Slovní druhy dokážou být někdy pěkně záludné a slovo „tentokrát“ je toho typickým příkladem. Na první pohled působí nenápadně, přesto u žáků i dospělých často vyvolává nejistotu, zejména při školních testech nebo přijímacích zkouškách. Člověk má pocit, že význam chápe, ale při otázce na slovní druh začne váhat.
Tento doplněný článek si klade za cíl srozumitelně vysvětlit, proč je „tentokrát“ právě tím slovním druhem, kterým je, a zároveň nabídnout širší souvislosti, praktické příklady i upozornění na časté chytáky, které se s tímto výrazem pojí.
FAQ – Často kladené otázky
Jaký slovní druh je tentokrát?
Slovo tentokrát je příslovce, konkrétně příslovce času.
Lze slovo tentokrát skloňovat nebo časovat?
Ne, jedná se o neohebné slovo.
Je spojení pro tentokrát gramaticky správné?
Ano, je běžně používané a správné.
Proč tentokrát není zájmeno?
Protože nic nezastupuje ani neukazuje na podstatné jméno, ale určuje čas děje.
Patří tentokrát mezi příslovce času nebo místa?
Patří mezi příslovce času.
Může se tentokrát stupňovat?
Ne, toto příslovce stupňování nepřipouští.
Jak poznám příslovce ve větě?
Nejčastěji odpovídá na otázky kdy, kde, jak nebo proč.
Objevuje se tentokrát často v testech?
Ano, je oblíbeným jazykovým chytákem při určování slovních druhů.
Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát
Tentokrát – použití ve větách či souvětích
Tentokrát ten zápas určitě vyhrajeme. Tentokrát se nic nestalo, ale mohlo to dopadnout opravdu špatně. Pro tentokrát (psáno i protentokrát) vám odpustím, příště si však musíte učebnici nosit. Tentokrát se budu smát já. Akce se bude tentokrát konat v Hradci Králové. Asi jste zvědaví, co jsme si pro vás připravili tentokrát.
Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát
Proč tentokrát není jiné slovní druhy
Častým omylem je snaha přiřadit „tentokrát“ k zájmenům nebo číslovkám, protože obsahuje část „ten“. Rozhodující je ale celek slova. Tentokrát se nechová jako zájmeno, nic nezastupuje a neukazuje na podstatné jméno, ale určuje okolnost děje.
Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát
Tentokrát – slovní druh
Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).
Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát
Rozdíl mezi tentokrát a podobnými výrazy
Na rozdíl od výrazů typu „tenkrát“, „někdy“ nebo „teď“ má tentokrát význam zdůraznění konkrétní situace. Používá se často v kontrastu s minulostí nebo očekáváním, což mu dává lehce hodnotící nádech, nikoli však jiný slovní druh.
Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát
Srovnání s podobnými příslovci
Pro lepší orientaci je užitečné porovnat „tentokrát“ s jinými příslovci času, jako jsou například tehdy, nyní, dnes, letos. Všechna tato slova mají společné to, že blíže určují čas děje a jsou neohebná.
Zdroj: článek Co je za slovní druh tentokrát
Pohádky
Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.
Jak Jaromil k štěstí přišel
Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.
Divotvorný meč
Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)
Rozdíl mezi příslovci a zájmeny
Zájmena lze na rozdíl od příslovcí skloňovat!
Zájmenům jsou však příbuzná takzvaná zájmenná příslovce (adverbia), a to díky tomu, že mají ve větě podobnou funkci jak formální, tak významovou. Abyste v těchto případech od sebe dokázali odlišit tyto dva slovní druhy, zkuste si nejprve daný výraz "ohnout", vyskloňovat (jde-li to, pak to určitě není příslovce), nebo si zkuste zapamatovat následující příklady příslovcí:
- zájmenná příslovce místa: kde, někde, ledakde, kdesi, všude, odkud, odnikud, kudy, někudy, nikudy, kam, někam, nikam, tuhle, tam, tamhle, odtud, odsud, sem, semhle, onam
- zájmenná příslovce času: kdy, někdy, nikdy, vždycky, odkdy, dokdy, kdykoli, nakdy, tehdy, tenkrát, tentokrát, kdysi, onehdy, potom, poté, jindy, tu a tam, onehdy, doteky, dosud, posud
- zájmenná příslovce způsobu: jak, jakpak, tak, takhle, takto; a míry (mohou být i zájmennými číslovkami): kolik, kolikrát, tolik, tolikrát
- zájmenná příslovce příčiny: proč, proto; a účelu: nač
Zdroj: článek Zájmena
Stvoření světa
Na zemi bude pusto
a smutno,
řešetem hvězd do nebe spadne skřivan
a jeho zpěv zůstane nedozpíván,
kouř hvězdy zacloní a slunce uhasí ;
mráz zžehne v zahradách květy zimomřivé
a nikdy neuzříme už nad sebou modré nebe,
už nikdy nerozkvetou lípy jako kvetly dříve ;
nebude pramenů tekoucích s hor,
jen v drátech potečou pramínky elektřiny,
už nikdy nezavoní sladce pestré květy,
ulice naplní otravné plyny,
však ještě
tak jako boží duch se vznášel nad propastmi,
nad domy zakletými v železo a smutek,
nad továrnami, jež hlukem strojů chví se,
myšlenka pomsty bude vznášeli se,
než přijdem my,
než silou svojí s myšlenkou pomsty splynem
a nový stvoříme svět všemohoucím činem.
~
Pak teprv zas se nové slunce zrodí,
ne ona hračka básníků, nad talíř zlatý, snad kotouč, který hoří,
však slunce,
od souše rozdělíme moře siné vody
a prapor stkáme jediný, který by vlál na lodích pěti moří,
meče a děla překujeme v pluhy,
by znovu v zemi posvěcenou ryly brázdy,
do kterých sémě nabobtnalé vsejem,
by znova zkvetl klas a zas chléb vezdejší měl každý,
prachárny zboříme, pevnosti srovnáme s zemí
a nový vystavíme chrám,
kde nebylo by bohů, ni andělů s lesklými perutěmi,
kde každý byl by bůh a vládl sobě sám
a znova práce — tentokrát práce skutečně svátá
rozezní stroje, kladiva a dláta
a její píseň zhluboka zaduní všemi městy
jak vroucí modlitba.
~
V den šestý
však milenci zas půjdou šerem ztichlých cest
a dívka majíc plné ruce kvítí,
věneček pestrý bude z květin plést,
vždyť tělo její bude vonět jako v březnu rozoraná země,
která čeká, až v ni padne živé, sladké sémě ;
a nežli spočte kolik má veliký vůz stříbrných hvězd,
zalito slovem lásky, které čarovné a prosté,
do brázdy těla jejího semeno vzácné uloženo jest,
jež vzroste.
~
V den sedmý
sedmibarvá duha nad světem se sklene,
milostí konvalinek naplní se hruď,
počavší milenky novostí věcí unavené
si odpočinou.
Den sedmý svátkem buď.
Nechť zmlkne stroj, nechť mlčí kladiva,
nechť všecky housle zní a nechť se ozývá
i fléten píseň měkká.
Den sedmý svátkem buď.
A svátek bude od dne tohoto až do konce světa.
Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách