STARÉ POVĚSTI ČESKÉ OBSAH POVÍDEK, nejen o tom se dočtete v tomto článku. S příběhy Aloise Jiráska se děti setkávají už ve školách. Ne vždy je kniha přijímána s nadšením, i přesto ale mnoho jeho příběhů patří k těm nejkrásnějším pověstem o českých dějinách.
Obsah pověstí
Starépověstičeské
O Čechovi
Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.
K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.
Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.
O Krokovi a jeho dcerách
Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č
V naší poradně s názvem PEVNÁ MEZERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.
Dobrý den,
pro zobrazení v mobilu bych potřeboval vědět jak se píše pevná mezera v adresách.
Níže jsem vybral jsem několik fiktivních adres, které mají různé formáty, bylo by možné mi poradit kam napsat pevnou a kam normální mezeru?
Díky!
1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1
2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město
3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město
4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
1. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1
2. Václavské náměstí 1, 110 00 Praha 1 - Staré Město
3. Celetná 1, 110 00 Praha - Staré Město
4. Hlavní 104, 592 31 Nová Ves u Nového Města na Moravě
V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
Kopretina, 1965
Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
Bohumil Hrabal uvádí..., 1967 – antologie jeho oblíbených autorů
Toto město je ve společné péči obyvatel, 1967 – textová koláž k fotografiím, někdy též pod názvem Toto město je ve společné péči nájemníků
Morytáty a legendy, 1968
Domácí úkoly, 1970
Poupata, 1970 – básně a povídky, náklad byl zničen již ve skladech
Městečko u vody – vzpomínková trilogie:
Postřižiny, 1976 – próza
Krasosmutnění, 1979 – povídky
Harlekýnovy milióny, 1981 – próza
Slavnosti sněženek, 1978 – povídky
Městečko, kde se zastavil čas, 1978 – vzpomínková próza
Každý den zázrak, 1979 – povídky
Něžný barbar, 1981 (v Čechách až 1991)
Kluby poezie, 1981
Obsluhoval jsem anglického krále, 1971 (1980 vydáno v cizině, 1982 v Jazzové sekci, oficiálně až 1989) – zfilmováno roku 2006
V naší poradně s názvem KDY JE POTŘEBA OVĚŘENÁ PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Půhoný.
Dceři na uvedenou adresu Masarykova universita zaslala písemné sdělení do vlastních rukou. Doručovatelka aniž by zkoumala přítomnost příjemce/zvonek ve vchodové části domu/ vhodila oznámení o korespondenci do příslušné poštovní schránky, s vyznačením hodiny. Dcera odpoledne odcestovala do Brna. Na onu adresu přijede až po uplynutí doby skladování na poště, v dobu, kdy jak uvedeno pošta po nevyzvednutí zásilku doručí na adresu vhozením do schránky. Obsah zásilky je pro dceru důležitý.
Mohu nechat přeposlat na adresu do Brna, ale dcera bydlí na privátě, nemá schránku. Celé by se složitě komplikovalo. Nabízí se řešení převzetí zásilky na základě udělené
plné moci, kde budou uvedeny veškeré údaje, údaj o tom, že pověřuje svého otce rovněž bydlícího na adrese doručení. Musí být podpis plné moci ověřen ??? Je to pro ni
finanční výdaj, časová ztráta za nekvalitní službu České pošty. Děkuji za odpověď.
S pozdravem Půhoný
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ověřená plná moc může vyřešit tuto situaci. V plné moci musí být napsáno, že zmocnitel požaduje, aby zmocněnec jeho jménem převzal zásilku číslo XXXX. Dále je třeba uvést čísla občanských průkazů obou osob a je třeba ověřit jeden podpis zmocnitele - dcery. Dcera může plnou moc sepsat v Brně a a nechat ji tam i ověřit a pak ji zaslat domů expresní zásilkou, například přes Zásilkovnu. Je to ale kostrbaté a úřednice na poště může dělat problémy, protože pošta má vlastní řešení těchto situací, a to je průkaz příjemce. Informace o tom jak ho zařídit, najdete na stránkách https://www.ceskaposta.cz/s… . Pro předejití dalším podobným nepříjemnostem je dobré průkaz příjemce mít připravený.
Jirásek ve svých pověstech vycházel z kronik, pověstí, zkušeností, lidové slovesnosti a dalších. Zaměřil se na velmi široké dějinné období. Ve starých pověstech se ale nejvíce zaměřoval na úseky, které považoval pro Čechy za důležité. Často tam zdůrazňuje hrdinský rys některé z hlavní postav. Je znát také jeho postoj k jednotlivým králům, které považuje za dobré a které ne. Velmi v knize oceňuje české krále, nemá rád cizince. V jeho knize se velmi promítá jeho subjektivní postoj k daným událostem a osobám. Některé osobnosti a okamžiky českých dějin si idealizuje. Například v pověsti o Žižkovi je velmi znát, že postavu Žižky Jirásek zbožňoval. Cílem knihy bylo zjevně podpořit národní vědomí.
Je potřeba si uvědomit, že Jirásek příběhy starých pověstí staví na kontrastu dobra a zla, Čechů a Němců, pravdy a lži, bohatství a chudoby.
Někdy se snaží přiblížit kraji, o kterém píše tím, že v přímé řeči použije místní nářečí.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.
Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Nováčková.
Pozemek ve Staré Liskovci už neprodám .Moje přání už je pryč tady můžete byt majitel ,ale nájemce je pán a majitel je nic.Když Andrej Babiš byl na tom nejhůř tak jsem ho podržela a tak mi jeho sekretářka děkovala poslal mi děkovný dopis a knížku.Pak až byl na tom dobře tak jsem mu blahopřála a on si nevzpoměl ,že jsem byla pevní kdo mu blahopřál k jeho zvolení Už mě nepotřeboval a tak už ani já ho nebudu potřebovat a nebudu ho volit zklamal spoustu lidí.CSSD ho kopali do zadku a on jim pak do něho vllezl. Zklamal a ta banda je tam pořád .Budu volit Okamuru a i když i on zklame tak nemá cenu jit k volbám
Spisovatel Jan Neruda se narodil 9. července 1834 v Praze na Malé Straně a zemřel dne 22. srpna 1891 v Praze na zánět pobřišnice vyvolaný rakovinou střev. Dům, v němž žil, nesl název U Dvou slunců.
Studoval na gymnáziu. Po gymnáziu na přání a nátlak otce nastoupil na právnickou fakultu, ale studium se mu nedařilo, a tak přešel na filozofickou fakultu. Ale ani tu nedokončil. Povoláním byl učitel a novinář.
Na počátku své kariéry podepisoval své články jménem Janko Hovora. Psal pro německé časopisy: Tagesbote aus Böhmen a Prager Morgenpost. Z českých časopisů a novin publikoval v Obrazech života, v Času, v Hlasu, v Národních listech, v Květech a v Lumíru. Stejně jako některé novinové články podepsal pseudonymem, tak své fejetony podepisoval symbolem trojúhelníku.
V jeho období vznikla literární generace májovců a on se stal jejich vůdcem. Tato skupina se přihlásila k dílu a odkazu Karla Hynka Máchy, který byl do té doby společností jako autor Máje kritizovaný. Stejně jako Mácha i Neruda rád cestoval a vedl si zápisky z cest.
Neruda byl několikrát za svůj život zamilovaný, ale nikdy se neoženil. Ve svém životě se zamiloval do několika žen, do Anny Holinové, Karolíny Světlé, Terezie Marie Macháčkové a Anny Tiché.
Neruda patří mezi nejznámější české spisovatele, novináře i literární kritiky. Neruda je pochován na Vyšehradském hřbitově v Praze.
Seznam literárních děl
Arabesky – soubor povídek
Balady a romance – soubor balad a romancí; autor zde záměrně zaměnil balady s romancemi. Pokud se báseň jmenuje balada, jedná se o romanci a pokud se jmenuje romance, jedná se o baladu.
Francesca di Rimini – divadelní hra: tragédie
Hřbitovní kvítí – sbírka básní
Já to nejsem – divadelní hra: komedie
Knihy veršů – sbírka básní
Merenda nestřídmých – divadelní hra: komedie
Obrazy z ciziny – sbírka fejetonů
Obrazy ze života – časopis
Pařížské obrázky (=Menší cesty) – sbírka reportážních črt a fejetonů
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Drahomíra.
prosím o pomoc před 20 lety jsem dala plnou moc pánovi, který prodal mou nemovitost a dodnes jsem neviděla ani korunu. Nyní po 20 letech kdy jsem toho člověka neviděla se vyrojil s tím že na základě této staré plné moci opět prodá mé nemovitosti i přes můj nesouhlas. PM byla všeobecná a jám obavy, že mne opět okrade. Když mu písemně sdělím odvolání PM za jak dlouho bude PM neplatná? Nechce se mi věřit že zloděj zmocněnec musí souhlasit s odvoláním. Moc a moc děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ EMAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Líba Beránková.
Dobrý večer,
chtěla jsem Vám jen napsat, že naše ulice, sic není velká, Vám drží palce a jsme s Vámi, všichni. Jsme na Vás pyšní, jste nejlepší premier od roku 1989.
Nenechte se od nich, od těch lepšolidí nikterak urážet. Věříme Vám ,víme, že Vy to všechno ustojíte, jste silný chlap.
Děkuji Vám za naší ulici
S pozdravem
Líba Beránková
Potoční 1867
41501 Teplice
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla Mališová.
Dobrý den, pane Babiši, dnes nejaktuálnější téna je zdražování energii, tak se chci zeptat, zda bude provedene kompenzace i pro lidi, kteří přešli na doporučení vlády na ekologické palivo - dřevní pelety. Pořád je jen řeč o plynu a elektřině, ale že cena dřevních pelet vzrostla otrojnásobek, kdy jsme v roce 2008 zaplatili za pelety na topnou sezonu 30 000Kč a dne za stejné množství zaplatíme 90 000Kč nikdo nehovoří . Hodně lidi zvolilo tento druh ekologického vytápění a nyní se na ně s nějakým příspěvkem zcela zapomělo. Prosím, nanesta tento požadavek v poslanecké sněmovně, proč mají být trestání lidé za to, že poslechli doporučení vlády a pořídili si ekologické vytápění. Jsme důchodni a našetřit za rok z důchodu ato jsme velmi nenároční a šetrní důchodci je již na naše možnosti. Jak je nám doporučováno topit na 18 stupňů je pro staré lidi opravdu málo a topíme již nyní pouza na 21 stupňů a termo prádlo a teplté svetry používáme již několik zim. Jsme vaši fanoušci, přejeme vám ať vám vše vyjde co si přejete a prosíme braňte nás. Karla a Miloslav Mališovi, Dobrá 861. Moc děkujeme.
Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno (1877)
Psáno o letošních Dušičkách
Figurky
Charakteristika hlavních postav z některých povídek
Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.
Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.
Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.
Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.
Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně.
Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.
Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří,
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojtěška vaňková.
Dobrý den může mě dcera vyzvednout na poště důchod?A jak máme vyplnít děkuji Vaňková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ano, na základě plné moci je možné na Poště vyzvednout důchod. Pošta má k tomu vlastní institut udělování plné moci, ale ten je zdlouhavý a jeho zavedení trvá minimálně dva týdny a je zpoplatněn asi 200 Kč. Rychlejší je klasická plná moc s ověřeným vaším podpisem.
Je k tomu zapotřebí sepsat toto:
Já, Jméno Příjmení, zmocňuji svou dceru Jméno Příjmení, rodné číslo, aby na pobočce České pošty převzala výplatu důchodu od České správy sociálního zabezpečení adresovanou mně. Tuto plnou moc uděluji na dobu neurčitou s platností od dnešního dne.
Podpis zmocnitele (vás)
Prohlašuji, že plnou moc přijímám v plném rozsahu.
Podpis zmocněnce (vaší dcery)
_____________
Je nezbytné, aby váš podpis byl úředně ověřen (na Poště, na Obecním úřadě nebo u notáře). Podpis vaší dcery se neověřuje. Poplatek 30 Kč za ověření podpisu.
Českou vlasteneckou společnost uchvátila Němcová svým uměním vypravovat.
Knihu Obrazy z okolí domažlického psala jako dopisy a zachycovala v nich svá pozorování Chodska. Díky tomuto způsobu mohla svá pozorování zdůvěrňovat tím, že zachycovala i své vlastní citové zaujetí. Místní lidé pro ni nebyli naivními předměty výchovy, naopak dávala najevo svou touhu jim naslouchat. Nesnažila se zdejší venkovany příliš idealizovat, spíš se stavěla do role věcné pozorovatelky. Tyto obrazy jsou plné rozmlouvání, scének a příběhů propojených úvahami Němcové.
Snaha dodávat sebevědomí obyčejným lidem se také projevila v pohádkové tvorbě Němcové. Co slyšela, to autorka upravovala. Věděla, že pro pohádku je důležitý nejen příběh, ale hlavně i styl vyprávění. V letech 1845- 47 vydala soubor Národních báchorek a pověstí.
V období 1854 – 1856 vznikla většina povídek Němcové a také její nejznámější dílo Babička.
Známé jsou také tezové romány a vesnické povídky Němcové. Tezový román Pohorská vesnice zachycuje soulad mezi zámkem a podzámčím, mezi Čechy a Slováky, mezi moudrostí i láskou pána a kmána. Hlavním dějištěm je vesnice na Chodsku. Vesnice je velmi idealizovaná. Autorka zde velmi využívá místní nářečí, řeč Slováků je psána ve slovenštině.
Další známou knihou je V zámku a v podzámčí, kde si Němcová pohrává s představou nafoukaných zbohatlíků, kteří si hrají na vznešené a lidi z okraje společnosti, kteří jsou pány přehlíženi a odkázáni ke společnému bydlení. Próza sleduje rozdíly v domech zbohatlické paní a v ratejně. Próza končí idylicky, když se kněžna ujme chudého sirotka.
Další známou prózou je Chýže pod horami, která vypráví o českém turistovi, který se na Slovensku ocitl v nouzi, a místní rodina mu pomohla a on se zamiloval do sličné panny.
Radostné zakončení má většina venkovských povídekKarla, Divá Bára, Dobrý člověk.
Seznam děl Boženy Němcové
Babička – román
Barunka – krátká próza
Cesta z pouti – krátká próza
Čertík – krátká próza
Čtyry doby – krátká próza
Devět křížů – krátká próza
Divá Bára – krátká próza
Dlouhá noc – krátká próza
Dobrý člověk – krátká próza
Domácí nemoc – krátká próza
Dopisy z Lázní Františkových – krátká próza
Hospodyně na slovíčko – krátká próza
Chudí lidé – krátká próza
Chyže pod horami – krátká próza
Karla – krátká próza
Kraje a lesy na Slovensku - cestopis
Moje vlast – poezie
Obrázek vesnický – krátká próza
Obrazy ze života slovenského – cestopis
Obrazy z okolí Domažlického – publicistický žánr
O prostonárodním léčení na Domažlicku – publicistický žánr
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Týden v Tichém domě
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
Ukázka:
„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln
S příběhy z Jiráskových pověstí se setkávají již děti na základní škole. Jazyk samozřejmě působí v dnešní době zastarale, to ale nic nemění na tom, že jsou příběhy napsány poutavě. Tato kniha by měla být i dnes čtena i z toho důvodu, ze kterého ji Jirásek pravděpodobně napsal, tedy proto, aby byla posílena národní hrdost Čechů a aby sloužila jako připomínka českých dějin.
Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.
1. Kapitola
Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.
2. Kapitola
Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Jak Jaromil k štěstí přišel
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Divotvorný meč
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo
Barbora Novotná se narodila 4. února 1820 ve Vídni. O datu jejího narození se ale vedou různé spekulace, stejně jako o jejím původu. Některé informace vedou totiž k domněnce, že rakouský Němec Johann Pankl, který pracoval jako panský kočí u vévodkyně Zaháňské, a česká služka Terezie Novotná nejsou jejími pravými rodiči. Datum jejího narození by pak měl být datem zápisu jejich osvojení dítěte. Některé zdroje jako možnou matku Barbory Novotné uvádí sestru kněžny Kateřiny Zaháňské. Barbora dostala nové příjmení Panklová v létě 1820 po svatbě rodičů. Jedná se o hypotézy, které nelze plně prokázat a ani vyvrátit.
Dětství Barbora Panklová prožila v Ratibořicích u České Skalice. Mezi jejím pátým a devátým rokem se tam o ni starala její babička Marie Magdalena Novotná, tkadlena z Náchodska. Babička na ní také velmi zapůsobila. Velký dojem na ni také udělali lidé ze zámku, jim se přiblížila, když jako dospívající dívka byla na výchově v rodině panského úředníka ve Chvalkovicích. Spoustu času zde také strávila v zámecké knihovně.
Roku 1837 se Barbora Panklová vdala za úředníka finanční stráže Josefa Němce. S tímto asi o deset let starším mužem měla čtyři děti (tři syny a dceru). Josef Němec patřil mezi žáky Josefa Jungmanna. V jeho zaměstnání tak jeho nadřízení s nevolí sledovali jeho projevy češství a nevelkou snaživost v zaměstnání. To byly také důvody, proč byl tak často služebně překládán na různá místa. Ustavičné stěhování pak ničilo vztahy v rodině. Němcové ale tato neklidná existence po boku Josefa Němce prospívala v její epické tvorbě. Po jednoročních pobytech v Červeném Kostelci, v Josefově, v Litomyšli a v Polné (zde žili o něco déle) se rodina přestěhovala do Prahy. Němcová hned zapadla do vlasteneckého prostředí, které ji s nadšením přijalo, protože toužilo po ženské osobnosti podle novodobých představ. V té době sice v tomto prostředí působila Magdalena Dobromila Rettigová, autorka Domácí kuchařky, básní i povídek, ale ta nemohla všem dobovým aspiracím stačit. Navíc zemřela v roce 1845, tedy v době, kdy Němcová vstupovala do literatury. Němcová se osobně stýkala s F. Palackým, P. J. Šafaříkem, F. L. Čelakovským, J. K. Tylem, K. J. Erbenem, K. Havlíčkem Borovským a dalšími předními Čechy. S Václavem Bolemírem Nebeským měla i poměr. Vlastenecká společnost ji přijala s obdivem, protože se Němcová stala rovnocennou partnerkou pro jejich učené debaty. Ona pak zahořela obdivem ke vzdělání.
Jen první básně (Ženám českým, Slavné ráno) byly ještě povzbuzováním – slavnostními výzvami. Při jejich uveřejnění v časopise Květy v roce 1845 své díl podepsala jako Božena.