Již kniha Postřižiny Bohumila Hrabala z roku z roku 1976 pojednává o tom, že moderní doba přeje zkracování, v této knize i filmu se jednalo o zkracování vlasů, sukní, vzdáleností a dalších věcí. Dnes téměř o čtyřicet let později by Bohumil Hrabal přidal jistě do svého seznamu i zkracování slov. Lidé si komunikaci zjednodušují a šetří čas, k tomu využívají dnes již neuvěřitelně rozsáhlého množství zkratek.
Zkratky na klávesnici
Zmáčknutím několika kláves na jednou se provede určitá úloha, ke které by se jinak muselo použít myši, tato kombinace se nazývá klávesovou zkratkou, protože ušetří čas při práci na počítači. Klávesové zkratky se mohou lišit v souvislosti na operačním programu. Jako příklad nám poslouží klávesové zkratky pro práci ve Wordu.
Příklady klávesových kombinací:
ALT + S (aktivace nabídky Soubor) ALT + V (aktivace záložky Nápověda)
ALT + K (aktivace záložky Kreslit) ALT + Y (aktivace záložky Zobrazit)
ALT + O (aktivace záložky Okno) CTRL + N (nový dokument)
CTRL + O (otevřít) CTRL + X (vyjmutí označeného textu a vložení do schránky)
CTRL + P (tisknout) CTRL + C (kopírování označeného textu do schránky)
CTRL + S (uložit) CTRL + V (vložení označeného textu ze schránky)
CTRL + Z (zpět, navrácení provedené akce) CTRL + Y (opakování navrácené akce)
CTRL + F (hledání v dokumentu) CTRL + A (vybrání/označení celého dokumentu)
CTRL + B (tučný text) CTRL + I (kurzíva)
CTRL + U (podtržení) CTRL + = (dolní index)
CTRL + % (horní index) CTRL + ? (zvětšit písmo)
CTRL + ; (zmenšit písmo) CTRL + L (zarovnat text vlevo)
CTRL + E (zarovnat text na střed ) CTRL + R (zarovnat text vpravo)
CTRL + J (zarovnat text do bloku) CTRL + SHIFT + P (změnit velikost písma)
CTRL + SHIFT + F (změnit vzhled písma) CTRL + SHIFT + C (kopírovat formátování)
V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.
Nemohu najít básničku od J. Žáčka, text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.
Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček
Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!
Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!
Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!
Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.
Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!
Seminární práce musí být členěna na úvod, hlavní stať, závěr a obsahovat seznam použité literatury. Doplnit ji můžete titulním listem (s vaším jménem, názvem oboru a předmětu a podobně), obsahem či přílohou, například v podobě tabulky či grafu s konkrétními výsledky šetření.
Struktury seminární práce se pevně držte a její stručnou osnovu si načrtněte dřív, než začnete psát. Pozornost věnujte nejen hlavní stati, ale také úvodu, a především (často podceňovanému) závěru, v němž byste měli shrnout výsledky své práce.
Velikost písma na titulní straně užívejte podle vlastního uvážení. Důležité je, aby největší byl nadpis pro práci, druhý největší byl název školy a menší písmo je dobré použít pro uvedení, z jakého předmětu je tato práce, a pro údaje v pravém dolním rohu stránky. Postačující velikost pro nadpis seminární práce je 22 a pro nejmenší text na této stránce je 11 nebo 12. Používejte zde zarovnání na střed a vpravo. Vyplatí se už od samého začátku zavést číslování stránek, které je umístěno v zápatí.
Na druhé straně zpravidla bývá obsah celé práce. Ještě než začnete psát jakýkoliv text, je dobré vkládat do nadpisů úrovně textu. Tyto úrovně slouží k zobrazení daného nadpisu v obsahu. Tvorba obsahu by se měla provést až na samotný závěr práce, ale doporučuje se průběžně si vyzkoušet vložit obsah a ujistit se tak, že odpovídá vašim požadavkům. V obsahu by mělo být vše očíslováno pomocí zvoleného formátu číslování. Při kontrole obsahu používejte aktualizaci pole. Máte na výběr aktualizaci celého pole anebo pouze čísel stránek. Při aktualizaci celého pole může dojít k tomu, že se v obsahu vygeneruje celý text některých kapitol. Je to z důvodu používání SHIFT+ENTER, díky němuž můžete psát text pod danou kapitolu, aniž byste zasahovali do číslování. Naštěstí můžete přímo zasahovat do obsahu a přebytečný text vymazat anebo brát na tento problém ohled již ze začátku a používat pouze ENTER s manuálním odebráním číslování k vepisování textu do kapitol. Kdybyste chtěli být opravdu důkladní při tvorbě takovéto práce, tak úvod se čísluje pomocí čísla 0 nebo se číslování nepoužívá.
Tato část zahrnuje odborný text na daná témata, která vy sami zformulujete. Můžete použít i různé citace, poznámky, komentáře, vyjádření vlastních názorů, ale měli byste dodržet „jádro odbornosti“, kdy píšete o dané věci, co to je, jak to funguje, kde se to využívá, a hlavně se nezapomeňte vyjadřovat spisovnou češtinou. Jednotlivé kapitoly bývají očíslovány. Pokud chcete začít psát text do některé z kapitol, tak je dobré stisknout SHIFT+ENTER, pomocí kterého budete psát text od stejného levého okraje stránky, u kterého je umístěn nadpis vaší kapitoly. Standardní velikost písma v psaných textech je 12, nadpisy by měly být psané pomocí většího písma. S narůstající úrovní nadpisu roste i jeho velikost písma.
Co se týče vzdálenosti mezi řádky, u všech řádků v práci se automaticky nastavuje řádkování 1,5 řádku. Dále se nastavují mezery mezi jednotlivými odstavci a nadpisy. Tato problematika záleží spíš na vás. Důležité je zachovat symetričnost a klást důraz na to, aby mezi hlavními nadpisy a jednotlivými kapitolami byly větší mezery, rovněž tak mezi nadpisy kapitol a jejich textem. Můžete si například nastavit mezery mezi hlavními nadpisy a nadpisy kapitol na 24 bodů před textem a 24 bodů za textem. Mezi jednotlivými kapitolami pak 18 bodů před textem a 18 bodů za textem.
Text lze ozvláštnit přirovnáními, přímou řečí nebo krátkou vzpomínkou, která vystihuje povahu popisované osoby. Důležité je však zachovat rovnováhu a nepřehltit text nepodstatnými detaily.
U literárních postav je vhodné opřít se o konkrétní situace z příběhu, které podporují charakteristiku literární postavy.
„Ráno jsem se probudil dříve než obvykle a potichu jsem vyšel z domu. V zahradě bylo ještě šero a vzduch byl chladný, ale příjemný. Když jsem otevřel branku, uviděl jsem kočku, jak sedí na plotě a dívá se do dálky.“
Text 2 – popis
„Náš školní dvůr je poměrně velký a obklopují ho vysoké stromy. Uprostřed stojí dřevěná pergola, která poskytuje stín v horkých dnech. Děti zde často odpočívají nebo si hrají různé hry.“
Text 3 – odbornější styl
„Slovní druhy tvoří základní stavební jednotky jazyka. Každý slovní druh má své charakteristické vlastnosti a využívá se v konkrétních gramatických situacích. Správné určování pomáhá při analýze vět i při psaní textů.“
Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.
1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)
Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.
Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.
Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).
A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.
2. Pevná mezera v programu Adobe InDesign (aktuální postup)
V současných verzích programu Adobe InDesign (Creative Cloud) zůstává práce s pevnou neboli nedělitelnou mezerou velmi podobná jako dříve, jen je více integrována do stylů a automatizace sazby. InDesign stále podporuje GREP (regulární výrazy), které jsou dnes jedním z nejefektivnějších způsobů, jak pevné mezery do textu doplnit hromadně a systematicky.
Nejjednodušší postup je využít funkci Hledat a nahradit s GREPem:
Otevřete nabídku Úpravy → Hledat/Změnit.
Přepněte se na kartu GREP.
Do pole Najít vložte výraz:
(<[szkvaiouSZKVAIOU])s Tento výraz vyhledá mezeru za jednopísmennými předložkami.
Do pole Změnit na vložte:
$1~S Sekvence ~S v InDesignu představuje nedělitelnou (pevnou) mezeru.
Klikněte na Změnit vše.
Velkou výhodou dnešního InDesignu je možnost použít GREP styly přímo v odstavcových stylech. Díky tomu lze pevné mezery aplikovat automaticky při sazbě textu, bez nutnosti ručních zásahů nebo opakovaného hledání.
Postup je následující:
Otevřete Odstavcové styly a upravte požadovaný styl.
Přejděte do sekce GREP styly.
Přidejte nový GREP styl s odpovídajícím regulárním výrazem.
Tím zajistíte, že pevné mezery budou vkládány automaticky při každé změně nebo aktualizaci textu.
Pokud dáváte přednost externím nástrojům, lze i dnes využít specializované typografické skripty a pluginy (například české typografické skripty inspirované původním TypoSkriptem), které umožňují hromadné čištění textu, včetně doplnění pevných mezer, správných uvozovek a pomlček.
Samozřejmě je možné vložit pevnou mezeru také ručně. Umístěte kurzor na požadované místo a zvolte
Dysgrafie bývá často mylně zaměňována za dyslexii. Tyto dvě poruchy se mohou doplňovat, ale nejsou stejné. Dysgrafik se nenaučí dobře psát, i když nemá žádná fyzická omezení ani mentální poruchy.
Dysgrafie je specifickou grafickou poruchou, která se projevuje pomalým a kostrbatým písmem, špatným opisem článků, opisů či diktátů a pomalým tempem s přestávkami. Člověk trpící touto poruchou nemá problémy s učivem na mentální úrovni, jen nemůže dostatečně projevit svou grafickou stránku.
Dyslexie je porucha, která souvisí se čtením. Jedná se o nejčastější poruchu specifického učení, postižený není schopný číst souvisle text, písmenka mu skáčou a u některých neví, jak se čtou nebo co znamenají. Dyslexie bývá často provázena špatným psaním a špatným pravopisem. Dítě má problém s rozlišováním hlásek, nechce číst nahlas a čtený text si ukazuje prstem. V České republice se výskyt dyslexie pohybuje mezi 1–2 % v populaci. Jedná se o číslo, kdy děti mají již velice těžké poruchy, které by bez odborné pomoci nemohly být odstraněny. Dyslexie je vrozená nebo získaná porucha poškození mozku.
Nejčastější příčinou dyslexie je:
dědičnost (až 50 %);
změny stavby centrální nervové soustavy;
nedostatečný rozvoj psychických funkcí;
nedostatečná spolupráce obou mozkových hemisfér.
Jak poznáte, že vaše dítě trpí dyslexií: opožděná mluva, malá slovní zásoba, nedokáže vytleskat slovo po slabikách, špatné rozeznávání písmen, vidění písmen zrcadlově, nerozeznání písmen ve slově.
Dyslexie se nedá zcela vyléčit, ale pokud se pravidelně cvičí, může se tato porucha výrazně snížit. Nejdůležitějším úkolem je rozpoznání, zda dítě touto poruchou trpí. Určitě své dítě nenuťte, vyberte vhodný čas, kdy je dítě dobře naladěné a bude spolupracovat. Je důležité, aby bylo v pohodě a nebylo nuceno.
V praxi často nastává situace, kdy je potřeba použít více druhů závorek najednou. Typickým příkladem jsou odborné texty, matematické zápisy nebo delší souvětí, kde se vkládá doplňující informace do již existující závorky.
Základní pravidlo zní: závorky se nesmí křížit. Pokud začnete kulatou závorkou, musíte ji také kulatou závorkou uzavřít. Vnořené informace se pak zapisují do jiného typu závorky, nejčastěji hranaté.
Jak tedy dobře napsat osnovu slohové práce? Měla by být stručná a vypichovat ty nejdůležitější body či události z celého díla. Text by měl být rozdělen do tří základních celků, kterými jsou úvod, stať a závěr.
Úvod
Úvod slouží k seznámení čtenáře s tématem, o němž bude práce pojednávat. To by mělo být nastíněno nejprve obecně, postupně zúženo až na námět, který konkrétní práce řeší. Úvod může také nastolit nějakou otázku, na kterou hledáte odpověď, nebo vysvětlovat, proč se daným tématem zabýváte.
Stať
Jedná se o samotný příběh, popis nebo vyprávění. Nemá ustálenou podobu. Ideální ale je, pokud obsahuje alespoň tři odstavce, samozřejmě v závislosti na rozsahu celé slohové práce. Ve stati by měly být vyjádřeny hlavní myšlenky textu, které jsou dále rozvíjeny. Při formulování jednotlivých bodů stati je dobré postupovat od obecného ke konkrétnímu a na základě toho tvořit jednotlivé odstavce, podobně jako kapitoly či podkapitoly v knize. Jako pomůcku při hledání optimálního názvu bodu v osnově lze využít volné psaní nebo myšlenkové mapy.
Závěr
Slouží ke shrnutí toho, o čem text pojednával, k odpovědi na otázku nastolenou v úvodu práce a k formulování toho, co z textu vyplývá, tedy k jakým závěrům autor došel.
U písně Spinkej můj maličký spi není znám konkrétní autor, což je typické pro lidové ukolébavky. Text i melodie se v minulosti šířily ústně a v různých regionech mohly existovat drobné obměny. Právě ústní tradice přispěla k její dlouhé životnosti.
Píseň Spinkej můj maličký spi patří mezi tradiční české ukolébavky, které se vyznačují jednoduchým jazykem, opakováním slov a klidným rytmem. Tyto prvky pomáhají dítěti se uklidnit a postupně usnout. Text je laděn něžně, bez dramatických zvratů, což odpovídá hlavnímu účelu ukolébavky.