjmenované slovo výt, znamená vydávat pronikavý hlas/naříkat a píše se s y, na rozdíl od slovesa vít, které znamená plést a píše se s i.
Slova příbuzná
zavýt, vytí
Příklady
Psi vyli na měsíc. Dívky vily věnce.
VÝSKAT
= radovat se
Vyjmenované slovo výskat (jásat) se píše s y, na rozdíl od slovesa vískat (=probírat se někomu ve vlasech), které se píše s i.
Slova příbuzná
výskot, zavýskat, zavýsknout, výskání
Příklady
Při soutěži se ozýval výskot ze všech stran. Vnuk se nechal vískat ve vlasech.