SLOVESO K PODSTATNÉMU JMÉNU PODZIM

Řešení

1. Test na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. Test na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

Už budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ už několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Ji

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meisnerová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Pranostiky na jednotlivé dny

1. září: svátek mají Linda a Samuel

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí Jiljí ukazuje, takové po celý měsíc dodržuje.
• Jaké počasí o Jiljím panuje, takové celý měsíc se ukazuje.
• Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.
• Je-li Jiljí jasný den, krásný podzim zvěstujeme.
• Je-li pěkně na svatého Jiljí, bude pěkně po čtyři neděle.
• Je-li střídavě na Jiljí, je střídavé podletí.
• Jiljí jasný - podzim krásný.
• Když na svatého Jiljí prší, celý podzim voda crčí.
• když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na den Jiljí hromy a blesky – čtyři týdny mokré stezky.
• Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.
• Na svatého Jiljí krásný den – krásný podzim zvěstuje.
• O svatém Jiljí jdou jeleni k říji.
• Pro ornici i osení výhoda, když na Jiljího slunná pohoda.
• Prší-li na svatého Jiljí, budou otavy shnilý.
• Svatý Jiljí děvčata bílí.
• Svatý Jiljí své počasí pevně drží.
• V jakém počasí jde jelen k říji, v takovém se o Michalu vrací.
• V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde, v takovém se zase po čtyřech týdnech navrací, jestli jde jelen něco později do říje, tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostiky říká, že jaké je počasí v tento den, takové bude celý měsíc a případně i celý podzim. Pokud tedy bude hezký den, bude hezký celý měsíc, pokud bude ale pršet, proprší celý měsíc. Jiné pranostiky se zase týkají blížící se říje jelenů. Zároveň jejich říje může být i signálem toho, že zima nastane déle než obvykle, pokud se říje jelenů zpozdí.

2. září: svátek má Adéla (dříve svatý Štěpán král a Štěpán)

PRANOSTIKY:

• Na Štěpána krále je už léta namále.
• Na svatého Štěpána krále, je už zima namále.
• Od Štěpána krále bouřek je namále.

VYSVĚTLENÍ:

Všechny pranostiky se týkají počasí, dvě říkají, že období léta a bouřek končí, další zase říká, že se naopak blíží zima.

3. září: svátek má Bronislav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. září: svátek má Jindřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

5. září: svátek má Boris

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. září: svátek má Boleslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. září: svátek má Regína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

8. září: svátek má Mariana (dříve Narození Panny Marie, Matky Boží)

PRANOSTIKY:

• Jaké počasí na Narození Panny Marie, takové potrvá čtyři neděle.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na září

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iriska6.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

• Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
• Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
• Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

• Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
• Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
• Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

• Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

• Do svatého Vavřince nechval pšenice.
• Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
• Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
• Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
• Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
• Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
• Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
• Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
• Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
• Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
• Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
• Na svatého Vavřince první podzimní den.
• Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
• Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
• Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
• Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
• Pěk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na srpen

Poradna

V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo kam

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada Landyšová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Řešení jedno slovo více slovních druhů

Má peněženka je prázdná. (zájmeno)
Bratr má peněz dost. (sloveso)
Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno)
Nos talíře na stůl. (sloveso)
Tamara jí ráda zeleninu. (sloveso)
Koupíme jí rajčata a papriky. (zájmeno)
Važte si svého zdraví. (podstatné jméno)
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso)
Všichni byli zdraví. (přídavné jméno)
Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka)
Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce)
Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno)
Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno)
Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno)
Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce)
Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno)
Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka)
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso)
Přijdu k vám večer. (příslovce)
Byl krásný letní večer. (podstatné jméno)
Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno)
Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno)
A to se podívejme. (částice)
Koupil rohlíky a chleba. (spojka)
Že by doopravdy nepřišla? (částice)
Myslím, že určitě přijde. (spojka)
Běhám, ale nebaví mě to. (spojka)
Ale to je mi novina! (částice)
Nesměj se tak hloupě. (příslovce)
Tak už konečně pojď! (částice)
Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka)
Aby se jí tak něco stalo! (částice)
Stojí vedle mě. (předložka)
Jsem z ní úplně vedle. (příslovce)
Jdi tam místo mě! (předložka)
Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)

Zdroj: článek Slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVA, KTERÁ MŮŽEME ZAŘADIT K VÍCE SLOVNÍM DRUHŮM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Asikčečk malinky.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Cvičení 6: Doplňovací a určovací

1. Nechť vstoupí první.

2. Můžeš to udělat později.

3. Nešel tam kvůli počasí.

4. Mám ještě dalších pět úkolů.

5. By to mohl udělat.

6. To je krásnější než jiné.

7. Jsme rádi, že jsi tu.

8. Měl s tím velké starosti.

9. Jednoho dne odešel.

10. Kolik jsi toho udělal?

11. To lze jednoduše vyřešit.

12. Mají hodně práce.

13. Někteří lidé to nechápou.

Řešení cvičení 6

• 1. nechť – částice
• 2. můžeš – sloveso
• 3. kvůli – předložka
• 4. dalších – přídavné jméno/zájmeno
• 5. by – částice podmiňovací
• 6. krásnější – přídavné jméno (2. stupeň)
• 7. jsme – sloveso
• 8. starosti – podstatné jméno
• 9. jednoho – zájmeno/člen číslovky
• 10. kolik – zájmeno tázací
• 11. lze – sloveso neosobní
• 12. mají – sloveso
• 13. někteří – zájmeno

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?

Cvičení 2: Doplňte vhodné slovní druhy a určete je

1. Stál tam jenž jsem ho poznal.

2. Mluvili chvíli a pak odešli.

3. Šel naproti bratrovi.

4. Vedle domu roste strom.

5. Seděl jsem v lavici a četl.

6. To je správná odpověď.

7. Oni jsou doma.

8. Musíme zvolit správné řešení.

9. Přijď či nepřijď, stejně půjdu.

10. Stal se omyl místo úspěchu.

Řešení cvičení 2

• 1. jenž – zájmeno vztažné
• 2. chvíli – podstatné jméno v příslovečném určení
• 3. naproti – předložka
• 4. vedle – předložka
• 5. seděl jsem – sloveso (minulý čas)
• 6. je – sloveso být
• 7. jsou – sloveso být
• 8. zvolit – sloveso plnovýznamové
• 9. či – spojka
• 10. místo – předložka

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzík .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Andrea.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Časté chyby při určování slovního druhu

Při školních úlohách bývá nejčastější chybou automatické zařazení slova tolik mezi příslovce bez ohledu na význam věty. Důležité je vždy zkoumat, zda se vztahuje k podstatnému jménu, nebo ke slovesu.

Jak se chybám vyhnout

• položte si otázku „kolik?“ nebo „jak moc?“,
• zkuste slovo nahradit jiným výrazem podobného významu,
• sledujte, k jakému slovu ve větě se „tolik“ váže.

Zdroj: článek Tolik – slovní druhy přehledně a srozumitelně: konečně jasno pro žáky

Příběh

Ve svém příspěvku OTÁZKA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

Zdroj: příběh Otázka proč

Předložky

Ke zbývajícím čtyřem druhům se už konkrétní otázky nevztahují. Sedmým slovním druhem jsou předložky, které patří k podstatnému jménu, pomáhají určit pád a bližší okolnosti.

Příklad: na stole, u krbu, veskříni, s přáteli.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Příběh

Ve svém příspěvku RADI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luki.

Zdroj: příběh Radi

Níž ve srovnání se slovem niž

Důležitým krokem je rozlišení tvarů níž a niž. Zatímco níž může být zájmenem i příslovcem, tvar niž se vyskytuje pouze jako zájmeno, typicky ve 4. pádě.

Správné určení vychází vždy z otázky, zda se slovo vztahuje k podstatnému jménu, nebo vyjadřuje míru či směr.

Zdroj: článek Určování slova níž

Příběh

Ve svém příspěvku LEV JE KRÁL ZVÍŘAT. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dominik.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel prokop.

Zdroj: příběh Slovní druhy

FAQ – Často kladené otázky

Proč se koncovky přídavných jmen mění?

Mění se proto, aby bylo zřejmé, k jakému podstatnému jménu se přídavné jméno vztahuje a jakou má v větě funkci.

Jak poznám tvrdé a měkké přídavné jméno?

Rozhoduje zakončení kmene. Tvrdá přídavná jména končí typicky na -ý, měkká na -í.

Mají všechna přídavná jména stejná pravidla?

Základní pravidla jsou stejná, ale existují výjimky a nepravidelné tvary, které je nutné se naučit.

Jaký rod má přídavné jméno v množném čísle?

Rod se určuje podle podstatného jména, ke kterému se přídavné jméno vztahuje, i v množném čísle.

Pomůže mi tabulka koncovek?

Ano, tabulka koncovek přídavných jmen je velmi užitečná pomůcka při učení i kontrole pravopisu.

Jak se koncovky přídavných jmen učí děti ve škole?

Nejprve se učí shodu s podstatným jménem a základní koncovky, později se přidává skloňování podle pádů.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Co jsou koncovky přídavných jmen

Koncovky přídavných jmen jsou proměnlivé části slov, které se přizpůsobují podstatnému jménu. Přídavné jméno se vždy shoduje s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě. Právě tato shoda rozhoduje o tom, jaká koncovka bude použita.

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Annie010.

Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh

Jak postupovat při určování mluvnických kategorií přídavných jmen

Při určování mluvnických kategorií je důležité držet se jasného postupu. Nejprve si ujasněte, ke kterému podstatnému jménu se přídavné jméno vztahuje, protože od něj přebírá rod, číslo a pád. Teprve poté má smysl řešit vzor a druh.

Doporučuje se postupovat vždy ve stejném pořadí: druh → vzor → rod → číslo → pád. Tento systém výrazně snižuje riziko chyb, zejména u delších vět.

Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jílková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Jak správně skloňovat zájmeno jenž

Zájmeno jenž se skloňuje podle rodu, čísla a pádu, podobně jako zájmeno který. Pro správné určení tvaru je nutné si uvědomit, ke kterému podstatnému jménu se vztahuje.

Důležité je také pamatovat na náslovné n- po předložkách, například ve tvarech na něž, s nímž, bez nichž. Právě tyto tvary bývají častým zdrojem chyb v testech i běžném psaní.

Zdroj: článek Cvičení na zájmeno jenž

Ecce homo

Jan Neruda
(6 slok básně k recitaci na recitační soutěž)

Před skříní výkladní zde stojím v zadumání,

a hlava má se bolně k prsoum sklání.

Dva obrazy tu drží zrak můj v poutu:

Zde »Ecce homo«, tam zas v druhém koutu

»Když na lid český padla persekuce«.

Dva obrazy, tak různé ve svém vidě,

a klíčící přec v stejné lidstva muce !

Zde bůh v své slávě — tam lid ve své bídě,

zde rek a vítěz — v zoufalství tam hrdinové,

zde oběť za všechny — tam oběti přec nové.

Zde kazatel, jenž velkým slovem učí,

že v světě volni mají býti lidé každí —

tam jedni v svatém jeho jménu dravě vraždí

a druzí v témže jménu bez vin umírají !

~

Paprsky slunce po obrazech hrají —

křeč prsa svírá mi a hlava hučí,

ret chvějný zašepotal v divém strachu:

A bude vždy tak, božský lidstva brachu ?!

~

Jen málo jar a let jsem padesáte.

Má mysl letí zpět ku mládí době svaté,

kdy ideálů strom byl bujným květem bílý;

já věřil, každý národ s svobodou že myslí stejně,

kdo zpívá hlasně k ní, že zpívá k ní i tejně,

že celé lidstvo k jednomu již kráčí cíli

a dávno srdcem k bratrství se shodlo

Ej — cítím podnes, jak to v prsou bodlo,

a cítím podnes kamenitou tíži bolu,

když poprv vítr skutečnosti ledné

ve větvích zahvizd' svoje sloky bědné,

a květy prchaly jak žhavé slzy dolů !

~

Než — hlava brzy zas se hrdě zvedla:

toť bludná náhoda jen hru svou svedla!

Však neměl jsem již nadál žíti v míru —

zas náhle rozlehly se kolem bouře,

zem s nebem v boji, kol jak plno kouře,

květ sfouknut mžikem, větve utlučeny

a odmeteny ve zoufalém víru —

~

A přece zase upomínka zbledla,

zas zazelenal strom se pomučený,

a také hlava má se znovu zvedla.

Až nadešel ten souzený mně den !

Blesk za bleskem a nebe otevřené,

hrom náhle udeřil v můj zmládlý kmen

a roztrh' od vrchu jej do kořene.

A duše stromu schla a schla, až zchřadla —

a hlava olovem již k prsoum padla — —

~

Ach nikdo trpčí slovo nevynes':

než »Ecce homo !« — »Ecce homines !«

Zdroj: článek Jan Neruda a jeho básně k recitaci

ČÁRKY VE VĚTĚ JEDNODUCHÉ

Čárkou ve větě jednoduché se  odděluje:

1. Několikanásobný větný člen

Několikanásobný větný člen je takový větný člen, v němž se spojují dva (nebo více) výrazy se stejnou syntaktickou platností. Například: jablka a hrušky; milá, ale neoblíbená učitelka.

Několikanásobné větné členy oddělujeme čárkou v případě, že:

• nejsou spojeny spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či ve významu slučovacím. Čárku tedy píšeme před těmito spojkami, pokud jsou jiném poměru než slučovacím. Například: Nic neslyšel, a navíc měl i zavázané oči.
• jsou k sobě přiřazeny bez spojek (Nakoupil mléko, pečivo, sýry, jogurty.).
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny spojovacími výrazy, které vyjadřují různé poměry (stupňovací, odporovací, důsledkový, přípustkový, příčinný) mezi nimi. Například: Je to výnosná, ale nudná práce.
• jsou spojeny dvojitými spojovacími výrazy. Například: Ani tuky, ani cukry by lidé neměli jíst ve velkém množství. Pokud dvojité spojovací výrazy spojují členy, které se vzájemně vylučují. Například: Výrobky se prodávají na internetu, nebo v maloobchodech.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah neslučitelnosti. Což znamená, že buď platí první výraz z  několikanásobného větného členu, nebo výraz druhý. Nemohou platit oba. Například: Buď tvoje rozhodnutí bude kladné, nebo záporné.
• spojka nebo vyjadřuje opravu výrazu. Například: Na setkání dorazila dívka, nebo spíše žena.

Několikanásobné větné členy neoddělujeme čárkou v případě, že:

• jsou několikanásobné větné členy v poměru slučovacím spojené spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Na  zahradě máme jabloně a hrušky.
• spojky nebo a či vyjadřují vztah mezi oběma možnostmi. Například: Přijedeme v sobotu nebo v neděli.
• jsou jednotlivé výrazy několikanásobného větného členu spojeny ve významu vytýkacím příslovci nebo částicemi: a také, a rovněž, a přitom. Například: Ve  škole zavedli výchovu ke zdraví a také sexuální výchovu.
• se jedná o ustálená slovní spojení. Například: Držel se mě zuby nehty. Domlouvali se rukama noha.
• v případě, že se jedná o dvojité spojovací výrazy ve vztahu slučovacím nebo vyjadřujícím dvě možnosti. Například: Materiály najdete buď na internetu nebo v archivech.

2. Přívlastek postupně rozvíjející

Přívlastek postupně rozvíjející je zvláštní typ přívlastku. Na podstatném jménu je závislý adjektivní přívlastek a  na tomto spojení podstatného jména a adjektivního přístupu je závislý další adjektivní přívlastek.

Přívlastek postupně rozvíjející se čárkou neodděluje. Například: Miloval tu krátkou oddechovou chvíli.

3. Přívlastek volný

Přívlastek volný je rozvitý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Čárky ve větách