TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ
Zdroj: článek Čárky ve větách
Téma
VĚTA PODLE SLOVNÍCH DRUHŮ
VĚTA PODLE SLOVNÍCH DRUHŮ je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Čárky ve větách dokážou potrápit i ty, kteří si myslí, že český pravopis mají dávno v malíčku. Stačí jedna špatně umístěná čárka a význam věty se může změnit, zpomalit čtení nebo působit jednoduše rušivě, což je přesně to, čemu se chceme při psaní vyhnout. Právě proto má smysl se k pravidlům psaní čárek ve větě vracet, ujasňovat si je a hlavně si je prakticky procvičovat na konkrétních příkladech. V následujícím doplnění článku se zaměříme na problematická a často hledaná místa českého pravopisu, jako je čárka před a to, rozdíly mezi volným a těsným přívlastkem nebo typické chyby při psaní čárek v jednoduchých větách i souvětích. Text je koncipovaný tak, aby pomohl nejen žákům a studentům, ale i dospělým, kteří chtějí psát jistěji, srozumitelněji a bez zbytečných pravopisných přešlapů.
Poradna
V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.
Prosím o kontrolu
U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):
3 věty
podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková
děkuji Křivková I.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.
Zdroj: příběh Druhy vedlejších vět
FAQ – Často kladené otázky
Je věta „Sveřepí šakali zavile vyli“ gramaticky správná?
Ano, jde o zcela správnou a smysluplnou větu.
Proč se nepíše „vily“, ale „vyli“?
Protože jde o tvar slovesa výt, nikoli o sloveso vít.
Co znamená slovo sveřepí?
Znamená zarputilí, neústupní, divocí.
Je tato věta jen vtip, nebo má i výukový význam?
Má výrazný výukový význam, zejména při výuce pravopisu a slovních druhů.
Proč se plete zavile a zavilí?
Protože mají podobný základ, ale jiný slovní druh a funkci ve větě.
Používají se podobné věty i jinde než ve škole?
Ano, často se objevují v jazykových hrách, kvízech a popularizačních textech.
Je věta vhodná i pro mladší děti?
Ano, zejména jako zábavný úvod do pravopisných cvičení.
Pomáhá podobná věta zlepšit pravopis?
Ano, protože nutí přemýšlet nad významem slov, nejen nad jejich podobou.
Zdroj: článek Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc
Příběh
Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Pravopis my / mi
Další související informace
Tato věta je často využívána při výuce českého jazyka pro tyto účely:
- Rozlišení slovních druhů – student musí poznat, zda slovo patří mezi přídavná jména, příslovce nebo slovesa.
- Objasnění homonym – vily/vyli, zavile/zavilí.
- Práci s významem – zdánlivě drobná změna koncovky úplně změní význam.
- Fonetická cvičení – věta se čte rytmicky a snadno se pamatuje.
- Humorné jazykové hry – věta je oblíbená mezi učiteli a studenty jako „rozřazovací hádanka“.
Z hlediska stylistiky je tato věta ukázkou aliterace – opakování podobných souhlásek, což vytváří rytmus a zapamatovatelnost. Zároveň jde o příklad tzv. poetického nonsensu, kdy jazyk zní dobře, přestože situace není úplně realistická (například šakali u nás nežijí).
Praktickým přínosem je také to, že student snadno pochopí, jak jediná změna písmena či koncovky může vést ke komické nesmyslnosti a proč je důležité správně rozlišovat významové nuance v češtině.
Zdroj: článek Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak
Slovní druhy, určování, zájmena, plnovýznamové, ohebné
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo můžete "ohýbat", tedy že jej lze buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Jestliže je možné daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, půjde o sloveso. Pokud lze dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, bude se jednat buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy můžete rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Podle těchto uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit vaše slovo. Ale pokud vám předchozí řádky stále nepomohly k vyřešení záhady určení slovního druhu, pak zkuste číst dále.
Zdroj: článek Jak se ptáme na zájmena
Příběh
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada Landyšová.
prosím o určení slovních druhů:
Dosud nám nejsou známy všechny podrobnosti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Dosud - příslovce
nám - zájmeno
nejsou - sloveso
známy - sloveso
všechny - přídavné jméno
podrobnosti. - podstatné jméno
Zdroj: příběh Prosba o radu
Dějová slovesa podle Wikipedie
Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.
Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:
- Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
- Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
- Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
- Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).
Zdroj: článek Dějová slovesa
Příběh
Ve svém příspěvku LEV JE KRÁL ZVÍŘAT. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel prokop.
Dobrý den, prosím o pomoc u určení slovních druhů větě: Lev je král zvířat. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dominik.
Lev - podstatné jméno
je - sloveso
král - podstatné jméno
zvířat - podstatné jméno
Zdroj: příběh Slovní druhy
FAQ – často kladené otázky
Jak nejlépe začít s určováním slovních druhů?
Začít by se mělo jednoduchými větami, kde je zřetelná funkce slov. Až později lze přejít ke složitějším textům.
Co dělat, když žák zaměňuje slovní druhy?
Pomáhá vrátit se k definicím a používat barevné odlišení slov. Dobrým nástrojem je i společná diskuse nad každým slovem.
Je lepší cvičit na jednotlivých slovech nebo celých textech?
Ideální je kombinace obojího – jednotlivá slova pro pochopení základů, texty pro pochopení významu v kontextu.
Může být jedno slovo více slovních druhů?
Ano, záleží na tom, v jaké větě a v jakém významu je použito. Proto je nutné vždy vycházet z konkrétního kontextu.
Zdroj: článek Texty pro určování slovních druhů
Příběh
Ve svém příspěvku LEV JE KRÁL ZVÍŘAT. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel prokop.
Děkuji mockrát za odpověď, prohrál jsem sázku, tvrdil jsem že ....zvířat je přídavné jméno...,jaký král, král zvířat....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tana.
Dobry vecer ,prosim o pomoc pri urceni slovnich druhu ve vete : Ma moc rada citronovou zmrzlinu.Dekuji Tana.
Zdroj: příběh Slovní druhy
Slovní druhy, určování, přídavná jména, plnovýznamové, ohebné
Zjistíte-li při určování slovních druhů ve větě, že dané slovo lze "ohýbat", tedy že je možné jej buď skloňovat, nebo časovat, pak jste učinili první krok k jeho určení - zařadili jste jej do skupiny ohebných slovních druhů. Mezi ohebné slovní druhy patří podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.
Pokud lze daný výraz časovat, to znamená tvořit různé slovesné tvary pomocí osoby, času, způsobu a podobně, jde o sloveso. Jestliže je možné dané slovo vyskloňovat, tedy ohýbat pomocí pádů, půjde buď o podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno, nebo o číslovku.
Jak tedy rozpoznat, kterým ohebným slovním druhem je právě vámi určované slovo? Podstatná jména vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů. Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují. Číslovky vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu. Z výše uvedených věcných významů jednotlivých slovních druhů by vám již nyní mělo být jasné, kam zařadit dané slovo. Nejste-li si stále jistí, pak se zkuste zeptat následujícími otázkami.
Zdroj: článek Jak se ptáme na přídavná jména
Poradna
V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.
jej
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.
Zdroj: příběh Určování slovních druhů
Texty pro určování slovních druhů
Určování slovních druhů je jedním z nejpraktičtějších cvičení v českém jazyce. Umožňuje žákům pochopit význam a gramatickou funkci jednotlivých slov a zároveň zlepšuje porozumění větám i celému textu. Níže najdete několik typově odlišných textů vhodných k procvičování.
Zdroj: článek Texty pro určování slovních druhů
Psaní čárek
Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).
Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.
Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).
Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.
Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.
Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.
Zdroj: článek Spojky
Poradna
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Misařová.
Jaký slovní druh je slovo
tucet, kopa, mandel, tuna, milimetr,pár
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechno to jsou podstatná jména.
Zdroj: příběh Prosba o radu
FAQ – Časté otázky a odpovědi
Může jedno slovo patřit k více slovním druhům?
Ano, v češtině je to běžné a záleží vždy na kontextu.
Proč nestačí naučit se seznam slovních druhů?
Protože mnoho slov mění svou funkci podle věty, ve které se objeví.
Jak poznám rozdíl mezi částicí a příslovcem?
Částice vyjadřuje postoj mluvčího, příslovce popisuje okolnosti děje.
Je slovo „se“ vždy zájmeno?
Není. Může být také předložkou, například ve spojení se psem.
Jaký slovní druh je slovo „přece“?
Jedná se o částici.
Proč je kontext tak důležitý?
Bez kontextu nelze správně určit význam ani slovní druh.
Dá se určování slovních druhů natrénovat?
Ano, pravidelným procvičováním na konkrétních větách.
Jaký je nejčastější omyl žáků?
Určování slovního druhu izolovaně bez ohledu na význam celé věty.
Zdroj: článek Slova, která můžeme zařadit k více slovním druhům
Vedlejší věta podmětná
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.
Ukázky použití
Není mi známo, kdo přijde na oslavu.
Potěšilo mě, co pro mě udělal.
Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.
Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.
Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Příběh
Ve svém příspěvku URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andrea.
Kočky žijí v našich domácnostech velmi dlouho
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Julda.
Kočky - podstatné jméno
žijí - sloveso
v - předložka
našich - zájmeno
domácnostech - podstatné jméno
velmi - příslovce
dlouho - příslovce
Zdroj: příběh Prosba o radu
Vedlejší věta důvodová
Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.
Ukázky použití
Zaspal, protože si nenastavil budík.
Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.
Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.
Jelikož jsem to slíbila, musím jít.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Vedlejší věta přípustková
Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.
Ukázky použití
Ačkoliv pršelo, šel na procházku.
Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.
Přestože se doma neučím, mám dobré známky.
I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meisnerová.
Prosím pomoct! Jaké to jsou slovní druhy?
Jestli nebudete hezky svižně pádlovat, všem vám nasázím sardele!
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Jestli - spojka
nebudete - sloveso
hezky - příslovce
svižně - příslovce
pádlovat, - sloveso
všem - zájmeno
vám - zájmeno
nasázím - sloveso
sardele - podstatné jméno
Zdroj: příběh Prosba o radu
Na co si dát pozor
1. a to
- Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
- Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
- Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.
2. a tak
- Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
- Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.
3. či, nebo
- Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
- Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.
Zdroj: článek Spojky
Čárka před jakmile
Jakmile je spojka a před spojkami se obvykle píše čárka. U slova jakmile se čárka píše v případě, pokud za ním následuje vedlejší věta, tedy věta, která je závislá na větě hlavní a začíná spojkou jakmile.
Spojka "jakmile" uvádí vedlejší větu časovou, která určuje, kdy se děj hlavní věty uskuteční. Čárka se píše, aby bylo jasné, kde věta vedlejší začíná a kde končí, a tím se zlepšila čitelnost textu.
Příklady
Jakmile dorazím domů, zavolám ti.
Můžeme jít ven, jakmile přestane pršet.
Jakmile jí spatřil, zamiloval se.
Jakmile přibil na stěnu první lištu, hned věděl, že to nebude jednoduché.
Jakmile pojistitel skončil, všechno se zhroutilo.
Zdroj: článek Spojky
Proč je určování slovních druhů důležité
Správné určení slovního druhu je základ pro pravopis, větný rozbor i stylistiku. Bez této znalosti nelze správně určit větné členy ani pochopit stavbu souvětí.
Znalost slovních druhů se proto promítá do všech oblastí práce s jazykem.
Zdroj: článek Slovní druhy