Slovo Volyně patří mezi výrazy, které na první pohled nepůsobí složitě, přesto však u části lidí vyvolává nejistotu v pravopisu, významu i skloňování. Nejčastěji se s ním setkáme jako s názvem města, ale zároveň má i historický a zeměpisný přesah. V tomto článku se přehledně a srozumitelně podíváme na to, co slovo Volyně znamená, odkud pochází, jak se správně píše, skloňuje a v jakých kontextech se používá.
Volyně je především vlastní jméno, které označuje:
Ve spisovné češtině se slovo Volyně nepoužívá jako obecné podstatné jméno, ale výhradně jako zeměpisný název.
Zdroj: článek Slovo Volyně: význam, původ, pravopis a časté chyby
Slovo Volyně se skloňuje podle vzoru růže:
Zdroj: článek Slovo Volyně: význam, původ, pravopis a časté chyby
Ano, pokud jde o název města nebo zeměpisné označení.
Ne, v současné spisovné češtině se nepoužívá jako obecné jméno.
Správně je ve Volyni.
Ne, nejde o vyjmenované slovo, ale o vlastní jméno.
Zdroj: článek Slovo Volyně: význam, původ, pravopis a časté chyby
Pravopis je v tomto případě jednoznačný:
Velké písmeno je povinné, protože jde o vlastní jméno.
Zdroj: článek Slovo Volyně: význam, původ, pravopis a časté chyby
Volyně je město v Jihočeském kraji, které má bohatou historii sahající až do středověku.
Název města se v textech vždy píše s velkým počátečním písmenem:
Zdroj: článek Slovo Volyně: význam, původ, pravopis a časté chyby
Původ názvu Volyně není zcela jednoznačný, ale jazykovědci jej spojují s:
Názvy tohoto typu jsou v češtině poměrně časté a obvykle odkazují na přírodní charakter místa.
Zdroj: článek Slovo Volyně: význam, původ, pravopis a časté chyby
Slovo Volyně se běžně objevuje:
Zdroj: článek Slovo Volyně: význam, původ, pravopis a časté chyby
Mezi nejčastější chyby patří:
Zdroj: článek Slovo Volyně: význam, původ, pravopis a časté chyby
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.
Pozor: mlít (zakončení -ít jako ve slově třít) obilí, nalíčený (obličej), líčený (děj), lýčené (z lýka, lýkové) střevíce, lis (přístroj na lisování), vlys (ozdobný pás ve stavebnictví), lišej (vyrážka), lišaj (motýl), lísat se, líska (keř), lyska (pták), plivat (něco na zem), vyplývat, slynout (být proslulý), linout (vůně se line), blýská se (pře bouřkou), blízká (nedaleká), lyže (sportovní náčiní), ližiny (trámce)
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova
Slyšel jsem, že mlynář z Volyně spolykal drahé šperky. Mně to přijde jako plýtvání blýskavými drahokamy zabalenými do plyšové pokrývky. Musel se cítit, jako kdyby polykal pelyněk převázaný lýkovými provazy, vzlykal u toho a přál si, aby radši sjížděl lysý kopec na zlámaných lyžích, s nataženým lýtkem. Určitě se nadšením nerozplýval.
Zdroj: článek Příběh na vyjmenovaná slova po l
Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.
být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.
Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.
slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.
my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.
pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.
sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.
vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.
brzy, jazyk, nazývat
Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně
Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí
Slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, vzlykat, plynout, plýtvat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, slynout, plytký, vlys, Volyně
Zde by mohlo činit obtíže slovo mlít, neboť si leckdo chybně odvodí, že se jedná o příbuzné slovo ke slovu mlýn, ale není tomu tak. Píše se tedy následovně: Ve vodním mlýně nebylo co mlít.
Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech