TMA

Dílo

• Romeo, Julie a tma (1958)
• Když v ráji pršelo (1966)
• Pokušení Katarina
• Občan Brych
• Pasťák
• Filmové a televizní scénáře, např. Lásky mezi kapkami deště (spolupráce)

Nejvýraznější a školně nejčastěji probírané romány jsou Romeo, Julie a tma a Když v ráji pršelo.

Zdroj: článek Jan Otčenášek

Pranostiky na jednotlivé dny

1. prosinec: svátek má Iva (dříve svatý Edmund Kampián, svatý Eligius, svatá Eligia)

PRANOSTIKY:

• Když mráz na prvního prosince, vyschne nejedna studnice.
• Na svatého Eligia daleko široko tuhá zima má čtyři neděle trvati.
• O svatém Edmundu Kampiáně ledový vítr fičí ze stráně.
• Uhodí-li na svatého Eligia tuhá zima, potrvá po čtyři neděle.

VYSVĚTLENÍ: Většina těchto pranostik odkazuje na to, že pokud bude prvního prosince tuhá zima, potrvá minimálně čtyři týdny.

2. prosinec: svátek má Blanka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. prosinec: svátek má Svatoslav (dříve svatý František Xaverský)

PRANOSTIKY:

• O sv. Františku Xaveru ledový vichr fičí od severu.

VYSVĚTLENÍ: Dne 3. prosince má začít foukat studený zimní vítr.

4. prosinec: svátek má Barbora

PRANOSTIKY:

• Barbora na ledu, Vánoce na blátě.
• Jaká Barbora, Sára a Mikuláš, takový celý advent máš.
• Jaké je počasí na svatou Barboru, takové bývá až do Vánoc.
• Jaké počasí na svatou Barboru, takové bývá celý advent.
• Je-li Kačenka naškrobená, je Baruška ucouraná.
• Je-li na den svaté Barbory mnoho jinovatky na stromech, bude hodně ovoce v budoucím roce.
• Jsou-li na svatou Barboru meze přikryty sněhem, bude hojně trávy.
• Když je Barborka ucouraná, bude svatý Štěpán na ledě.
• Má-li svatá Barbora bílou zástěru, bude hodně trávy.
• Má-li svatá Barbora bílý fěrtoch, bude příští rok hodně trávy.
• Na svatou Barboru mráz - schovej saně, hoduj vůz.
• Na svatou Barboru saně do dvoru.
• O svaté Barboře ležívá sníh na dvoře.
• O svaté Barboře, měj sáně na dvoře!
• Po sněhu Bára s Mikulášem šla.
• Po svaté Baruši střez nosu i uší!
• Pravi Kači Barča – nechajmy už tanca!
• Snese-li led o svaté Barboře hus, snese o Vánocích vůz.
• Svatá Barbora bývá naškrobená.
• Svatá Barbora mosty staví, Sába hřeby ostří, svatý Mikuláš je přibíjí.
• Svatá Barbora nosí bláto do dvora.
• Svatá Barbora nosí vodu a Mikuláš splavuje.
• Svatá Barbora vyhání dříví ze dvora.
• Svatá Barborka táhne sáně ze dvorka.
• Svatá Kateřina prádlo máchá a Barbora je škrobí.

VYSVĚTLENÍ: některých pranostik: Zde se hned první pranostiky rozcházejí (zjevně vznikly jinde, v jinou dobu). Jedna z nich předpovídá, že když bude sníh 4. prosince, na 24. prosince již sníh nebude, druhá naopak tvrdí, že sníh ze 4. prosince vydrží do Vánoc. Další pranostiky předvídají, že když bude na svátek Barbory sníh, tak příští rok se bude dařit zemědělcům.

5. prosinec: svátek má Jitka

• Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostik

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na prosinec

Období Jana Otčenáška

Jan Otčenášek (1924–1979) tvoří především v období 50.–70. let 20. století. Inspiraci čerpá z vlastních životních zkušeností – válka, mládí v okupované Praze, práce v továrně, poválečné nadšení i zklamání. Publikoval romány, povídky, filmové scénáře a rozhlasové hry.

Jeho tvorba se vyvíjí od vážných válečných témat (Romeo, Julie a tma) k sociálně zaměřeným prózám z prostředí průmyslu a pracovních kolektivů (Když v ráji pršelo).

Zdroj: článek Jan Otčenášek

FAQ – Často kladené otázky

Kdy se narodil Jan Otčenášek?

Jan Otčenášek se narodil roku 1924.

Do jakého literárního období patří?

Řadí se k poválečné české literatuře, zejména k psychologicko-realistické próze.

Jaké je jeho nejznámější dílo?

Nejznámějším románem je Romeo, Julie a tma.

Jaká témata se v jeho dílech objevují?

Láska, strach, odpovědnost, morální volba a střet ideálů s realitou.

Proč je Jan Otčenášek důležitý pro školní výuku?

Jeho díla jsou čtivá, srozumitelná a vhodná k rozboru etických i historických témat.

Psával Jan Otčenášek i scénáře?

Ano, věnoval se také filmovým a televizním scénářům.

Jaký je typický styl jeho psaní?

Jednoduchý jazyk, důraz na psychologii postav a silné emocionální situace.

Je jeho tvorba aktuální i dnes?

Ano, témata lidské odpovědnosti a morálních rozhodnutí jsou nadčasová.

Zdroj: článek Jan Otčenášek

Romeo, Julie a tma – rozbor díla

Román z roku 1958 se odehrává v období nacistické okupace. Sleduje příběh mladého studenta Pavla a židovské dívky Ester, která prchá před transportem. Skrývá se v temné komoře v domě Pavelovy rodiny. Mezi mladými vzniká citový vztah, který kontrastuje s temnotou a strachem okupované Prahy.

Téma

Láska jako tichý protest proti zlu, odvaha, strach, odpovědnost, lidskost tváří v tvář nelidským podmínkám.

Kompozice

Román má lineární, přehlednou kompoziční výstavbu. Děj směřuje k tragickému vyvrcholení – Ester je nakonec odhalena a zabita. Symbol „tmy“ zde představuje skrýš, strach i omezení svobody.

Postavy

• Pavel – citlivý student, hledající odvahu a svou dospělost.
• Ester – židovská dívka, silná a zároveň křehká.
• Pavlova rodina – představuje morální váhání a strach z následků.

Hlavní motivy

• láska v čase smrti
• osamělost a bezmoc
• odvaha pomoci
• kontrast světla a tmy

Závěr

Jde o tragický milostný příběh ukazující, že totalitní režim ničí nejen životy, ale i základní lidské city. Dílo je dnes považováno za zásadní román české poválečné literatury.

Zdroj: článek Jan Otčenášek

Odpovědi na hádanky pro děti

• Běhá to okolo chalupy, dělá to cupity dupity? (Dešťové kapky)
• Běžím, běžím, nemám dech. Přitom ležím na zádech. Kdo jsem? (Řeka)
• Bílá jako mléko je, tichem všechno přikryje. Auto, domy, stromy, lidi nikdo neuvidí. (Mlha)
• Brzy ráno, když je rosa, seká louku. Je to... (Kosa)
• Co se nečeše hřebenem, ale rukou? (Ovoce)
• Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne? (Šnek)
• Do šatu mě nabíráš, pak přede mnou zavíráš, v teple pro mne slzí oči, vše se za mnou venku točí, beru z hlavy klobouky, nepouštěj mne do mouky. Kdo jsem? (Vítr)
• Dvě sovy vedle sebe sedí, aniž o sobě vědí? (Oči)
• Hleďme na ni, parádnici: puntíky má na čepici. Bílý závoj, nožka laní, pozor na tu krásnou paní! (Muchomůrka)
• Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není. Má šavli, husar není, k ránu budívá, ponocný není? (Kohout)
• Jede, jede panáček, má placatý zobáček, kde voděnka crčí, tam nosejček strčí? (Kachna)
• Jedna hlavička, jedna nožička. Hlavička když zčervená, konec nožky znamená.
  (Zápalka)
• Kdo bez štětce a bez barev, obarví nám pestře les? (Podzim)
• Kolik udělá vrabec kroků za sto roků? (Ani jeden, protože skáče)
• Létá vzduchem, motýl to není, koulí sudy, Honzík to není. Skáče, hopsá, vidíš ho, viď? Nestůj, koukej, honem ho chyť. (Míč)
• Má ji ráda kráva. A též srnka, zajíci, koza, kůň a králíci. (Tráva)
• Maličký sklípek, na dvou hřadách slípek a červený kohoutek? (Ústa, zuby, jazyk)
• Mám pěknou hlavičku a jednu nožičku, hovím si v mechu v lesíčku. (Houba)
• Máš ji, když se všechno daří, nejde chytit do dlaní, když ji máš, tak celý záříš, přijde sama, bez ptaní. (Radost)
• Má to klobouček, jednu nožičku, pěkně si sedí v mechu, v lesíčku? (Houba)
• Má to oči jako kočka, má to ocas jako kočka, mňouká to jako kočka, a není to kočka? (Kocour)
• Nemá ruce, nemá nohy a přeci vrata otevírá. (Vítr)
• Na vysokém stonku z luk obláček si nesl kluk. Foukl trochu, foukl víc - a z obláčku není nic. (Pampeliška)
• Otec má tisíce synů, každému čepici sjedná a sobě nemůže. (Dub a žaludy)
• Posečená znovu roste a tak pořád, třeba po sté. Stoupneš na ni, přece stává.
• Ptal se chlapec sluníčka: „Mohou chodit jablíčka?“ Slunce na zem posvítilo,
  velice se podivilo. Opravdu tam jablíčka vozí jehel kulička. Dupe, funí, naříká, je to tíha veliká. (Ježek)
• Puťa, puťa, puť, přeji dobrou chuť. Zrnka zobu zoby zob, panímámo ještě hoď.
  Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká. Naše máma slepice sezobala nejvíce.
  (Kuře)
• Rozdělí se o svačinu, počká, když hned nemáš čas, jdete spolu na zmrzlinu, rád posloucháš jeho hlas. (Kamarád)
• Sedí panna v&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Hádanky pro děti

Odpovědi na hádanky z knihy Hobit

• Bez hlasu pláče, bez nehtů štípá, bez nohou skáče, bez pysků pípá. (Vítr)
• Bez klíče a víka schránka pokladní, a přece je zlatý poklad v ní. (Vajíčko)
• Beznožka leží na jednonožce, dvounožka sedí na třínožce, čtyřnožka dostane zbytek. (Ryba leží na stolku, člověk sedí na stoličce, kočka dostane zbytek)
• K oku v tváři blankytné se točí v tváři zelené zas jiné oči. První oko na to vece: „Ty mi podobné jsou přece, jenže jsou to oči nižší než já – oko v téhle výši.“ (Slunce a pampelišky)
• Kořeny má skryté v zemi, vypíná se nad jedlemi, stoupá pořád výš a výš, ale růst ji nevidíš. (Hora)
• Nemá plíce, přece dýchá, studená a věčně tichá, věčně pije na své zdraví v brnění, co nerezaví. (Ryba)
• Není ji vidět, není ji cítit, není ji slyšet, nejde ji chytit. Je za hvězdami a pod horami a vyplňuje prázdné jámy. Byla tu předtím a přijde pak a nakonec ti vytře zrak. (Tma)
• Třicet běloušů na rudé líše, napřed žvýkají, potom dupají a pak stojí tiše. (Zuby)
• Všechno žere, všechno se v něm ztrácí, stromy, květy, zvířata i ptáci; hryže kov i pláty z ocele, tvrdý kámen na prach semele; města rozvalí a krále skolí, vysokánské hory svrhne do údolí. (Čas)

Zdroj: článek Hádanky z Hobita

Kulatý svět

Jan Skácel
(jednosloková vtipná lehká báseň od Jana Skácela)

Co kulaté je, to se koulí

brambory, mráčky, taky míč,

za kopec skutálí se slunce

a už tu není, už je pryč,

a celý den se odkutálel,

stmívá se rychle, chodí tma,

a děti vracejí se domů,

tam na ně čeká maminka,

má pro každého hrnek mléka,

noc si už šlape na paty,

a jak to čerstvé mléko chutná

z hrníčku, jenž je kulatý.

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti

Ježek

Zdeněk Rýdl
(5 slok, vtipné básně k recitaci, od Zdeňka Rýdla)

Na táboře, tam na hlídce, kdo by myslel na jídlo,

všude kolem tma jak v pytli, a je slyšet nějaký strašidlo !

~

Někdo tady kolem chodí, ale nikdo vidět není,

Ty vogo, toš to je nářez, už mají v břichu bolení !

~

Někdo říkal, že tady v lese je zakopaná mrtvola,

děckám, že on řezal hlavy, tady všude dokola !

~

Krčili se tam v tý díře, zuby drkotali,

kdyby rači seděli doma, na počítači si hráli !

~

Kroky už se přibližují, kluci na půl mrtví,

kdo nepotkal v lese ježka, o životě prt ví !

Zdroj: článek Básničky o zvířatech

ŠTĚDRÝ DEN

I

Tma jako v hrobě, mráz v okna duje,

v světnici teplo u kamen;

v krbu se svítí, stará podřimuje,

děvčata předou měkký len.

~

„Toč se a vrč, můj kolovrátku!

ejhle adventu již na krátku,

a blízko, blizoučko štědrý den!

~

Mílotě děvčeti přísti, mílo

za smutných zimních večerů;

neb nebude darmo její dílo,

tu pevnou chová důvěru.

~

I přijde mládenec za pilnou pannou,

řekne: Pojď za mne, dívko má!

budiž ty mi ženkou milovanou,

věrným ti mužem budu já.

~

Já tobě mužem, ty mně ženkou,

dej ruku, děvče rozmilé! —

A dívka, co předla přízi tenkou,

svatební šije košile.

~

Toč se a vrč, můj kolovrátku!

však jest adventu již na krátku,

a přede dveřmi štědrý den!“

II

Hoj, ty štědrý večere,

ty tajemný svátku!

cože komu dobrého

neseš na památku?

~

Hospodáři štědrovku,

kravám po výslužce;

kohoutovi česneku,

hrachu jeho družce.

~

Ovocnému stromoví

od večeře kosti,

a zlatoušky na stěnu

tomu, kdo se postí.

~

Hoj, já mladá dívčina,

srdce nezadané:

mně na mysli jiného,

jiného cos tane.

~

Pod lesem, ach pod lesem,

na tom panském stavě,

stojí vrby stařeny,

sníh na šedé hlavě.

~

Jedna vrba hrbatá

tajně dolů kývá,

kde se modré jezero

pod ledem ukrývá.

~

Tu prý dívce v půlnoci,

při luně pochodni,

souzený se zjeví hoch

ve hladině vodní.

~

Hoj, mne půlnoc neleká,

ani liché Vědy:

půjdu, vezmu sekeru,

prosekám ty ledy.

~

I nahlédnu v jezero

hluboko — hluboko,

milému se podívám

pevně okem v oko.

III

Marie, Hana, dvě jména milá,

panny jak jarní růže květ:

která by z obou milejší byla,

nikdo nemůže rozumět.

~

Jestliže jedna promluví k hochu,

do ohně by ji к vůli šel;

pakli se druhá usměje trochu —

na první zas by zapomněl! —

~

Nastala půlnoc. Po nebi šíře

sbor vysypal se hvězdiček,

jako ovečky okolo pastýře,

a pastýř jasný měsíček.

~

Nastala půlnoc, všech nocí máti,

půlnoc po štědrém večeru:

na mladém, sněhu svěží stopu znáti

ode vsi přímo k jezeru.

~

Ta jedna klečí, nad vodou líčko;

ta druhá stojí podlé ní:

„Hano, Haničko, zlaté srdíčko!

jaké tam vidíš vidění?“

~

„ „Ach vidím domek — ale jen v šeře —

jako co Václav ostává —

však již se jasní — ach, vidím dvéře,

ve dveřích mužská postava!

~

Na těle kabát zeleni temné,

klobouk na stranu — znám jej, znám!

na něm ta kytka, co dostal ode mne —

můj milý bože! Václav sám!!“ “

~

Na nohy skočí, srd

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

4. Krátké diktáty pro 6. třídu

Krátké souvislé texty vhodné pro domácí procvičování i pro školní hodinu.

• „Včera jsme byli na výletě. Viděli jsme vysoké stromy, slyšeli zpěv ptáků a sbírali bylinky.“
• „Na návsi stáli lidé a pozorovali, jak přijíždí nový autobus.“
• „V zimě bývá brzy tma a děti si hrají hlavně doma.“

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 6. třídu k vytisknutí

Příklady podobných slov

• konkrétní: plyn, kyslík, pára, tma, teplo (fyzikální teplo!),
• abstraktní: radost, štěstí, vlastnost, odvaha.

Zdroj: článek Vzduch je slovo kontrétní nebo abstraktní

FAQ – Často kladené otázky

1. Když vzduch nevidím, proč není abstraktní?

Protože jeho existenci lze smyslově vnímat jinými způsoby (pohyb, tlak, odpor) a vědecky měřit.

2. Patří mezi abstraktní slova „tma“ nebo „ticho“?

Ne, i když jsou neviditelná či nehmatná, oba jevy lze reálně vnímat smysly, a proto jsou konkrétní.

3. Je „kyslík“ také konkrétní slovo?

Ano, stejně jako vzduch je látka, kterou lze popsat fyzikálně i chemicky.

4. Jak si rychle ověřit, zda je slovo konkrétní?

Zkus si položit otázku: Můžu to nějak smyslově vnímat nebo změřit? Pokud ano, je slovo konkrétní.

Zdroj: článek Vzduch je slovo kontrétní nebo abstraktní

Ukázka vypravování o nevítané návštěvě

Příklad osnovy

1. Prázdniny na venkově
2. Stanování
3. Strach
4. Překvapení
5. Veselá historka

Vzor vypravování

O prázdninách jsem jel k babičce a dědovi na venkov. Oslavil jsem tam také své narozeniny. Od rodičů jsem dostal stan, který jsem si přál.

Když se udělalo hezky, postavil jsem stan na louce u lesa. Chtěl jsem v něm s dědou přespat. Babička váhala, ale nakonec jsme ji přemluvili. Připravili jsme si spacáky, karimatky, baterku, polštářky a něco na čtení. Večer, když jsme se dokoukali na televizi, jsme přešli do stanu. Babička měla strach, že nám v noci bude zima.

Je tma. Jsou slyšet zvuky nočních ptáků. Zavrtal jsem se do spacáku. Chvíli jsme si s dědou ještě povídali. Za chvíli usínáme. Náhle mě něco probudí. Slyším dupání blízko našeho stanu. „Dědo, vzbuď se, někdo tady je,“ šeptám. „To je asi nějaké zvíře,“ odpoví děda. Za chvíli to začalo kňučet a přibližovat se k našemu stanu. Mysleli jsme, že je to liška. Nevítaná návštěva se dobývala do stanu. „Co uděláme?“ zeptal jsem se. Otevřeli jsme stan.

Ukázalo se, že to byl dědův pes Lesan. Oddychli jsme si. Lesana jsme poslali zpátky domů.

Ráno jsme to všechno vyprávěli babičce. Všichni jsme se tomu zasmáli. Příští noc nás Lesan hlídal.

Zdroj: článek Vypravování

Role přírody a izolace v příběhu

Horská krajina v příběhu nefunguje jen jako kulisa, ale jako aktivní prvek děje. Izolace, tma a omezená viditelnost zvyšují pocit ohrožení a nutí postavy jednat instinktivně.

Příroda zde zároveň symbolizuje kontrast mezi klidem a chaosem – zatímco les zůstává lhostejný, lidské konflikty se v něm vyhrocují a odhalují svou temnou stránku.

Zdroj: článek Turistická příhoda s detektivní zápletkou