Horská turistika většinou slibuje klid, ticho lesa a únik od civilizace, jenže někdy se i obyčejná túra může změnit v nečekané dobrodružství. Stačí drobná náhoda, špatné místo ve špatný čas a člověk se ocitne uprostřed příběhu, který připomíná detektivní román spíš než víkendový výlet. Právě kontrast mezi poklidnou přírodou a náhlým nebezpečím dává podobným příhodám jejich zvláštní napětí.
Turistická příhoda s detektivní zápletkou ukazuje, jak tenká je hranice mezi obyčejným zážitkem a událostí, která člověku zůstane v paměti na celý život. Les, horská útulna a zdánlivě náhodná setkání se zde stávají kulisou pro příběh o odvaze, intuici a rozhodnutí udělat správnou věc, i když to znamená riskovat vlastní bezpečí.
Turistickápříhodas detektivnízápletkou
Hory nad Štěchovicemi se v podvečer halily do měkkého oparu a les voněl jehličím, mokrou půdou a vzdáleným kouřem z chat, které se místy krčily v úbočích. Když Marek dorazil na rozcestí U Tří smrků, slunce zrovna zapadalo za hřeben a barvilo nebe do oranžova. Cesta k turistické útulně měla být podle mapy už jen kilometrová rovinka. Měl tam přespat a ráno pokračovat na Medník.
Jenže když ušel sotva sto metrů, ozvalo se prasknutí větve a tiché zasténání. Nebylo to zvuk divočáka ani srny. Byl to člověk.
Marek zpozorněl. Nechtěl hned sahat po mobilu — signál tu stejně skákal jako splašený — a tak pomalu vykročil směrem ke zvuku. Za velkou borovicí našel staršího muže sedícího na zemi. Opíral se o batoh, dýchal přerývaně a na tváři měl odřeninu.
„Jste v pořádku?“ oslovil ho Marek.
Muž zvedl oči. „Uklouzl jsem... ale to není to hlavní,“ zašeptal a podal Markovi drobný kovový předmět. „Tohle... musíte předat policii. Nesmí... zmizet.“
V Marekově dlani spočinula podivná mosazná kapsle, na které byl vyrytý symbol připomínající stylizovanou sovu.
„Co to je?“
„Důkaz,“ vydechl muž. „Někdo... nás sleduje.“
Než Marek stihl položit další otázku, ozvalo se zhouknutí puštěného telefonu a muž krátce ztratil vědomí. Bylo jasné, že ho musejí dostat k pomoci. Marek zkontroloval puls — byl slabý, ale stálý. Zrovna vytahoval mobil, když na cestě nad sebou uslyšel kroky.
Schoval kapsli do kapesy. Intuice mu říkala: nejdřív zjisti, kdo přichází.
Na stezce se objevila hubená žena v tmavé větrovce. Nespěchala, ale při spatření Marka mírně nadskočila.
„Neviděl jste náhodou tady někoho?“ zeptala se, ale tónem, který nebyl přátelský ani turista-friendly.
„Jen vás,“ odpověděl Marek. „Stalo se něco?“
„Ztratila jsem parťáka. Šli jsme na rozhlednu, pak se rozdělili. Má na sobě modrou bundu. Neviděl jste ho?“
Marek na okamžik zaváhal. Muž, kterého našel, měl zelenou péřovku. Možná nešlo o stejného člověka — nebo šlo, a žena lže.
„Nikdo jiný tu nebyl,“ řekl opatrně.
Žena se na něj dlouze zadívala. „Kdybych ho potkala, dejte mi vědět.“ A pokračovala dál dolů po stezce.
Marek vyčkal, dokud kroky nezmizely. Teprve pak vytáhl mobil a zavolal záchranáře. Naštěstí se signál objevil na pár čárkách. Když do pěti minut potvrdili, že tým je na cestě, zhluboka si oddechl.
Jenže muž na zemi se znovu probral. „Uh... poslouchejte. Když jsem zmizel z očí, ona mě strčila ze svahu... Myslela, že jsem se zabil.“
„Ta žena? Proč by to dělala?“
„Kvůli tomu,“ ukázal na kapsli, kterou měl Marek v kapse. „Je to část mechani
Ve svém příspěvku MUSÍM TO NAPSAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michael Konvičný.
Pane Babiš,
národ - kromě Prahy - k Vám hledí /spolu s prezidentem Zemanem/ s nadějí a je ochoten akceptovat i možné chyby /třeba v souvislosti s věcmi, týkajícími se vaší rodiny/. Jste náš, nevěřil byste, kolik lidí různého politického smýšlení Vaše práce spojuje.
Píši Vám proto, že se domnívám, že jednou z nedůležitějších věcí okamžiku je, abyste stále k sobě měl člověka, který je perfektní češtinář a nedovolí Vašim nepřátelům zneužívat drobné jazykové nuance /viz tzv. investigativní novináři, u nichž - i při ocenění určitých kvalit pí Slonkové a zaprodanosti její i jejího kolegy - už delší dobu jsem jednoznačně přesvědčen o tendenčnosti, a tomu odpovídající prezentaci neobjektivních informací/.
Jsou to třeba detaily, ale v kontextu s prezentací ze strany dalších nepřejícných - i když vím, že musíte převážně reagovat jednoznačně a okamžitě - jim nedávejte prostor třeba v časovém stresu vytvářet subjektivní atmosféru /to, co se jim "podařilo" u syna ve Švýcarsku/, a v přímé konfrontaci maximálně zvažujte své odpovědi. Dokáží to - což Vám jistě nemusím říkat - často s velkou škodolibostí uvést ... jen tak mimochodem ... na okraj.
P.S,
Příznivcem ANO a jejího programu jsem se stal hned v roce 2011, Vaším po nějaké reportáži v TV, která Vás tehdy ještě dokázala prezentovat v dobrém světle.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monis.
Souhlasím a přidávám se k podpoře! Pane Babiši, prosím, nedejte se zničit hovady. Náš národ, naše země naši lidé Vás potřebují. Vy jste velká překážka pro tu partu darmožroutů, jste pracovitý a moudrý člověk. Moc na Vás myslíme! Máte podportt nebojte se nic!
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ - PODPORA PANA PREMIÉRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta Foretková.
Vážený pane premiére,
děkujeme Vám za Vaši obětavou a neúnavnou práci pro všechny lidi v této zemi, i když řada z nich si to ani nezaslouží. Jste a vždy budete nejlepší. Vaše výsledky hovoří za Vás. Nemáte konkurenci. Nedostudovaný klučina, který Vám nesahá ani ke kotníku, Vás nemusí znepokojovat. Volby a průzkumy ukáží, kdo stojí za Vámi. Neúspěšný student a pan Kalousek s ostatními tzv. "politiky", kteří nejsou schopní, ale všeho schopní, nejsou pro Vás konkurence. Jsem ráda, že nikdo z mé velké rodiny a přátel, mladí i staří, nesouhlasí s demontranty. Jsou jim k smíchu. Obdivujeme Vás, pana prezidenta a paní ministryni financí. Jste a budete vždy skvělí.
Přejeme Vám všem pevné zdraví a hodně štěstí... Obdivujeme Vás. Vydržte.
Zdraví Vás
Marta Foretková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan fedak frydek mistek.
Dobrý den, Pane premiére
Jsem strašně moc nazlobený na všechny občany této republiky a to myslím občany kteří jsou tak nezodpovědní dalo byse říct až schyizofrenní mluvím o lidech kteří jezdí do rizikových oblastí zasažene koronavirem a pak se vráti a chovají se s ironickym úsměvem na tváři s pocitem výhry jao byse jednalo o nějakou hru pokus omyl.Tak jako například ve Frýdku Místku 8 ZŠ byli na lyžáku jejich spousta v karanteně včetně učitelu a to jsem se dozvěděl prosím pěkně aš dnes.Z nějakeho članku s facebooku Města Frydek Místek podotykam jsem nevidomý kdyby mě neinformoval známy tak bych nevěděl v jakem riziku jsem jelikož 8 ZŠ je hned vedle mého byliště.Prosím měl bych jednu připomínku která by řešila podchycení všech potencionálních přenášeču co se týka našich občanu že všichni bez rozdílu jakých koliv podmínek by byla zavedená povinnost se hlásit po návratu s ciziny na higienicke stanice a neb lekaře atd ato telefonicky atd při nesplnění této povinnosti by byl určený finanční postich a to opravdu do výše 100000 kč a taky by nebylo špatné zavest vymečně na nezbytně nutne období povinné nahlášení odchod do zahraničí aby se nahlasili do aplikace Drost .Věřte mi pane premiére na povahu a mentalitu našich občanu by byl tento způsob nejučinější a pro vás nejlepší kontrola a přehled vím že někdo namitne že jeto omezovaní a nebo diktát aneb nestandartní nedemokratické ale tato situace je nestandartní!tudíž je třeba přistoupit k nestandartním procedurám a zvláště když lide jsou nezodpovědní děkuji za čas který jste věnoval mé poněkud delší připomínce.PS mimochodem vám hodně fandím jsem nevidmý masér žijíci V ČR spoustu let ale srdcem jsem Slovák jsme natom stejně proto mám k vám hodně blízko těším se na odpověd s pozdravem Milan Fedák
Místo návratu se rozhodli sledovat stopy. Otisky bot vedly mimo značenou cestu, směrem do hustšího lesa. Každý krok zvyšoval napětí a ticho bylo čím dál tíživější.
Turistika se změnila v detektivní práci – sledování detailů, porovnávání stop a logické uvažování o tom, co se mohlo stát.
Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Robert Procházka.
Dobrý den pane ministerký předsedo.rosím omluvte moji češtinu,jako češtinář jsem hrozný,nicméě k věci.Jmenuji se Robert Procházka a jsem autorem stolnídekové hry na které mám práva.Myslím si ,že hra by mohla mít poměrně slušný potenciál.Jenomže nemám na vstupní investici.Hru mohu doložit.Můj prvotní plán s touto hrou byl ten,že by hru vyráběl stát a 90 procent zisku by teklo státu.Bylo mi sděleno ,že stát nesmí podnikat,a ře fond národního majetku byl zrušen.Původně jsem to chtěl aby to pak třeba bylo něco jako krteček nebo jako spejbl s hurvínkem brán jako národní majetek. Mě a mojí sestře by z toho plynuly samořejmě nějaké tantiemy.na kterých by se dalo dohodnout.Aby to vlastnil stát a vyráběl stát,jse chtěl mimo jiné proto aby se to nedostalo do rukou mafie.Tehdy na ministerstvu průmyslu a obchos;du pracoval jistý pan Paták a ten mě s tím poslal kšípku.byl bych rád pokud by chse tentokrát shledal s eším přístupem než tehdy.Ta hra buď jak se říká půjde dokopru.A nebo by se jednu mohla prodávat celosvětově.Monopolů se kupříkladu za doby své existence prodalo pře 200 milionů kusu.Hru pokud se domluvíme Vám mohu zaslat k posouzení a očekávám ,zda řeknete ano či ne.Druhá Varianta je ta ,že by jste ode mne hru odkoupil vy osobně,i kdxž vím že tohle není zrovna obor Vašeho podnikání.Ono totiž stačí jenpm zadat nějký požadavek tiskárně na prvních 1000 kusů a psůtjim tu hru a múže se to rozjed.Mám to připravené v tisknutelných souborech.Pokud by jste chtěl hru do svého osobního vlastnictví,že byjste to vyráběl vy tak mi navrhněte cenu za kterou jste ochten t kupit.Ještě je samozřejmě možnost ,že to zavrhnete.Ale já si mslím ,že moje hra by jednou opravdu mohla vydělávat miiardy.Samozřejmě né hned.Pokud budete chtít hru poslat tak mi dejte vědět na prochazkabobo@seznam.cz Děkuji s ůctou Procházka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Opltová.
Pane Babiši, prosím, zkuste se spojit s opozičními stranami i přes rozdílnost programů, tím budete moci porazit tu bandu, která nám nyní/ podvodem za pomoci Rychetského / vládne . Ti vládní neumětelové jsou schopni přivést naši zemi do záhuby. Děkuji. Marie Opltová
Příběh skončil bez tragédie, ale nikdo z výpravy už se na hory nedíval stejně. Uvědomili si, že příroda skrývá nejen krásu, ale i lidské příběhy plné tajemství.
Obyčejná turistickápříhoda se změnila v zážitek, na který se nezapomíná.
Detektivní prvek v turistické příhodě vzniká především kombinací nečekaného objevu, omezeného prostoru a nutnosti rychle se rozhodovat. Les a hory vytvářejí prostředí, kde není snadné přivolat pomoc a kde se člověk musí spolehnout především na vlastní úsudek.
Napětí posiluje i fakt, že hlavní postava není profesionální vyšetřovatel, ale obyčejný turista, který se do celé situace dostane náhodou. Právě tento prvek zvyšuje autentičnost a čtenář se s hrdinou snadno ztotožní.
Postava turistického hrdiny představuje typického nechtěného svědka, který se ocitne uprostřed cizího problému. Nemá ambice pátrat, ale okolnosti ho donutí zapojit se a převzít odpovědnost.
Právě tato role je pro detektivní povídky velmi účinná – hrdina jedná spíš na základě morálního přesvědčení než povinnosti, což dodává příběhu lidský rozměr.
Vedle samotné zápletky příběh klade důraz i na morální rozhodnutí. Hlavní hrdina se musí rozhodnout, zda zůstane stranou, nebo zasáhne, i když tím riskuje vlastní bezpečí.
Tento motiv dává příběhu hlubší význam a činí z něj víc než jen napínavou historku z hor.
Příběh nestaví na okamžité akci, ale na postupném zahušťování atmosféry. Nejprve jde o drobné náznaky, neurčité obavy a nejasné informace, které se skládají do uceleného obrazu až v závěru.
Tento způsob vyprávění podporuje čtenářovu zvědavost a udržuje napětí bez nutnosti neustálých dramatických zvratů.
Po několika stech metrech objevili improvizovaný tábor. Muž, kterému batoh patřil, byl naštěstí v pořádku. Ukázalo se, že šlo o amatérského dokumentaristu, který pátral po nelegálních aktivitách v chráněné oblasti.
Jeho zápisky byly důkazem a batoh zanechal schválně, aby zmátl ty, kteří ho sledovali.
Byl chladný podzimní den, kdy se čtyři přátelé vydali na hřebenovou túru. Trasa byla známá, dobře značená a slibovala klid, výhledy a několik hodin nerušené chůze. Batohy nebyly těžké, nálada dobrá a nikdo netušil, že se brzy všechno změní.
První kilometry ubíhaly rychle, les byl tichý a jen občasné prasknutí větvičky připomínalo, že příroda nikdy úplně nespí.
U opuštěné horské chaty, která byla mimo sezónu zavřená, si jeden z turistů všiml něčeho neobvyklého. Na zemi ležel roztržený batoh, uvnitř rozházené věci a starý zápisník.
Nešlo o běžný nepořádek. Vše působilo, jako by někdo odešel narychlo – nebo byl vyrušen.
Horská krajina v příběhu nefunguje jen jako kulisa, ale jako aktivní prvek děje. Izolace, tma a omezená viditelnost zvyšují pocit ohrožení a nutí postavy jednat instinktivně.
Příroda zde zároveň symbolizuje kontrast mezi klidem a chaosem – zatímco les zůstává lhostejný, lidské konflikty se v něm vyhrocují a odhalují svou temnou stránku.
Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.
Seznam podstatných jmen na D
ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů