Přídavná jména patří k nejčastějším slovním druhům v češtině a jejich správné psaní je zásadní pro srozumitelný a gramaticky správný text. Největší potíže často působí koncovky přídavných jmen, které se mění podle rodu, čísla a pádu podstatného jména, s nímž se shodují.
V tomto článku si přehledně vysvětlíme, jak koncovky přídavných jmen fungují, podle jakých pravidel se řídí a na co si dát pozor v praxi. Přidáme také praktické příklady a přehledné vysvětlení nejčastějších chyb.
FAQ – Často kladené otázky
Proč se koncovky přídavných jmen mění?
Mění se proto, aby bylo zřejmé, k jakému podstatnému jménu se přídavné jméno vztahuje a jakou má v větě funkci.
Jak poznám tvrdé a měkké přídavné jméno?
Rozhoduje zakončení kmene. Tvrdá přídavná jména končí typicky na -ý, měkká na -í.
Mají všechna přídavná jména stejná pravidla?
Základní pravidla jsou stejná, ale existují výjimky a nepravidelné tvary, které je nutné se naučit.
Jaký rod má přídavné jméno v množném čísle?
Rod se určuje podle podstatného jména, ke kterému se přídavné jméno vztahuje, i v množném čísle.
Pomůže mi tabulka koncovek?
Ano, tabulka koncovek přídavných jmen je velmi užitečná pomůcka při učení i kontrole pravopisu.
Jak se koncovky přídavných jmen učí děti ve škole?
Nejprve se učí shodu s podstatným jménem a základní koncovky, později se přidává skloňování podle pádů.
Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen
Tabulka vyjmenovaných slov k vytištění
Přehledná tabulka umožňuje rychlé opakování a orientaci. Ideální je mít ji stále k dispozici při psaní úkolů nebo přípravě na diktát. Takový přehled podporuje dlouhodobé upevnění pravopisu.
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova
Tabulka vzorů podstatných jmen – kompletní přehled
Podstatná jména v češtině se dělí podle rodu na mužská, ženská a střední. Každý rod má své vzory, podle nichž se slova skloňují. Správné přiřazení slov ke vzorům pomáhá při určování tvarů, koncovek i pravopisu.
Zdroj: článek Tabulka vzory podstatných jmen k vytisknutí
Pracovní tabulka – vzory podstatných jmen k vytisknutí
| Rod |
Vzory |
Příklady |
| Mužský životný |
pán, muž, předseda, soudce |
pán, hrdina, učitel, soudce |
| Mužský neživotný |
hrad, stroj, les |
hrad, telefon, stroj, les |
| Ženský |
žena, růže, píseň, kost |
žena, tráva, píseň, kost |
| Střední |
město, moře, kuře, stavení |
město, moře, kuře, stavení |
Zdroj: článek Tabulka vzory podstatných jmen k vytisknutí
Co je to pevná mezera
Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.
Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:
- ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
- ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
- pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
- mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
- mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
- mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
- mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
- v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2 5;
- v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
- v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
- mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
- mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
- mezi zkratkou titulu nebo hodnosti uváděnou před osobním jménem, například p. Mladý, mjr. Zelený, Ing. Zemková (lze však oddělit titul a rodné jméno od příjmení, například Ing. Zdeněk | Polák);
- před pomlčkou, aby jí neza
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pevná mezera
Pracovní listy a tabulky jako pomůcka
Při výuce i samostudiu se velmi osvědčují pracovní listy k určování slovních druhů a přehledné tabulky. Pomáhají upevnit znalosti a odhalit slabá místa.
Oblíbené jsou zejména slovní druhy tabulka k vytisknutí a online cvičení, která umožňují okamžitou kontrolu.
Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy
Jak si rozdíl zapamatovat natrvalo
Pokud vám nepomáhá tabulka ani pádové otázky, zkuste si zapamatovat jednoduché pravidlo: kde slyším „tu, mou, mí“, píšu krátké i; kde slyším „té, mé, tou“, píšu dlouhé í. Tento princip funguje nejen u zájmena můj, ale i u tvarů tvůj a svůj.
Zdroj: článek Moji a mojí v pravidlech českého pravopisu