Bohumil Hrabal patří k autorům, jejichž texty si čtenář buď okamžitě zamiluje, nebo se k nim musí postupně „propít“. Jeho vyprávění plyne jako nekonečný proud řeči, plný drobných detailů, hospodských historek, lidských slabostí i zvláštní poezie obyčejného života. Právě tím se Hrabal zásadně liší od většiny autorů, se kterými se žáci setkávají ve školních čítankách.
V tomto doplnění článku se zaměříme na hlubší pochopení Hrabalovy poetiky a zejména na detailnější rozbor díla Slavnosti sněženek, které patří k jeho nejčtenějším a nejčastěji probíraným textům ve škole. Cílem je pomoci čtenáři lépe porozumět tomu, proč jsou Hrabalovy texty tak lidské, groteskní a zároveň dojemné.
Díla
V jeho díle je patrný odraz autobiografičnosti – hojně čerpal z autentických životních zkušeností, které s nevšední uměleckou zručností a fantazií transformoval do svébytné grotesknosti, nadsázky a komična, někdy poznamenaných i skepsí a černým humorem. Vytvořil literární díla triviální i vysoce kultivovaná, v nichž se nevyhýbal ani slangu a poetismům. V pozdních prózách se projevují i silné melancholické tóny (nikoliv však depresivní). Jeho dílo je velmi populární i v zahraničí – bylo přeloženo do více než 28 jazyků.
Hovory lidí, 1956 – dvě povídky, které vyšly jako příloha časopisu Zprávy Spolku českých bibliofilů
Skřivánek na niti, 1959 – připraveno k vydání, které se neuskutečnilo
Perlička na dně, 1963 – sbírka povídek
Pábitelé, 1964 – sbírka povídek; pábiteli Hrabal nazýval osobité vypravěče, kteří se navenek zdají obhroublí, ale milují život zvláštním způsobem – v jejich vyprávění (která Hrabal nazýval pábení) jsou prvky poetismu i surrealismu; sám Hrabal byl svého druhu pábitel
Taneční hodiny pro starší a pokročilé, 1964 – novela skládající se z jedné věty, literární experiment; v Česku dosáhla nákladu kolem půl milionu výtisků
Ostře sledované vlaky, 1965 – novela s tématem okupace, zfilmována – film Ostře sledované vlaky (1966) byl oceněn Oscarem v roce 1968
Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet, 1965 – v roce 1969 zfilmováno Jiřím Menzelem jako Skřivánci na niti, film však okamžitě putoval „do trezoru“
Kopretina, 1965
Automat Svět, 1966 – výbor z již dříve vydaných povídek
Bohumil Hrabal uvádí..., 1967 – antologie jeho oblíbených autorů
Toto město je ve společné péči obyvatel, 1967 – textová koláž k fotografiím, někdy též pod názvem Toto město je ve společné péči nájemníků
Morytáty a legendy, 1968
Domácí úkoly, 1970
Poupata, 1970 – básně a povídky, náklad byl zničen již ve skladech
Městečko u vody – vzpomínková trilogie:
Postřižiny, 1976 – próza
Krasosmutnění, 1979 – povídky
Harlekýnovy milióny, 1981 – próza
Slavnosti sněženek, 1978 – povídky
Městečko, kde se zastavil čas, 1978 – vzpomínková próza
Každý den zázrak, 1979 – povídky
Něžný barbar, 1981 (v Čechách až 1991)
Kluby poezie, 1981
Obsluhoval jsem anglického krále, 1971 (1980 vydáno v cizině, 1982 v Jazzové sekci, oficiálně až 1989) – zfilmováno roku 2006
V naší poradně s názvem VĚTNÝ ČLEN PRO LÉKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.
Rodiče šli do lékárny PRO LÉKY.
Dle mého názoru se jedná o Předmět, protože rozvíjí Přísudek (šli pro koho, co?), nicméně ať kliknu na jakoukoli možnost, všechny jsou chybné. O jaký větný člen se tedy jedná? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rodiče šli do lékárny. Proč tam šli, za jakým účelem? Šli pro léky. Jde o PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ÚČELU, na které se ptáme právě otázkami: Proč? Za jakým účelem?
Většina zkratek objevující se na internetu (hlavně na nejrůznějších sociálních sítí) pochází buď z anglického jazyka (například: wtf, ayh) nebo z mateřského jazyka pisatelů (například: nz, jj).
AAMOF (z angličtiny: As A Matter of Fact) = vlastně, jako ve skutečnosti
ACAB (z angličtiny: All Cops Are Bastards) = všichni poldové jsou bastardi
ACC (z angličtiny: Account ) = účet
AFK (z angličtiny: Away From Keyboard) = nejsem tu (doslovný překlad je: pryč od klávesnice)
AFK (z angličtiny: Adept For Kill) = adept na zabití
AIS (z angličtiny: As I Said) = jak jsem již řekl
AKA (z angličtiny: Also Known As) = taky známý jako, alias
ASAP (z angličtiny: As Soon As Possible) = co možná nejdříve / jakmile to bude možné
ASL (z angličtiny: Age, sex, land/location = věk, pohlaví a země pobytu
ATB (z angličtiny: All the Best) = vše nejlepší
ATM (z angličtiny: At the moment) = právě nyní
ATYS (z angličtiny: Anything You Say) = cokoliv říkáš
AVN (z češtiny) = Ale vůbec ne!
AWOL (z angličtiny: Absence without leave) = odchod bez povolení
AYH (z angličtiny: Are You Here?) = jste tady?
AYOR (z angličtiny: At Your Own Risk) = na vlastní nebezpečí!
AYW (z angličtiny: As You Wish) = jak si přeješ
B2T (z angličtiny: Back To Topic) = zpátky k věci
B4 (z angličtiny: Before) = předtím
B4N (z angličtiny: Bye For Now) = zatím ahoj, tak zatím...
B8 (z angličtiny: Be) = být
BB (z angličtiny: Bye Bye) = pápá, ahoj, nashle
BBB (z angličtiny: Blah Blah Blah) = Bla bla bla
BBL (z angličtiny: Be Back Later) = vrátím se později
BBS (z angličtiny: Be Back Soon) = brzy se vrátím
BBFN (z angličtiny: Bye Bye For Now) = zatím ahoj, tak zatím...
BCS (z angličtiny: Because) = protože
BDAY (z angličtiny: Birthday) = narozeniny
BDU (z angličtiny: Brain Dead User) = uživatel bez mozku
BF (z angličtiny: Boyfriend) = přítel dívky
BF (z angličtiny: Best Friends) = nejlepší přátelé
BFF (z angličtiny: Best Friends Forever) = nejlepší přátelé navždy
BFFL (z angličtiny: Best Friend For Life) = nejlepší přítel života
BFG (z angličtiny: Big Fucking Gun) = výraz pocházející ze hry DOOM, znamená Velká Zasraná Pistole
BFI (z angličtiny: Brute Force and Ignorance) = surovost a ignorance
BFN (z angličtiny: Bye For Now) = zatim ahoj
BG (z angličtiny: BackGround) = pozadí
BHD (z angličtiny: God Thanks) = bohudíky
BHZL (z češtiny) = bohužel, naneštěstí
BION (z angličtiny: Believe It Or Not) = věř tomu nebo ne
BK (z angličtiny: Back) = zpět
BOT (z angličtiny: Back On Topic) = abych se vrátil k věci
Texty básniček k recitaci by měly odpovídat nejen věku, ale i povaze dítěte. Některým dětem sedí vážnější básně, jiné vyniknou ve vtipných či vypravěčských textech.
Mezi často vyhledávané patří Zdeněk Rýdl, jehož básně mají srozumitelný jazyk a jasnou pointu. Podobně oblíbené jsou i básně Jiřího Žáčka, které kombinují hravost a myšlenku.
Tyto texty jsou ideální pro školní použití i domácí přípravu.
Pro mladší žáky lze z tvorby Jaroslava Seiferta vybírat kratší a srozumitelnější texty, které pracují s konkrétními obrazy a každodenními situacemi. Takové básničky k recitaci pro 1. třídu či básničky pro děti k recitaci na prvním stupni pomáhají dětem získat vztah k poezii.
Důležité je volit texty s jasným rytmem a jednoduchou stavbou veršů, aby se dítě mohlo soustředit na přednes a práci s hlasem.
Koledování v Čechách k Velikonocům neodmyslitelně patří, k tomuto zvyku samozřejmě patří různé koledy, jejichž texty se často liší v závislosti na krajích, v nichž vznikly. Zároveň se texty mnohých koled „inovují“ a vznikají koledy nové, modernější, často takové, aby pobavily členy domácnosti, u nichž se koledníci zastaví. Koledy mají různé délky, a i náročnost textu se velmi různí. Jiné jsou koledy pro dospělé a jiné pro malé děti. Samozřejmě ale existují i koledy takříkajíc univerzální, jimiž se nikdy nic nezkazí. Koledování je sice určené hlavně pro muže a chlapce, ale někdy se jej mohou účastnit i dívky (většinou se jedná o malé děti), v pozdějším věku jsou pak dívky těmi, které otevírají koledníkům.
Kromě čtyřslokových textů se často hledají také básničky k recitaci 1 třída, básničky k recitaci 2 sloky nebo naopak delší texty pro starší děti. Každá délka má své místo a význam.
Pro mladší děti jsou vhodné jednoduché, rytmické texty, zatímco starší žáci ocení složitější jazyk a hlubší význam. Dětské básničky Jiří Žáček tuto škálu pokrývají velmi široce.