SLOŽENÉ SLOVESNÉ T VARY

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po b

ob?iyíý2tný přívěs,
zb?iyíý2lé b?iyíý3lky,
ob?iyíý4váme nový b?iyíý2t,
Zb?iyíý2něk sb?iyíý1l budku,
staré ob?iyíý2čeje,
starob?iyíý2lé ob?iyíý2dlí,
město Přib?iyíý2slav,
dob?iyíý4vat hrad,
nab?iyíý4t majetek,
útulný příb?iyíý2tek,
kab?iyíý1na letadla,
b?iyíý1tevní pole,
nab?iyíý1té zbraně,
dlouhé b?iyíý1dlo,
b?iyíý1tva u Lipan,
kab?iyíý1na řidiče,
plechový bub?iyíý3nek,
b?iyíý2linkový čaj,
nový b?iyíý2t,
mořská hlub?iyíý1na,
ob?iyíý4vací pokoj,
hodiny odb?iyíý1ly poledne,
krab?iyíý1ce hřeb?iyíý3ků,
b?iyíý3lá kočka,
B?iyíý1voj b?iyíý2l silák,
dob?iyíý2tek se pásl,
dob?iyíý3t mob?iyíý1lní telefon

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po b

Zb?iyíý2šek b?iyíý2l nemocný,
b?iyíý3lá mlha,
b?iyíý2dlím ve městě,
strakatý b?iyíý4ček,
vaječný b?iyíý3lek,
b?iyíý3lá skříň,
horská b?iyíý2střina,
rozb?iyíý1tá karab?iyíý1na,
zlob?iyíý3m se na tebe,
neslíb?iyíý3l nic,
staré b?iyíý2dliště,
pěkný slab?iyíý1kář,
zaseté ob?iyíý1lí,
slunný b?iyíý2t,
stará kob?iyíý2la,
tvoje bab?iyíý1čka,
léčivé b?iyíý2liny,
z Přib?iyíý2slavi,
zb?iyíý2tek chleba,
nezpůsob?iyíý1l škodu,
ob?iyíý2čejný sešit,
zelená kob?iyíý2lka,
zab?iyíý2dlený b?iyíý2t,
b?iyíý4ložravec,
neob?iyíý2čejné dobrodružství,
liška B?iyíý2strouška,
hb?iyíý1itá rybička

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po b

b?iyíý1cí nástroj,
ob?iyíý2vatelé Brna,
nab?iyíý1tá zbraň,
zb?iyíý2tek bavlnky,
moderní náb?iyíý2tek,
mohutný b?iyíý1zon,
oblíb?iyíý1t si pohádku,
hb?iyíý1tá dívka,
přib?iyíý2l nový žák,
neznámá b?iyíý2tost,
kob?iyíý2lka hopsá,
nezlob?iyíý3me se,
pob?iyíý4vat v Aši,
b?iyíý1tva na Moravském poli,
b?iyíý4valo pěkněji,
b?iyíý3lá holub?iyíý1čka,
přib?iyíý1l hřeb?iyíý3k,
pob?iyíý1l všechny mouchy,
pohádková b?iyíý2tost,
b?iyíý1cí nástroj,
nab?iyíý2l peněz,
netrhejte b?iyíý4lí,
dob?iyíý4t pevnost,
dlouhý b?iyíý1č,
velké krupob?iyíý1tí,
slíb?iyíý1l mi to,
Zb?iyíý2slav

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po b

b?iyíý2lo neb?iyíý2lo,
neb?iyíý1j toho psa,
vymlátit ob?iyíý1lí,
b?iyíý4t unavený,
nové b?iyíý1opotraviny,
šestá hodina odb?iyíý1la,
vyb?iyíý3há z bloků,
slovo má dvě slab?iyíý1ky,
ab?iyíý2ch nezapomněl,
staré ob?iyíý2čeje,
dobrá nab?iyíý3dka,
b?iyíý3lý svetr,
pan b?iyíý2tný,
zab?iyíý4vat se něčím,
sb?iyíý3rka známek,
B?iyíý2džov,
b?iyíý3t na poplach,
b?iyíý2strý kluk,
b?iyíý1tevní lodě,
neb?iyíý2dlím tam,
dětské nádob?iyíý3čko,
bab?iyíý2ka,
starob?iyíý2lý hrad,
B?iyíý2střice pod Hostýnem,
nab?iyíý3dni i ostatním,
pomohl b?iyíý2ch vám,
b?iyíý4t doma

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po b

rozb?iyíý1tá sb?iyíý3ječka,
B?iyíý2lany,
b?iyíý3lit prádlo,
zb?iyíý2tečně se zlob?iyíý1l,
neb?iyíý1jte ho,
vojáci dob?iyíý2li hrad,
kdyb?iyíý2ch se nevrátil,
ob?iyíý1tý náb?iyíý2tek,
malý b?iyíý4k je b?iyíý4ček,
Hrab?iyíý2ně,
nab?iyíý3zíme nové zboží,
sb?iyíý3rka léčivých b?iyíý2lin,
ten b?iyíý2t se mi líb?iyíý3,
ryb?iyíý3zový koláč,
bab?iyíý1ččina truhla,
zb?iyíý2ly mi peníze,
Přib?iyíý2slav,
ob?iyíý2čejné šaty,
kdyb?iyíý2chom tam nešli,
velké hromob?iyíý1tí,
horská b?iyíý2střina,
nevážil si dobrého b?iyíý2dla,
pan B?iyíý3lek,
slečna B?iyíý2džovská,
léčivý zlatob?iyíý4l

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po b

Příběh

Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Procházka.

Dobrý den pane ministerký předsedo.rosím omluvte moji češtinu,jako češtinář jsem hrozný,nicméě k věci.Jmenuji se Robert Procházka a jsem autorem stolnídekové hry na které mám práva.Myslím si ,že hra by mohla mít poměrně slušný potenciál.Jenomže nemám na vstupní investici.Hru mohu doložit.Můj prvotní plán s touto hrou byl ten,že by hru vyráběl stát a 90 procent zisku by teklo státu.Bylo mi sděleno ,že stát nesmí podnikat,a ře fond národního majetku byl zrušen.Původně jsem to chtěl aby to pak třeba bylo něco jako krteček nebo jako spejbl s hurvínkem brán jako národní majetek. Mě a mojí sestře by z toho plynuly samořejmě nějaké tantiemy.na kterých by se dalo dohodnout.Aby to vlastnil stát a vyráběl stát,jse chtěl mimo jiné proto aby se to nedostalo do rukou mafie.Tehdy na ministerstvu průmyslu a obchos;du pracoval jistý pan Paták a ten mě s tím poslal kšípku.byl bych rád pokud by chse tentokrát shledal s eším přístupem než tehdy.Ta hra buď jak se říká půjde dokopru.A nebo by se jednu mohla prodávat celosvětově.Monopolů se kupříkladu za doby své existence prodalo pře 200 milionů kusu.Hru pokud se domluvíme Vám mohu zaslat k posouzení a očekávám ,zda řeknete ano či ne.Druhá Varianta je ta ,že by jste ode mne hru odkoupil vy osobně,i kdxž vím že tohle není zrovna obor Vašeho podnikání.Ono totiž stačí jenpm zadat nějký požadavek tiskárně na prvních 1000 kusů a psůtjim tu hru a múže se to rozjed.Mám to připravené v tisknutelných souborech.Pokud by jste chtěl hru do svého osobního vlastnictví,že byjste to vyráběl vy tak mi navrhněte cenu za kterou jste ochten t kupit.Ještě je samozřejmě možnost ,že to zavrhnete.Ale já si mslím ,že moje hra by jednou opravdu mohla vydělávat miiardy.Samozřejmě né hned.Pokud budete chtít hru poslat tak mi dejte vědět na prochazkabobo@seznam.cz Děkuji s ůctou Procházka

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Opltová.

Pane Babiši, prosím, zkuste se spojit s opozičními stranami i přes rozdílnost programů, tím budete moci porazit tu bandu, která nám nyní/ podvodem za pomoci Rychetského / vládne . Ti vládní neumětelové jsou schopni přivést naši zemi do záhuby. Děkuji. Marie Opltová

Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt

ŘEŠENÍ některých úloh

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné?

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Kl

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

PŘIVLASTŇOVACÍ zájmena

Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)

Skloňování:

Zájmeno můj

K zapamatování

Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".

Zájmeno tvůj

(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).

Zájmena jeho a jejich

Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).

K zapamatování

Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)

Skloňování zájmena náš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zájmena

Čestné prohlášení o bezúhonnosti

Tento typ čestného prohlášení nejčastěji vyžaduje případný budoucí zaměstnavatel, ať už se jedná o soukromé zaměstnání, nebo o služební poměr.

Čestné prohlášení o trestní bezúhonnosti

Já, Ing. Miroslav Nový, narozený dne 28. července 1984 v Karlových Varech, rodné číslo 840728/3333, bytem Za Kolonádou 4589, Karlovy Vary 360 01, tímto čestně prohlašuji,

že jsem v minulosti nebyl souzen pro úmyslný trestný čin a ani pro trestný čin spáchaný z nedbalosti. Zároveň prohlašuji, že v současné době není proti mně vedeno žádné trestní stíhání.

Jsem si vědom z možných důsledků vyplývajících z uvedení nepravdivých informací.

Karlovy Vary dne 19. října 2018

Ing. Miroslav Nový

..........................................

Zdroj: článek Čestné prohlášení

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po m

medvídek m?iyíý4val,
m?iyíý3t štěstí,
často se m?iyíý4lí,
Vysoké M?iyíý4to,
um?iyíý4t nádobí,
horský průsm?iyíý2k,
m?iyíý1lý M?iyíý1chale,
nemá to sm?iyíý2sl,
mám málo m?iyíý1ncí,
vzpomínky na m?iyíý1nulost,
m?iyíý3chačka na beton,
m?iyíý2ší kožíšek,
hodně hm?iyíý2zu,
dům?iyíý2slný plán,
mladý m?iyíý2slivec,
roztom?iyíý1lé m?iyíý1m?iyíý1nko,
jedovatá zm?iyíý1je,
svědom?iyíý1tá spolužačka,
m?iyíý4dlové m?iyíý2dliny,
užitečný hm?iyíý2zožravec,
kníže Křesom?iyíý2sl,
nem?iyíý1lá návštěva,
světový m?iyíý3r,
hlem?iyíý4ždí tempo,
nový m?iyíý1kroton,
m?iyíý1nistr práce,
sum?iyíý4š jedlý

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po m

m?iyíý3t narozeniny,
m?iyíý2slivna na samotě,
žlutý m?iyíý3ček,
housle a sm?iyíý2čec,
chm?iyíý4ří pampel?iyíý1šky,
spolužák M?iyíý1loš,
zlom?iyíý2slný člověk,
vym?iyíý4šlet příběh,
zlatá m?iyíý1nce M?iyíý1lada m?iyíý3chá,
skvělá m?iyíý2šlenka,
čerstvá om?iyíý3tka,
správná m?iyíý3ra,
m?iyíý3rná zima,
dom?iyíý4šlivá dívka,
m?iyíý2slivecká kam?iyíý1zola,
malá m?iyíý1ska je m?iyíý1stička,
pořád přem?iyíý4šlet,
m?iyíý1str světa,
nam?iyíý2dlit si ruce,
m?iyíý2 tam jdeme,
vým?iyíý2k na hrazdě,
m?iyíý1luji M?iyíý1rka,
om?iyíý2vatelná tapeta,
pom?iyíý3chané karty

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po m

rozlehlá m?iyíý4tina,
m?iyíý2slivec zam?iyíý3řil,
zajímavá m?iyíý2šlenka,
malá M?iyíý1luška,
m?iyíý3t štěstí,
m?iyíý4t nádobí,
přiznal om?iyíý2l,
b?iyíý3lé m?iyíý2šky,
m?iyíý1nuli jsme to,
prom?iyíý1ň m?iyíý1 tu chybu,
m?iyíý1lá mam?iyíý1nko,
rozdm?iyíý4chat oheň,
dávná m?iyíý1nulost,
M?iyíý3ša nezam?iyíý2ká,
m?iyíý3sa jablek,
rozum?iyíý3m francouzsky,
nový milenec ?iyíý1,
vzpom?iyíý3nka na léto,
světlá m?iyíý3stnost,
Kam?iyíý1la je um?iyíý3něná,
foukla do chm?iyíý4ří,
m?iyíý3rný svah,
nová m?iyíý3za,
m?iyíý2ší díra,
Přem?iyíý2sl Oráč

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po m

neum?iyíý2té ruce,
krásně se usm?iyíý3val,
um?iyíý3š dobře malovat,
nesm?iyíý2slné podm?iyíý3nky,
hlasitý sm?iyíý3ch,
vůně jasm?iyíý3nu,
m?iyíý1nulý pátek,
zam?iyíý3chej omáčku,
m?iyíý3sto v autobuse,
hm?iyíý2zí bzukot,
to nemá sm?iyíý2sl,
zm?iyíý1je je had,
dostal sm?iyíý2k,
malé sm?iyíý3tko,
prom?iyíý1ň m?iyíý1 to,
nejsem neom?iyíý2lný,
dny m?iyíý3jely pomalu,
km?iyíý3nek jabloně,
všeho s m?iyíý3rou,
vym?iyíý4šlíš si,
m?iyíý3stní občané,
špatná m?iyíý1nulost,
těžký prům?iyíý2sl,
sm?iyíý2slná dívka

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po m

m?iyíý2slím na tebe,
zam?iyíý2kej dveře,
navštívil Litom?iyíý2šl,
ležatá osm?iyíý1čka,
sem?iyíý3nko slunečnice,
Jarm?iyíý1la se zm?iyíý4lila,
sm?iyíý2čka na laně,
nem?iyíý2slel na nic,
jsi můj m?iyíý1láček,
sm?iyíý4kl s ním o zem,
nam?iyíý3řená zbraň,
lesklý kam?iyíý3nek,
kat M?iyíý2dlář,
hlem?iyíý4ždí ulita,
vysoké m?iyíý4tné,
vym?iyíý2kat se pravidlům,
m?iyíý3le je víc než kilometr,
zřícenina Kam?iyíý4k,
zlom?iyíý1l tužku,
m?iyíý1nutku počkej,
plusy a m?iyíý1nusy,
kom?iyíý1ník Dom?iyíý1nik,
nachom?iyíý4tl se u toho,
cítím se m?iyíý1zerně,
m?iyíý2s je pevninský výběžek,
M?iyíý1ss České republiky

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po m

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po s

s?iyíý4korčino hnízdo,
s?iyíý1lniční hlídka,
s?iyíý2novec S?iyíý1mon,
plísňový s?iyíý4r,
rybičky v s?iyíý3ti,
navštívil nové s?iyíý3dliště,
vítr s?iyíý3lí,
dos?iyíý2ta se najedl,
s?iyíý2chravý den,
s?iyíý1likonová vlákna,
s?iyíý2pký písek,
louže vys?iyíý2chají,
s?iyíý1lný jako medvěd,
špatně us?iyíý3ná,
chraptíš a s?iyíý3peš,
zás?iyíý1lkový obchod,
javorový s?iyíý1rup,
školní bes?iyíý3dka,
velké ús?iyíý1lí,
pros?iyíý3m o pomoc,
déšť zes?iyíý3lil,
koupené os?iyíý1vo,
malá s?iyíý3ň je s?iyíý3ňka,
has?iyíý1cí přístroj

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po s

malý s?iyíý2sel,
nefunkční vys?iyíý3lačka,
s?iyíý3dlo firmy,
zavolej has?iyíý1če,
kyselina s?iyíý3rová,
os?iyíý2pal se vyrážkou,
malý les je les?iyíý3k,
s?iyíý2rová zelenina,
s?iyíý1lonová taška,
mas?iyíý1té jídlo,
matka se s?iyíý2nem,
prádlo us?iyíý2chá,
s?iyíý2tá barva,
pros?iyíý3vá písek přes s?iyíý3to,
únor je zimní měs?iyíý3c,
pára s?iyíý2čela,
drobná las?iyíý1čka,
náramný s?iyíý1lák,
s?iyíý2pký sníh,
nová s?iyíý1lnice,
olomoucké s?iyíý2rečky,
roztomilý ps?iyíý3ček,
had zas?iyíý2čel,
s?iyíý4kora koňadra

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po s

vys?iyíý1lující horko,
s?iyíý3rové výpary,
s?iyíý1muloval zranění,
je rozdíl mezi Měs?iyíý3cem a měs?iyíý3cem,
s?iyíý1vá holubička,
s?iyíý1multánní tlumočení,
s?iyíý2té jídlo,
s?iyíý4raři vyrábějí s?iyíý4ry v s?iyíý4rárně,
nechej boty v předs?iyíý3ni,
třásl se jako os?iyíý1ka,
volejbalová s?iyíý3ť,
paní S?iyíý4korová,
svízelná s?iyíý1tuace,
neos?iyíý3dlená oblast,
us?iyíý2chající tráva,
pros?iyíý1ncový den,
s?iyíý4ček houká,
dětský zás?iyíý2p,
nejs?iyíý1lnější kluk ze třídy,
v minulém tis?iyíý3ciletí,
pos?iyíý2pat chodník,
nebezpečný zlos?iyíý2n

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po s

pos?iyíý3lat balík,
s?iyíý2čící had,
neuhas?iyíý1telný požár,
pořád nes?iyíý4čkuj,
prezidentské s?iyíý3dlo,
domácí nás?iyíý1lí,
ty máš ale s?iyíý3lu,
hlas?iyíý1tá hudba,
nemoc os?iyíý2pky,
zdravá s?iyíý2rovátka,
malý nos?iyíý3k,
počítačová s?iyíý3ť,
os?iyíý1řelé dítě,
s?iyíý2slí díra,
s?iyíý3ra je nerost,
nas?iyíý2cený roztok,
nemus?iyíý3š tam jít,
malý s?iyíý2n je s?iyíý2náček,
nos?iyíý1t batoh,
nerozs?iyíý2pej sůl,
přes?iyíý4pací hodiny,
pos?iyíý1lovací cvičení,
Velké Los?iyíý1ny,
us?iyíý3dlili se poblíž

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po s

jabloň obs?iyíý2paná květy,
zámek S?iyíý2chrov,
květiny us?iyíý2chají,
rozs?iyíý2pal pos?iyíý2ku na koláč,
svatební s?iyíý3ň,
kamarádka S?iyíý1mona,
nenas?iyíý2cené kyseliny,
poštovní zás?iyíý1lka,
dobrovolný has?iyíý1č,
přes?iyíý2cený trh,
s?iyíý3t hrách,
s?iyíý1lvestrovská zábava,
čaj se s?iyíý1rupem,
dřevěné kos?iyíý1ště,
jedovatý s?iyíý1rovodík,
s?iyíý4rová pomazánka,
s?iyíý2tič u auta,
bláto os?iyíý2chá,
vys?iyíý1lující zápas,
vyhořelá s?iyíý1rka,
S?iyíý1bylino proroctví,
houba s?iyíý2rovinka,
s?iyíý4pka na obilí,
s?iyíý1rotčí důchod

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Online cvičení na vyjmenovaná slova po s

Správný tvar

Svatba je jedním ze slov, u kterého mohou mít někteří lidé potíže s pravopisem vzhledem k jeho výslovnosti, kdy na základě spodoby znělosti dochází k záměně hlásky „t“ na „d“. Pokud si člověk není jistý, kterou hlásku napsat, doporučuje se vytvořit od slova svatba přídavné jméno svatební, v němž se píše „t“, tím pádem se písmeno „t“ píše i ve slově svatba.

Někdo jiný si může správný pravopis třeba zdůvodnit již kultovní hláškou z filmu Slunce, seno a pár facek.

Škopková: (na malého Jiříka) „Co to tam zase píšeš za nesmysly? Svatba se píše s D, jo?”
Jirka: „A jo...”
Škopková: „Řeknu si svadba, svadební košile... Co slyšim? D. A píšu T, troubo... To by mě zajímalo, co ty děti ve škole učí!”

Jinak je to ale ve slovenštině. Slovensky se svatba opravdu řekne i napíše jako svadba.

V konverzaci se „svatbou“ mívají problém hlavně malé děti, které od ní neumí vytvořit vhodné sloveso. Často si pletou muže a ženu a zaměňují tak vdávání a ženění. Není tedy výjimkou, že dítě se zmíní, že maminka se ženila a že strýc se vdával. Obvykle ale s vyšším věkem dítěte dojde k ujasnění těchto pojmů.

Zdroj: článek Svatba nebo svadba

Všeobecný úvod

1. Co je pro správné a přehledné sepsání vyprávění nezbytné? (Odpověď je ukrytá v tajence)

1. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlak, auto, trasa, poznávání

2. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: helma, jízda, kolo

3. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: táborák, celta, spacák

4. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: krém, slunce, lehátko

5. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: voda, kruh, koupaliště

6. Klíčová slova pro danou (nejen) prázdninovou činnost: vlasec, podběrák, voda

Řešení: ___________

2. Chronologicky seřaď části, které by vypravování mělo mít:

ROZUZLENÍ, UVEDENÍ, VYVRCHOLENÍ, ZÁPLETKA

Napiš správné řešení:

1.

2.

3.

4.

3. Vyber správnou variantu:

Jiný výraz pro úvod je:

1. expozice

2. kolize

3. krize

V úvodu by mělo být:

1. stupňování konfliktu

2. seznámení s prostředím

3. řešení situace

Jiný výraz pro zápletku je:

1. kolize

2. krize

3. rozuzlení

V části zvané krize se objevuje:

1. vyvrcholení konfliktu

2. seznámení s postavami

3. řešení situace

4. Co by nemělo ve správném vypravování chybět?

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pracovní list - vypravování o prázdninách

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

1. cvičení

Na louce roste mnoho léčivých b?iyíý2lin.

Strýcův b?iyíý2t působí starob?iyíý2le.

Na louce běhala černá kob?iyíý2la.

V zahraničí nab?iyíý2l nové zkušenosti.

Ob?iyíý2vatelé Brna uspořádali dobročinnou akci.

Na půdě jsem našel starou b?iyíý1bli.

Řezník zab?iyíý1l b?iyíý4ka.

Čas ve vězení ub?iyíý3há pomaleji.

Myslivec nab?iyíý1l pušku.

Sklizeň ob?iyíý1lí se posunula kvůli počasí.

Rozzuřený b?iyíý4k prohnal toreadora.

Horská b?iyíý2střina protékala vesničkou.

Krupob?iyíý1tí zlámalo stromy.

Přes léto Alena hodně ub?iyíý2la na váze.

K obědu měl zb?iyíý2tek chleba od svačiny.

Slepice seděla na dřevěném b?iyíý1dle.

Přib?iyíý2slavské slavnosti b?iyíý2ly známé po okolí.

Stará bab?iyíý1čka vyprávěla vnoučatům pohádku.

Víla patří mezi známé pohádkové b?iyíý2tosti.

Strýc se vydal na dob?iyíý2tčí trh.

Nad městem vlál b?iyíý3lý prapor.

Vojáci dob?iyíý2li hrad.

Neob?iyíý2čejný příběh českého hrdiny zasáhl svět.

Otec neb?iyíý4vá často doma.

Učitel nás vyb?iyíý3zel ke hře.

Ke snídani si maminka vaří b?iyíý2linkový čaj.

Náš soused odeb?iyíý3rá Lidové noviny.

Výhodná nab?iyíý3dka k prodeji mě lákala.

Mám rád pohádku o Dlouhém, Širokém a B?iyíý2strozrakém.

Babička nám donesla černý ryb?iyíý3z.

Po oslavě nám z dortu nic nezb?iyíý2lo.

Baterie bylo potřeba dob?iyíý3t.

Králík je b?iyíý4ložravec.

Lidé se sb?iyíý3hali na náměstí.

Neodb?iyíý2tný zákazník trval na své zakázce.

Nepoznal jsem svého b?iyíý4valého spolužáka.

Babička pob?iyíý2la u nás celý týden.

Victor Hugo napsal knihu B?iyíý3dníci.

Stěnu nechal pob?iyíý3t dřevem.

Hodiny odb?iyíý1ly půlnoc.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Pravopisná cvičení na vyjmenovaná slova po b

Vyjmenovaná slova

Pokud zjistíte, že s doplňováním máte potíže, přečtěte si náš článek „Vyjmenovaná slova“, kde si můžete zopakovat nejen daná vyjmenovaná slova, ale najdete v něm i příklady slov, na které si máte dávat pozor.

1. cvičení na vyjmenovaná slova po p

nep?iyíý3skej tady,
p?iyíý4r na poli,
malá op?iyíý1ce je op?iyíý1čka,
klop?iyíý4tl o kámen,
šp?iyíý1navé kalhoty,
slep?iyíý1t papír,
brněnský p?iyíý1vovar,
přep?iyíý2chová vila,
časop?iyíý1sy a noviny,
malé kop?iyíý4tko,
známý sp?iyíý1sovatel,
p?iyíý2tel p?iyíý1lin,
netop?iyíý4ří sluch,
nap?iyíý13navý příběh,
třp?iyíý2tivý řetízek,
načep?iyíý4řený krocan,
p?iyíý3sečná pláž,
kvalitní lep?iyíý1dlo,
p?iyíý2šný jako páv,
p?iyíý1la vodu,
včely sbírají p?iyíý2l,
p?iyíý1lník na železo,
velké p?iyíý3smeno,
posp?iyíý3chal do obchodu,
barevná p?iyíý3rka,
tap?iyíý3r je lichokop?iyíý2tník,
sp?iyíý1sovná čeština

Vyzkoušet cvičení

2. cvičení na vyjmenovaná slova po p

p?iyíý1škotové těsto,
Pep?iyíý3k nap?iyíý3ná uši,
pěkné p?iyíý3smo,
růže p?iyíý3chá,
urostlý chlap?iyíý3k,
osel má p?iyíý2sk,
výletníci klop?iyíý4tali,
bílé p?iyíý4chavky,
hraje si na p?iyíý3sku,
veselý chlap?iyíý3k,
pop?iyíý3navá rostlina,
p?iyíý2tel p?iyíý3sku,
p?iyíý1lná studentka,
p?iyíý2šná princezna,
slep?iyíý4š není had,
zp?iyíý2toval svědomí,
koup?iyíý3m si lep?iyíý1dlo,
nap?iyíý1š jim dop?iyíý1s,
kropenatá slep?iyíý1ce,
p?iyíý2tlák v lese,
dlouhá kap?iyíý1tola,
p?iyíý1š úhledněji,
kap?iyíý1tán lodi,
rosa se třp?iyíý2tila,
nejp?iyíý1lnější hospodyňka,
zajímavý časop?iyíý1s,
Pavla se zap?iyíý4řila

Vyzkoušet cvičení

3. cvičení na vyjmenovaná slova po p

nap?iyíý3navá kniha,
potřebuji p?iyíý1lník,
pap?iyíý3rový p?iyíý2tlík,
vtipný nadp?iyíý1s,
odp?iyíý2kal si trest,
nep?iyíý1jte tady alkohol,
prop?iyíý1sovací tužka,
p?iyíý2tel p?iyíý1lin,
přep?iyíý2chový palác,
vrbová p?iyíý3šťalka,
neop?iyíý3rej se o mě,
slep?iyíý3š to klihem,
starý sp?iyíý1s,
dívka p?iyíý1ští,
výp?iyíý1sky z učebnice,
navštívil Chrop?iyíý2ni,
potrestaná p?iyíý4cha,
vrabci se čep?iyíý4řili,
malé kop?iyíý2to je kop?iyíý4tko,
zatřp?iyíý2tila se,
p?iyíý3chnout se do prstu,
bílá p?iyíý1voňka,
nep?iyíý2tlačte v lese,
p?iyíý1rátská loď,
lidová p?iyíý3seň,
dětské p?iyíý3skoviště,
oblíbená p?iyíý1vnice

Vyzkoušet cvičení

4. cvičení na vyjmenovaná slova po p

město P?iyíý3sek,
mládě p?iyíý3palo v hnízdě,
hrubá p?iyíý2tlovina,
prosp?iyíý3val s vyznamenáním,
žirafa je sudokop?iyíý2tník,
p?iyíý1lná včelka,
p?iyíý1sklavý hlásek,
vytrvalost a p?iyíý3le,
máme přírodop?iyíý1s,
p?iyíý3chá mě u srdce,
hra na p?iyíý1kanou,
jsi nevyzp?iyíý2tatelný,
posp?iyíý3chej pomalu,
ptakop?iyíý2sk je savec,
suchop?iyíý4r je bylina,
pravop?iyíý1sná pravidla,
ušp?iyíý1něný límec,
ostrý nap?iyíý3náček,
prop?iyíý3chnutý míč,
p?iyíý3sčitý břeh,
topoly se vyp?iyíý3nají,
zatop?iyíý1l v kamnech,
soudní zap?iyíý1sovatelka,
p?iyíý3skovec je hornina,
p?iyíý2tlík bonbónů

Vyzkoušet cvičení

5. cvičení na vyjmenovaná slova po p

hrajeme p?iyíý1škvorky,
pevný p?iyíý1líř,
ostrá p?iyíý1la,
p?iyíý1kola je dřevěný nástroj,
obec P?iyíý2šely,
p?iyíý1vní kvasinky,
kuje p?iyíý1kle,
sp?iyíý3še ne,
škodlivý pop?iyíý3lek,
sp?iyíý3cí dívka,
rybář loví na třp?iyíý2tku,
šp?iyíý1čatá tužka,
ples up?iyíý3rů,
koňské kop?iyíý2to,
sojčí p?iyíý3rko,
nebezpečný lup?iyíý1č,
hrdop?iyíý4ška,
nalep?iyíý1t známku,
p?iyíý1vovarský kůň,
p?iyíý2tlákova schovanka,
p?iyíý2skaté rostliny,
kukuřičný lup?iyíý3nek,
dítě cup?iyíý1tá,
nap?iyíý3nat prostěradlo,
brouk P?iyíý2tlík,
vyklop?iyíý1t náklad,
maminčina p?iyíý1nzeta,
lep?iyíý1cí páska

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po p

1. cvičení

Vyhl?iyíý3dka na Prahu se mi l?iyíý3bila.

Při běhu si natáhl l?iyíý4tkový sval.

Ob?iyíý4vací pokoj zdob?iyíý1la velká náb?iyíý2tková stěna.

K Vánocům dostal dvojjaz?iyíý2čný slovník.

Zlý chlapec ub?iyíý1l psa.

V ml?iyíý4nku na kávu si nechal uml?iyíý3t kávu.

Lesní m?iyíý4tina se třp?iyíý2tila mezi stromy.

Nerad vzpom?iyíý3nal na svou m?iyíý1nulost.

Housl?iyíý1sta si rozb?iyíý1l sm?iyíý2čec.

L?iyíý1tom?iyíý2šlský zámek patří k nejneob?iyíý2čejnějším zámkům u nás.

Ve v?iyíý2sekané trávě jsme sl?iyíý2šeli s?iyíý3pavé zas?iyíý2čení zm?iyíý1je.

Krocan se p?iyíý4chou čep?iyíý4řil.

Sp?iyíý1sovatel po v?iyíý2dání knihy Sp?iyíý2tihněvovo kop?iyíý4tko zp?iyíý2chnul.

V s?iyíý2chravém počasí se nastydl a s?iyíý3pal.

Vstoup?iyíý1li jsme do starob?iyíý2lého b?iyíý2tu, kde b?iyíý2ly uloženy v?iyíý2soce cenné sb?iyíý3rky.

S?iyíý1vá holubice se bl?iyíý3žila k obloze a přitom v?iyíý3řila prach.

Psi v?iyíý2li na celé V?iyíý1nohrady.

Kostelní v?iyíý3žka se rozpadala.

Krmítko v?iyíý1selo na stromě, pod kterým farmář v?iyíý2sel čočku.

Děti b?iyíý2ly zv?iyíý2klé na v?iyíý2učování.

Chlapci pov?iyíý2kovali a v?iyíý4skali.

Z?iyíý1mní slunovrat se bl?iyíý3ží.

Brz?iyíý1čko dostanu nový z?iyíý1mník.

Známý hrad se naz?iyíý4vá Karlštejn.

Vojáci om?iyíý2lem dob?iyíý2li v?iyíý4znamný hrad.

Princezna se zap?iyíý4řila radostí, když ji kníže Přem?iyíý2sl v?iyíý2zval k tanci.

V?iyíý2v?iyíý1klaný zub konečně v?iyíý2padl. Honza se ob?iyíý2čejně začínal prát, ale nakonec b?iyíý2l obv?iyíý2kle b?iyíý1t.

Zb?iyíý2la nám m?iyíý1lá vzpom?iyíý3nka.

Děti si op?iyíý1sovaly texty l?iyíý1dových p?iyíý3sní.

Otec přib?iyíý1l budku na v?iyíý2sokou v?iyíý1šeň.

Navštívili jsme v?iyíý4stavu v?iyíý2nikajících v?iyíý4tvarníků.

Na s?iyíý4pce b?iyíý2 neměly b?iyíý4t m?iyíý2ši.

Zapřažený ps?iyíý3k sm?iyíý4kl voz?iyíý3kem na stranu.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova příbuzná

Životopis autora

Přesné datum narození Williama Shakespeara není známé, jisté je jen, že pokřtěn byl 26. dubna roku 1564 ve Stratfordu nad Avonem. Jeho otec pracoval jako rukavičkář, současně byl také radním ve městě. Jeho matka byla dcerou velkostatkáře. Ve Stratfordu také vyrůstal. Když mu bylo osmnáct, oženil se s Anne Hathawayovou, s níž měl tři děti. Anne v době svatby bylo 26 let.

O jeho osobním životě není mnoho informací, různí autoři a badatelé mu přisuzují různé osudy.

Někdy v období mezi lety 1585 a 1592 se v Londýně stal celkem úspěšným hercem a spisovatelem. Také byl jedním z vlastníků herecké společnosti Lord Chamberlain´s Men.

Zhruba tři roky před svou smrtí se vrátil zpět do Stratfordu, kde pak zemřel dne 23. dubna 1616.

William Shakespeare se řadí mezi nejvýznamnější světové básníky a dramatiky, jehož díla byla přeložena do většiny hlavních jazyků.

Seznam významných děl:

• Antonius a Kleopatra – divadelní hra: tragédie
• Bouře – pohádková hra
• Cardenio – nedochovaná pohádková hra, kterou napsal společně s autorem J. Fletcherem
• Coriolanus – divadelní hra: tragédie
• Cymbelín - pohádková hra
• Dobrý konec vše napraví – divadelní hra: komedie
• Dva šlechtici z Verony – divadelní hra: komedie
• Dva vznešení příbuzní – pohádková hra, kterou napsal společně s autorem J. Fletcherem
• Fénix a hrdlička – sbírka básní
• Hamlet – divadelní hra: tragédie
• Jak se vám líbí – divadelní hra: komedie
• Jindřich IV. – historická hra
• Jindřich V. – historická hra
• Jindřich VI. – historická hra
• Jindřich VIII. – historická hra, kterou napsal společně s autorem J. Fletcherem
• Julius Caesar – divadelní hra: tragédie
• Komedie plná omylů – divadelní hra: komedie
• Král John – historická hra
• Král Lear – divadelní hra: tragédie
• Kupec benátský – divadelní hra: komedie
• Macbeth – divadelní hra: tragédie
• Marná lásky snaha – divadelní hra: komedie
• Mnoho povyku pro nic – divadelní hra: komedie
• Nářek milenčin – sbírka básní
• Něco za něco – divadelní hra: komedie
• Othello – divadelní hra: tragédie
• Perikles – pohádková hra
• Richard II. – historická hra
• Richard III. – historická hra
• Romeo a Julie – divadelní hra: tragédie
• Sen noci svatojánské – divadelní hra: komedie
• Sonety – sbírka básní
• Timon Athénský – divadelní hra: tragédie
• Titus Andronicus – divadelní hra: tragédie
• Troilus a Kressida – divadelní hra: tragédie
• Vášnivý poutník – sbírka básní
• Večer tříkrálový – divadelní hra: komedie
• Venuše a Adonis – sbírka básní
• Veselé paničky windsorské – divadelní hra: komedie
• Zimní pohádka – pohádková hra
• Zkrocení zlé ženy – divad

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Romeo a julie

7. Doplňování párových souhlásek (spodoba znělosti)

zdravá mrke_ (v–f), vyhlídkový le_ (d–t), pohádková ža_ka (b–p), ořezaná tu_ka (ž–š), hři_ smrkový (b–p), vrchol so_ky (b–p), dobré kamará_ky (d–t), úzká lá_ka (v–f), zkažený zu_ (b–p), malá užo_ka (v–f), ostré drá_ky (b–p), tupé nů_ky (ž–š), krátká pohá_ka (d–t), velký mrá_ (z–s), napínavá kní_ka (ž–š), banánová slu_ka (b–p), starý le_ (v–f), papírová ta_ka (ž–š), dřevěná lou_ka (d–t), opice Žo_ka (v–f), zalévat zahrá_ku (d–t), sla_ká šťáva (d–t), těžká křížo_ka (v–f)

Klíč 7

zdravá mrkev, vyhlídkový let, pohádková žabka, ořezaná tužka, hřib smrkový, vrchol sopky, dobré kamarádky, úzká lávka, zkažený zub, malá užovka, ostré drápky, tupé nůžky, krátká pohádka, velký mráz, napínavá knížka, banánová slupka, starý lev, papírová taška, dřevěná loutka, opice Žofka, zalévat zahrádku, sladká šťáva, těžká křížovka

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

Co je to pevná mezera

Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.

Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:

• ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
• ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
• pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
• mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
• mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
• mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
• mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
  například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
• v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2  5;
• v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
• v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
• mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
• mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
• mezi zkratkou tit

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pevná mezera

Význam slova ZKOUKNOUT

Věcný význam slova ZKOUKNOUT je poměrně obtížné uvést, neboť toto slovo nezachycuje ani Slovník spisovného jazyka českého, ani Slovník spisovné češtiny. Slovo ZKOUKNOUT najdeme v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český AV ČR, avšak ani tam není jeho význam zaznamenán. Tato skutečnost je dána pravděpodobně tím, že se jedná o slovo „nově zařazené‟ mezi slova spisovná. Jeho věcný (slovní/slovníkový/lexikální) význam bude tudíž teprve definován.

(Zajímavost: Slovník spisovného jazyka českého považuje slovo kouknout za součást češtiny obecné, to jest češtiny nespisovné. Novější Slovník spisovné češtiny uvádí, že je slovo kouknout spisovné ‒ hovorové.)

Na základě příkladů použití slova ZKOUKNOUT a slova zhlédnout se lze domnívat, že mají obě slova stejný nebo podobný význam. Slovo ZKOUKNOUT se dá tedy považovat za synonymum (slovo stejného nebo podobného významu) slova zhlédnout. Z toho a z formální podobnosti obou slov můžeme při určování významu slova ZKOUKNOUT vycházet. A věcný význam slova zhlédnout zmíněné slovníky uvádějí.

Zhlédnout znamená:

1. zúčastnit se jako divák, návštěvník;
2. uvidět, spatřit, zpozorovat, zahlédnout.

Co se týče slovnědruhové platnosti, slovo ZKOUKNOUT patří mezi slovesa. Jedná se o sloveso dokonavé, jež se řadí do 2. slovesné třídy.

Pravděpodobný vznik slova ZKOUKNOUT (domněnka)

Jak asi vzniklo slovo ZKOUKNOUT? Původně se hledělo na jeviště, na dívku, na obraz, na film. Pro vyjádření skončení děje vzniklo i za pomoci předpony z- slovo příbuzné, a sice zhlédnout.

Postupem času se začalo na jeviště, dívku, obraz a film koukat a s tím se objevila potřeba vyjádřit konec děje slovem příbuzným ke slovu koukat. I v tomto případě se použila předpona z- a vzniklo slovo ZKOUKNOUT.

Zdroj: článek Zkouknout nebo skouknout