SLOVNI DRUH SLOVA T

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Bych vědět jaký je jaký je to slovní druh slova jeho Děkuji odpovíte

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Jeho je zájmeno přivlastňovací.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po b

ob?iyíý2tný přívěs,
zb?iyíý2lé b?iyíý3lky,
ob?iyíý4váme nový b?iyíý2t,
Zb?iyíý2něk sb?iyíý1l budku,
staré ob?iyíý2čeje,
starob?iyíý2lé ob?iyíý2dlí,
město Přib?iyíý2slav,
dob?iyíý4vat hrad,
nab?iyíý4t majetek,
útulný příb?iyíý2tek,
kab?iyíý1na letadla,
b?iyíý1tevní pole,
nab?iyíý1té zbraně,
dlouhé b?iyíý1dlo,
b?iyíý1tva u Lipan,
kab?iyíý1na řidiče,
plechový bub?iyíý3nek,
b?iyíý2linkový čaj,
nový b?iyíý2t,
mořská hlub?iyíý1na,
ob?iyíý4vací pokoj,
hodiny odb?iyíý1ly poledne,
krab?iyíý1ce hřeb?iyíý3ků,
b?iyíý3lá kočka,
B?iyíý1voj b?iyíý2l silák,
dob?iyíý2tek se pásl,
dob?iyíý3t mob?iyíý1lní telefon

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po b

Zb?iyíý2šek b?iyíý2l nemocný,
b?iyíý3lá mlha,
b?iyíý2dlím ve městě,
strakatý b?iyíý4ček,
vaječný b?iyíý3lek,
b?iyíý3lá skříň,
horská b?iyíý2střina,
rozb?iyíý1tá karab?iyíý1na,
zlob?iyíý3m se na tebe,
neslíb?iyíý3l nic,
staré b?iyíý2dliště,
pěkný slab?iyíý1kář,
zaseté ob?iyíý1lí,
slunný b?iyíý2t,
stará kob?iyíý2la,
tvoje bab?iyíý1čka,
léčivé b?iyíý2liny,
z Přib?iyíý2slavi,
zb?iyíý2tek chleba,
nezpůsob?iyíý1l škodu,
ob?iyíý2čejný sešit,
zelená kob?iyíý2lka,
zab?iyíý2dlený b?iyíý2t,
b?iyíý4ložravec,
neob?iyíý2čejné dobrodružství,
liška B?iyíý2strouška,
hb?iyíý1itá rybička

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po b

b?iyíý1cí nástroj,
ob?iyíý2vatelé Brna,
nab?iyíý1tá zbraň,
zb?iyíý2tek bavlnky,
moderní náb?iyíý2tek,
mohutný b?iyíý1zon,
oblíb?iyíý1t si pohádku,
hb?iyíý1tá dívka,
přib?iyíý2l nový žák,
neznámá b?iyíý2tost,
kob?iyíý2lka hopsá,
nezlob?iyíý3me se,
pob?iyíý4vat v Aši,
b?iyíý1tva na Moravském poli,
b?iyíý4valo pěkněji,
b?iyíý3lá holub?iyíý1čka,
přib?iyíý1l hřeb?iyíý3k,
pob?iyíý1l všechny mouchy,
pohádková b?iyíý2tost,
b?iyíý1cí nástroj,
nab?iyíý2l peněz,
netrhejte b?iyíý4lí,
dob?iyíý4t pevnost,
dlouhý b?iyíý1č,
velké krupob?iyíý1tí,
slíb?iyíý1l mi to,
Zb?iyíý2slav

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po b

b?iyíý2lo neb?iyíý2lo,
neb?iyíý1j toho psa,
vymlátit ob?iyíý1lí,
b?iyíý4t unavený,
nové b?iyíý1opotraviny,
šestá hodina odb?iyíý1la,
vyb?iyíý3há z bloků,
slovo má dvě slab?iyíý1ky,
ab?iyíý2ch nezapomněl,
staré ob?iyíý2čeje,
dobrá nab?iyíý3dka,
b?iyíý3lý svetr,
pan b?iyíý2tný,
zab?iyíý4vat se něčím,
sb?iyíý3rka známek,
B?iyíý2džov,
b?iyíý3t na poplach,
b?iyíý2strý kluk,
b?iyíý1tevní lodě,
neb?iyíý2dlím tam,
dětské nádob?iyíý3čko,
bab?iyíý2ka,
starob?iyíý2lý hrad,
B?iyíý2střice pod Hostýnem,
nab?iyíý3dni i ostatním,
pomohl b?iyíý2ch vám,
b?iyíý4t doma

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po b

rozb?iyíý1tá sb?iyíý3ječka,
B?iyíý2lany,
b?iyíý3lit prádlo,
zb?iyíý2tečně se zlob?iyíý1l,
neb?iyíý1jte ho,
vojáci dob?iyíý2li hrad,
kdyb?iyíý2ch se nevrátil,
ob?iyíý1tý náb?iyíý2tek,
malý b?iyíý4k je b?iyíý4ček,
Hrab?iyíý2ně,
nab?iyíý3zíme nové zboží,
sb?iyíý3rka léčivých b?iyíý2lin,
ten b?iyíý2t se mi líb?iyíý3,
ryb?iyíý3zový koláč,
bab?iyíý1ččina truhla,
zb?iyíý2ly mi peníze,
Přib?iyíý2slav,
ob?iyíý2čejné šaty,
kdyb?iyíý2chom tam nešli,
velké hromob?iyíý1tí,
horská b?iyíý2střina,
nevážil si dobrého b?iyíý2dla,
pan B?iyíý3lek,
slečna B?iyíý2džovská,
léčivý zlatob?iyíý4l

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po b

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.

jj

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojernar.

je většina slovní druh číslovka ?



děkuji vojernar

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.

Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH SLOVA JEDNOTLIVÝ A VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Prosím, jde u slova "jednotlivý" o přídavné jméno nebo číslovku? A u slova "většina" o podst.jm. nebo číslovku? Děkuji. MP

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.

Já si myslím, že jednotlivý je přídavné jméno a většina je podstatné jméno.

Zdroj: příběh Slovní druh slova jednotlivý a většina

ŘEŠENÍ některých úloh

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Kl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.

Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.

děkuju moc :))

Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po m

medvídek m?iyíý4val,
m?iyíý3t štěstí,
často se m?iyíý4lí,
Vysoké M?iyíý4to,
um?iyíý4t nádobí,
horský průsm?iyíý2k,
m?iyíý1lý M?iyíý1chale,
nemá to sm?iyíý2sl,
mám málo m?iyíý1ncí,
vzpomínky na m?iyíý1nulost,
m?iyíý3chačka na beton,
m?iyíý2ší kožíšek,
hodně hm?iyíý2zu,
dům?iyíý2slný plán,
mladý m?iyíý2slivec,
roztom?iyíý1lé m?iyíý1m?iyíý1nko,
jedovatá zm?iyíý1je,
svědom?iyíý1tá spolužačka,
m?iyíý4dlové m?iyíý2dliny,
užitečný hm?iyíý2zožravec,
kníže Křesom?iyíý2sl,
nem?iyíý1lá návštěva,
světový m?iyíý3r,
hlem?iyíý4ždí tempo,
nový m?iyíý1kroton,
m?iyíý1nistr práce,
sum?iyíý4š jedlý

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po m

m?iyíý3t narozeniny,
m?iyíý2slivna na samotě,
žlutý m?iyíý3ček,
housle a sm?iyíý2čec,
chm?iyíý4ří pampel?iyíý1šky,
spolužák M?iyíý1loš,
zlom?iyíý2slný člověk,
vym?iyíý4šlet příběh,
zlatá m?iyíý1nce M?iyíý1lada m?iyíý3chá,
skvělá m?iyíý2šlenka,
čerstvá om?iyíý3tka,
správná m?iyíý3ra,
m?iyíý3rná zima,
dom?iyíý4šlivá dívka,
m?iyíý2slivecká kam?iyíý1zola,
malá m?iyíý1ska je m?iyíý1stička,
pořád přem?iyíý4šlet,
m?iyíý1str světa,
nam?iyíý2dlit si ruce,
m?iyíý2 tam jdeme,
vým?iyíý2k na hrazdě,
m?iyíý1luji M?iyíý1rka,
om?iyíý2vatelná tapeta,
pom?iyíý3chané karty

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po m

rozlehlá m?iyíý4tina,
m?iyíý2slivec zam?iyíý3řil,
zajímavá m?iyíý2šlenka,
malá M?iyíý1luška,
m?iyíý3t štěstí,
m?iyíý4t nádobí,
přiznal om?iyíý2l,
b?iyíý3lé m?iyíý2šky,
m?iyíý1nuli jsme to,
prom?iyíý1ň m?iyíý1 tu chybu,
m?iyíý1lá mam?iyíý1nko,
rozdm?iyíý4chat oheň,
dávná m?iyíý1nulost,
M?iyíý3ša nezam?iyíý2ká,
m?iyíý3sa jablek,
rozum?iyíý3m francouzsky,
nový milenec ?iyíý1,
vzpom?iyíý3nka na léto,
světlá m?iyíý3stnost,
Kam?iyíý1la je um?iyíý3něná,
foukla do chm?iyíý4ří,
m?iyíý3rný svah,
nová m?iyíý3za,
m?iyíý2ší díra,
Přem?iyíý2sl Oráč

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po m

neum?iyíý2té ruce,
krásně se usm?iyíý3val,
um?iyíý3š dobře malovat,
nesm?iyíý2slné podm?iyíý3nky,
hlasitý sm?iyíý3ch,
vůně jasm?iyíý3nu,
m?iyíý1nulý pátek,
zam?iyíý3chej omáčku,
m?iyíý3sto v autobuse,
hm?iyíý2zí bzukot,
to nemá sm?iyíý2sl,
zm?iyíý1je je had,
dostal sm?iyíý2k,
malé sm?iyíý3tko,
prom?iyíý1ň m?iyíý1 to,
nejsem neom?iyíý2lný,
dny m?iyíý3jely pomalu,
km?iyíý3nek jabloně,
všeho s m?iyíý3rou,
vym?iyíý4šlíš si,
m?iyíý3stní občané,
špatná m?iyíý1nulost,
těžký prům?iyíý2sl,
sm?iyíý2slná dívka

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po m

m?iyíý2slím na tebe,
zam?iyíý2kej dveře,
navštívil Litom?iyíý2šl,
ležatá osm?iyíý1čka,
sem?iyíý3nko slunečnice,
Jarm?iyíý1la se zm?iyíý4lila,
sm?iyíý2čka na laně,
nem?iyíý2slel na nic,
jsi můj m?iyíý1láček,
sm?iyíý4kl s ním o zem,
nam?iyíý3řená zbraň,
lesklý kam?iyíý3nek,
kat M?iyíý2dlář,
hlem?iyíý4ždí ulita,
vysoké m?iyíý4tné,
vym?iyíý2kat se pravidlům,
m?iyíý3le je víc než kilometr,
zřícenina Kam?iyíý4k,
zlom?iyíý1l tužku,
m?iyíý1nutku počkej,
plusy a m?iyíý1nusy,
kom?iyíý1ník Dom?iyíý1nik,
nachom?iyíý4tl se u toho,
cítím se m?iyíý1zerně,
m?iyíý2s je pevninský výběžek,
M?iyíý1ss České republiky

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po m

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.

proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.

Zdroj: příběh Slovní druh slova proč

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Poradna

V naší poradně s názvem HRÁZÍCH-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erik.

Poraďte mi prosím jak mám určit slovní druh u slova hrázích.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo hrázích je podstatné jméno ve třetím pádě možného čísla. Například:
Během povodní vznikly v hrázích našich rybníků velké průrvy.

Zdroj: příběh Hrázích-jaky je to slovni druh

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po s

s?iyíý4korčino hnízdo,
s?iyíý1lniční hlídka,
s?iyíý2novec S?iyíý1mon,
plísňový s?iyíý4r,
rybičky v s?iyíý3ti,
navštívil nové s?iyíý3dliště,
vítr s?iyíý3lí,
dos?iyíý2ta se najedl,
s?iyíý2chravý den,
s?iyíý1likonová vlákna,
s?iyíý2pký písek,
louže vys?iyíý2chají,
s?iyíý1lný jako medvěd,
špatně us?iyíý3ná,
chraptíš a s?iyíý3peš,
zás?iyíý1lkový obchod,
javorový s?iyíý1rup,
školní bes?iyíý3dka,
velké ús?iyíý1lí,
pros?iyíý3m o pomoc,
déšť zes?iyíý3lil,
koupené os?iyíý1vo,
malá s?iyíý3ň je s?iyíý3ňka,
has?iyíý1cí přístroj

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po s

malý s?iyíý2sel,
nefunkční vys?iyíý3lačka,
s?iyíý3dlo firmy,
zavolej has?iyíý1če,
kyselina s?iyíý3rová,
os?iyíý2pal se vyrážkou,
malý les je les?iyíý3k,
s?iyíý2rová zelenina,
s?iyíý1lonová taška,
mas?iyíý1té jídlo,
matka se s?iyíý2nem,
prádlo us?iyíý2chá,
s?iyíý2tá barva,
pros?iyíý3vá písek přes s?iyíý3to,
únor je zimní měs?iyíý3c,
pára s?iyíý2čela,
drobná las?iyíý1čka,
náramný s?iyíý1lák,
s?iyíý2pký sníh,
nová s?iyíý1lnice,
olomoucké s?iyíý2rečky,
roztomilý ps?iyíý3ček,
had zas?iyíý2čel,
s?iyíý4kora koňadra

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po s

vys?iyíý1lující horko,
s?iyíý3rové výpary,
s?iyíý1muloval zranění,
je rozdíl mezi Měs?iyíý3cem a měs?iyíý3cem,
s?iyíý1vá holubička,
s?iyíý1multánní tlumočení,
s?iyíý2té jídlo,
s?iyíý4raři vyrábějí s?iyíý4ry v s?iyíý4rárně,
nechej boty v předs?iyíý3ni,
třásl se jako os?iyíý1ka,
volejbalová s?iyíý3ť,
paní S?iyíý4korová,
svízelná s?iyíý1tuace,
neos?iyíý3dlená oblast,
us?iyíý2chající tráva,
pros?iyíý1ncový den,
s?iyíý4ček houká,
dětský zás?iyíý2p,
nejs?iyíý1lnější kluk ze třídy,
v minulém tis?iyíý3ciletí,
pos?iyíý2pat chodník,
nebezpečný zlos?iyíý2n

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po s

pos?iyíý3lat balík,
s?iyíý2čící had,
neuhas?iyíý1telný požár,
pořád nes?iyíý4čkuj,
prezidentské s?iyíý3dlo,
domácí nás?iyíý1lí,
ty máš ale s?iyíý3lu,
hlas?iyíý1tá hudba,
nemoc os?iyíý2pky,
zdravá s?iyíý2rovátka,
malý nos?iyíý3k,
počítačová s?iyíý3ť,
os?iyíý1řelé dítě,
s?iyíý2slí díra,
s?iyíý3ra je nerost,
nas?iyíý2cený roztok,
nemus?iyíý3š tam jít,
malý s?iyíý2n je s?iyíý2náček,
nos?iyíý1t batoh,
nerozs?iyíý2pej sůl,
přes?iyíý4pací hodiny,
pos?iyíý1lovací cvičení,
Velké Los?iyíý1ny,
us?iyíý3dlili se poblíž

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po s

jabloň obs?iyíý2paná květy,
zámek S?iyíý2chrov,
květiny us?iyíý2chají,
rozs?iyíý2pal pos?iyíý2ku na koláč,
svatební s?iyíý3ň,
kamarádka S?iyíý1mona,
nenas?iyíý2cené kyseliny,
poštovní zás?iyíý1lka,
dobrovolný has?iyíý1č,
přes?iyíý2cený trh,
s?iyíý3t hrách,
s?iyíý1lvestrovská zábava,
čaj se s?iyíý1rupem,
dřevěné kos?iyíý1ště,
jedovatý s?iyíý1rovodík,
s?iyíý4rová pomazánka,
s?iyíý2tič u auta,
bláto os?iyíý2chá,
vys?iyíý1lující zápas,
vyhořelá s?iyíý1rka,
S?iyíý1bylino proroctví,
houba s?iyíý2rovinka,
s?iyíý4pka na obilí,
s?iyíý1rotčí důchod

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Online cvičení na vyjmenovaná slova po s

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.

jaky slovni druh je slovo jak

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.

Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

Zkratky v českém jazyce

Zkracování je běžný slovotvorný způsob při němž mohou vzniknout zkrácená slova, zkratky a zkratková slova. Zkracování je výsledkem úpravy textu, který může být mluvený i psaný.

Slova zkrácená

Slova zkrácená nepatří mezi zkratky, jedná se o plnovýznamová slova, která jsou plnohodnotným synonymem jejich nezkrácených protějšků. Příklady zkrácený slov: bezva (bezvadný), kilo (kilogram), Magda (Magdalena).

Slova zkratková

Slova zkratková jsou často vytvořená i z iniciálových zkratek. Tato slova se obvykle vyslovují tak, jak se písmena čtou ve slabikách. Zkratková slova jsou samostatná slova po tvaroslovné stránce.

Mezi zkratková slova, u nichž si už ani neuvědomuje, že se jedná o zkratky, patří například slova: radar (z angličtiny: radio detection and ranging), laser (z angličtiny: light amplification by stimulated emission of radiation). Protože se jedná o jména obecná, tak se píší tyto zkratky malým písmenem.

Jinak je to u vlastních jmen, kdy zkratková slova začínají velkým písmenem: Čedok (československá dopravní kancelář), Semafor (sedm malých forem), Sazka (sázková kancelář), Setuza (severočeské tukové závody). U těchto podstatných jmen se jmenný rod určuje obvykle podle zakončení slova, například: (ten) Čedok, (ta) Setuza.

Jak již bylo zmíněno zkratková slova vznikají i z iniciálových zkratek, příkladem může být anesteziologické-resuscitační oddělení v nemocnici zvané ARO, nebo akademie výtvarných umění zvaná AMU, či ochranný svaz autorský zvaný OSA. U těchto názvů se píší všechna písmena velká.

Zdroj: článek Zkratky

Cvičení na podmět a přísudek

Určete podmět a jeho druhy:

1. Na podzim vlaštovky odlétají do teplých krajin.

• Podmět: ?na podzimvlaštovkyodlétajído krajinteplýchnevyjádřený2
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

2. Stromy i tráva se ohýbaly v silném větru.

• Podmět: ?stromy i trávase ohýbalyve větrusilnémnevyjádřený1
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný3

3. Zítra budeme péct cukroví.

• Podmět: ?zítrabudemepéctcukrovínevyjádřený5
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný3
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

4. Malé kotě lízalo mléko z misky.

• Podmět: ?malékotělízalomlékoz miskynevyjádřený2
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný2

5. Chlapci uklízeli v dílně nářadí do skříněk.

• Podmět: ?chlapciuklízeli v dílněnářadído skříněknevyjádřený1
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

6. Počasí hlásili po zprávách.

• Podmět: ?počasíhlásili po zprávách nevyjádřený4
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný4
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

7. Na obloze se rozzářily hvězdy. Svítily celou noc.

• Podmět: ?svítilycelounocnevyjádřený4
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný2
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný1

8. Kosi i vrabci se slétali ke krmítku.

• Podmět: ?kosi i vrabcise slétalike krmítkunevyjádřený1
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný3

9. Venku foukal studený vítr.

• Podmět: ?venkufoukalstudenývítrnevyjádřený4
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný2

10. V oboře se pásli jeleni a laně.

• Podmět: ?v obořese páslijeleni a laněnevyjádřený3
• Druh podmětu: ?vyjádřenýznámý z předchozí větyzřejmý z určitého tvaruvšeobecný1
• Druh podmětu: ?holýrozvitýněkolikanásobný3
  
  Vyzkoušet cvičení
  

Zdroj: článek Podmět

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH U SLOVA ASI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Děkuji a
prosím ještě o slovní základ ke slovu LENOŠIT

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Základ u slova lenošit je lenoš.

Zdroj: příběh Slovní druh u slova asi

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po p

nep?iyíý3skej tady,
p?iyíý4r na poli,
malá op?iyíý1ce je op?iyíý1čka,
klop?iyíý4tl o kámen,
šp?iyíý1navé kalhoty,
slep?iyíý1t papír,
brněnský p?iyíý1vovar,
přep?iyíý2chová vila,
časop?iyíý1sy a noviny,
malé kop?iyíý4tko,
známý sp?iyíý1sovatel,
p?iyíý2tel p?iyíý1lin,
netop?iyíý4ří sluch,
nap?iyíý13navý příběh,
třp?iyíý2tivý řetízek,
načep?iyíý4řený krocan,
p?iyíý3sečná pláž,
kvalitní lep?iyíý1dlo,
p?iyíý2šný jako páv,
p?iyíý1la vodu,
včely sbírají p?iyíý2l,
p?iyíý1lník na železo,
velké p?iyíý3smeno,
posp?iyíý3chal do obchodu,
barevná p?iyíý3rka,
tap?iyíý3r je lichokop?iyíý2tník,
sp?iyíý1sovná čeština

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po p

p?iyíý1škotové těsto,
Pep?iyíý3k nap?iyíý3ná uši,
pěkné p?iyíý3smo,
růže p?iyíý3chá,
urostlý chlap?iyíý3k,
osel má p?iyíý2sk,
výletníci klop?iyíý4tali,
bílé p?iyíý4chavky,
hraje si na p?iyíý3sku,
veselý chlap?iyíý3k,
pop?iyíý3navá rostlina,
p?iyíý2tel p?iyíý3sku,
p?iyíý1lná studentka,
p?iyíý2šná princezna,
slep?iyíý4š není had,
zp?iyíý2toval svědomí,
koup?iyíý3m si lep?iyíý1dlo,
nap?iyíý1š jim dop?iyíý1s,
kropenatá slep?iyíý1ce,
p?iyíý2tlák v lese,
dlouhá kap?iyíý1tola,
p?iyíý1š úhledněji,
kap?iyíý1tán lodi,
rosa se třp?iyíý2tila,
nejp?iyíý1lnější hospodyňka,
zajímavý časop?iyíý1s,
Pavla se zap?iyíý4řila

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po p

nap?iyíý3navá kniha,
potřebuji p?iyíý1lník,
pap?iyíý3rový p?iyíý2tlík,
vtipný nadp?iyíý1s,
odp?iyíý2kal si trest,
nep?iyíý1jte tady alkohol,
prop?iyíý1sovací tužka,
p?iyíý2tel p?iyíý1lin,
přep?iyíý2chový palác,
vrbová p?iyíý3šťalka,
neop?iyíý3rej se o mě,
slep?iyíý3š to klihem,
starý sp?iyíý1s,
dívka p?iyíý1ští,
výp?iyíý1sky z učebnice,
navštívil Chrop?iyíý2ni,
potrestaná p?iyíý4cha,
vrabci se čep?iyíý4řili,
malé kop?iyíý2to je kop?iyíý4tko,
zatřp?iyíý2tila se,
p?iyíý3chnout se do prstu,
bílá p?iyíý1voňka,
nep?iyíý2tlačte v lese,
p?iyíý1rátská loď,
lidová p?iyíý3seň,
dětské p?iyíý3skoviště,
oblíbená p?iyíý1vnice

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po p

město P?iyíý3sek,
mládě p?iyíý3palo v hnízdě,
hrubá p?iyíý2tlovina,
prosp?iyíý3val s vyznamenáním,
žirafa je sudokop?iyíý2tník,
p?iyíý1lná včelka,
p?iyíý1sklavý hlásek,
vytrvalost a p?iyíý3le,
máme přírodop?iyíý1s,
p?iyíý3chá mě u srdce,
hra na p?iyíý1kanou,
jsi nevyzp?iyíý2tatelný,
posp?iyíý3chej pomalu,
ptakop?iyíý2sk je savec,
suchop?iyíý4r je bylina,
pravop?iyíý1sná pravidla,
ušp?iyíý1něný límec,
ostrý nap?iyíý3náček,
prop?iyíý3chnutý míč,
p?iyíý3sčitý břeh,
topoly se vyp?iyíý3nají,
zatop?iyíý1l v kamnech,
soudní zap?iyíý1sovatelka,
p?iyíý3skovec je hornina,
p?iyíý2tlík bonbónů

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po p

hrajeme p?iyíý1škvorky,
pevný p?iyíý1líř,
ostrá p?iyíý1la,
p?iyíý1kola je dřevěný nástroj,
obec P?iyíý2šely,
p?iyíý1vní kvasinky,
kuje p?iyíý1kle,
sp?iyíý3še ne,
škodlivý pop?iyíý3lek,
sp?iyíý3cí dívka,
rybář loví na třp?iyíý2tku,
šp?iyíý1čatá tužka,
ples up?iyíý3rů,
koňské kop?iyíý2to,
sojčí p?iyíý3rko,
nebezpečný lup?iyíý1č,
hrdop?iyíý4ška,
nalep?iyíý1t známku,
p?iyíý1vovarský kůň,
p?iyíý2tlákova schovanka,
p?iyíý2skaté rostliny,
kukuřičný lup?iyíý3nek,
dítě cup?iyíý1tá,
nap?iyíý3nat prostěradlo,
brouk P?iyíý2tlík,
vyklop?iyíý1t náklad,
maminčina p?iyíý1nzeta,
lep?iyíý1cí páska

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po p

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.

Dotaz byl ale na slovo hlemýždí s dlouhým “í” na konci. Domnívám se, že jde o přídavné jméno, ale nejsem si jistá, proto jsem požádala o radu. Díky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova hlemýždí je skutečně přídavné jméno, protože se můžeme zeptat otázkou jaký, který, čí? Hlemýždí.

Zdroj: příběh Prosba o radu

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po v

zv?iyíý4šená teplota,
jahodová žv?iyíý4kačka,
malá mořská v?iyíý3la,
rozv?iyíý3řil hladinu,
oční v?iyíý3čko,
v?iyíý2cpaná v?iyíý2dra,
prav?iyíý1delná návštěva,
v?iyíý4hybka na kolejích,
špatné náv?iyíý2ky,
veřejné v?iyíý2stoupení,
obv?iyíý2klý postup,
tradiční posv?iyíý3cení,
odjel na V?iyíý2sočinu,
v?iyíý3ko od kanálu,
točil se jak korouhv?iyíý1čka,
v?iyíý4r je sova,
dnešní nov?iyíý1ny,
v?iyíý1sel za nohy,
spravený v?iyíý4tah,
vánoční zv?iyíý2ky,
v?iyíý2datný déšť,
sv?iyíý1slá čára,
v?iyíý2soká věž,
hrách je luskov?iyíý1na,
severov?iyíý4chodní směr,
V?iyíý2šehradský hřbitov,
stav?iyíý1dlo na rybníce

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2datná snídaně,
nenapov?iyíý3dej mu,
nejv?iyíý2šší hora,
v?iyíý1sutá hrazda,
v?iyíý4borné v?iyíý2svědčení,
v?iyíý1dět v?iyíý1nohrad,
v?iyíý1klá se mi zub,
trenér V?iyíý3tek,
taková klukov?iyíý1na,
malebná v?iyíý3ska,
cv?iyíý1čební úbor,
hubený jako v?iyíý2žle,
nepov?iyíý2šuj se,
v?iyíý2haslá sopka,
v?iyíý4jezd z garáže,
v?iyíý2sunout drápky,
v?iyíý2za je ryba,
hluboký v?iyíý4dech,
nezav?iyíý3rej oči,
v?iyíý4prodej obuvi,
školní v?iyíý4let,
v?iyíý2loučil hráče,
zubní sklov?iyíý1na,
sov?iyíý1ce sněžná,
dobrý v?iyíý4sledek,
v?iyíý2držel až do konce,
nečekaná nov?iyíý1na

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po v

konv?iyíý1ce na čaj,
v?iyíý4stav?iyíý1ště v Brně,
sv?iyý1slá čára,
Slov?iyíý1nsko,
minulý v?iyíý3kend,
drogově záv?iyíý1slí,
hradní v?iyíý3žka,
obrovská v?iyíý4ška,
miminko v zav?iyíý1novačce,
špatná v?iyíý4mluva,
vojenské cv?iyíý1čení,
lov?iyíý1t ryby,
skalní v?iyíý4běžek,
detektivní pov?iyíý3dka,
byl v?iyíý1nen,
v?iyíý3tr zv?iyíý3řil prach,
telev?iyíý1zní zprávy,
v?iyíý4ří houkání,
V?iyíý1ktorka u splavu,
město V?iyíý3deň,
zdravá v?iyíý4živa,
v?iyíý3těz závodu,
bledá záv?iyíý1st,
v?iyíý1jeme věnečky,
v?iyíý1sací zámek,
v?iyíý2soký strom,
vodní v?iyíý3r

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po v

sněhová lav?iyíý1na,
nádech a v?iyíý4dech,
nádherné sv?iyíý3tání,
v?iyíý3taná změna,
peněžitá v?iyíý4hra,
v?iyíý2nikající jídlo,
bratr V?iyíý1lém,
bílé v?iyíý3no,
horolezecká v?iyíý4stroj,
sv?iyíý1žná chůze,
technický v?iyíý4kres,
rozlehlé pastv?iyíý1ny,
měsíční sv?iyíý1t,
v?iyíý2trvalostní běh,
v?iyíý2šší princip,
přiv?iyíý3tej návštěvu,
nové prav?iyíý3tko,
nev?iyíý2mlouvej se,
malá lahv?iyíý1čka,
neobv?iyíý2klý čin,
zralé v?iyíý1šně,
dětský pov?iyíý2k,
sv?iyíý3čka na dortu,
rychle v?iyíý2skoč,
nev?iyíý2kejte mi,
tlaková v?iyíý4še,
zajímavá v?iyíý4stava,
v?iyíý3m výsledek

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý3skat ve vlasech,
kupov?iyíý1tá oblačnost,
vydrž chv?iyíý1lku,
zdv?iyíý1há činky,
sv?iyíý1nutý koberec,
průsv?iyíý1tný papír,
pan v?iyíý4pravčí,
srdečné uv?iyíý3tání,
nev?iyíý1dím na to,
cv?iyíý1čená opice,
velká v?iyíý1chřice,
nedělej cav?iyíý2ky,
kaluž v?iyíý2sychá,
v?iyíý2zdobená v?iyíý4loha,
ty jsi v?iyíý2rostl,
cesta se v?iyíý1ne,
nadmořská v?iyíý4ška,
masový záv?iyíý1tek,
nepřežv?iyíý2kuj,
v?iyíý4voj člověka,
bezv?iyíý4znamná událost,
psi hrozivě v?iyíý2li,
v?iyíý1dlička a nůž,
prav?iyíý1dla pravopisu,
malý přiv?iyíý4dělek

Vyzkoušet cvičení

6. cvičení na vyjmenovaná slova po v

v?iyíý2malovat omalovánky,
v?iyíý2právěl pohádku,
dočkal se pov?iyíý4šení,
řeka V?iyíý2dra,
německá slov?iyíý3čka,
v?iyíý2tři kuchyň,
v?iyíý4bavička pro miminko,
obraz v?iyíý1sí v předsíni,
v?iyíý2sel hrách,
v?iyíý2sokohorská přirážka,
pekelná v?iyíý4heň,
jeden v?iyíý4tisk,
předv?iyíý3dat nebezpečí,
sbírat bukv?iyíý4ce,
udělala v?iyíý4myk,
v?iyíý2datný déšť,
můj zlozv?iyíý2k,
v?iyíý4čitky svědomí,
nezv?iyíý2knu si,
bydlí ve V?iyíý2škově,
nová v?iyíý1la,
horské v?iyíý4šiny,
hlasitě v?iyíý4skal,
jelen je přežv?iyíý4kavec,
náročný v?iyíý4klad,
odv?iyíý2kací léčba

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po v