Spojky patří mezi témata, která se na první pohled zdají jednoduchá, ale v praxi s nimi mívají žáci i dospělí překvapivě hodně potíží. Někdy váháme, zda před spojkou napsat čárku, jindy si nejsme jistí, zda jde ještě o spojku, nebo už o jiný slovní druh, a občas nás zmate i zdánlivě nenápadné slovo jako ale, ani nebo sice. Tato doplňující část článku se zaměřuje na praktické situace, se kterými se při používání spojek setkáváme nejčastěji. Najdete zde srozumitelná vysvětlení, jasné příklady a upozornění na typické chyby, které pomohou upevnit znalosti spojek v běžném psaném i mluveném projevu.
Slovo než je spojka podřadicí (hypotaktická). Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném.
Všechny spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.
Zdroj: článek Spojky
Ve svém příspěvku PROSÍM O PŘÍKLADY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kik.
Dobrý den, byl by tu někdo hodný a napsal mi aspoň 5 vět se spojkou podřadící a 5 vět se spojkou souřadící ?? Děkuji :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, posílám pár požadovaných příkladů…
1) Souvětí se spojkami souřadicími:
a. Zakopla jsem a natloukla si koleno.
b. Bolí mě koleno, neboť jsem na něj upadla.
c. Spadla jsem na koleno, a proto mě teď bolí.
d. Mám pohmožděné koleno, ale hlava zůstala celá.
e. Chceš to namazat, nebo tu bolest vydržíš?
2) Souvětí se spojkami podřadicími:
a. Prosila mě, abych jí skočil do lékárny.
b. Jakmile najdu svou peněženku, vyhovím jejímu přání.
c. Už rychle utíkej, protože to opravdu bolí.
d. I když jsem jí koleno namazal, zlobila se na mě dál.
e. Tak si myslím, že už ji do hor nikdy nedostanu.
Zdroj: příběh Prosím o příklady
Slovo poněvadž se řadí ke spojkám, tedy k neohebným slovním druhům. To znamená, že tato spojka zůstává stále stejná a neovlivňují jí pády ani čas.
Přestože většina lidí tuto spojku vyslovuje jako [poněvač], tak správný a jediný přípustný pravopis tohoto slova je poněvadž.
Spojka poněvadž je spojkou podřadící, která spojuje větu hlavní (případně větu ve vedlejší) s větou vedlejší příčinnou/důvodovou. Proto jejím synonymem je podřadící spojka protože, která vyjadřuje stejný podřadící vztah. Někteří lidé ji přirovnávají i ke spojce neboť, tady je ale potřeba si uvědomit, že spojka neboť není spojkou podřadící, ale jedná se o spojku souřadicí v poměru příčinném, a proto si spojky neboť a poněvadž nejsou rovny.
Zdroj: článek Spojka poněvadž
V naší poradně s názvem JAKO - SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bobeš.
Co je to jak ve větě Víte, jak můžeme bez pomoci meteorologů zjistit, jestli bude pěkně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Víte, jak můžeme bez pomoci meteorologů zjistit, jestli bude pěkně? Tak v této větě je slovo JAK spojka podřadící.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak
„Až“ se ve větách uplatňuje jako spojka podřadicí časová nebo spojka podřadicí účinková. Jako spojka podřadicí časová vyjadřuje, kdy nastane nebo dokdy trvá děj věty hlavní (teprve, tehdy, když).
Příklady: Až dorazíte na místo, dejte mi vědět. Napiju se, až budu mít žízeň. Až začne voda vřít, vložte do ní špagety.
Jako spojka podřadicí účinková vyjadřuje „až“ výsledek nebo míru děje (tak, takže, tolik, tak silně, tak mocně).
Příklady: Smáli se, až se za břicho popadali. Tak dlouho prosila, až se nad ní smiloval.
Zdroj: článek Slovní druh až
Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Fraňkova.
Jaky je slovni druh slovo byť?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Janina K..
Jedná se o spojku podřadicí viz. https://prirucka.ujc.cas.cz…
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?
Spojky podřadící uvádějí vedlejší větu a spojují ji s větou řídící. Věty nejsou rovnocenné – jedna je na druhé závislá.
Zdroj: článek Spojky souřadící a podřadící
Ve svém příspěvku KOLIK SLOV MÁ VÝRAZ: BUDEME-LI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan.
Dobrý den, prosím o jasné vyjádření (neboť na netu se ho nemohu dopátrat), zda se spojka podřadící "-li" má brát a chápat jako samostatné slovo. Děkuji. Radovan.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel DaPo.
Ano, samostatné slovo. Přečtete-li si tento článek, budete to vědět také.
Zdroj: příběh Kolik slov má výraz: Budeme-li
Vždy souřadicí. Může být slučovací i vylučovací podle významu.
Ano, uvádí vedlejší větu účelovou.
V běžném textu ano – nejde o chybu, i když v akademickém stylu se obvykle nahrazuje jinými prostředky.
Ano. „Když“ je spojka podřadicí, „kdy“ je příslovce nebo zájmeno.
Zdroj: článek Spojky souřadící a podřadící
Čárka se píše tehdy, když „a to“ uvádí vysvětlení nebo upřesnění předchozí části věty.
Přívlastek volný lze z věty vypustit bez změny jejího základního významu a odděluje se čárkami.
Ve většině případů ano, ale vždy záleží na konkrétní stavbě souvětí a vztahu mezi větami.
Ve větě jednoduché se čárky řídí větnými členy, v souvětí vztahy mezi jednotlivými větami.
Ano, oslovení se vždy odděluje čárkou, a to i tehdy, stojí-li uprostřed věty.
Čárka se nepíše, pokud spojka „a“ spojuje věty nebo větné členy ve slučovacím poměru.
Čárky ovlivňují srozumitelnost textu a mohou měnit význam celé věty.
Nejúčinnější je kombinace znalosti pravidel a pravidelného procvičování na konkrétních příkladech.
Zdroj: článek Čárky ve větách
Můžete-li ve větě či souvětí nahradit slovo „níž“ slovem „níže“ (což je další podoba 2. stupně příslovce „nízko/nízce“), pak už určitě nebudete na pochybách, že jde v daném případě o příslovce. Zkuste tuto pomůcku u vzorových vět k 1. bodu našeho výkladu a zjistíte, že to opravdu nejde, když „níž“ vystupuje ve větě jako vztažné zájmeno.
A naopak, můžete-li v souvětí nahradit slovo „níž“ výrazy „které, kterou“ (například Donesla fotografii, na níž/na které byli spolu. Nepojedu na dovolenou s dívkou, s níž/se kterou si nerozumím.), pak jde stoprocentně o zájmeno.
Zdroj: článek Určování slova níž
Rozdíl mezi větou jednoduchou a souvětím je klíčový pro správné psaní čárek. Zatímco ve větě jednoduché rozhodují především větné členy, v souvětí hrají hlavní roli vztahy mezi jednotlivými větami.
Ve větě jednoduché se čárky uplatňují například u několikanásobných větných členů, oslovení, vsuvek nebo doplňků. Každý z těchto jevů má svá jasná pravidla, která je potřeba znát a umět je použít v konkrétním kontextu.
V souvětích je nutné rozlišovat souřadné a podřadné spojení vět. Zatímco některé spojky čárku vylučují, jiné ji naopak vyžadují. Zde se nejčastěji chybuje u spojek „a“, „ale“, „nebo“, „protože“ či „aby“.
Zdroj: článek Čárky ve větách
Rozhodující je, zda věty spojuje rovnocenně, nebo zda uvádí větu vedlejší.
Zdroj: článek Spojky souřadící a podřadící
Spojky jsou neohebným slovním druhem a slouží k tomu, aby spojovaly části věty nebo celé věty dohromady. Rozlišujeme dva hlavní typy spojek: souřadící a podřadící. Každý typ spojuje věty jiným způsobem a vyjadřuje jiný vztah mezi větami.
Zdroj: článek Spojky souřadící a podřadící
Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).
Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.
Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).
Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.
Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.
Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.
Zdroj: článek Spojky
Pokud slovo spojuje věty nebo větné členy a samo není větným členem, jedná se o spojku.
Ne. Čárka se nepíše před spojkami v poměru slučovacím, ale píše se před spojkami podřadicími.
Samotné proto není spojka, spojovacím výrazem je až spojení a proto.
Ano, jakmile je podřadicí spojka časová.
Před spojkou ale se čárka píše vždy.
Předložka se pojí se jménem, spojka spojuje věty nebo větné členy.
Ne vždy. Záleží na stavbě souvětí a na tom, co přesně spojuje.
Bez spojek by nebylo možné logicky a srozumitelně spojovat myšlenky v textu.
Zdroj: článek Spojky
Slovo kdykoli/kdykoliv je dle Slovníku spisovné češtiny příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat). Podle této jazykové příručky může mít výraz kdykoli/kdykoliv i funkci spojky podřadicí, a to v souvětí s vedlejší větou příslovečnou časovou. Slovník spisovného jazyka českého řadí toto slovo jen mezi příslovce a mluví o zájmenném příslovci neurčitém a zájmenném příslovci vztažném (právě ve funkci uvození vedlejší věty).
Zdroj: článek Kdykoliv nebo kdykoli
Spojky podřadicí, mezi něž patří i spojka -li, připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném a vyjadřují vztahy závislé věty k větě řídící. Spojky jestliže, -li, když často uvozují vedlejší větu podmínkovou, čímž vyjadřují podmínku, při které může nastat děj věty řídící.
Zdroj: článek Jaký slovní druh je bude-li
Rozlišujeme spojky souřadicí (parataktické) a podřadicí (hypotaktické). Souřadicí spojky spojují souřadné věty (ať už jde o věty hlavní, nebo věty vedlejší téhož druhu) a několikanásobné větné členy. Vyjadřují vztah koordinace, a to v několika poměrech, dle nichž můžeme spojky souřadicí podrobněji roztřídit.
Spojky souřadicí lze dále rozdělit na spojky:
Spojky podřadicí spojují věty řídící a závislé (neboli vedlejší), vyjadřují vztah významové závislosti, podřadnosti připojované věty k větě řídící (řídící větou nemusí být jen věta hlavní, ale i věta vedlejší, která je rozvíjena jinou větou vedlejší, například: Nemůžete chtít, abych tam zašel, když nemám vůbec čas. Uvědomil si jeho jméno, jakmile ho minul.).
Vztah významové souvislosti mezi větami nebo větnými členy může být:
Zdroj: článek Spojky
Slovo PŘESTOŽE se z hlediska slovních druhů řadí mezi spojky. PŘESTOŽE je spojka podřadicí, která má význam přípustkový. Spojka PŘESTOŽE uvozuje (připojuje) vedlejší větu příslovečnou přípustkovou.
(Poznámka 1: Spojky podřadicí připojují závislou větu nebo větný člen. )
(Poznámka 2: Přípustka vyjadřuje okolnost, jež nevedla k očekávanému následku.)
Zdroj: článek Přestože