Slovo spontánní patří k výrazům, které lidé používají velmi často, ale ne vždy si přesně uvědomují jeho skutečný význam, správné užití a související tvary. Právě proto se kolem něj objevují časté dotazy, nejasnosti i pravopisné chyby, které se pak opakují v běžné mluvě i v psaných textech. V následujícím doplnění článku se zaměříme na praktické použití slova spontánní v různých situacích, vysvětlíme rozdíl mezi tvary spontánní, spontánně a spontálně a ukážeme si, jak tento výraz správně používat v každodenní komunikaci i ve formálnějším projevu.
Často dochází k tomu, že je toto slovo vyslovováno, a někdy dokonce i psáno ve špatné a neexistující podobě – jako spontální nebo spontání. Taková slova neexistují a není možné ho tedy tak psát. V podstatě je to stejné jako u slov velryba a kalkulačka, kdy lidé často zaměňují některé hlásky, a proto není výjimkou, že někteří lidé tato slova vyslovují „verlyba, karkulačka a spontální“. Sice k této špatné výslovnosti dochází, ale rozhodně není povolená.
Zdroj: článek Spontánní
Nejčastější chybou je záměna za neexistující tvar spontální nebo nesprávné použití příslovce místo přídavného jména. Chyby vznikají také při snaze použít slovo spontánní ve formálním textu bez ohledu na styl.
Zdroj: článek Spontánní