TEST NA ČÁRKY V SOUVĚTÍ
Zdroj: článek Čárky ve větách
Téma
VETA SE ZAJMENEM COSI
Čárky ve větách dokážou potrápit i ty, kteří si myslí, že český pravopis mají dávno v malíčku. Stačí jedna špatně umístěná čárka a význam věty se může změnit, zpomalit čtení nebo působit jednoduše rušivě, což je přesně to, čemu se chceme při psaní vyhnout. Právě proto má smysl se k pravidlům psaní čárek ve větě vracet, ujasňovat si je a hlavně si je prakticky procvičovat na konkrétních příkladech. V následujícím doplnění článku se zaměříme na problematická a často hledaná místa českého pravopisu, jako je čárka před a to, rozdíly mezi volným a těsným přívlastkem nebo typické chyby při psaní čárek v jednoduchých větách i souvětích. Text je koncipovaný tak, aby pomohl nejen žákům a studentům, ale i dospělým, kteří chtějí psát jistěji, srozumitelněji a bez zbytečných pravopisných přešlapů.
Poradna
V naší poradně s názvem VĚTNÉ ČLENY - PŘEHLED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Chvalová.
Ve větě "Udělalo se hezky." nebo "Prší." kde si místo podmětu řekneme "ono". Jedná se o podmět nevyjádřený, nebo všeobecný? Děkuji moc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Udělalo se hezky, je podmět nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Ve větě Prší, je podmět rovněž nevyjádřený holý, dosazený ukazovacím zájmenem ono.
Podmět nevyjádřený všeobecný by byl v případě vět:
Udělali to hezky.
Pršeli blahem.
Zdroj: příběh Určit podmět ve větě kdo ti telefonoval
Nejčastější chyby při používání zájmena jenž
Při práci se zájmenem jenž se často objevují opakující se chyby, které vyplývají z nejistoty ve skloňování zájmena jenž. Pisatelé si nejsou jisti, zda použít tvar jenž, jež, již, jímž nebo jichž.
Dalším problémem bývá záměna se zájmenem který nebo s nespisovným zájmenem co. Přitom právě správné rozlišení těchto tvarů je klíčové pro spisovný a kultivovaný jazykový projev.
Zdroj: článek Cvičení na zájmeno jenž
Příběh
Ve svém příspěvku PRAVOPIS MY / MI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katerina.
Dobrý den, chci se zeptat,když je věta : Byli jsme v lese. Člověk se zeptá,kdo byl v lese my. Proč tedy není ve slově byli tvrdé y na konci? Když je třeba věta : Boty kopaly do míče. Tak po l tvrdé y je,protože ty boty kopaly jako ty ženy.
Mám v tom trochu zmatek. Děkuji moc za vysvětlení Katka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Pravopis my / mi
Dějová slovesa podle Wikipedie
Jak již bylo zmíněno, plnovýznamová sloves se dělí na slovesa činnostní (jinak také akční, či dějová) a stavová. Slovesa akční vyjadřují nějakou činnost, která vyšla od určitého činitele, na rozdíl od těch stavových, které vyjadřují stav či jeho změnu.
Akční slovesa se mohou také ještě dělit na:
- Předmětová: tato slovesa k sobě váží nějaký předmět, bez jeho uvedení není informace úplná a věta může postrádat smysl. Například sloveso věnovat. Nelze napsat jen: „Pavel věnuje.“ Je potřeba větu doplnit o informaci co a třeba i komu, aby věta dávala smysl. Musí tedy znít třeba takto: „Pavel věnuje peníze místní charitativní organizaci.“
- Bezpředmětová: tento typ sloves nevyžaduje žádnou vazbu s předmětem, ta tam může být, ale není nutná. Věta i bez předmětu totiž dává smysl. Například sloveso odejít. Věta: „Adam odešel.“ je významově úplná.
- Zvratná: tento typ sloves se pojí s předmětem zvratného zájmena (si, se). Patří sem například sloveso bát (se).
- Pomocná slovesa se pak dělí na vlastní pomocná (být, mít), sponová (stát se, být), modální (chtít, mít, muset).
Zdroj: článek Dějová slovesa
Poradna
V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.
Prosím o kontrolu
U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):
3 věty
podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková
děkuji Křivková I.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.
Zdroj: příběh Druhy vedlejších vět
FAQ – Často kladené otázky
Je věta „Sveřepí šakali zavile vyli“ gramaticky správná?
Ano, jde o zcela správnou a smysluplnou větu.
Proč se nepíše „vily“, ale „vyli“?
Protože jde o tvar slovesa výt, nikoli o sloveso vít.
Co znamená slovo sveřepí?
Znamená zarputilí, neústupní, divocí.
Je tato věta jen vtip, nebo má i výukový význam?
Má výrazný výukový význam, zejména při výuce pravopisu a slovních druhů.
Proč se plete zavile a zavilí?
Protože mají podobný základ, ale jiný slovní druh a funkci ve větě.
Používají se podobné věty i jinde než ve škole?
Ano, často se objevují v jazykových hrách, kvízech a popularizačních textech.
Je věta vhodná i pro mladší děti?
Ano, zejména jako zábavný úvod do pravopisných cvičení.
Pomáhá podobná věta zlepšit pravopis?
Ano, protože nutí přemýšlet nad významem slov, nejen nad jejich podobou.
Zdroj: článek Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc
Poradna
V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Hroníková.
Včera jak jsme si povídali.
Má nebo nemá být před jak čárka?
A poprosím také o vysvětlení proč.
Děkuji předem a přeji dobrý nový rok.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Včera, jak jsme si povídali. Správně je to s čárkou před JAK. Proč? Protože před JAK se píše čárka vždy, když uvozuje větu. Jsme si povídali je věta. Bez čárky je to například ve větě Řval jak blázen. Ale ne již ve větě Řval, jak blázen všude pobíhal. Bez čárky je to jen v případě, když za slovem JAK následuje jen jedno slovo nebo slovní spojení a nikoliv věta.
Rozdíl bude v případě, když JAK uvozuje větu časovou, když, jakmile, zatím co.
Příklady:
Včera jak jsme si povídali, viděla jsem venku pobíhat sousedovic psa.
Hned jak jsem vstoupil, slyšel jsem pana profesora živě mluvit.
Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo jak
Další související informace
Tato věta je často využívána při výuce českého jazyka pro tyto účely:
- Rozlišení slovních druhů – student musí poznat, zda slovo patří mezi přídavná jména, příslovce nebo slovesa.
- Objasnění homonym – vily/vyli, zavile/zavilí.
- Práci s významem – zdánlivě drobná změna koncovky úplně změní význam.
- Fonetická cvičení – věta se čte rytmicky a snadno se pamatuje.
- Humorné jazykové hry – věta je oblíbená mezi učiteli a studenty jako „rozřazovací hádanka“.
Z hlediska stylistiky je tato věta ukázkou aliterace – opakování podobných souhlásek, což vytváří rytmus a zapamatovatelnost. Zároveň jde o příklad tzv. poetického nonsensu, kdy jazyk zní dobře, přestože situace není úplně realistická (například šakali u nás nežijí).
Praktickým přínosem je také to, že student snadno pochopí, jak jediná změna písmena či koncovky může vést ke komické nesmyslnosti a proč je důležité správně rozlišovat významové nuance v češtině.
Zdroj: článek Sveřepí šakali zavile vyli na bílý měsíc
Příběh
Ve svém příspěvku JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den, paní Hano,
mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.
S přáním pěkných dnů
Jana Válková
Zdroj: příběh Jak
Čárka před jakmile
Jakmile je spojka a před spojkami se obvykle píše čárka. U slova jakmile se čárka píše v případě, pokud za ním následuje vedlejší věta, tedy věta, která je závislá na větě hlavní a začíná spojkou jakmile.
Spojka "jakmile" uvádí vedlejší větu časovou, která určuje, kdy se děj hlavní věty uskuteční. Čárka se píše, aby bylo jasné, kde věta vedlejší začíná a kde končí, a tím se zlepšila čitelnost textu.
Příklady
Jakmile dorazím domů, zavolám ti.
Můžeme jít ven, jakmile přestane pršet.
Jakmile jí spatřil, zamiloval se.
Jakmile přibil na stěnu první lištu, hned věděl, že to nebude jednoduché.
Jakmile pojistitel skončil, všechno se zhroutilo.
Zdroj: článek Spojky
Příběh
Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Popelková.
Dobrý den, nu pro dceru již básničku tedy tuto mám a pokud vás baví ze slov skládat takovéto zkvosty, mám ještě syna. Soutěžil v recitačních soutěžích na škole a dopracoval se spolu s dramatickým kroužkem i do Hradce Králové. Teď už se tomu tolik nevěnuje, ale je vidět že talent k přednášení má. Proto tedy pokud budete mít chuť syn je v osmé třídě, momentálně se věnuje učení a sportu airsoft, běžky, lyžování. Samozřejmě i jako dnešní děti tráví i určitý čas na počítači. Velkým otazníkem je zatím, čím chce být, protože v osmé třídě ještě nemá úplně jasno. Tak pokud třeba z tohoto vám cosi pomůže, ráda si další vytvor přečtu a eventuelně také použijeme. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.
Čím budu napsal Zdeněk Rýdl
Když má člověk patnáct roků, měl by začít rozum brát,
nějak se to předpokládá, " Jseš dost starej ", nebo tak ?
Rodičové, " Ať se učím, z rukou práce, je těžko žít, "
sedět někde v dozorčí radě, tvá rodina se bude mít !
No, zatím koukám po armádě, prej zkraje je to makačka.
běhat někde s plnou polní, stresuje to nováčka !
Ale kdo vydrží, ten začátek, projde sítem výběru,
pak když umíš trochu střílet, snaipera si vyberu !
Leží někde zakopanej, sleduje cvrkot v krajině,
na účet se sypou kačky, pomáhá svý rodině !
Zdroj: příběh Vlk a koza
Vedlejší věta důvodová
Vedlejší věta důvodová se nazývá také vedlejší větou příčinnou. Tato věta vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící. Uvozena bývá nejčastěji spojkami že, poněvadž, protože, jelikož.
Ukázky použití
Zaspal, protože si nenastavil budík.
Musím se omluvit, poněvadž jsem zapomněl domácí úkol.
Že jsem měl vyznamenání, dostal jsem nový telefon.
Jelikož jsem to slíbila, musím jít.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem CVIČENÍ NA SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kika.
Prosím, jaký slovní druh je "ještě" a jaký je to větný člen? Ozývalo se nadšené ještě. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova JEŠTĚ může být částice a nebo příslovce. Ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovce a vyjadřuje stupňování.
Kdyby ona věta byla v tomto znění: OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ PŘED PŘÍJEZDEM, tak slovo JEŠTĚ bude částice vyjadřující, že se děj uskuteční před uplynutím nějakého časového úseku.
Co se týče větného členu, tak ve větě OZÝVALO SE NADŠENÉ JEŠTĚ je slovo JEŠTĚ příslovečné určení. Ptáme se: Jak se ozývalo nadšené? Ještě. Například v kontextu: Miminko bylo čilé a ozývalo se nadšené ještě.
Zdroj: příběh Cvičení na slovní druhy
Psaní čárek
Čárku nepíšeme před spojky souřadicí, jsou-li v poměru slučovacím (a, i, ani, nebo).
Příklad: Zůstanu doma a budu uklízet. Na svatbě ochutnám dort i koláče. Nepřijela babička ani dědeček. Na dovolené jsme se koupali nebo chodili do lesa.
Pozor: Potkáte-li tyto spojky uprostřed souvětí, může být před nimi čárka, i když jsou s další větou v poměru slučovacím. Jak je to možné? Spojují dvě věty stejné úrovně (dvě věty hlavní nebo dvě věty vedlejší stejného druhu), ale je mezi ně vložena jiná věta vedlejší, viz názorný příklad níže (kdybyste už zapomněli zkratky používané ve škole, pak VH = věta hlavní, VV = věta vedlejší).
Příklad: Vybral jsem si knížku (1VH), která měla velmi zajímavý obal (VV přívlastková), a odnesl ji k pokladně (2VH). Nechtěli jíst, co jsme jim uvařili, ani pít, co jsme jim nalili.
Čárku vždy píšeme před spojky podřadicí, dále pak před spojky souřadicí, které nejsou v poměru slučovacím, ale vyjadřují mezi větami či větnými členy například poměr stupňovací (příklad: Prodávají různé kuchyňské nádobí, a dokonce i zástěry.), odporovací (příklad: Měl čas, a přesto za námi nepřišel.), vylučovací (příklad: Peníze, nebo život!), příčinný/důvodový (příklad: Požádal jsem ho o pomoc, neboť jsem mu důvěřoval.), důsledkový (příklad: Důvěřuji mu, a proto jsem ho požádal o pomoc.) či vysvětlovací (příklad: Přihlášku musíš odevzdat podepsanou, a to oběma rodiči.). Je-li vztah mezi větnými členy nebo větami vyjádřen pomocí dvojitých souřadicích spojek, pak čárku píšeme před druhou z nich, ne však, začíná-li spojkou a: jednak..., jednak; jednak... a jednak), viz následující příklad.
Příklad: Hned byla tam, hned vedle. Nelíbí se mi, jednak má velký nos a jednak nosí divné brýle.
Zdroj: článek Spojky
Příběh
Ve svém příspěvku SLOVNÍ DRUH VSICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Ludvíková.
Může být zájmeno všichni podnětem? Například ve větě: Všichni jsme se tomu smály.
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Otto.
Váš dotaz je opravdu perla. Větný člen, na který se ptáte, se jmenuje "podmět". Slovo "podnět" je opravdu něco jiného. Věta "Všichni jsme se tomu smály" je správně buď "Všichni jsme se tomu smáli" nebo "Všechny jsme se tomu smály".
Zdroj: příběh Slovní druh vsichni
Vedlejší věta podmětná
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty řídící, věta řídící tvoří přísudkovou část. Nejčastěji je uvozena vztažnými zájmeny kdo, co, nebo spojkami že, aby, kdy.
Ukázky použití
Není mi známo, kdo přijde na oslavu.
Potěšilo mě, co pro mě udělal.
Líbilo se mi, že na mě nezapomněl.
Bylo mu řečeno, aby si s sebou nebral lyže.
Nebylo mi sděleno, kdy dorazí na chatu.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Poradna
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ PŘI JEDNÁNÍ SE SPOLEČNOSTMI ODBĚR PLNU A EL. ENERGIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Gritnerova.
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je možná nějaká obecná věta, která by se dala vložit do plné moci. Jedná se o zastupování při reklamacích, přeplatcích atd., odběr plynu a el. energie pro domácnost.
děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Větu už jste sama začala: Zastupování při reklamacích, přeplatcích a změnách odběru plynu a el. energie pro domácnost. Když se později vyskytne úkon, který v ní není obsažen, tak plnou moc nahradíte rozšířenou novou verzí.
Zdroj: příběh Plná moc zastupování vzor
Vedlejší věta přípustková
Vedlejší věta přípustková vyjadřuje okolnost, která není v souladu s obsahem věty řídící. Tato věta je uvozena nejčastěji spojkami ačkoliv, třebaže, přestože, i když.
Ukázky použití
Ačkoliv pršelo, šel na procházku.
Přišel na oslavu, třebaže ho nikdo nepozval.
Přestože se doma neučím, mám dobré známky.
I když s tebou nesouhlasím, poslechnu tě.
Zdroj: článek Druhy vedlejších vět
Příběh
Ve svém příspěvku POHROMADĚ ANGLICKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janina.
Jak se řekne ta věta anglicky Při letních ohňostrojích se všichni brňané sejdou pohromadě na přehradě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Natálka.
Pohromadě se anglicky řekne together a vyslovuje se to jako tugedr
Věta: Při letních ohňostrojích se všichni brňané pohromadě schází na přehradě.
Anglicky: All the Brňans meet together at the dam during the summer fireworks.
Výslovnost: Ól d Brňans mít togedr et d dem ďůring d samr fajrvorks.
Zdroj: příběh Pohromadě nebo po hromadě
Na co si dát pozor
1. a to
- Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr vysvětlovací. Příklad: Učím se dva jazyky, a to španělštinu a angličtinu.
- Čárku nepíšeme v případě, že je věta spojena s druhou větou souřadicí spojkou a, přičemž za ní následuje zájmeno to, které je vlastně podmětem této věty. Příklad: Zpívala tu písničku pořád dokola a to mě rozčilovalo.
- Pomůcka: Zkuste místo spojovacího výrazu a to, použít jeho synonymum a sice, pokud věta bude dávat smysl, pak čárku napište, jde o poměr vysvětlovací.
2. a tak
- Čárku píšeme, vyjadřuje-li tento spojovací výraz poměr důsledkový. Příklad: Výrobek měl vadu, a tak jsem ho šel vyměnit.
- Čárku nepíšeme v případě, že je věta či větný člen spojen souřadicí spojkou a, za níž následuje příslovce tak. Příklad: Hora byla vysoká a tak strmá, že si na ni troufli jen ti nejlepší.
3. či, nebo
- Čárku píšeme před těmito spojkami, vyjadřují-li poměr vylučovací, to znamená, že platí jen jedna možnost. Příklad: Chceš modrou, nebo červenou pastelku? Musíš zkoušky dobře zvládnout, nebo tě na tu školu nepřijmou.
- Čárku před těmito spojkami nepíšeme, vyjadřují-li poměr slučovací, to znamená, že spojka nebo/či vyjadřuje možné alternativy. Příklad: Povrch stezky je vhodný pro jízdu na kole či na kolečkových bruslích. U babičky jsme jezdili na kole nebo chodili na houby.
Zdroj: článek Spojky
Zkrácené obsahy dalších dílů
HARRY POTTER A TAJEMNÁ KOMNATA
Druhý příběh o Harry Potterovi začal o letních prázdninách, které Harry trávil u Dursleyových. Cítil se opuštěný, protože se mu přátelé neozývali. Dursleyovi čekala návštěva Vernonových nadřízených. Vše se na to pečlivě chystalo, Harryho úkolem bylo zůstat absolutně potichu v pokoji, aby o něm hosté vůbec nevěděli. Harry s takovým plánem neměl problém, až na to že měl hlad, a dole byla spousta jídla, dokonce i dort. Když dorazil do pokoje, čekal tam na něj podivně vyhlížející skřítek, který se představil jako Dobby. Dobby se snažil Harryho přesvědčit, aby se už nevracel do Bradavic, ale Harry na to nechtěl za žádnou cenu přistoupit. Dokonce zjistil, že mu Dobby ukradl poštu od kamarádů, aby měl pocit, že na něj nikdo nemyslí. Když Dobby viděl, že Harryho nepřesvědčí, zvolil jinou strategii. Začal u Dursleyových kouzlit, dokonce shodil na návštěvu dort, což ale odnesl Harry. Kromě toho, že se setkal s hněvem strýce Vernona, se musel vyrovnat s tím, že mu přišlo varování o možném vyloučení ze školy, pokud bude nadále magii provozovat. Dursleovi se tak dozvěděli, že Harry nesmí doma kouzlit. Vernon ho proto zamknul v jeho pokoji s tím, že se už nikdy nevrátí do Bradavic. Byl tam zavřený několik dní, než mu na pomoc přišli sourozenci Weasleyovi. Přiletěl létajícím autem a Harryho dostali z domu. Dovezli ho k sobě domů do Doupěte, kde na ně ale čekala rozčilená paní Weasleyová. Nic ale nevyčítala Harrymu, naopak mu dala najíst a nechala ho odpočinout. Harrymu se tak setkal s malou Ginny, která z něj byla nervózní, protože byla do něj zamilovaná. Harry zbytek prázdnin strávil v Doupěti.
S Weasleovými navštívil i Příčnou ulici, aby si mohli studenti nakoupit potřebné věci do školy. Weasleyovi neměli ale moc peněz, takže spoustu věcí kupovali z druhé ruky. Do Příčné ulice se dostali pomocí kouzelného prášku a cestování krbem. Harry ale špatně vyslovil místo, kam chce přenést, a tak skončil o ulici dál v Obrtlé ulici, v obchodě Borgin & Burkes, kde byl zrovna i pan Malfoy s Dracem, aby prodal některé zakázané předměty, kdyby ho navštívili zaměstnanci ministerstva kouzel. Z Obrtlé ulice se dostal pomocí Hagrida, který ho přivedl k Weasleyovým. Společně s Weasleovými se vydal do banky ke Gringottovým, kde viděl, že Weasleyovi opravdu nemají moc peněz. Pak se vydali do knihkupectví nakoupit knihy, zrovna tam měl autogramiádu Zlatoslav Lockhart, který okouzlil jak paní Weasleyovou, tak i Hermionu. Lockhart Harryho hned poznal a vyfotil se s ním, také mu daroval své knihy (Harry je daroval Ginny) a
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Harry Potter: Joanne Rowlingová
Příběh
Ve svém příspěvku NEVIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rampepurda.
Kdyz je veta : podle prvotnich informacu si nehoda vyzadala jedno lehle zraneni , jak rekla policistka. Chtela bych se zeptat jaky slovni druh je v tomto pripade "jak". Dekuji za odpoved..... :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tadeáš.
Slovo jak je v této větě spojka.
Zdroj: příběh Nevim
Pranostiky na jednotlivé dny:
1.květen: Svátek práce (dříve svatý Josef, svatý Filip a Jakub)
PRANOSTIKY:
- Dívka, která zůstala na večer prvomájový nepolíbená, do roka uschla.
- Filipa a Jakuba déšť - to zlá zvěst.
- Filipa a Jakuba mráz - to obilí plný klas.
- Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle také čočka zaseje.
- Kolik Filipa Jakuba krapek, tolik sena kopek.
- Na Filipa a Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fičí.
- Na Filipa a Jakuba koníček trávy naškubá.
- Na Filipa a Jakuba se má vysévat čočka.
- Na Jakuba a Filipa zelená se každá lípa.
- Na prvního máje déšť, málo sena, žita jest.
- Před Filipem deštík noční úrodu nám věští roční.
- Prší-li na prvního května, bývá málo žita a sena.
- Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se seno.
- Prší-li na prvního máje, bude později sucho a neurodí se víno.
- Prší-li na svatého Filipa a Jakuba v noci, bude úrodný rok.
- První květen deštivý – polím a loukám škodlivý.
VYSVĚTLENÍ:
Hned první pranostika souvisí s tím, že tento den je považován nejen za svátek práce, ale i lásky. Každá dívka by tedy měla dostat polibek (v Čechách se zachovává tradice, že má polibek proběhnout pod rozkvetlou třešní), aby byla během roku zdravá a neuschnula. Druhá a třetí pranostika se týkají počasí v tento den. Pokud by pršelo, bylo by to špatné pro zemědělce, pokud bude ale mrznout, tak to obilí neuškodí, spíše naopak. Jiné pranostiky se týkají vysévání čočky, či rostoucí trávy. Poslední pranostiky se týkají deště v tento den. Pokud by pršelo, bude v dalších měsících sucho a příliš se neurodí.
2. květen: svátek má Zikmund
3. květen: svátek má Alexej (dříve svatý Filip, svatý Florián a Jakub Menší, Kříž)
PRANOSTIKY:
- Jestli se Filip a Jakub zasměje, jistě se hnedle čočka zaseje.
- Na Filipa Jakuba chrousti hučí, o Martině studený vítr fučí.
- Svatý kříž, ovčí střiž.
VYSVĚTLENÍ:
První dvě pranostiky jsou stejně jako na 1. Května, protože svatý Filip a Jakub měli svátek i v tento den. První pranostika doporučuje setí čočky v tento den, druhá zase předvídá počasí podle toho, jaké je počasí v tomto období. Poslední pranostika je rada pro chovatele ovcí, že je vhodné v tuto dobu stříhat ovce, zima již nepřijde, takže není potřeba, aby měly vlnu.
4. květen: svátek má Květoslav (dříve svatý Florián)
PRANOSTIKY:
- Déšť svatého Floriána je ohňová rána.
- Je-li o dni svatého Floriána veliký vítr, jest toho roku mnoho ohňů.
- Svatý Florián si ještě může nasadit sněhový klobouk.
V
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pranostiky na květen
Příběh
Ve svém příspěvku DRŽÍM POHROMADĚ ANTONYMUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Jsem rád, že je ještě držím pohromadě. A antonymum by bylo odděleně. Jsem rád, že je ještě držím odděleně. Srandovní je věta s těmi Brňany při použití antonyma.
Při letních ohňostrojích se všichni brňané odděleně sejdou na přehradě. Jako že každý Brňan tam zaleze do nějaké samostatné kóje, jako na startu koňských dostihů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucka.
Další antonymum ke slovu pohromadě je slovo zvlášť. Třeba věta U dobrého obchodníka vidím všechny jeho slevy pohromadě. A při použití antonyma by to bylo U dobrého obchodníka vidím všechny jeho slevy zvlášť.
Zdroj: příběh Pohromadě nebo po hromadě
Rozbor díla Babička
Následující část obsahuje shrnutí knihy Babičky včetně obsahu a slouží jako podklad k rozboru díla, případně jako podklad pro referát na toto téma.
Kniha Babička vyšla ve čtyřech sešitech v létě roku 1855. Od té doby dosáhla přes tři sta českých vydání, byla přeložena do více než dvou desítek jazyků. Třikrát byla zfilmována, posloužila jako východisko k opernímu libretu, inspirovala smělé básnické parafráze.
Jedná se o nedějovou prózu. Všechno zamotané a napínavé v životě titulní postavy proběhlo už dříve, a dovídáme se o tom jen retrospektivách. Stará venkovanka přijela na osamělé Staré bělidlo, aby vypomohla v domácnosti své dceři, zaměstnané službou u zámeckého panstva. Brzy starosvětská žena převezme na starost chod domácnosti a řád v ní, těší se autoritě u sousedů. Na Starém bělidle zůstane až do své smrti. Tímto okamžikem a chválou, kterou babičce vzdává kněžna se „obrazy venkovského života“ končí.
Babička postupně navázala kontakty s okolím a získala přirozenou autoritu u dětí i u všech lidí, s nimiž se stýkala. Jenom pomatené Viktorce pomoci nemohla. Dokázala jen ovlivnit děti, aby se bezbranné nešťastnici nevysmívaly, aby její podivné jednání respektovaly. Od všech ostatních postav díla, které jsou hovorné, se Viktorka odlišuje tím, že nemluví. Jen několika gesty dává najevo vztah k situaci, k níž se nachomýtla. Není přitom epizodickou postavou.
O babiččině manželovi se dovídáme na vzdálených místech textu, jedná se o formu retrospektivy, jako vzpomínky na události, které proběhly a uzavřely se za hranicemi vlastního dění. Tato a další vzpomínková vypravování utvářejí cosi jako zadní plán díla, plný krutosti, bolestí a strastí.
Autorčina fikce se krajně vzdálila od látkových východisek. Rodina Panklové žila v nevzhledném přístavu ratibořického zámku, babička z hor tam pobývala jen několik roků.
Román Boženy Němcové Babička má jasné autobiografické prvky. Autorka zde vzpomíná na své dětství. Hlavní hrdinkou je zde babička, která se vydává ke své dceři a zeťovi, aby jim pomáhala v domácnosti a s výchovou jejich dětí. Autorka se zde ztotožňuje s postavou vnučky Barunky a zachycuje zde svůj zidealizovaný vztah k babičce. Babička působí jako spravedlivá, milá, vesnická žena, která má ráda to, čemu rozumí. Příliš nechápe různé novoty. Její dcerou je Tereza Prošková, která se svým manželem Janem Proškem přijíždí z Vídně. Tereza Prošková má svou rodinu ráda, zároveň je ale pro ni důležité společenské postavení. Jan Prošek si dokáže získat snadno sympatie babičky, přestože z počátku neumí mluvit česky. Důležitá jsou zde i vnoučata Barunka, Jan, Vilém a Adélka. V příběhu
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)
Poradna
V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍHO DRUHU SLOVA RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Jonášová.
dobré dopoledne syn má za úkol určit ve větách slovní druhy a ve větě ,,Maminka s tatínkem rádi chodí do lesa na procházky " a druhá věta ,,Holky ze třídy rády tančí a zpívají " U slov Rádi a rády si nevíme rady.Předem děkuji za radu s přáním hezkého dne Alena Jonášová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo rád je v obou případech přídavné jméno.
Zdroj: příběh Určení slovního druhu slova RÁD
Struktura otevřeného dopisu
I otevřený dopis má jasně danou strukturu. Protože je otevřený dopis dopisem úředním, je u něj jasně stanovená forma a části, které musí tento dopis bezpodmínečně obsahovat. U úředních dopisů je také jasně stanovené, kde se tyto části musí konkrétně v dopisu nacházet.
Jednotlivé body struktury otevřeného dopisu:
Otevřený dopis je vhodné psát písmem Times New Roman velikosti 12. A pro přehlednost je vhodné využít i širší řádkování (například 1,5 řádku).
- Adresa odesílatele – Tato adresa se obvykle nachází vlevo nahoře. Je psána stejnou formou, jakou se píší adresy na obálky. Každý řádek tedy obsahuje jednu informaci: Jméno a příjmení; ulice a číslo popisné; město; poštovní směrovací číslo.
- Adresa adresáta – Po vynechání zhruba dvou řádků následuje ve stejné podobě adresa adresáta. Zde je vhodné dopis adresovat již konkrétní osobě (řediteli nějaké firmy, starostovi města, předsedovi vlády atd.)
- Místo a datum sepsání – Opět po vynechání asi dvou řádků následuje místo a datum sepsání otevřeného dopisu. Adresy odesílatele a adresáta byly zarovnány vlevo, naopak vpravo se zarovnává místo a datum sepsání. Obvykle se volí formát: město, den, měsíc a rok.
- Nadpis úředního dopisu - Opět po vynechání asi dvou řádků následuje další bod, a tím je nadpis úředního dopisu. Nadpis bývá psán buď tučným písmem, anebo je podtržený, nepoužívá se kombinace. Nadpis může obsahovat pojem otevřený dopis spolu se jménem toho, komu je určený, případně se tam také může objevit výraz nesouhlas spojený s tím, o co se jedná. Například: Otevřený dopis starostovi města České Budějovice, nebo Nesouhlas s uzavřením Základní školy T. G. M. v Karlových Varech.
- Oslovení – Po vynechání jednoho až dvou řádků následuje po nadpisu oslovení. V úředních dokumentech se u oslovení používá přívlastek: Vážený, vážená, vážení, spojený buď s funkcí toho, komu je dopis adresován, nebo s jeho titulem, případně příjmením. Například tedy: Vážený pane řediteli, Vážený pane inženýre, Vážený pane Nováku. Pokud někdo nemá titul, ale má vysokou funkci, tak oslovení vychází z jeho funkce. U otevřených dopisů se obvykle obracíte na vedoucí představitele státních orgánů právě kvůli jejich funkci, takže je vhodné adresáta od začátku oslovovat jako starostu, poslance atd. Oslovení adresáta končí obvykle čárkou.
- Vlastní obsah dopisu – Na dalším řádku (případně je vhodné vynechat jeden řádek, aby vznikaly odstavce) se začíná malým písmenem, protože věta pokračuje od oslovení. Je také vhodné řádek odsadit (použít klávesnici tabulátoru). Před psaním vlastního obsahu je třeba si uspořádat myšlenky, aby byl obsah řazen logicky. Po celou dobu je třeba respektovat to, že je to oficiální dopis, a
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Otevřený dopis
Vzpomněl si na mě/mně
Rovnou si řekněme, že správně je: vzpomněl si na mě. A proč? Protože tvar mě se píše vždy ve 2. a 4. pádu (bez koho, čeho; koho, co) osobního zájmena já. Tvar mně se pak používá vždy ve 3. a 6. pádu (komu, čemu; o kom, o čem). Že si nejste schopni zapamatovat toto pravidlo? Tak si zkuste pomoci nějakou mnemotechnickou pomůckou, naštěstí je jich pro tento případ celkem dost, takže si můžete vybrat tu, která se vám bude zamlouvat nejvíce.
Ta první radí si do dané věty vložit dubletu mne. Jestliže zní věta logicky, pak se zájmeno já bude v tomto případě psát mě, v našem případě tedy: Vzpomněl si na mě/mne. (Jiný příklad: Seznámila mě/mne se svým přítelem.) Když je výsledná věta nesmyslná, pak do ní bude patřit mně (například: Mně/Mne to nemusíš připomínat. Vyprávěla mu o mně/mne.).
Další možností je doplnit v dané větě tvar zájmena ty. Pokud je možné do věty doplnit tebe, napište mě, v našem případě to tedy bude: Vzpomněl si na mě/tebe. (Jiný příklad: Beze mě/tebe tam bude nuda.) A když lze do věty doplnit tvar tobě, pak je správně podoba mně (například: Mně/Tobě to nemusíš připomínat. Chtěl po mně/tobě, abych mu vrátila prstýnek.).
Jestli jste si stále nevybrali, pak už tady mám jen poslední „berličku“. Když si řeknete například bez Honzy (či vidím Honzu), je správně mě, protože slovo Honza má 2 slabiky a mě jsou jen 2 písmena (v našem případě tedy: Vzpomněl si na mě / na Honzu.). Jestliže se do dané věty hodí Honzovi (o Honzovi), pak je správně mně, protože slovo Honzovi má 3 slabiky a mně jsou 3 písmena (například: Vyprávěla mu o mně / o Honzovi.).
Pokud máte ještě nějaké lepší mnemotechnické pomůcky týkající se této problematiky, tedy ať už slovesa vzpomněl, či zájmena mně/mě, tak neváhejte a podělte se o ně s námi. Možná tím pomůžete dalším zapomnětlivcům.
Zdroj: článek Vzpoměl nebo vzpomněl