Povídky malostranské patří mezi díla, která se nečtou kvůli napínavému ději, ale kvůli lidem, jejich povahám a drobným osudům, v nichž se překvapivě snadno poznáváme i dnes. Jan Neruda dokázal z obyčejného života na Malé Straně vytvořit literární svět, který je lidský, ironický, někdy krutý, jindy dojemný, ale vždycky pravdivý.
Doplnění článku se zaměřuje na hlubší pochopení smyslu díla, na shrnutí hlavních myšlenek Povídek malostranských a na detailnější pohled na jednu z nejvýraznějších postav, kterou je doktor Kazisvět, protože právě na ní je Nerudova kritika společnosti vidět mimořádně ostře.
Obsah
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Týden v Tichém domě
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
Ukázka:
„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln
V naší poradně s názvem PŘÍJMENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Voplakalová.
Eva a Ema Novákovi nebo Novákovy
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Eva a Ema Novákovi s měkkou koncovkou -ovi píšeme vždy v 1. pádu.
Naopak Novákovy s tvrdou koncovkou -ovy píšeme pouze ve 4. pádu. Při skloňování těchto podstatných jmen se řídíme vzorem pán (páni, ale vidím pány).
Příklady:
Eva a Ema Novákovi byly včera na plese. Včera na plese jsem potkal Evu a Emu Novákovy.
Eva a Ema Novákovi dostali balíček.
Místo adresy bylo napsáno jen PRO EVU A EMU NOVÁKOVY.
Eva a Ema Novákovi mají kamarádku a chtějí jít na koncert.
Vstupenka ale platí pouze pro Evu a Emu Novákovy.
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady: Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
Příslovce jsou v českém jazyce šestým slovním druhem. Latinsky se příslovce nazývají adverbia (v jednotném čísle adverbium) příslovce patří k nesklonným slovním druhům, což znamená, že se u nich nedá určit pád a zároveň se jejich tvar nemění v závislosti na čase, ani pádě. Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností (například: setkali se doma, velmi chytře). Při větném rozboru mívají nejčastěji funkci příslovečné určení:
například: velmi hezké = příslovečné určení míry
dolů = příslovečné určení místa
včera = příslovečné určení času
rychle = příslovečné určení způsobu.
Příslovce jsou většinou odvozená z přídavných jmen (veselý – vesele), vznikla také ustrnutím prostého pádu (kolem) nebo spojením předložky a jména (zrána, zpaměti). Tyto příslovečné spřežky se píší dohromady jako jedno slovo.
Druhy příslovcí:
Místa: doma, tudy, lesem
Času: včera, večer, dlouho
Způsobu: vesele, obratně, zničeně
Míry: velmi, trochu
Příčiny: úmyslně, proto
Stupňování příslovcí
Některé příslovce se stejně jako přídavná jména dají stupňovat:
2. stupeň:
přípony –eji (tišeji)
-ěji (zdravěji)
-e (dále)
Nepravidelně (lépe, dříve)
3. stupeň:
předpona nej + tvar 2. stupně (nejtišeji, nejzdravěji, nejdále, nejlépe, nejdříve)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera - příslovce
byl - sloveso
krásný - přídavné jméno
výlet - podstatné jméno
s - předložka
rodinou - podstatné jméno
a - spojka
užili - sloveso
jsme - sloveso
si - zájmeno
plno - příslovce
legrace - podstatné jméno
Další rok, další pár šedivých vlasů, dalších pár vrásek ... a další hloupé blahopřání, které Ti to všechno připomene! Veselé narozeniny.
~
Další rok života za tebou a další místo na těle, které tě bude od teď pobolívat až do konce života. Přeji ti hodně štěstí, lásky a zdraví.
~
Dobré ráno, oslavenče, vyskoč šupem z postele, hoď na sebe ňáký hadry, před domem máš přátele. Složili jsme včera slib, že s tebou budem celý den pít, abys věděla, co je to žít a - jako ty - oblíbená být.
~
Dnes narozeniny máš, a proto ti chci přát. Hodně štěstí, hodně lásky a na čele žádné vrásky. Alkoholu po skromnu, ať nemáš prázdnou mozkovnu.
~
Jen si to představ. Kdybychom se líhli z vajec namísto porodu, neslavili bychom narozeniny, ale něco jako "Vyklubeniny". Přeji ti krásné narozeniny.
~
Je přirozené, že s narůstajícím věkem se stáváme tišší. Není divu, dá mnoho práce mluvit se zataženým břichem!
~
Jestli ty svoje narozeniny slavit nechceš, tak je neslav a vykašli se na to, že tě někdo přesvědčuje, abys je slavila. Na hřbitovech jsou mraky lidí, kteří je neslaví už dlouhá léta. Všechno nejlepší k narozeninám.
~
Jsi nejkrásnější, nejchytřejší, nejvtipnější, nejoblíbenější, nejschopnější, nejkouzelnější ... samozřejmě hned po mně! Veselé a krásné narozeniny!
~
K dnešním narozkám Ti přeju vše nej, ať je na Tebe každej hodnej. Hodně zdraví, plno lásky, z ničeho ať nemáš vrásky. Ať se pořád skvěle máš, panáka si na to dáš.
~
Když ti na narozeninovém dortu přibude další svíčka, většinou to znamená, že ti tvůj doktor přidá další prášek, který budeš muset denně brát. Přeji ti vše nejlepší k narozeninám.
~
K narozeninám si zasloužíš opravdu velkou bonboniéru plnou skvělé čokolády ... doufám, že ji od někoho dostaneš! VESELÉ NAROZENINY!
~
K těm narozkám, co dnes slavíš, přejeme ti, ať se bavíš, všechno ti jde od ruky a máš štěstí na kluky.
~
K Tvým narozeninám, jíst zdravě, hodně cvičit, chodit brzy spát žít v čistotě. To jsou tajemství dlouhého života. Tajemství šťastného života jsou: jíst, co Ti chutná, hodně spát, chodit často pařit a užít si co můžeš. Všechno nejlepší.
~
K tvým narozeninám mám pro tebe jednu radu. Směj se, dokud máš vlastní zuby. Hodně štěstí k narozeninám!
~
Na světě je spousta okouzlujících mladých a inteligentních lidí, kterým na Tobě záleží a jeden z nich by Ti právě chtěl popřát všechno nejlepší k narozeninám!
~
Na Tvoje zdraví se dnes pije, do lesklých pohárů šampus se lije, bublinky šumí, zvoní v poháře, radost a úsměvy sedají na tváře. Všechno nejlepší k narozeninám!
pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)
přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)
3. Zájmena = pronomina
zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
Jedná se o věty, které jsou na sobě
mluvnicky nezávislé, které ale spolu souvisí obsahem. Například: Procházeli se
společně, ale nemluvili spolu.
Čárkami se neoddělují věty
hlavní, které jsou v poměru slučovacím a které jsou spojené
spojkami a, i, nebo (anebo), ani, či. Například: Usmál se a odešel.
Čárkami se oddělují věty,
které jsou v poměru slučovacím, ale nespojují je spojky a, i,
nebo (anebo), ani, či. Například: Přestaly mrazy, sníh roztál.
Čárkami se oddělují věty
hlavní, které jsou v jiném poměru než slučovacím (stupňovacím,
odporovacím, vylučovacím, důsledkovým, příčinným). Například: Přestalo
sněžit, dokonce vysvitlo slunce. Četl knihu, ale nerozuměl jí. Buď půjdu do
školy, nebo zůstanu doma. Nemohl jít ven, a proto si doma četl. Ztratil se,
neboť doma zapomněl mapu.
2. Podřadně spojené věty
Podřadný vztah mezi větami znamená,
že jedna věta závisí mluvnicky na druhé větě. Věty závislé se oddělují
čárkou. Pokud je závislá věta vložená do řídící věty, je oddělená čárkou z
obou stran. Například: Věděl, že mu nikdo nerozumí. Dům, který si včera
prohlíželi, v noci vyhořel.
K lepšímu rozlišení výše uvedených sloves dobít a dobýt vám pomůže převedení daného slovesa do budoucího času: Hokejisté dobudou/dobydou vítězství. Vojsko dobude/dobyde hrad. Nikoli však: Lovec dobude/dobije zvíře. Dobudu/dobiji si kredit.
Několik dalších příkladů správného užití těchto sloves i slov od nich odvozených:
Nabytý majetek brzy pozbyl.
Nesmíš nosit nabitou zbraň.
Pytlák dobil poraněné zvíře.
Platební kartu lze kdykoli dobít.
Tento hrad nebyl nikdy dobyt, je tedy opravdu nedobytný.
Vojáci dobyli hrad a nakonec nemilosrdně dobili i všechny zraněné.
Jeho srdce dobilo včera kolem půlnoci.
Dobyté území obsadili takřka okamžitě.
Vydobyl si uznání i na mezinárodním poli.
Ráno jsem nemohl nastartovat, mám úplně vybitou baterii.
Nic není samo o sobě dobré ani špatné, teprve naše mysl to takovým učiní. (William Shakespeare)
Tvůj život je výsledkem rozhodnutí, které děláš. Pokud se ti tvůj život nelíbí, je čas vybrat si lépe
Soustřeď se na dobré myšlenky a stanou se dobré věci. Zůstaň pozitivní. Mysli pozitivně. Konej pozitivně.
Stáváme se tím, na co nejčastěji myslíme a to je to nejpozoruhodnější tajemství. (Earl Nightingale)
Naučila jsem se, že lidé zapomenou na to, co jste řekl, lidé zapomenou na to, co jste udělal, ale lidé nikdy nezapomenou na to, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
Není to nejsilnější jedinec, který přežije, ani ten nejinteligentnější, ale ten, který je schopen nejlépe reagovat na změnu. (Charles Darwin)
Získáš sílu, odvahu a sebevědomí každou zkušeností, ve které se konečně přestaneš dívat strachu do tváře. Jsi schopen sobě říci: „Už jsem zažil dost hrůzy. Mohu brát věci tak, jak přijdou.“ Musíš udělat to, o čem si myslíš, že nemůžeš. (Eleanor Roosevelt)
Vždy jděte za svými vášněmi. Nikdy se sebe neptejte, jestli je to realistické, nebo ne. (Deepak Chopra)
Zdravě sebevědomá žena se nebojí budoucnosti a toho, co přijde.
Málo sebevědomá žena se dívá na svoje problémy jako na životní krize.
Zdravě sebevědomá žena se dívá na svoje problémy jako na výzvy a příležitosti.
Zdravě sebevědomé ženy jednou změní svět k lepšímu.
Zdravé sebevědomí a sebeláska jsou klíčem ke štěstí.
Málo sebevědomá žena se šikanuje uvnitř své hlavy více, než ji šikanuje její okolí....přišel čas s tím přestat!
Pokud mysl přemýšlí pozitivním způsobem, dokáže úžasné věci. (Norman Vincent Peale)
Nic není dobré ani špatné samo o sobě. Záleží na tom, co si o tom myslíme. (William Shakespeare)
Veselému člověku připadá veselý celý svět. (Johann Wolfgang Goethe)
Pro optimisty není život problémem, ale pokaždé znovu řešením. (Marcel Pagnol)
Vytvořte si životní pravidlo, že nikdy nebudete litovat a nikdy se nebudete ohlížet zpátky. Lítost je otřesným plýtváním energie, nemůžete na ní stavět, je dobrá jenom na to, abyste se v ní utápěli. (Katherine Mansfield)
Přestaňte se zabývat svými minulými nezdary. Nestyďte se za věci, které jste provedli. Všichni jsme chybovali. Copak to nevidíte? Všechny ty věci vám pomohli stát se tou překrásnou osobou, kterou nyní jste! Kráčejte s hlavou vzhůru, protože nedovolíte, aby vás chyby z minulosti pohltily. Poučili jste se! Porazili jste je! Stali jste se lepší verzí svého JÁ. Buďte na sebe pyšní už dnes! (Stephanie Lahart)
Trpělivost a vytrvalost mají kouzelný účinek, před kterým těžkosti mizí a překážky se v
Nikdy se nestaň pesimistou... pesimista má pravdu častěji než optimista, ale optimista si užije více zábavy a nikdo z nich běh událostí stejně nemůže změnit. (autor neznámý)
Velcí myslitelé rozebírají nápady. Průměrní myslitelé diskutují o událostech. Přízemní lidé pomlouvají jiné lidi. (Eleanor Rooseveltová)
Nic na světě nemůže vzít místo vytrvalosti. Talent to není. Není nic rozšířenější než neúspěšný člověk s talentem. Není to ani genialita, neoceněný génius je téměř rčením. Není to vzdělání. Svět je plný vzdělaných lidí na mizině. Vytrvalost a odhodlání jsou samotné všemocné. Zaklínadlo „Vytrvej“ vyřešilo a vždy vyřeší problémy lidské rasy. (Calvin Coolidge)
Pokud se zaměříte na to, co ve svém životě už máte, zjistíte, že vždycky dostanete více. Pokud se budete zaměřovat na to, čeho vám v životě chybí, nikdy nebude mít dost. (Oprah Winfrey)
Nejsem produktem mých okolností. Jsem produktem mých rozhodnutí. (Stephen Covey)
Pokud chcete dosáhnout trvalé změny, přestaňte se zaměřovat na velikost svých problémů a začněte se zaměřovat na svoji vlastní velikost. (T. Harv Eker)
Nic na světě není úplně špatně. I stojící hodiny ukazují správně dvakrát za den. (Paulo Coelho)
Chcete zjistit, kým jste? Neptejte se. Konejte! Akce vymezuje a definuje, kým jste. (Thomas Jefferson)
Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy. (Anatole France)
Nechtěj, co není, a chtěj, co je, a budeš spokojen. (Epiktétos)
Žít zítra je příliš pozdě. Žij dnes. (Marcus Valerius Martialis)
Buď vděčný životu, protože ti dává šanci milovat a pracovat, hrát si a dívat se na hvězdy. (Henry Van Dyke)
Naučila jsem se, že lidé zapomenou, co jste řekli, lidé zapomenou, co jste udělali, ale lidé nikdy nezapomenou, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
Příležitosti nepřicházejí, vy je vytváříte. (Chris Grosser)
Neptej se sebe, co svět potřebuje – zeptej se, co tě nutí žít, a potom to udělej. Protože to, co svět potřebuje, jsou lidé, kteří chtějí žít. (Howard Thurman)
Laskavost je řeč, kterou mohou hovořit i němí a již hluší slyší a rozumějí jí. (Christian Nestell Bovee)
Nepřej si, aby to bylo snadnější. Přej si být lepší. (autor neznámý)
Nemůžeš vždy kontrolovat okolnosti ve svém životě, ale můžeš kontrolovat svůj postoj vůči těmto okolnostem. (autor neznámý)
Uprostřed pohybu a chaosu, udržujte uvnitř sebe klid. (Deepak Chopra)
Znáš mé jméno, ale ne můj příběh. Slyšel jsi, co jsem udělala, ale ne čím jsem prošla.
Nedovol nikomu, aby s tebou špatně jednal. Važ si svého srdce, své mysli, těla a duše.
Stále máš ještě čas změnit cestu, po které ses vydal.
Nemůžeš zastavit vlny, ale můžeš se naučit surfovat.
Shakespearovou nejznámější divadelní hrou je tragédie Romeo a Julie, kterou Shakespeare publikoval v roce 1595. Hlavními motivy této tragédie jsou nesmiřitelné nepřátelství a osudová láska. Hra je psána v promluvách, některé jsou místy velmi dlouhé. Konverzace mezi některými aktéry je plná slovního humoru, vtipů a dvojsmyslů. Hlavními postavami jsou velmi mladí lidé Romeo a Julie, jejich rodiče Montekové a Kapuleti, Juliin bratranec Tybalt, otec Vavřinec, Juliina chůva, místní vévoda veronský a jeho příbuzný Paris a Romeovi přátelé. Příběh je napsán v pěti jednáních, která se skládají z několika výstupů, a odehrává se převážně v italské Veroně.
Tragédie začíná prologem, který vypráví chorus, ten shrne hlavní děj příběhu. První jednání začíná setkáním sluhů Monteků a Kapuletů, kteří se vzájemně snaží vyprovokovat k souboji. Do hádky přichází také Kapulet a Montek a i oni se ženou do sporu. Rozčilený veronský vévoda rozhodne, že bude trestat smrtí porušení jeho zákazu soubojů mezi rodinami Montekových a Kapuletových. Benvolio Montekovi popravdě vypoví, jak se vše odehrálo. Když většina aktérů odejde, přijde Romeo a společně s Benvoliem řeší jeho trápení s láskou. Romeo je totiž zamilován do starší dívky Rosaliny, která se má stát jeptiškou. Romeo se tím trápením užírá. Mezitím Paris žádá Kapuleta o ruku jeho dcery Julie, Kapulet ale z žádosti není nadšený, protože mu Julie přijde ještě na svatbu mladá. Kapulet pak pošle sluhu se seznamem hostů na jeho ples. Sluha ale neumí číst, a tak požádá Romea a Benvolia, které potká, aby mu seznam přečetli. Ti tak učiní a rozhodnou se, že na ten maškarní ples také zajdou. U Kapuletů mezitím vede matka s Julií rozhovor o Parisovi a chůva jim při tom hlasitě asistuje. Zřetelně se projevuje její upovídaná povaha. Na vše má vlastní názor a dává ho jasně znát. Julie odsouhlasí matce, že se bude snažit mít se k Parisovi.
Večer ke Kapuletovým přichází Romeo s Benvoliem a Merkuciem. Oba Romeovi přátelé se velmi těší na ples, jak se budou bavit. Romeo tam jde ale jen proto, aby viděl Rosalinu. Kapulet mezitím vítá nově příchozí, když v tom Romeo spatří Julii a žádá sluhu, aby mu sdělil, kdo je ta krásná dívka, ten ale Julii nepozná. Romeo se do ní hned zamiluje. Jeho tichý monolog ale vyslechne vznětlivý Tybalt, který ho po hlase pozná a chce si to s ním vyřešit soubojem. Juliin otec mu to ale rozmluví, souboj si nepřeje, navíc mu přítomnost Romea na plese nevadí. Vidí totiž, že se Romeo chová vzorně a nikomu nepřekáží. Tybalt je i přesto uražený a raději z plesu odchází. Romeo se mezitím dává do