Téma

URČI SLOVNÍ DRUH POJĎ


Sbírka „Básně a překlady“ od Karla Jaromíra Erbena patří k těm méně známým, ale přesto významným dílům české literatury, které zachycují šíři jeho básnické tvorby nad rámec nejznámější „Kytice“. Zatímco Kytice zůstává klasikou lidových balad a národního romantismu, „Básně a překlady“ představují širší Erbenův básnický svět, ve kterém se prolínají vlastní verše s překlady a citacemi z poezie jiných národů. V tomto článku se podíváme na důležité aspekty této sbírky, jak se liší od ostatních Erbenových děl, jaké motivy a stylistické prvky v ní najdeme a proč je její znalost přínosná pro všechny, kteří se zajímají o českou romantickou poezii a tvorbu jednoho z nejvlivnějších autorů 19. století.

POLEDNICE

U lavice dítě stálo,

z plna hrdla křičelo.

„Bodejž jsi jen trochu málo,

ty cikáně, mlčelo!

~

Poledne v tom okamžení,

táta přijde z roboty:

a mně hasne u vaření

pro tebe, ty zlobo, ty!

~

Mlč! hle husar a kočárek —

hrej si! — tu máš kohouta!“ —

Než kohout, vůz i husárek

bouch, bác! letí do kouta.

~

A zas do hrozného křiku —

„I bodejž tě sršeň sám —!

že na tebe, nezvedníku.

Polednicí zavolám!

~

Pojď si proň, ty Polednice,

pojď, vem si ho zlostníka!“ —

A hle, tu kdos u světnice

dvéře zlehka odmyká.

~

Malá, hnědá, tváři divé

pod plachetkou osoba;

o berličce, hnáty křivé,

hlas — vichřice podoba!

~

„ „Dej sem dítě!“ “ — „Kriste pane!

odpusť hříchy hříšnici!“

Div že smrt jí neovane,

ejhle tuť — Polednici!

~

Ke stolu se plíží tiše

Polednice jako stín:

matka hrůzou sotva dýše,

dítě chopíc na svůj klín.

~

A vinouc je, zpět pohlíží —

běda, běda dítěti!

Polednice blíž se plíží

blíž — a již je v zápětí.

~

Již vztahuje po něm ruku —

matka tisknouc ramena:

„Pro Kristovu drahou muku!“

klesá smyslů zbavena.

~

Tu slyš: jedna — druhá — třetí

poledne zvon udeří;

klika cvakla, dvéře letí —

táta vchází do dveří.

~

Ve mdlobách tu matka leží,

k ňadrám dítě přimknuté:

matku zkřísil ještě stěží,

avšak dítě — zalknuté.

ZLATÝ KOLOVRAT

I

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede z lesa pán,

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

jede sám a sám.

~

A před chalupou s koně hop!

a na chalupu; klop, klop, klop!

„Hola hej! otevřte mi dvéře,

zbloudil jsem při lovení zvěře,

dejte vody pít!“

~

Vyšla dívčina jako květ,

neviděl také krásy svět;

přinesla vody ze studnice,

stydlivě sedla u přeslice,

předla, předla len.

~

Pán stojí, nevěda co chtěl,

své velké žízně zapomněl;

diví se tenké, rovné niti,

nemůže očí odvrátiti

s pěkné přadleny.

~

„Svohodna-li jest ruka tvá,

ty musíš býti žena má!“

dívčinu к boku svému vine —

„ „Ach pane! nemám vůle jiné,

než jak máti chce.“ “

~

„А kde je, děvče, máti tvá?

Nikohoť nevidím tu já.“ —

,, „Ach pane! má nevlastní máti

zej tra se s dcerou domů vrátí,

vyšly do města.“ “

II

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede zase pán;

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

přímo k chaloupce.

~

A před chalupou s koně hopl

a na chalupu: klop, klop, klop!

„Hola! otevřte, milí lidi,

ať oči moje brzo vidí

potěšení mé!“

Vyšla babice, kůže a kos

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tadeas.

jaky slovni druh je slovo jak

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo JAK může být podstatné jméno, příslovce a taky spojka.
JAK podstatné jméno: jak je název zvířete z Tibetu
JAK příslovce: například ve větě Jak mám určit slovní druh?
JAK spojka: například ve větě Učitel viděl, jak žák bravurně určil slovní druhy.

Podrobné vysvětlení je uvedeno zde: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak

SVATEBNÍ KOŠILE

Již jedenáctá odbila,

a lampa ještě svítila,

a lampa ještě hořela,

co nad klekadlem visela.

~

Na stěně nízké světničky

byl obraz boží rodičky,

rodičky boží s děťátkem,

tak jako růže s poupátkem.

~

A před tou mocnou světicí

viděti pannu klečící:

klečela, líce skloněné,

ruce na prsa složené;

slzy jí z očí padaly,

želem se ňádra zdvíhaly.

A když slzička upadla,

v ty bílé ňádra zapadla.

~

„Žel bohu! kde můj tatíček?

Již na něm roste trávníček!

Žel bohu! kde má matička?

Tam leží — podlé tatíčka!

Sestra do roka nežila,

bratra mi koule zabila.

~

Měla jsem, smutná, milého,

život bych dala pro něho!

do ciziny se obrátil,

potud se ještě nevrátil.

~

Do ciziny se ubíral,

těšil mě, slzy utíral:

„ „Zasej, má milá, zasej len,

vzpomínej na mě každý den,

první rok přádla hledívej,

druhý rok plátno polívej,

třetí košile vyšívej :

až ty košile ušiješ,

věneček z routy poviješ.“ “

~

Již jsem košile ušila,

již jsem je v truhle složila,

již moje routa v odkvětě:

a milý ještě ve světě,

ve světě šírém, širokém,

co kámen v moři hlubokém.

Tři léta o něm ani sluch,

živ-li a zdráv — zná milý bůh!

~

Maria, panno přemocná!

ach budiž ty mi pomocna:

vrať mi milého z ciziny,

květ blaha mého jediný;

milého z ciziny mi vrať —

aneb život můj náhle zkrať :

u něho život jarý květ —

bez něho však mě mrzí svět.

Maria, matko milosti!

buď pomocnicí v žalosti!“

~

Pohnul se obraz na stěně —

i vzkřikla panna zděšeně;

lampa, co temně hořela,

prskla a zhasla docela.

Možná, žeť větru tažení,

možná i — zlé že znamení!

~

A slyš! na záspí kroků zvuk,

a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!

,, „Spíš, má panenko, nebo bdíš?

Hoj, má panenko, tu jsem již!

Hoj, má panenko, co děláš?

a zdalipak mě ještě znáš,

aneb jiného v srdci máš?“ “

~

„Ach můj milý! ach pro nebe!

tu dobu myslím na tebe;

na tě jsem vždycky myslila,

za tě se právě modlila!“

~

,, „Ho, nech modlení — skoč a pojď,

skoč a pojď a mě doprovoď;

měsíček svítí na cestu:

já přišel pro svou nevěstu.“ “

~

„Ach pro boha! ach co pravíš?

Kamž bychom šli — tak pozdě již!

Vítr burácí, pustá noc,

počkej jen do dne — není moc.“

~

,, „Ho, den je noc, a noc je den —

ve dne mé oči tlačí sen!

Dřív než se vzbudí kohouti,

musím tě za svou pojmouti.

Jen neprodlévej, skoě a pojď,

dnes ještě budeš moje choť!“ “ —

~

Byla noc, byla hluboká,

měsíček svítil s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSEŇ PRO 3.TŘIDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mira.

prosim basnicku 3 az 4 sloky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Cvrček
Josef Kožíšek 4 sloky

Stojí u své chaty,
stojí mezi vraty
cvrček zamyšlen;
pověz ty nám, pane strýčku,
co na mezi na sluníčku
děláš celý den?

Starostí mi hlava
skoro postonává,
moje dětičky:
po celý den v parnu pasu
nepokojnou, bujnou chasu,
zlaté husičky.

U své chaty stojí
cvrček v hnědém kroji,
stojí podle vrat;
co tu děláš, pane milý,
když se večer k horám chýlí,
sluníčko jde spat?

Chodím na besedu,
s druhy hovor předu,
ladím píšťalky;
a když druzi se mnou počnou,
slyšeti je naši skočnou
sto mil do dálky.


Rybička
Josef Kožíšek 3 sloky

Žába leze do kaluže,
na rybičku reptá:
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa.

Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty,
je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.

Sukýnku mám vybílenou,
blýská se mi jako sníh,
koupila ji má matička
za milion stříbrných.

Zdroj: příběh Báseň pro 4. třídu

Slovní druhy

1. slovní druh = Podstatná jména (latinsky substantiva) = Patří sem slova, která označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností a dějů.

2. slovní druh = Přídavná jména (latinsky adjektiva) = Patří sem slova, která označují vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen.

3. slovní druh = Zájmena (latinsky pronomina) = Patří sem slova, která zastupují podstatná jména nebo přídavná jména.

4. slovní druh = Číslovky (latinsky numeralia) = Patří sem slova, která vyjadřují počet, pořadí, násobnost, díl celku.

5. slovní druh = Slovesa (latinsky verba) = Patří sem slova, která vyjadřují činnost, stav nebo změnu stavu.

6. slovní druh = Příslovce (latinsky adverbia) = Patří sem slova, která vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (čas, místo, způsob, důvod, míra).

7. slovní druh = Předložky (latinsky prepozice) = Patří sem slova, která pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy.

8. slovní druh = Spojky (latinsky konjunkce) = Patří sem slova, která spojují větné členy a věty.

9. slovní druh = Částice (latinsky partikule) = Patří sem slova, která signalizují vztah mluvčího k výpovědi, zvýrazňují určitý větný člen a vyjadřují modalitu věty.

10. slovní druh = Citoslovce (latinsky interjekce) = Patří sem slova, která vyjadřují nálady, pocity, vůli mluvčího, označují hlasy a zvuky.

Bohužel ne vždy je zařazení slov k jednotlivým slovním druhům jednoduché a přehledné. K přiřazení některých slov ke slovnímu druhu je nutné dát slovo do určitého kontextu (do věty). Některá slova mohou patřit k více slovním druhům.

Následuje seznam několika slov, které se dají zařadit k více slovním druhům. Jedná se jen o výběr slov, protože takových slov může být nekonečné množství.

ADAMOVI

(všechna podstatná jména rodu mužského životného končící -ovi, například dědovi, strýcovi, sousedovi, Filipovi a tak dále)

Podstatné jméno: příklad využití: K narozeninám dal Adamovi moc hezký dárek.

Přídavné jméno: příklad využití: Adamovi koně se proháněli po louce.

ALE

Spojka: příklad využití: Usmíval se, ale nebyl šťastný.

Částice: příklad využití: Ale je sympatická.

Citoslovce: příklad využití: Ale, ale, copak to děláš?

AŤ

Spojka: příklad využití: Ať jde o cizokrajné rostliny, nebo o exotická zvířata, cítili jsme silný úžas.

Částice: příklad využití: Ať už přestane pršet!

BACHA

Podstatné jméno: příklad využití: Večer vždy rád poslouchal skladby od Bacha.

Citoslovce: příklad využití: Dej si na mě bacha!

BĚHEM

Podstatné jméno: příklad využití: Zlepšoval si zdravotní stav během.

Předložka: příklad využití: Během vyučování se nesmí používat mobilní telefony.

BLÍZKO

Příslovce: příklad využití: Seděl vedle mě příliš blízko.

Předložka: příklad využití: Nastěhoval se blízko nemocnice.

DOBŘE

Příslovce: p

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH U SLOVA TŘEBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Majka.

Slovní druhy je třeba určit správně. Třeba je zde příslovce.

Třeba už určil všechny slovní druhy. Třeba je zde částice.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majka.

děkuju moc :))

Zdroj: příběh Slovní druh u slova TŘEBA

Cvičení 2

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Matematické olympiády se zúčastnilo mnoho dětí.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Žák se styděl za své studijní výsledky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Tento chléb patří k rybí polévce

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Šel do lékárny s dědečkovými recepty.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA PROČ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jakub Ježek.

proč je potřeba znát slovní druhy a k čemu nám jsou????????

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy jsou důležité pro správné pochopení jazyka a bezchybný pravopis. Znalost slovních druhů je součástí základní gramotnosti. Kdo nezná slovní druhy, nevyhne se chybám v psaném projevu. Samozřejmě, že existují profese, kde není psaný projev důležitý. Díky tomu najdou uplatnění i ti, kteří to do hlavy nedostanou. Takže v klidu, když to nejde, přetrpět to a později si najít vhodné živobytí s ohledem na omezené možnosti komunikace.

Zdroj: příběh Slovní druh slova proč

Cvičení 3

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

V rozsáhlých lesích se houbaři ztratili.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Obdivoval korunu s pravými drahokamy.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Houby naskládal do proutěného košíku.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Žabí stehýnko nikomu nechutnalo.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno

Zdroj: příběh Jak určit slovní druh u přísudku?

Cvičení 4

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Strýcův pes se potuloval po vesnici.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Přál si navštívit deštný prales.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na noc se oblékl do pruhovaného pyžama.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Večer sledovali televizní zprávy.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honzík.

Slovo rád je příslovce.

Zdroj: příběh Slovní druh rád

Cvičení 5

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Na komíně bylo čapí hnízdo.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na lodi chyběly záchranné vesty.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Sport mu zničil kolenní kloub.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Festivalu se zúčastnili slavní filmaři.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO BYŤ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milada Fraňkova.

Jaky je slovni druh slovo byť?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jhjh.

příslovce myslím

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo byť?

Cvičení 6

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Setkal se s učitelovými vnuky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Před rokem zbourali nádražní budovu.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Novináři zkritizovali modelčin outfit.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Děti se ve škole učily ruční práce.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO KONEČNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Hyka.

Jaký slovní druh je slovo konečně

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Slovo konečně je příslovce. Jde o příslovečné určení času.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

Cvičení 1 

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Cvičení medvědi se proháněli po louce.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Lvi řvali na celou zahradu.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Zapomněl si doma školní pomůcky.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Na oslavě všem chutnaly babiččiny koláče.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:


Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dan.

Jaký slovní druh je kdysi?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo kdysi je příslovce a vyjadřuje časové určení.

Zdroj: příběh Slovní druh rád

Cvičení 7

U přídavného jména ve větě urči mluvnické kategorie: druh, vzor, rod, číslo, pád.

Dům nám postavili velmi šikovní dělníci.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

V divadle dávám přednost Smetanovým operám.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

V knize četl o obřím vejci ze zlata.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:

Urči pád:

Ženy sklidily přezrálá rajčata.

Urči druh:

Urči vzor:

Urči rod:

Urči číslo:


Zdroj: článek Cvičení na mluvnické kategorie přídavných jmen

Poradna

V naší poradně s názvem HRÁZÍCH-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erik.

Poraďte mi prosím jak mám určit slovní druh u slova hrázích.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo hrázích je podstatné jméno ve třetím pádě možného čísla. Například:
Během povodní vznikly v hrázích našich rybníků velké průrvy.

Zdroj: příběh Hrázích-jaky je to slovni druh

Cvičení na podmět a přísudek

Určete podmět a jeho druhy:

1. Na podzim vlaštovky odlétají do teplých krajin.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

2. Stromy i tráva se ohýbaly v silném větru.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

3. Zítra budeme péct cukroví.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

4. Malé kotě lízalo mléko z misky.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

5. Chlapci uklízeli v dílně nářadí do skříněk.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

6. Počasí hlásili po zprávách.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

7. Na obloze se rozzářily hvězdy. Svítily celou noc.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

8. Kosi i vrabci se slétali ke krmítku.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

9. Venku foukal studený vítr.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:

10. V oboře se pásli jeleni a laně.

  • Podmět:
  • Druh podmětu:
  • Druh podmětu:


Zdroj: článek Podmět

Poradna

V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.

Jaký slovní druh, prosím určit.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zajímavě je příslovce.
Zajímavé je přídavné jméno.

Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh

VODNÍK

I

Na topole nad jezerem

seděl Vodník pod večerem:

„Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Šiju, šiju si botičky

do sucha i do vodičky:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Dnes je čtvrtek, zejtra pátek —

šiju, šiju si kabátek:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.

~

Zelené šaty, botky rudé,

zejtra moje svatba bude:

Sviť, měsíčku, sviť,

ať mi šije niť.“

II

Ráno, raníčko panna vstala,

prádlo si v uzel zavázala:

„Půjdu, matičko, k jezeru,

šátečky sobě vyperu.“

~

„ „Ach nechoď, nechoď na jezero,

zůstaň dnes doma, moje dcero!

Já měla zlý té noci sen:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Perly jsem tobě vybírala,

hile jsem tebe oblíkala,

v sukničku jako z vodních pěn:

nechoď, dceruško, k vodě ven.

~

Bílé šatičky smutek tají,

v perlách se slzy ukrývají,

a pátek nešťastný je den,

nechoď, dceruško, k vodě ven.“ “ —

~

Nemá dceruška, nemá stání,

k jezeru vždy ji cos pohání,

k jezeru vždy ji cos nutí,

nic doma, nic jí po chuti. —

~

První šáteček namočila —

tu se s ní lávka prolomila,

a po mladičké dívčině

zavířilo se v hlubině.

~

Vyvalily se vlny zdola,

roztáhnuly se v šírá kola;

a na topole podlé skal

zelený mužík zatleskal.

III

Nevesely, truchlivy

jsou ty vodní kraje,

kde si v trávě pod leknínem

rybka s rybkou hraje.

~

Tu slunéčko nezahřívá,

větřík nezavěje:

chladno, ticho — jako žel

v srdci bez naděje.

~

Neveselý, truchlivy

jsou ty kraje vodní;

v poloutmě a v polousvětle

mine tu den po dni.

~

Dvůr Vodníkův prostranný,

bohatství v něm dosti:

však bezděky jen se v něm

zastavují hosti.

~

A kdo jednou v křišťálovou

bránu jeho vkročí,

sotva ho kdy uhlédají

jeho milých oči. —

~

Vodník sedí mezi vraty,

spravuje své sítě,

a ženuška jeho mladá

chová malé dítě.

~

„Hajej, dadej, mé děťátko,

můj bezděčný synu!

ty se na mne usmíváš,

já žalostí hynu.

~

Ty radostně vypínáš

ke mně ručky obě:

a já bych se radš viděla

tam na zemi v hrobě.

~

Tam na zemi za kostelem

u černého kříže,

aby má matička zlatá

měla ke mně blíže.

~

„Hajej, dadej, synku můj,

můj malý Vodníčku!

Kterak nemám vzpomínati

smutná na matičku?

~

Starala se ubohá,

komu vdá mne, komu?

však ani se nenadála,

vybyla mne z domu!

~

Vdala jsem se, vdala již,

ale byly chyby:

starosvati — černí raci,

a družičky — ryby!

~

A můj muž — bůh polituj !

mokře chod

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Bych vědět jaký je jaký je to slovní druh slova jeho Děkuji odpovíte

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Jeho je zájmeno přivlastňovací.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

FAQ – Často kladené otázky

Jak se nejlépe naučit určovat slovní druhy?

Nejlépe kombinací teorie, přehledných tabulek a pravidelného procvičování na větách.

Musím vždy klást otázku, abych určil slovní druh?

Otázky velmi pomáhají, ale důležité je i porozumění významu slova v kontextu.

Proč je důležitý celý kontext věty?

Protože jedno slovo může v různých větách patřit k jinému slovnímu druhu.

Jak poznám částici?

Částice obvykle vyjadřují postoj mluvčího, přání nebo hodnocení a nelze se na ně ptát.

Jsou příslovce vždy neohebná?

Ano, příslovce patří mezi neohebné slovní druhy.

Jaký slovní druh je slovo „tak“?

Nejčastěji jde o příslovce, ale záleží na konkrétním použití ve větě.

Jaký je rozdíl mezi spojkou a předložkou?

Spojka spojuje věty nebo členy, předložka se pojí s podstatným jménem a řídí jeho pád.

Existují online nástroje na určování slovních druhů?

Ano, k dispozici jsou různá online cvičení a testy zaměřené na slovní druhy.

Je vhodné používat tabulky k vytisknutí?

Ano, přehledné tabulky jsou velmi účinnou pomůckou zejména pro začátečníky.

Zdroj: článek Jak se ptáme na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE TO SLOVNÍ DRUH? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.

Prosím o radu:( jaký je slovní druh slovo, TOTO, NEBO? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

TOTO je zájmeno.
NEBO je spojka.

Zdroj: příběh Jaký je to slovní druh?

Podstatná jména na D

Pro ukázku podstatných jmen dále uvádím podstatná jména začínající písmenem D. V závorce se vždy nachází rod daného podstatného jména a vzor, podle něhož se podstatné jméno skloňuje.

Seznam podstatných jmen na D

  • ďábel (rod mužský, vzor pán) = pekelná bytost
  • dadaismus (rod mužský, vzor hrad) = literární a výtvarný směr vyznačující se rozbitím tradičního obsahu a formy a budující na náhodnosti
  • dafnie (rod ženský, vzor růže) = druh perloočky
  • daktyl (rod mužský, vzor hrad) = veršová stopa s jednou přízvučnou a dvěma nepřízvučnými slabikami
  • daktyloskopie (rod ženský, vzor růže) = metoda zjišťující totožnost podle otisků prstů
  • dalamánek (rod mužský, vzor hrad) = druh pečiva
  • dálka (rod ženský, vzor žena) = velká vzdálenost
  • dálkař (rod mužský, vzor muž) = atlet pěstující skok do války; dálkový student
  • dálnice (rod ženský, vzor růže) = dálková silnice
  • dálnopis (rod mužský, vzor hrad) = zařízení elektromagneticky přenášející zprávu
  • daltonismus (rod mužský, vzor hrad) = vrozená barvoslepost
  • dáma (rod ženský, vzor žena) = hra; žena s vhodným chováním
  • damašek (rod mužský, vzor hrad) = látka
  • damping (rod mužský, vzor hrad) = druh peněžního podbízení
  • daň (rod ženský, vzor píseň) = dávka vybíraná státem
  • daněk (rod mužský, vzor pán) = přežvýkavec s parohy
  • dánština (rod ženský, vzor žena) = jazyk v Dánsku
  • dar (rod mužský, vzor hrad) = věc dána někomu bez náhrady
  • dárce (rod mužský, vzor soudce) = kdo dává dar
  • dareba (rod mužský, vzor předseda) = lotr
  • darebák (rod mužský, vzor pán) = viz. dareba
  • dárek (rod mužský, vzor hrad) = viz. dar
  • darmošlap (rod mužský, vzor pán) = lenoch
  • darmožrout (rod mužský, vzor pán) = lenoch
  • darwinismus (rod mužský, vzor hrad) = nauka o vývoji živé přírody
  • ďas (rod mužský, vzor pán) = ďábel
  • dáseň (rod ženský, vzor píseň) = sliznice a vazivo na okrajích čelistí
  • databanka (rod ženský, vzor žena) = banka dat
  • databáze (rod ženský, vzor růže) = soubor dat
  • datel (rod mužský, vzor pán) = šplhavý pták
  • dativ (rod mužský, vzor hrad) = třetí pád
  • datle (rod ženský, vzor růže) = sladký plod datlovníků
  • datlovník (rod mužský, vzor hrad) = palma s plody datlemi
  • datum (rod střední, vzor město) = udání doby
  • dav (rod mužský, vzor hrad) = neuspořádané množství lidí
  • dávka (rod ženský, vzor žena) = odměřené množství; částka placená státu /státem
  • dávnověk (rod mužský, vzor hrad) = doba před dobou historickou
  • dcera (rod ženský, vzor žena) = ženský potomek
  • dceruška (rod ženský, vzor žena) = zdrobnělina dcery
  • dealer (rod mužský, vzor pán) = prodejce
  • debakl (rod mužský, vzor hrad) = porážka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Jaký slovní druh je slovo často?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo často je příslovce.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo konečně

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

  • vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
  • skloňují se
  • můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
  • příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
  • určujeme u nich:
    • rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
    • číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
    • pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
    • vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)
  • mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

  • vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
  • ptáme se na ně: jaký, který, čí
  • skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
  • mají tvar podle podstatných jmen
  • můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
  • příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
  • určujeme u nich:
    • pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
    • druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
    • vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
  • přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

  • zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
  • shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
  • příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
  • určujeme u nich:
    • druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
    • rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
    • číslo (jednotné, množné)
    • pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

  • vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
  • dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
  • podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:
    • kolik? – základní: deset, několik
    • kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
    • kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
    • kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný
  • větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

FAQ – Často kladené otázky

Jaký slovní druh je slovo „jsem“?

Slovo jsem je vždy sloveso.

Je „však“ spojka, nebo příslovce?

Může být obojí, záleží na významu a použití ve větě.

Jaký slovní druh je slovo „jakmile“?

Slovo jakmile je spojka.

Patří slovo „kolem“ vždy mezi předložky?

Ne, může být i příslovcem nebo podstatným jménem.

Jaký slovní druh je slovo „nechť“?

Jedná se o částici.

Je slovo „rád“ přídavné jméno?

Ano, slovo rád je přídavné jméno.

Jak poznám spojku od částice?

Spojka spojuje věty nebo větné členy, částice vyjadřuje postoj mluvčího.

Jak se nejlépe naučit slovní druhy?

Pravidelným procvičováním a prací s různými větami a kontexty.

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jan Novotný

 Mgr. Jana Válková


urči slovní druh online
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
urči slovní druh sám
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>