TVRDÁ MEZERA ZKRATKA

Jak udělat pevnou mezeru

Pevnou neboli tvrdou mezeru lze do textu vložit často několika způsoby, například kombinací kláves. Níže si tedy upřesníme konkrétní možnosti v daných programech či operačních systémech.

1. Pevná mezera ve Wordu (zkratka)

Asi nejčastěji se s potřebou pevné mezery setkáte právě při běžném psaní textu ve Wordu (OS Windows), zde je podle mne nejjednodušší použít stisknutí tří kláves: Ctrl + Shift + mezerník.

Jinou možností je zmáčknout levý Alt a na numerické klávesnici napsat 0160, tedy použít klávesovou zkratku (ASCI kód znaku) Alt + 0160. Pozor, ASCI hodnotu je třeba zadat s počáteční nulou, jinak se vloží jiný znak.

Zdlouhavější je pak vložit pevnou mezeru přes volbu Vložení/Symbol/Symboly/No-Break Space (takový prázdný čtvereček). Nebo volbu Vložení/Symbol/Speciální znaky (symbol vypadá jako značka pro stupně, taková bublinka).

A chcete-li pevnou mezeru v textu vidět, pak si nezapomeňte zapnout funkci Zobrazit vše – najdete ji buď v Panelu nástrojů, nebo zapnete pomocí klávesové zkratky Ctrl + 8.

2. Pevná mezera v programu Adobe InDesign (aktuální postup)

V současných verzích programu Adobe InDesign (Creative Cloud) zůstává práce s pevnou neboli nedělitelnou mezerou velmi podobná jako dříve, jen je více integrována do stylů a automatizace sazby. InDesign stále podporuje GREP (regulární výrazy), které jsou dnes jedním z nejefektivnějších způsobů, jak pevné mezery do textu doplnit hromadně a systematicky.

Nejjednodušší postup je využít funkci Hledat a nahradit s GREPem:

• Otevřete nabídku Úpravy → Hledat/Změnit.
• Přepněte se na kartu GREP.
• Do pole Najít vložte výraz: (<[szkvaiouSZKVAIOU])s
  Tento výraz vyhledá mezeru za jednopísmennými předložkami.
• Do pole Změnit na vložte: $1~S
  Sekvence ~S v InDesignu představuje nedělitelnou (pevnou) mezeru.
• Klikněte na Změnit vše.

Velkou výhodou dnešního InDesignu je možnost použít GREP styly přímo v odstavcových stylech. Díky tomu lze pevné mezery aplikovat automaticky při sazbě textu, bez nutnosti ručních zásahů nebo opakovaného hledání.

Postup je následující:

• Otevřete Odstavcové styly a upravte požadovaný styl.
• Přejděte do sekce GREP styly.
• Přidejte nový GREP styl s odpovídajícím regulárním výrazem.
• Tím zajistíte, že pevné mezery budou vkládány automaticky při každé změně nebo aktualizaci textu.

Pokud dáváte přednost externím nástrojům, lze i dnes využít specializované typografické skripty a pluginy (například české typografické skripty inspirované původním TypoSkriptem), které umožňují hromadné čištění textu, včetně doplnění pevných mezer, správných uvozovek a pomlček.

Samozřejmě je možné vložit pevnou mezeru také ručně. Umístěte kurzor na požadované místo a zvolte

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pevná mezera

Poradna

V naší poradně s názvem PEVNÁ MEZERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Pevná mezera

FAQ – Často kladené otázky

Co je to pevná mezera?

Pevná mezera je speciální mezera, která zabrání zalomení řádku mezi dvěma výrazy.

Jaký je rozdíl mezi pevnou a tvrdou mezerou?

Žádný – jde o dvě označení pro stejný typ mezery.

Kdy musím pevnou mezeru použít povinně?

U jednopísmenných předložek, čísel s jednotkami, dat a zkratek.

Jak vložit pevnou mezeru ve Wordu?

Nejčastěji pomocí klávesové zkratky Ctrl + Shift + mezerník.

Jak se zapisuje pevná mezera v HTML?

Pomocí entity &nbsp;.

Má pevná mezera vliv na SEO?

Přímo ne, ale zlepšuje čitelnost a profesionální vzhled textu.

Je pevná mezera viditelná?

Na pohled vypadá stejně jako běžná mezera, rozdíl je pouze v chování při zalomení řádku.

Mohu pevné mezery doplnit automaticky?

Ano, některé editory a typografické nástroje to umožňují.

Je pevná mezera důležitá i v běžném textu?

Ano, zejména u delších textů a profesionálních dokumentů.

Zdroj: článek Pevná mezera

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zdroj: příběh Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Co je to pevná mezera

Pevná mezera vypadá na první pohled jako klasická mezera, ale v daném místě nemůže dojít k zalomení řádku jako u klasické mezery – jednotlivé výrazy jsou spojeny pevně, takže když dojde k zalomení (takzvanému přelití) jednoho výrazu na další řádek, zalomí se na další řádek společně i s dalším z výrazů.

Případy, ve kterých je třeba používat pevnou mezeru:

• ve spojení neslabičných předložek (k, s, v, z) s následujícím slovem, např. k babičce, s mašlí, v Opavě, z nemocnice; mezera se vkládá mezi předložku a následující slovo;
• ve spojení slabičných předložek o, u a spojek a, i s výrazem, který po nich následuje, např. u tety, o deváté; mezera se vkládá mezi spojku a následující slovo (z důvodu častého používání a možnému vzniku takzvaných řek je toto pravidlo dobrovolné);
• pro členění čísel (dělení tisíců, trojice čísel, a to i za desetinnou čárkou), například 4 600, 3 000 000, 26,425 23;
• mezi číslem a značkou, například * 1921, † 2002, 70 %, § 18, # 26;
• mezi číslem a zkratkou počítaného předmětu nebo písmennou značkou jednotek a měn, např. 8 str., 6 hod., s. 21, č. 3, obr. 2, tab. 7, 250 cm², 40 dkg, 15 h, 12 °C, 2 700 000 Kč, 450 €;
• mezi číslem a názvem počítaného jevu, například strana 4, 600 návštěvníků, 365 dní, 35 kilogramů, tabulka 7, 4. rota, 12. kapitola, III. patro, Karel IV.;
• mezi dnem a měsícem v kalendářním datu (rok však lze oddělit),
  například 24. 6. | 2015, 16. března | 1999;
• v měřítkách map, plánů a výkresů, v poměrech nebo při naznačení dělení, např. mapa v měřítku 1 : 25 000, poměr hlasů 1 : 3, 10 : 2  5;
• v telefonních a jiných podobných číslech členěných mezerou, např. +420 900 125 887, 724 656 789, 800 12 23 34;
• v ustálených spojeních, ve složených zkratkách a v různých kódech, například t. č., č. p., č. j., a. s., v. o. s., s. r. o., n. m., mn. č., př. n. l., T. G. M., PS PČR, FF UK, ČSN 01 6910 (složené zkratky a označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích celků, například ÚJČ | AV ČR, ČSN | EN | ISO 9001);
• mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi bezprostředně následuje, například tzv. cukrovka;
• mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními, například Fr. Říha, J. Červenková (připouští se ale oddělit příjmení od vypsaného jména, například František | Říha, Jitka | Červenková;
• mezi zkratkou titulu nebo hodnosti uváděnou před osobním jménem, například p. Mladý, mjr. Zelený, Ing. Zemková (lze však oddělit titul a rodné jméno od příjmení, například Ing. Zdeněk | Polák);
• před pomlčkou, aby jí neza

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pevná mezera

FAQ – Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi zkratkou státu a značkou na SPZ?

Zkratka státu vychází z normy ISO a používá se v dokumentech, zatímco značka na SPZ slouží k identifikaci vozidla podle státu registrace.

Jaká je mezinárodní zkratka Německa?

Mezinárodní zkratka Německa podle ISO je DE, na vozidlech se používá značka D.

Jaká je zkratka státu Rakousko?

Rakousko má zkratku AT, na SPZ se používá označení A.

Jaká je mezinárodní zkratka Slovenska?

Slovensko používá zkratku SK, která je shodná pro ISO i označení na vozidlech.

Jaká je mezinárodní zkratka Maďarska?

Mezinárodní zkratka Maďarska je HU, na SPZ se však používá H.

Jaká je zkratka státu Ukrajina?

Ukrajina má dvoupísmennou mezinárodní zkratku UA.

Platí zkratky států stejně po celém světě?

Většina států používá zkratky podle normy ISO, ale v dopravě a historických souvislostech se mohou objevit odlišná označení.

Kde se zkratky států nejčastěji používají?

Nejčastěji v oficiálních dokumentech, databázích, mezinárodním obchodě, statistice a při označení vozidel v zahraničním provozu.

Zdroj: článek Zkratky států

Rozdíl mezi obyčejnou a pevnou mezerou

Na první pohled mezi nimi není žádný rozdíl, ale chování v textu je zásadně odlišné:

• Běžná mezera – umožňuje zalomení řádku.
• Pevná mezera – brání zalomení řádku.

Pevná mezera se proto používá všude tam, kde mají výrazy zůstat pohromadě a tvořit jeden významový celek.

Zdroj: článek Pevná mezera

Pevná mezera a SEO

Z pohledu vyhledávačů nemá pevná mezera přímý vliv na hodnocení stránky. Nepřímo však přispívá k lepší čitelnosti a profesionálnímu vzhledu obsahu, což zvyšuje důvěryhodnost webu a uživatelskou spokojenost.

Zdroj: článek Pevná mezera

Pevná mezera a typografie na webu

Na webových stránkách je pevná mezera obzvlášť důležitá, protože text se neustále přizpůsobuje šířce obrazovky. Bez pevných mezer může docházet k nepřehledným zlomům řádků, které kazí vzhled stránky.

V HTML se proto běžně používá entita , která zajistí, že se slova nerozdělí ani na mobilních zařízeních. Správně vložené pevné mezery zlepšují uživatelský komfort i celkový dojem z textu.

Zdroj: článek Pevná mezera

Příslovečné určení x předmět

Příslovečné určení má při určování vedlejších větných členů vždy přednost před předmětem. Jestliže se na výraz můžeme zeptat i jinou otázkou než pádovou, to jest otázkou na okolnost jevu (například KDE? KAM? ODKUD? KDY?), jedná se o příslovečné určení. Pro určení nějakého větného členu jako příslovečného určení a jeho odlišení od předmětu je tedy podstatné, že se na dotčený výraz můžeme zeptat některým z tázacích zájmenných příslovcí nebo podobným výrazem, a naopak podstatné není, že v některých případech můžeme použít i otázku pádovou.

Například:
Šli jsme do lesa.
Pokud bychom se mohli zeptat pouze pádovou otázkou (Šli jsem DO KOHO/ČEHO?), jednalo by se o předmět (zde ve 2. pádu), avšak v tomto případě se můžeme zeptat i otázkou na okolnost jevu (Šli jsme KAM?), tudíž se jedná o příslovečné určení (zde místa).

Druhy příslovečného určení

Podle významu rozeznáváme různé druhy příslovečného určení. V rámci výuky českého jazyka na základní škole se většinou rozlišuje příslovečné určení místa, času, způsobu, míry, příčiny, účelu, podmínky, přípustky.

Jiné pojetí klasifikuje příslovečné určení místa, času, způsobu a důvodu. Tyto kategorie se následně třídí do podkategorií.

A) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (adverbiale loci)

Příslovečné určení místa (zkratka PUM) blíže určuje místní okolnosti děje. Tato kategorie se dále dělí na dvě podkategorie:

1. příslovečné určení místa statické (ptáme se otázkou KDE?).
Například:
Petr leží v posteli.
Doma zůstala pouze maminka.

2. příslovečné určení místa dynamické (ptáme se otázkami KAM? ODKUD? KUDY?).
Například:
Hanka jede domů.
Dědeček se vrátil z lázní.
Pes se protáhl dírou v plotě.

B) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU (adverbiale temporis)

Příslovečné určení času (zkratka PUČ) vyjadřuje časové okolnosti děje. Tato kategorie se rovněž dělí na dvě podkategorie:

1. příslovečné určení času časově orientující (ptáme se otázkami KDY? JAK ČASTO?).
Například:
Sejdeme se večer.
Denně chodím běhat.

2. příslovečné určení času časově limitující (ptáme se otázkami JAK DLOUHOU? NA JAK DLOUHO? ZA JAK DLOUHO?).
Například:
Čekali jsme na něj hodinu.
Jedeme na týden k moři.
Za chvíli přijď domů.

C) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU (adverbiale modi)

Příslovečné určení způsobu (zkratka PUZ) zahrnuje nejvíce podkategorií, a sice osm:

1. vlastního způsobu – označuje kvalitu dějů nebo stavů (ptáme se otázkami JAK? JAKÝM ZPŮSOBEM?).
Například:
Pavla se chová hloupě.
Pomalu se ke mně blížil.

2. míry – označuje množství, intenzitu nebo kvantitu děje či vlastnosti (ptáme se otázkami KOLIK? O KOLIK? JAKOU MĚROU? JAKO MOC?).
Například:
Počasí se změnilo velmi rychle.
Iva se vdávala poměrně brzo.

3. nás

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Příslovečné určení

Co rozeznáváme

Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.

Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzoru mladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzoru jarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Tvrdé a měkké koncovky přídavných jmen

Přídavná jména se dělí podle zakončení kmene na tvrdá a měkká. Od toho se odvíjí i jejich koncovky.

Tvrdá přídavná jména

Tvrdá přídavná jména mají kmen zakončený tvrdou souhláskou (např. mladý, dobrý, velký). Typické koncovky jsou:

• -ý (mladý dům)
• -á (mladá ulice)
• -é (mladé město)

Měkká přídavná jména

Měkká přídavná jména mají kmen zakončený měkkou souhláskou nebo písmenem c, j, ř (např. jarní, cizí). Nejčastější koncovky:

• -í (jarní den)
• -í (jarní noc)
• -í (jarní období)

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen

FAQ – Často kladené otázky

Jak správně napsat státní příslušnost do formuláře?

Nejlépe jako státní příslušnost ČR nebo státní příslušnost České republiky.

Je možné uvést jen „ČR“?

Ano, zkratka ČR je v oficiálních dokumentech běžně akceptována.

Je národnost totéž co státní příslušnost?

Není. Národnost vyjadřuje identitu, státní příslušnost právní vztah ke státu.

Mohu mít jinou národnost než státní příslušnost?

Ano, tyto údaje na sobě nejsou závislé.

Je „česká státní příslušnost“ chyba?

Není, ale není ideální pro úřední použití.

Jaký tvar použít v právních textech?

Vždy státní příslušnost České republiky.

Patří státní příslušnost do životopisu?

Obvykle ano, zejména pokud je relevantní pro pracovní pozici.

Existuje oficiální zkratka jiná než ČR?

V češtině se oficiálně používá právě zkratka ČR.

Je správně státní příslušnost Česká republika?

Ne, správně je „státní příslušnost České republiky“ nebo zkráceně „státní příslušnost ČR“.

Může mít člověk dvě státní příslušnosti?

Ano, v některých případech je možné mít dvojí občanství. Záleží na zákonech daných států.

Je „česká státní příslušnost“ nesprávné?

Není nesprávné, ale v oficiálních dokumentech se preferuje přesnější tvar s názvem státu.

Jak poznám rozdíl mezi národností a státní příslušností?

Národnost se týká identity, státní příslušnost právního vztahu ke státu.

Zdroj: článek Státní příslušnost ČR nebo Česká

Zkratky

Zkratky bývají často čistě grafické, obvykle se tvoří tak, že se použije první písmeno slova nebo slovního spojení, někdy mohou vzniknout ze slabik. U těchto zkratek následuje za takto zkráceným slovem tečka. Pokud tímto slovem končí věta, tak se napíše zkrácené slova, tečka, mezera a pak následuje interpunkční znaménko (výjimkou je tečka, která se znovu nepíše, neboť nemohou být dvě tečky za sebou!).

V českém jazyce již bylo vytvořeno mnoho zkratek, které jsou všeobecně známé, všichni je píší stejným způsobem a jejich význam je všem známý. Pokud by totiž zkratka nebyla pro čtenáře srozumitelná, nebo její využití neznamenalo úsporu (místa, času), tak se obvykle dává přednost nezkrácenému slovu.

Zdroj: článek Zkratky

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

• vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
• skloňují se
• můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
• příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
• určujeme u nich:
• rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
• číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
• pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
• vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
• mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

• vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
• ptáme se na ně: jaký, který, čí
• skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
• mají tvar podle podstatných jmen
• můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
• příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
• určujeme u nich:
• pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
• druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
• vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
• přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

• zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
• shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
• příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
• určujeme u nich:
• druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
• rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
• číslo (jednotné, množné)
• pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

• vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
• dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
• podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
• kolik? – základní: deset, několik
• kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
• kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
• kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
• větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Přídavná jména tvrdá

Na přídavná jména tvrdá se ptáme otázkami: Jaký (jaká, jaké) to je? Který (která, které) to je?

U přídavných jmen tvrdých se objevují různé koncovky podle rodů. Vzor u těchto přídavných jmen je mladý.

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném a množném podle vzoru mladý:

Skloňování tvrdých přídavných jmen rodu ženského v jednotném a množném čísle podle vzoru mladý:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přídavná jména

FAQ – Často kladené otázky

Jak poznám, jakou koncovku má přídavné jméno mít?

Podívejte se na podstatné jméno, které rozvíjí. Přídavné jméno musí odpovídat jeho rodu, číslu a pádu.

Proč jsou některá cvičení zaměřena jen na tvrdá přídavná jména?

Protože tvrdá přídavná jména tvoří nejpočetnější skupinu a jsou základem pro další procvičování.

Jak poznám přivlastňovací přídavné jméno?

Můžete ho nahradit tvarem „otcův, matčin“ nebo vyjadřuje vlastnictví osoby.

Jsou online cvičení vhodná i pro domácí přípravu?

Ano, jsou přehledná, rychlá a dítě ihned vidí, co udělalo správně.

Zdroj: článek Doplňování cvičení přídavných jmen online cvičení

1. Tvrdá přídavná jména

Tvrdá přídavná jména mají nejčastěji zakončení -ý, -á, -é. Skloňují se podle vzoru mladý.

• mladý chlapec → bez mladého chlapce
• červená jablka → k červeným jablkům
• široké ulice → o širokých ulicích

Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí