URČOVÁNÍ DRUHŮ ZÁJMEN

Návod ke cvičení na určování slovních druhů

V následujících cvičeních budete označovat slovní druhy jen číslicemi, takže pro ty, kteří už pozapomněli, jak ve škole psali malá čísílka nad slova, pro jistotu připomínáme:

1 = podstatné jméno

2 = přídavné jméno

3 = zájmeno

4 = číslovka

5 = sloveso

6 = příslovce

7 = předložky

8 = spojky

9 = částice

10 = citoslovce

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Poradna

V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

jej

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.

Zdroj: Příběh Určování slovních druhů

Skloňování zájmen

Co se týká skloňování zájmen, tak je důležité, jestli se jedná o zájmena bezrodá, která mají zvláštní skloňování, nebo o zájmena jeho a jejich, která se neskloňují. Ostatní zájmena se skloňují podle vzorů zájmenných (ten,náš), nebo podle vzoru přídavných jmen (mladý, jarní). O vzoru, podle kterého se budou skloňovat, rozhoduje jejich podoba ve  2. pádu.

Zdroj: Všechna zájmena

Příběh

V příběhu URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.

Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.

Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce

Zdroj: Příběh Prosba o radu

Určete slovní druhy u těchto slov

krásnější ?123456789102,
všichni ?123456789103,
hod ?123456789101,
nenávidět ?123456789105,
každý ?123456789103,
mnohokrát ?123456789104,
tisíc ?123456789104,
hoď ?123456789105,
nikdo ?123456789103,
nenáviděný ?123456789102,
jeden ?123456789104,
hajný ?123456789101,
nesoucí ?123456789102,
fuj ?1234567891010,
mňau ?1234567891010,
nenávist ?123456789101

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Cvičení pro mladší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Kotě?123456789101 dojedlo?123456789105 granule?123456789101, olízlo?123456789105 si?123456789103 tlapku?123456789101 a?123456789108 otřelo?123456789105 si?123456789103 čumáček?123456789101 a?123456789108 ouška?123456789101. Pak?123456789106 přiťapalo?123456789105 k?123456789107 drátěné?123456789102 přední?123456789102 stěně?123456789101 kotce?123456789101, sedlo?123456789105 si?123456789103 na?123456789107 zadní?123456789102 tlapky?123456789101 a?123456789108 předními?123456789102 zaškrábalo?123456789105 na?123456789107 drátěnku?123456789101. Doufalo?123456789105, že?123456789108 mu?123456789103 třeba?123456789106 někdo?123456789103 přijde?123456789105 otevřít?123456789105. Zaměstnanci?123456789101 útulku?123456789101 si?123456789103 občas?123456789106 ve?123456789107 volných?123456789102 chvílích?123456789101 zašli?123456789105 s?123456789107 koťaty?123456789101 pohrát?123456789105, ale?123456789108 teď?123456789106 asi?123456789109 nikdo?123456789103 nepřijde?123456789105, když?123456789108 tu?123456789106 zůstalo?123456789105 samo?123456789103!
Zkroušeně?123456789106 přešlo?123456789105 k?123456789107 pelíšku?123456789101 v?123456789107 zadním?123456789102 rohu?123456789101 kotce?123456789101. Polštář?123456789101 byl?123456789105 pro?123456789107 ně?123456789103 samotné?123456789102 příliš?123456789106 velký?123456789102 – až?123456789106 do?123456789107 včerejška?123456789101 se?123456789103 o?123456789107 něj?123456789103 dělilo?123456789105 s?123456789107 dalšími?123456789102 dvěma?123456789104 šedivými?123456789102 koťaty?123456789101, a?123456789108 teď?123456789106 se?123456789103 ztracené?123456789102 choulilo?123456789105 uprostřed?123456789106. Dvě?123456789104 sestřičky?123456789101 mu?123456789103 chyběly?123456789105. Pelíšek?123456789101 sice?123456789108 hřál?123456789105, ale?123456789108 osamělé?123456789102 kotě?123456789101 se?123456789103 stejně?123456789106 chvělo?123456789105 chladem?123456789101.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.

Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.

Děkuji moc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).

Zdroj: Příběh Zájmena

Určování slovních druhů pro mladší žáky

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže:

Kotě dojedlo granule, olízlo si tlapku a otřelo si čumáček a ouška. Pak přiťapalo k drátěné přední stěně kotce, sedlo si na zadní tlapky a předními zaškrábalo na drátěnku. Doufalo, že mu třeba někdo přijde otevřít. Zaměstnanci útulku si občas ve volných chvílích zašli s koťaty pohrát, ale teď asi nikdo nepřijde, když tu zůstalo samo!

Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro ně samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)

Zdroj: Slovní druhy

Příběh

V příběhu DRUHY ZÁJMEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JULIE SLONKOVÁ.

POZVÁNKA KE MNĚ JEN TAK SI POHRÁT V HORNÍCH BLUDOVICÍCH 353.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Druhy zájmen

Určování slovních druhů

Určete slovní druhy u těchto slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

všichni, hod, nenávidět, každý, mnohokrát, tisíc, hoď, nikdo, nenáviděný, jeden, hajný, nesoucí, fuj, mňau, nenávist, kéž.

Zdroj: Slovní druhy

Příběh

V příběhu CVIČENÍ PRO URČOVÁNÍ DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel KUBA.

Pomůže mi někdo určit druhy slov v textu.

Dva žáci se zúčastnili přírodovědné soutěže. V běhu na sto metrů jsem skončil pátý. Maminka přichází z práce domů po čtvrté hodině. První hodinu máme český jazyk. Vyučování začíná přesně v osm hodin. V čajové směsi je devatero bylinek.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: Příběh Cvičení pro určování druhů

Druhy zájmen

• osobní - já, ty, on, ona, ono, my vy, oni, ony, ona+ zvratné se
• přivlastňovací - můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + zvratné svůj
• ukazovací - ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám
• tázací - kdo? co? jaký? který? čí?
• vztažná - kdo, co, jaký, který, čí, jenž
• neurčitá - někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, všechen, každý, ...
• záporná - nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Zdroj: Zájmena

Příběh

V příběhu PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Černá.

Prosím o určení slovních druhů ve větě:
Jan Amos Komenský se léta pokoušel sestrojit perpetum mobile, zařízení, které by fungovalo samo o sobě a nepotřebovalo by k tomu žádnou energii.

Děkuji za pomoc

Zdroj: Příběh Prosba o radu

Cvičení na druhy zájmen

Mému?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná2 svědomí se?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 po rozhovoru ulevilo.

Toho?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná3 muže bych chtěla potkat.

Nás?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 se?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 bát nemusíte.

Viděl psa, jenž?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná5 měl být utracen.

Takový?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná3 svetr chtěl k Vánocům.

Zítra tě?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 navštívíme.

Půjčil mi?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 svůj?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná2 svetr.

Stále mi?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 nepřišel žádný?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná7 dopis.

Co?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná4 si?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 berete s sebou?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 na výlet?

Kdekdo?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná6 mu?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná1 říkal, co?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná5 má dělat.

Moji?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná2 přátelé nikdy nikomu?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná7 nepomohli svými?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná2 penězi.

Někdo?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná6 upekl tento?osobnípřivlastňovacíukazovacítázacívztažnáneurčitázáporná3 dobrý koláč.

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Všechna zájmena

Příběh

V příběhu PROSBA O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.

Určit ve větě slovní druhy: " Přál jí všechno nejlepší".
Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Irena.

Na tom místě je něco slyšet dobře a něco špatně.

Zdroj: Příběh Prosba o radu

Řešení určování slovních druhů

všichni (zájmeno), hod (podstatné jméno), nenávidět (sloveso), každý (zájmeno), mnohokrát (číslovka), tisíc (číslovka), hoď (sloveso), nikdo (zájmeno), nenáviděný (přídavné jméno), jeden (číslovka), hajný (podstatné jméno), nesoucí (přídavné jméno), fuj (citoslovce), mňau (citoslovce), nenávist (podstatné jméno), kéž (částice).

Zdroj: Slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.

dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.

Zdroj: Příběh Určení slovního druhu slova RÁD

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JENŽ	JEŽ	JEŽ
1. pád	Jenž	Jež	Jež
2. pád	Jehož	Jíž	Jehož
3. pád	Jemuž	Jíž	Jemuž
4. pád	Jehož, jejž,jejž	Již	Jež
5. pád	-	-	-
6. pád	O němž	O níž	O němž
7. pád	S jímž	S jíž	S jímž

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JENŽ	JEŽ	JEŽ
1. pád	Již, jež	Jež	Jež
2. pád	Jichž	Jichž	Jichž
3. pád	Jimž	Jimž	Jimž
4. pád	Jež	Jež	Jež
5. pád	-	-	-
6. pád	O nichž	O nichž	O nichž
7. pád	S jimiž	S jimiž	S jimiž

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JEHOŽ	JEJÍŽ	JEHOŽ
1. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
2. pád	Jehož	Jejíhož	Jehož
3. pád	Jehož	Jejímuž	Jehož
4. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
5. pád	-	-	-
6. pád	O jehož	O jejímž	O jehož
7. pád	S jehož	S jejímž	S jehož

Skloňování vztažných zájmen jehož a jejíž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JEHOŽ	JEJÍŽ	JEHOŽ
1. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
2. pád	Jehož	Jejíchž	Jehož
3. pád	Jehož	Jejímž	Jehož
4. pád	Jehož	Jejíž	Jehož
5. pád	-	-	-
6. pád	O jehož	O jejíchž	O jehož
7. pád	S jehož	S jejímiž	S jehož

Skloňování vztažných zájmen kdož a což:

ZÁJMENA PÁDY	KDOŽ	COŽ
1. pád	Kdož	Což
2. pád	Kohož	Čehož
3. pád	Komuž	Čemuž
4. pád	Kohož	Což
5. pád	-	-
6. pád	O komž	O čemž
7. pád	S kýmž	S čímž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝŽ	KTERÁŽ	KTERÉŽ	JAKÝŽ	JAKÉŽ	JAKÁŽ
1. pád	Kterýž	Kteráž	Kteréž	Jakýž	Jakáž	Jakéž
2. pád	Kteréhož	Kteréž	Kteréhož	Jakéhož	Jakéž	Jakéhož
3. pád	Kterémuž	Kteréž	Kterémuž	Jakémuž	Jakéž	Jakémuž
4. pád	Kterého, který	Kterouž	Kteréž	Jakého, jaký	Jakouž	Jakéž
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O kterémž	O kteréž	O kterémž	O jakémž	O jakéž	O jakémž
7. pád	S kterýmž	S kterouž	S kterýmž	S jakýmž	S jakouž	S jakýmž

Skloňování vztažných zájmen kterýž a jakýž v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝŽ	KTERÁŽ	KTERÉŽ	JAKÝŽ	JAKÁŽ	JAKÉŽ
1. pád	Kteří, které	Kteréž	Kteráž	Jací, jaké	Jakéž	Jakáž
2. pád	Kterýchž	Kterýchž	Kterýchž	Jakýchž	Jakýchž	Jakýchž
3. pád	Kterýmž	Kterýmž	Kterýmž	Jakýmž	Jakýmž	Jakýmž
4. pád	Kteréž	Kteréž	Kteráž	Jakéž	Jakéž	Jakáž
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O kterýchž	O kterýchž	O kterýchž	O jakýchž	O jakýchž	O jakýchž
7. pád	S kterýmiž	S kterýmiž	S kterýmiž	S jakýmiž	S jakýmiž	S jakýmiž

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

ZÁJMENA PÁDY	KDO	CO
1. pád	Kdo	Co
2. pád	Koho	Čeho
3. pád	Komu	Čemu
4. pád	Koho	Co
5. pád	-	-
6. pád	O kom	O čem
7. pád	S kým	S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JAKÝ	JAKÁ	JAKÉ	ČÍ	ČÍ	ČÍ
1. pád	Jaký	Jaká	Jaké	Čí	Čí	Čí
2. pád	Jakého	Jaké	Jakého	Čího	Čí	Čího
3. pád	Jakému	Jaké	Jakému	Čímu	Čí	Čímu
4. pád	Jakého, jaký	Jakou	Jaké	Čího, čí	Čí	Čí
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O jakém	O jaké	O jakém	O čím	O čí	O čím
7. pád	S jakým	S jakou	S jakým	S čím	S čí	S čím

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	JAKÝ	JAKÁ	JAKÉ	ČÍ	ČÍ	ČÍ
1. pád	Jací, jaké	Jaké	Jaká	Čí	Čí	Čí
2. pád	Jakých	Jakých	Jakých	Čích	Čích	Čích
3. pád	Jakým	Jakým	Jakým	Čím	Čím	Čím
4. pád	Jaké	Jaké	Jaká	Čí	Čí	Čí
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O jakých	O jakých	O jakých	O čích	O čích	O čích
7. pád	S jakými	S jakými	S jakými	S čími	S čími	S čími

Skloňování tázacího zájmena který v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝ	KTERÁ	KTERÉ
1. pád	Který	Která	Které
2. pád	Kterého	Které	Kterého
3. pád	Kterému	Které	Kterému
4. pád	Kterého, který	Kterou	Které
5. pád	-	-	-
6. pád	O kterém	O které	O kterém
7. pád	Se kterým	Se kterou	Se kterým

Skloňování tázacího zájmena který v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	KTERÝ	KTERÁ	KTERÉ
1. pád	Kteří, které	Které	Která
2. pád	Kterých	Kterých	Kterých
3. pád	Kterým	Kterým	Kterým
4. pád	Které	Které	Která
5. pád	-	-	-
6. pád	O kterých	O kterých	O kterých
7. pád	Se kterými	Se kterými	Se kterými

Zdroj: Všechna zájmena

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

ZÁJMENA PÁDY	NIKDO	NIC
1. pád	Nikdo	Nic
2. pád	Nikoho	Ničeho
3. pád	Nikomu	Ničemu
4. pád	Nikoho	Nic
5. pád	-	-
6. pád	O nikom	O ničem
7. pád	S nikým	S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIČÍ	NIČÍ	NIČÍ
1. pád	Ničí	Ničí	Ničí
2. pád	Ničího	Ničí	Ničího
3. pád	Ničímu	Ničí	Ničímu
4. pád	Ničího, ničí	Ničí	Ničí
5. pád	-	-	-
6. pád	O ničím	O ničí	O ničím
7. pád	S ničím	S ničí	S ničím

Skloňování záporného zájmene ničí v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIČÍ	NIČÍ	NIČÍ
1. pád	Ničí	Ničí	Ničí
2. pád	Ničích	Ničích	Ničích
3. pád	Ničím	Ničím	Ničím
4. pád	Ničí	Ničí	Ničí
5. pád	-	-	-
6. pád	O ničích	O ničích	O ničích
7. pád	S ničími	S ničími	S ničími

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v jednotném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIJAKÝ	NIJAKÁ	NIJAKÉ	ŽÁDNÝ	ŽÁDNÁ	ŽÁDNÉ
1. pád	Nijaký	Nijaká	Nijaké	Žádný	Žádná	Žádné
2. pád	Nijakého	Nijaké	Nijakého	Žádného	Žádné	Žádného
3. pád	Nijakému	Nijaké	Nijakému	Žádnému	Žádné	Žádnému
4. pád	Nijakého, nijaký	Nijakou	Nijaké	Žádného, žádný	Žádnou	Žádné
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nijakém	O nijaké	O nijakém	O žádném	O žádné	O žádném
7. pád	S nijakým	S nijakou	S nijakým	S žádným	S žádnou	S žádným

Skloňování záporných zájmen nijaký a žádný v množném čísle:

ZÁJMENA PÁDY	NIJAKÝ	NIJAKÁ	NIJAKÉ	ŽÁDNÝ	ŽÁDNÁ	ŽÁDNÉ
1. pád	Nijací, nijaké	Nijaké	Nijaká	Žádní, žádné	Žádné	Žádná
2. pád	Nijakých	Nijakých	Nijakých	Žádných	Žádných	Žádných
3. pád	Nijakým	Nijakým	Nijakým	Žádným	Žádným	Žádným
4. pád	Nijaké	Nijaké	Nijaká	Žádné	Žádné	Žádná
5. pád	-	-	-	-	-	-
6. pád	O nijakých	O nijakých	O nijakých	O žádných	O žádných	O žádných
7. pád	S nijakými	S nijakými	S nijakými	S žádnými	S žádnými	S žádnými

Zdroj: Všechna zájmena

Cvičení pro starší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Tragédie?123456789101 se?123456789103 udála?123456789105 v?123456789107 postranní?123456789102 uličce?123456789101, ústící?123456789102 do?123456789107 hlavní?123456789102 třídy?123456789101. Trafika?123456789101 paní?123456789101 Ascherové?123456789101 byla?123456789105 asi?123456789109 uprostřed?123456789106 po?123456789107 pravé?123456789102 straně?123456789101.
Když?123456789108 jsme?123456789105 tam?123456789106 zahýbali?123456789105, podíval?123456789105 se?123456789103 Poirot?123456789101 na?123456789107 hodinky?123456789101 a?123456789108 já?123456789103 jsem?123456789105 pochopil?123456789105, proč?123456789106 si?123456789103 chtěl?123456789105 obhlédnout?123456789105 místo?123456789101 zločinu?123456789101 až?123456789106 teď?123456789106. Bylo?123456789105 právě?123456789106 půl?123456789101 šesté?123456789104. Hodlal?123456789105 získat?123456789105 co?123456789103 nejpřesnější?123456789102 představu?123456789101 o?123456789107 včerejší?123456789102 atmosféře?123456789101.
Měl-li?123456789105 však?123456789108 opravdu?123456789106 takový?123456789102 záměr?123456789101, dožil?123456789105 se?123456789103 zklamání?123456789101. V?123456789107 této?123456789103 chvíli?123456789101 se?123456789103 ulička?123456789101 vůbec?123456789106 nepodobala?123456789105 té?123456789103 z?123456789107 včerejška?123456789101. Rodinné?123456789102 domky?123456789101 chudších?123456789102 vrstev?123456789101 se?123456789103 tu?123456789106 střídaly?123456789105 s?123456789107 menšími?123456789102 krámky?123456789101. Usoudil?123456789105 jsem?123456789105, že?123456789108 je?123456789105 tu?123456789106 asi?123456789109 za?123456789107 obvyklých?123456789102 okolností?123456789101 dost?123456789106 živo?123456789106, že?123456789108 tu?123456789106 chodí?123456789105 hodně?123456789106 prostých?123456789102 lidí?123456789101 a?123456789108 že?123456789108 si?123456789103 tu?123456789106 na?123456789107 chodníku?123456789101 i?123456789108 v?123456789107 jízdní?123456789102 dráze?123456789101 hrají?123456789105 houfy?123456789101 dětí?123456789101.
Teď?123456789106 tu?123456789106 však?123456789108 stál?123456789105 hlouček?123456789101 zvědavců?123456789101 a?123456789108 všichni?123456789103 zírali?123456789105 na?123456789107 jediný?123456789102 domek?123456789101 nebo?123456789108 obchůdek?123456789101. Nebylo?123456789105 těžké?123456789102 uhádnout?123456789105, který?123456789103 to?123456789103 je?123456789105. Viděli?123456789105 jsme?123456789105, jak?123456789108 obyčejní?123456789102 lidé?123456789101 pozorují?123456789105 se?123456789107 soustředěným?123456789102 zájmem?123456789101 místo?123456789101, kde?123456789106 jejich?123456789103 spoluobčanka?123456789101 sešla?123456789105 ze?123456789107 světa?123456789101 násilnou?123456789102 smrtí?123456789101.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)

Vyzkoušet cvičení

Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

ZÁPORNÁ zájmena

Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

Skloňování:

Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijaký a žádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

K zapamatování

Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

Zdroj: Zájmena

Slovní druhy, určování, zájmena, plnovýznamové, ohebné

Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.

Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.

Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.

Zdroj: Jak se ptáme na zájmena

Určování slovních druhů pro starší žáky

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže.

Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.

Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a já jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu až teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.

Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala té z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.

Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)

Zdroj: Slovní druhy