Vějíř
Napsal Jaroslav Seifert
Až na dně skříně schovaný byl,
popsaný verši, čísly dat.
Ač mamince jsem jednou slíbil,
že nebudu jej otvírat,
ten vějíř se mi hrozně líbil,
a já jsem musil lhát.
~
Málokdy klíček zapomněla,
však jednou zapomněla přec,
a sotva vyšla, ruka smělá
našla ten vějíř nakonec.
Však přece se mi ruka chvěla,
když držel jsem tu věc.
~
Nerozuměl jsem veršům z něho,
namáhaje se sebevíc;
říkaly cosi tajemného
o lásce, kouzlu tanečnic.
Strach měl jsem, ale nevím z čeho.
Co věděl chlapec? Nic.
~
V krabici lístky myrty voní,
zpět chvatně dal jsem vějíř k nim,
i šáteček jsem složil do ní;
dodnes to lépe neumím.
A hle, co mi to v hlavě zvoní?
Poslouchám, byl to rým.
~
Být básníkem! Jako jím byli
autoři veršů z vějíře.
A ruce mé se pokusily
nesměle sáhnout po lyře.
Přede mnou ležel papír bílý,
arch za dva halíře.
~
Vzpomínka někdy něžně bodne.
Pokud lze mluvit o vině,
viníka nikdo neuhodne.
Snad vějíř, snad ta jedině,
jež zapomněla jednoho dne
ten klíček u skříně.
Zdroj: Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta
Jaroslav Seifert
Jeden z nejznámějších českých básníků Jaroslav Seifert se narodil 23. září 1901 v Praze na Žižkově a zemřel 10. ledna 1986 taktéž v Praze. Jaroslav Seifert byl nejen básníkem, ale i všeobecně uznávaným spisovatelem, novinářem a překladatelem. Jako jedinému Čechovi se mu podařilo získat Nobelovu cenu za literaturu v roce 1984. V roce 1921 vstoupil do Komunistické strany Československa, ze strany byl ale v roce 1929 pochopitelně vyloučen, protože podepsal Manifest sedmi, kritizující bolševizaci ve vedení strany. S komunistickou stranou se dostal znovu do sporu, když protestoval proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Představitelé komunistického režimu se ho ale nemohli zbavit úplně, protože patřil mezi známé a oblíbené autory jak u nás, tak i ve světě. Bylo mu tedy dovoleno publikovat, ale nesměl veřejně vystupovat a podepisovat jakékoliv petice (to ale mnohokrát nedodržel, dokonce podepsal komunisty nenáviděnou Chartu 77).
V literatuře se ve 20. letech stal představitelem československé avantgardy a podílel se na vzniku, tvorbě a propagandě uměleckého stylu zvaného poetismus.
Básně vhodné k recitaci se dají čerpat z nejrůznějších Seifertových sbírek. Oblíbené básně se nacházejí v básnické sbírce s názvem Maminka. O čem je kniha Maminka? Tato básnická sbírka vznikla až po druhé světové válce. Jedná se o intimně laděné lyrické básně. Všechny básně v této sbírce nějakým způsobem odkazují k autorově dětství. Promítají se do nich jeho vzpomínky nejen na maminku, ale na různé události, předměty a osoby spojené s dětstvím. Seifert dává jasně najevo, že maminka je tím pojítkem, které drží rodinu pohromadě, právě ona dává členům rodiny lásku, a i proto se k ní rádi vrací. Jak už název sbírky napovídá, básně jsou plné citu (především lásky a obdivu k matce. Básně ze sbírky Maminka provází také určitá nostalgie a smířenost s plynutím času, protože smrt čeká každého (V řadě básní se objevuje i motiv smrti maminky.) Kromě maminky se v básních objevují i další členové rodiny: otec, dědeček a strýc.
Výhodou těchto básní pro recitaci je, že se rýmují. Nevýhodou je, že obsahují zastaralé výrazy, které dnes mladí již neznají. Seifert se navíc často snaží ve svých básních vyjadřovat vzletně (a zároveň jednoduše) a využívá k tomu svoji bohatou slovní zásobu. I to ale může v některých případech být nevýhodou při recitaci.
Výhodou těchto básních je, že tématem jsou jednoduché, lidem často známé situace, předměty, osoby.
Kromě Maminky napsal Seifert řadu dalších básnických sbírek:
Město v slzách (rok vydání 1921)
Samá láska (rok vydání 1923)
Na vlnách TSF (rok vydání 1925)
Slavík zpívá špatně (rok vydání 1926)
Poštovní holub (rok vydání 1929)
Jablko z klína (rok vydání 1933)
Ruce Venušiny (rok vydání 1936)
Jaro, sbohem (rok vydání 1937)
Zhasněte světla (rok vydání 1938)
Vějíř Boženy Němcové (rok vydání 1940)
Světlem oděná (rok vydání 1940)
Kamenný most (rok vydání 1944)
Přilba hlíny (rok vydání 1945)
Ruka a plamen (rok vydání 1948)
Šel malíř chudě do světa (rok vydání 1949)
Píseň o Viktorce (rok vydání 1950)
Maminka (rok vydání 1954)
Chlapec a hvězdy (rok vydání 1956)
Koncert na ostrově (rok vydání 1965)
Odlévání zvonů (rok vydání 1967)
Halleyova kometa (rok vydání 1967)
Morový sloup (rok vydání 1968 - 1970)
Deštník z Piccadilly (rok vydání 1979)
Býti básníkem (rok vydání 1983)
Obsah knihy Maminka:
- U okna
- Večerní píseň
- Vlaky
- Maminčina kytice
- Ukolébavka
- Píseň
- První dopis mamince
- Nádraží
- Mlýnek na kávu
- Pavučina
- Hra v kuličky
- Všední den
- Večer na pavlači
- Tatínkova dýmka
- Petrolejová lampa
- Nůž
- Cukrářský krám
- Motýli
- Karlův Týn
- Růže pro slečnu učitelku
- Skleněný džbán
- Okarína
- Dědečkův pohřeb
- Hálkův domek
- Slečna ze čtvrtého
- Housle
- Vějíř
- Maminčino zrcátko
- Kytička fialek
- Prstýnek po mamince
- Krabice na čaj
- Píseň
- Hrdličky
- Domov
Výběr básní k recitaci ze sbírky Maminka (básně z této sbírky jsou vhodné pro starší a zkušenější děti):
Zdroj: Básničky pro děti k recitaci od Jaroslava Seiferta