SLOVESO JENŽ

Řešení

1. Test na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. Test na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

Už budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ už několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Ji

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iriska6.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo kam

Řešení jedno slovo více slovních druhů

Má peněženka je prázdná. (zájmeno)
Bratr má peněz dost. (sloveso)
Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno)
Nos talíře na stůl. (sloveso)
Tamara jí ráda zeleninu. (sloveso)
Koupíme jí rajčata a papriky. (zájmeno)
Važte si svého zdraví. (podstatné jméno)
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso)
Všichni byli zdraví. (přídavné jméno)
Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka)
Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce)
Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno)
Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno)
Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno)
Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce)
Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno)
Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka)
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso)
Přijdu k vám večer. (příslovce)
Byl krásný letní večer. (podstatné jméno)
Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno)
Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno)
A to se podívejme. (částice)
Koupil rohlíky a chleba. (spojka)
Že by doopravdy nepřišla? (částice)
Myslím, že určitě přijde. (spojka)
Běhám, ale nebaví mě to. (spojka)
Ale to je mi novina! (částice)
Nesměj se tak hloupě. (příslovce)
Tak už konečně pojď! (částice)
Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka)
Aby se jí tak něco stalo! (částice)
Stojí vedle mě. (předložka)
Jsem z ní úplně vedle. (příslovce)
Jdi tam místo mě! (předložka)
Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada Landyšová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Cvičení 2: Doplňte vhodné slovní druhy a určete je

1. Stál tam jenž jsem ho poznal.

2. Mluvili chvíli a pak odešli.

3. Šel naproti bratrovi.

4. Vedle domu roste strom.

5. Seděl jsem v lavici a četl.

6. To je správná odpověď.

7. Oni jsou doma.

8. Musíme zvolit správné řešení.

9. Přijď či nepřijď, stejně půjdu.

10. Stal se omyl místo úspěchu.

Řešení cvičení 2

• 1. jenž – zájmeno vztažné
• 2. chvíli – podstatné jméno v příslovečném určení
• 3. naproti – předložka
• 4. vedle – předložka
• 5. seděl jsem – sloveso (minulý čas)
• 6. je – sloveso být
• 7. jsou – sloveso být
• 8. zvolit – sloveso plnovýznamové
• 9. či – spojka
• 10. místo – předložka

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Černík.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Je zájmeno jenž spisovné?

Ano, zájmeno jenž patří do spisovného jazyka a používá se především v psaném projevu.

Mohu vždy nahradit který zájmenem jenž?

Významově ano, ale pouze při správném zvolení tvaru podle rodu, čísla a pádu.

Proč má zájmeno jenž tolik tvarů?

Protože se plně skloňuje podle rodu, čísla a pádu, podobně jako zájmeno který.

Je tvar již vždy součástí zájmena jenž?

Ano, již je jedním z pádových tvarů zájmena jenž, nikoli příslovce.

Hodí se zájmeno jenž do slohové práce?

Ano, při správném použití působí text stylisticky vyváženě a pestře.

Jaký je slovní druh zájmena jenž?

Jedná se o vztažné zájmeno.

Jak se nejlépe naučit skloňování jenž?

Pomocí pravidelného procvičování, pracovních listů a práce s konkrétními větami.

Je chyba, když zájmeno jenž nepoužívám vůbec?

Není, ale ochuzujete se o možnost stylisticky kvalitnějšího vyjadřování.

Zdroj: článek Gramatika jenž

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Černík.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Cvičení 6: Doplňovací a určovací

1. Nechť vstoupí první.

2. Můžeš to udělat později.

3. Nešel tam kvůli počasí.

4. Mám ještě dalších pět úkolů.

5. By to mohl udělat.

6. To je krásnější než jiné.

7. Jsme rádi, že jsi tu.

8. Měl s tím velké starosti.

9. Jednoho dne odešel.

10. Kolik jsi toho udělal?

11. To lze jednoduše vyřešit.

12. Mají hodně práce.

13. Někteří lidé to nechápou.

Řešení cvičení 6

• 1. nechť – částice
• 2. můžeš – sloveso
• 3. kvůli – předložka
• 4. dalších – přídavné jméno/zájmeno
• 5. by – částice podmiňovací
• 6. krásnější – přídavné jméno (2. stupeň)
• 7. jsme – sloveso
• 8. starosti – podstatné jméno
• 9. jednoho – zájmeno/člen číslovky
• 10. kolik – zájmeno tázací
• 11. lze – sloveso neosobní
• 12. mají – sloveso
• 13. někteří – zájmeno

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku CVIČENÍ NA ZÁJMENO JENŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Cvičení na zájmeno jenž

Co jsou slovní druhy

Jednotlivým slovním druhům se budeme podrobněji věnovat v dalších příspěvcích na těchto webových stránkách. Takže pokud vás zajímá například duál (číslo dvojné), skloňování některých zájmen (jenž, jež a podobně), druhy číslovek, rod a vid sloves a další podrobnosti této problematiky, můžete se těšit na naše nové články.

Všechna slova české slovní zásoby lze zařadit do jedné z deseti skupin slovních druhů. Slovní druhy představují komplexní kategorie, které jsou vymezeny třemi aspekty, a to:

1. zda je slovo ohebné (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso), či neohebné (příslovce, předložka, spojka, částice, citoslovce), a pokud je ohebné, zda se skloňuje (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka), nebo časuje (sloveso);
2. zda má slovo svůj věcný význam – je plnovýznamové (podstatné jméno, přídavné jméno; zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce), nebo nemá – je neplnovýznamové – a získává ho až ve spojení se slovem plnovýznamovým (předložka, spojka, částice); o citoslovcích viz níže;
3. jaké je využití slova ve větě, jakou funkci ve větě plní (pojmenovává, zastupuje, ukazuje, odkazuje, spojuje, specifikuje, vyjadřuje city nebo postoje, napodobuje zvuky a podobně); slova plnovýznamová jsou ve větě větnými členy, slova neplnovýznamová nemají úlohu větných členů.

Budete-li se při rozlišování slovních druhů řídit těmito 3 základními kritérii, bude pro vás jejich určení jednodušší.

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Kdy se používá zájmeno jenž?

Zájmeno jenž se používá ve spisovných a formálních textech jako vztažné zájmeno.

Jaký je rozdíl mezi jenž a který?

Jenž má knižní charakter, zatímco který je stylisticky neutrální.

Je zájmeno jenž vhodné do mluveného projevu?

V běžné mluvě se používá spíše zájmeno který nebo co.

Proč má zájmeno jenž tolik tvarů?

Protože se skloňuje podle rodu, čísla a pádu, stejně jako přídavná jména.

Kdy se píše náslovné n-?

Po předložkách, například na něž, bez nichž, s nímž.

Jak se nejlépe naučit správné tvary?

Pravidelným procvičováním a prací s různými typy cvičení.

Existují online testy na zájmeno jenž?

Ano, online testy a cvičení jsou velmi rozšířené a efektivní.

Je zájmeno co spisovné?

Ve vztažné funkci je považováno za hovorové, nikoli plně spisovné.

Zdroj: článek Cvičení na zájmeno jenž

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzík .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea.

Zdroj: příběh Prosba o radu

PYL

= jemný prášek rostlin obsahující samčí pohlavní buňky

Podstatné jméno pyl se píše s y, sloveso pil (= požívat nápoj) se píše s i. sloveso opylovat (= oplodnit pylem) se píše s y, sloveso opilovat (= pilníkem opracovat) se píše s i.

Slova příbuzná

opylovat, opylovač

Příklady

Mám alergii na lipový pyl. Adam pil vodu.

Včela opylovala květ. Maminka si opilovala nehty pilníkem.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po p

Příběh

Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Otázka proč

Zapomněl nebo zapoměl

Dalším problematickým slovesem se stejnou hláskovou skupinou jako slovo vzpomněl, je i zapomněl, i ono dokáže pisateli pěkně zamotat hlavu.

Vysvětlení

Sloveso zapomněl se řadí k těm slovesům, kde je třeba zjistit podobu jiných tvaru daného slova, jestli se zde nevyskytuje hláska n (= zapomenout), a proto se vždy píše s "mně".

Hledání příbuzných tvarů u těchto sloves může být pro spoustu lidí těžké (ne každého hned napadnou daná slova), i proto už učitelé na prvním stupni radí svým žákům si toto sloveso prostě zapamatovat, pomoci jim k tomu mohou třeba různé mnemotechnické pomůcky, které si žáci vytvoří, anebo "si ho do hlavy" dostanou čistým drilem, hlavní je vždy vědět, že sloveso "zapomněl" se vždy píše s "mně".

Ukázky ve větě

"Ó já hlupák, hlava děravá. Svou berlu mrazílku, jsem si doma zapomněl."

Zaměstnanci zapomněli na schůzku o bezpečnosti.

Před odjezdem se nezapomněl rozloučit s babičkou.

Zdroj: článek Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Příběh

Ve svém příspěvku RADI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luki.

Zdroj: příběh Radi

Větněčlenská platnost

Větněčlenská platnost slov se týká role, kterou slovo hraje ve větě jako větný člen. Ne všechna slova mají větněčlenskou platnost, např. spojky a částice. Větné členy jsou pak základními stavebními kameny věty a vztahují se k sobě navzájem.

• Větný člen: Jednotka, která plní určitou funkci ve větě (např. podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení).
• Slovní druh: Třída slov na základě jejich morfologických a syntaktických vlastností (např. podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, předložky, spojky, částice).
• Syntax: Zkoumá vztahy mezi slovy ve větě a tvoření vět.

Větněčlenská platnost slov

Slova s větněčlenskou platností

Podstatná jména, slovesa, přídavná jména, zájmena, číslovky, příslovce, ale i některé tvary infinitivů v závislosti na kontextu.

Slova bez větněčlenské platnosti

Spojky, částice, předložky (tyto slova se do větných vztahů zapojují nepřímo, ale samy o sobě nejsou větnými členy).

Infinitiv

Může mít větněčlenskou platnost jako součást predikátu (např. u modálních sloves) nebo jako rozvíjející větný člen (např. u plnovýznamových sloves).

Příklad ve větě

• Podmět: Žák čte knihu. (žák je podstatné jméno, které je v pozici podmětu).
• Přívlastek: Hezká kniha. (hezká je přídavné jméno, které je v pozici přívlastku u podstatného jména kniha).
• Předmět: Čtu knihu. (knihu je podstatné jméno v pozici předmětu).
• Příslovečné určení: Jdu domů. (domů je příslovce v pozici příslovečného určení).
• Modální sloveso s infinitivem: Mohu číst. (moci a číst spolu tvoří predikát).
• Plnovýznamové sloveso s infinitivem: Chci číst. (chci je plnovýznamové sloveso a číst je v pozici předmětu).

Pochopení větněčlenské platnosti slov je klíčové pro správné porozumění stavbě a významu českých vět. Umožňuje identifikovat vztahy mezi slovy a určit jejich roli ve větě.

Zdroj: článek Větné členy - přehled

Příběh

Ve svém příspěvku LEV JE KRÁL ZVÍŘAT. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel prokop.

Zdroj: příběh Slovní druhy

FAQ – Často kladené otázky

Je správně „akce se koná“ nebo „akce je konná“?

Správně je pouze akce se koná. Tvar konná je v tomto významu chybný.

Může se někdy psát „konná“?

Ne, ve významu děje nebo události se tvar konná nepoužívá. Jde o pravopisnou chybu.

Jaký slovní druh je „koná“?

Koná je sloveso, konkrétně 3. osoba jednotného čísla slovesa konat.

Je rozdíl mezi „koná se“ a „se koná“?

Z hlediska pravopisu ne. Rozdíl je pouze stylistický a ve slovosledu.

Proč má slovo „výkonný“ dvě n?

Výkonný je přídavné jméno odvozené od podstatného jména výkon, proto má dvě „n“. Se slovesem konat nesouvisí.

Patří „konat“ mezi spisovná slovesa?

Ano, jde o plně spisovné sloveso, které se často používá v úředních a formálních textech.

Lze místo „koná se“ použít jiné sloveso?

Ano, v méně formálním stylu lze použít například „probíhá“ nebo „bude“, ale význam se může mírně posunout.

Je chyba napsat „konná akce“?

Ano, takové spojení je pravopisně i významově nesprávné.

Jak se vyhnout chybám v podobných výrazech?

Doporučuje se ověřit si základní tvar slovesa nebo použít jazykovou příručku, případně si pomoci dosazením jiného tvaru.

Zdroj: článek Konná nebo koná

Příběh

Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Dějová slovesa podle Wikipedie

Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.

Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:

• Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
• Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
• Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
• Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).

Zdroj: článek Dějová slovesa

Příběh

Ve svém příspěvku ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Annie010.

Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh

FAQ – Často kladené otázky

Co může plynout podle pravidel českého jazyka?

Plynout může tekutina, čas, řeč, myšlenky, děj nebo závěr vycházející z určité skutečnosti.

Je správné spojení „plyne z toho“?

Ano, vazba „plyne z toho“ je gramaticky i stylisticky správná a běžně používaná.

Jaký je rozdíl mezi „plyne“ a „vyplývá“?

Plynout vyjadřuje proces, vyplývat zdůrazňuje výsledek nebo závěr.

Může plynout čas?

Ano, spojení „čas plyne“ je ustálené a zcela správné.

Jak se vyhnout chybám při užití slovesa plynout?

Je vhodné zvážit význam věty a případně použít přesnější sloveso, pokud nejde o postupný nebo plynulý děj.

Je sloveso plynout spisovné?

Ano, jedná se o plně spisovné sloveso běžně užívané v psaném i mluveném jazyce.

Zdroj: článek Co může plynout

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Asikčečk malinky.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Jaké slovní druhy mohou být podmětem

Nedá se říci, že podmětem je vždy podstatné jméno, neboť podmět může být vyjádřen i jinými slovními druhy. Podmětem může být podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, číslovka, sloveso, příslovce, částice i citoslovce. U podmětu tvořeného slovesem je třeba zdůraznit, že sloveso musí být v infinitivu.

Příklady:

• Podstatné jméno - Dívky se rozeběhly směrem k lesu.
• Přídavné / podstatné jméno - Nemocný chtěl co nejdříve opustit nemocnici. (Zde jde o případ, kdy z přídavného jména Nemocný vzniká zpodstatnělé přídavné jméno, přesněji adjektivní substantivum).
• Zájmeno - My na křivdu nezapomeneme.
• Číslovka - Dva se zúčastnili běžeckého závodu.
• Sloveso - Slyšet operu naživo bylo mým velkým snem.
• Příslovce - Rychle a levně je heslem našeho podniku.
• Částice / podstatné jméno - Její ano zaznělo obřadní síní. (Zde je ano na první pohled jako částice, ale jde o podstatné jméno známé jako substantivizovaná částice).
• Citoslovce - Hlasité žbluňk se ozvalo u rybníka.

Zdroj: článek Podmět

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena