VÝR VELKÝ

Výjimky ve vyjmenovaných slovech po v

Vy (zájmeno 2. osoby množného čísla), vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, cavyky, vyza; Vyškov, Výtoň, předpona vy-/vý-

Vít a výt

Vít s í znamená, že něco splétám: Maminka vila své dceři věneček.

Výt s ý má význam zvuku, který vydává nějaký živočich: Každý vlk musí umět výt.

Vír, výr, vir

Vír s měkkým i znamená prudký pohyb vzduchu či vody: Ve vodě se vytvořil velký vír.

Výr s ý je sova: Výr velký je největší evropská sova.

Vir s i je druh nebuněčného organismu: Viry se mohou přenášet kapénkami, vzduchem či dotykem.

Vysel a visel

Vysel s y ve významu setí semínek: Vysel semínka petržele do kypré země.

Visel s i pak znamená, že je něco na něčem zavěšeno: Netopýr visel hlavou dolů.

Výskat a vískat

Výskat s ý má význam vydávání zvuku: Děti výskaly radostí z nových dárků.

Vískat s í znamená probírat se někomu ve vlasech: Líbí se mi, když mě maminka víská ve vlasech.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÉ I/Y NAPÍŠETE U SLOVA V_RY? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kačka.

Na vodní hladině se utvořil vír. Na obloze letěl výr. Vyfotil jsem oba v_ry. Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Správně je: Vyfotil jsem oba víry.

Zdroj: příběh Jaké i/y napíšete u slova v_ry?

VÝR

= sova

Vyjmenované slovo výr (= noční pták), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vír (krouživý pohyb), který se píše s i.

Slova příbuzná

výří

Příklady

Výr je noční pták. Voda vytvořila vír.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

Podstatná jména začínají na písmeno "K"

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Pozor: vír (točivý pohyb vody, vzduchu), výr (pták), vískat (ve vlasech), výskat (jásavě křičet), vít (vinout, splétat věnce), výt (pes vyje), vížka (malá věžička), výška (vysoký), visutý (od viset), viklat (zub), zviklat (zbavit jistoty), zvykat si (přivykat)

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

Podstatná jména na D

Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno „D“. Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například držení, doufání atd.). V tabulce jsou uvedené nejen daná podstatná jména, ale i  jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména začínající na D

3. online diktát

Pijí včely pyl? Nezmýlil se, když tuto událost označil za historický milník. Za své činy budeš pykat. Při hře mě nebaví pikat, raději se schovávám. Slepýš je beznohý plaz podobný hadu. Kdy slepíš tu rozbitou vázu? Myslivec nabyl klidu a znovu nabil svou brokovnici. Výr velký dokáže udolat i lišku nebo srnče. Vodní vír je nebezpečný i pro zdatného plavce. Vtom se zablýsklo blízko nás. Hrách vyseješ na jaře a už v létě na něm budou viset zralé lusky. Šaman vymítal z nemocného zlé duchy. Pravé neštovice se u nás již podařilo vymýtit. Musíme zasít spoustu obilí, abychom mohli všechny zasytit.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova s chytáky

Vyjmenovaná slova k tisku

Umět vyjmenovaná slova bohužel neznamená umět je jen za sebou správně a rychle odříkat (navíc je dnes každá učebnice uvádí v jiném počtu a pořadí), ale je důležité umět rozpoznat i slova, která jsou vyjmenovaným slovům příbuzná. Zde je seznam článků, které vysvětlují příbuzná slova k vyjmenovaným slovům: Vyjmenovaná slova - slova příbuzná.

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Vyjmenovaná slova po f

Písmeno f se v základech domácích slov téměř nevyskytuje, v základech domácích slov po tomto písmenu y, ý nepíšeme. Y, Ý se píše po f ve slovech přejatých, například fyzika, fyziologie a podobně.

Vyjmenovaná slova po l

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýtko, lýko, lyže, pelyněk, plyš, (slynout, plytký, vlys)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Lysá, Lysolaje, Volyně aj.

Vyjmenovaná slova po m

my, mýt, myslit (myslet), mýlit se, mys, myš, hlemýžď, mýto, mýtit, mykat, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, mys, sumýš

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Přemysl, Kamýk, Litomyšl, Nezamyslice, Myslov, Mysletín, Chomýž aj.

Vyjmenovaná slova po p

pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se, (pýří, pyj)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Spytihněv, Chropyně, Přepychy, Pyšely, Spytovice aj.

Vyjmenovaná slova po s

sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat (i usýchat), sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Bosyně, Syneč, Syslov, Sychrov, Synkov, Sýrovice, Sýčina aj.

Vyjmenovaná slova po v

vy, vykat, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň, vy-, vý- (předpony), vyza (druh ryby), cavyky, kavyl (bylina, tráva)

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Vysočany, Vyšehrad, Vyškov, Výtoň, Vyžlovka Povydří aj.

Vyjmenovaná slova po z

brzy, jazyk, nazývat

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Ruzyně

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova k vytisknutí

Kocour a pes

Josef Václav Sládek
(3 sloky básničky k recitaci 6 ročník od Josefa Václava Sládka)

Kocour krásné vousy měl,

pes mu je až záviděl,

v jednom domě spolu žili,

od mladosti druhy byli,

jenom když si kroutil knír,

hleděl kocour jako výr.

~

Hněvně trochu, pyšně víc,

„Milý bráchu, nemáš nic!“

A přec nevážíš si dosti

mojí vzácné společnosti,

jen s mým knírem- to se vtip,

pochodil bys v světě líp.“

~

Přišel požár,- blaženě

ležel kocour na seně,

až mu oheň kůži sžehnul,

pes už dávno na dvůr vběhnul.

Děl, když kocoura tam stíh:

„Tys měl knír – a já měl čich!“

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Zkrácené obsahy dalších dílů

HARRY POTTER A TAJEMNÁ KOMNATA

Druhý příběh o Harry Potterovi začal o letních prázdninách, které Harry trávil u Dursleyových. Cítil se opuštěný, protože se mu přátelé neozývali. Dursleyovi čekala návštěva Vernonových nadřízených. Vše se na to pečlivě chystalo, Harryho úkolem bylo zůstat absolutně potichu v pokoji, aby o něm hosté vůbec nevěděli. Harry s takovým plánem neměl problém, až na to že měl hlad, a dole byla spousta jídla, dokonce i dort. Když dorazil do pokoje, čekal tam na něj podivně vyhlížející skřítek, který se představil jako Dobby. Dobby se snažil Harryho přesvědčit, aby se už nevracel do Bradavic, ale Harry na to nechtěl za žádnou cenu přistoupit. Dokonce zjistil, že mu Dobby ukradl poštu od kamarádů, aby měl pocit, že na něj nikdo nemyslí. Když Dobby viděl, že Harryho nepřesvědčí, zvolil jinou strategii. Začal u Dursleyových kouzlit, dokonce shodil na návštěvu dort, což ale odnesl Harry. Kromě toho, že se setkal s hněvem strýce Vernona, se musel vyrovnat s tím, že mu přišlo varování o možném vyloučení ze školy, pokud bude nadále magii provozovat. Dursleovi se tak dozvěděli, že Harry nesmí doma kouzlit. Vernon ho proto zamknul v jeho pokoji s tím, že se už nikdy nevrátí do Bradavic. Byl tam zavřený několik dní, než mu na pomoc přišli sourozenci Weasleyovi. Přiletěl létajícím autem a Harryho dostali z domu. Dovezli ho k sobě domů do Doupěte, kde na ně ale čekala rozčilená paní Weasleyová. Nic ale nevyčítala Harrymu, naopak mu dala najíst a nechala ho odpočinout. Harrymu se tak setkal s malou Ginny, která z něj byla nervózní, protože byla do něj zamilovaná. Harry zbytek prázdnin strávil v Doupěti.

S Weasleovými navštívil i Příčnou ulici, aby si mohli studenti nakoupit potřebné věci do školy. Weasleyovi neměli ale moc peněz, takže spoustu věcí kupovali z druhé ruky. Do Příčné ulice se dostali pomocí kouzelného prášku a cestování krbem. Harry ale špatně vyslovil místo, kam chce přenést, a tak skončil o ulici dál v Obrtlé ulici, v obchodě Borgin & Burkes, kde byl zrovna i pan Malfoy s Dracem, aby prodal některé zakázané předměty, kdyby ho navštívili zaměstnanci ministerstva kouzel. Z Obrtlé ulice se dostal pomocí Hagrida, který ho přivedl k Weasleyovým. Společně s Weasleovými se vydal do banky ke Gringottovým, kde viděl, že Weasleyovi opravdu nemají moc peněz. Pak se vydali do knihkupectví nakoupit knihy, zrovna tam měl autogramiádu Zlatoslav Lockhart, který okouzlil jak paní Weasleyovou, tak i Hermionu. Lockhart Harryho hned poznal a vyfotil se s ním, také mu daroval své knihy (Harry je daroval Ginny) a

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Harry Potter: Joanne Rowlingová

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

POKLAD

I

Na pahorku mezi buky

kostelíček s věží nízkou;

s věže pak slyšeli zvuky

hájem a sousední vískou.

Není zvuk to zvonka jemný,

tratící se v blízké stráně:

dřevatě to rachot temný,

zvoucí lid do chrámu páně.

~

A tu z vísky к boží slávě

vzhůru běží zástup hojný:

veský lid to bohabojný,

a dnes velký pátek právě.

~

V chrámě truchlo: holé stěny;

oltář černá rouška kryje,

na roušce kříž upevněný;

v kůru zpívají pašije.

~

A hle! co se bělá v lese,

v černém lese za potokem?

Nějaká to veská žena,

ana v náručí cos nese.

I jde rychlým žena krokem,

svátečně jsouc oblečena,

tam tou strání za potokem -

pacholátko malé nese.

Běží žena, dolů běží,

pospíchá do chrámu páně:

tuť na blízku lesní stráně

kostel na pahorku leží.

A v úvale ku potoku

náhle ubystřuje kroků;

neb jak větřík volně věje,

z kostela slyšeti pění:

v kůru tam se právě pěje

Krista pána umučení.

Běží, běží podlé skály:

„Co to? mám-li věřit oku?

což mě moje smysly šálí?“

Stane, ohlíží se kolem —

rychle kroky zpět obrací,

stane zase, zas se vrací —

„Tam ten les, a zde ty klesty,

tamto vede cesta polem —

vždyť jsem nezbloudila s cesty!

Bože, co se se mnou děje!

což zde nejsem u kamena?

jaká se tu stala změna!“

Zase stojí, zase spěje,

celá jsoucí udivena,

oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Bože, jaká to tu změna!“

~

Tu, kde z divokého klestu,

od kostela tři sta kroků,

veliký čněl kámen v cestu,

co se nyní jeví oku?

Jeví se tu ženě, jeví

vchodem vršek otevřený —

vysvětliti sobě neví —

kámen v cestu postavený,

postavená celá skála,

jak by od věků zde stála.

Jeví se tu, jeví ženě

chodba pod zemí, eo síně

vyklenutá ve křemeně;

a tam, klenba kde se tratí,

ve tmavém pahorku klíně,

jakýs plamen znamenati.

I hoří to jasnoběle,

jako v noci svit měsíčka;

i zaplává rudoskvěle,

jak by západ to sluníčka.

~

I vidouc to žena žasne,

a ke vchodu až pokročí,

a zastíníc dlaní oči,

hledí v ono místo jasné.

„Bože, jak se to tam svítí!“

Oči rukou si protírá,

o krok blíže se ubírá:

„Jak se to tam divně svítí!

což to asi může býti?“

Dále jíti však se bojí,

hledíc tam a venku stojí.

~

A co váhá, a co stojí,

v klenbu patříc neustále, '

mizí bázeň za pohledem,

zvědavost ji pudí předem,

a žena se béře dále.

Krok za krokem — a vždy dále

mocně ji to jíti pudí;

kro

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

Pranostiky na celý měsíc duben

PRANOSTIKY:

• Aprílové počasí je nad ženu vrtkavější.
• Aprílové počasí jsou časy a nečasy.
• Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
• Březen - za kamna vlezem; duben - ještě tam budem.
• Co duben našetří, to květen spálí.
• Dětský pláč, panská přízeň a dubnové počasí jsou vždy nestálé.
• Duben – za kamny budem.
• Duben často časy mění.
• Duben časy mění a obdaří fialou zemi.
• Duben chladný a deštivý – úroda nás navštíví.
• Duben hojný vodou - říjen vínem.
• Duben hojný vodou - takový říjen.
• Duben je napůl březen a napůl květen.
• Duben sebekrotší, sněhem nás přece pohání.
• Duben větrem-li se zmítá, urodí se hojně sena, žita.
• Duben ze zimy a léta pleten.
• Duben, ještě za kamny budem.
• Dubnové pěkné počasí, dětský pláč, ranní rosa a dědicovo kulhání nemívají dlouhého trvání.
• Dubnové počasí nevyslovíš.
• Dubnový čas je jak panský kvas.
• Dubnový sníh pole hnojí a déšť jim požehnání přináší.
• Dubnový sníh rodí trávu.
• Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
• Hřímání tohoto měsíce veselý a hojný rok, ale zlých smrt předpovídá.
• Hřmí-li v dubnu, konec mrazům.
• Hrom v dubnu - dobrá novina, mráz květů více nepostíná.
• I když kluci v dubnu bez kabátů běží, často hospodáři na úrodu sněží.
• I když slunko v dubnu hřeje potichoučku, nezapomeň na pole jít v kožoušku.
• Jak hluboko v dubnu namokne, tak hluboko v máji vyschne.
• Jak prvně zahřmí, fialka víc nevoní.
• Jaký duben - takový říjen.
• Jasný měsíc v dubnu škodí květu stromů.
• Je-li duben bouřlivý, shnije kopa a mandel zplesniví.
• Je-li duben pěkný, bude květen ještě lepší.
• Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
• Je-li v dubnu teplý déšť, hojné požehnání jest.
• Kam se nese první bouřka, tam ostatní za ní táhnou.
• Když duben laškuje, bývá mnoho sena a obilí.
• Když dubnový vítr do stodoly fučí, po žních díru nenajde.
• Když jest plný Měsíc a není oblaky zastřený, tedy vždy stahuje stromový květ, takže se zadusí.
• Když se ozve v dubnu hrom, chyť si kámen nebo strom.
• Když stromy v dubnu odkvetou, hojně ovoce ponesou.
• Kolikátého dubna zasadíš stromek, tolikátého roku ponese ovoce.
• Mokrý duben - hojnost ovoce.
• Mokrý duben a máj chladný - k sýpkám, senu přístup žádný.
• Mokrý duben a pak květen chladný, k sýpkám a senům přístup snadný.
• Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
• Mokrý duben věští úrodu, suchý předpovídá nehodu.
• Na duben neměj spoleh valný, bývá jasný dnes a zítra kalný.
• Na mokrý duben - suchý

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na duben

Obsah díla

Kniha začíná věnováním tohoto díla hraběnce Eleonoře z Kounic. Kniha také na začátku obsahuje vzpomínku Boženy Němcové na její vlastní babičku, kterou milovala.

1. Kapitola

Babička měla syna a dvě dcery. Nejstarší dcera se provdala ve Vídni. Do Vídně šla také druhá dcera. Jediný syn žil se přiženil do městského domu. Babička proto zůstala v pohorské vesnici blízko slezských hranic sama se starou Bětkou. Babička se ale nikdy necítila osamělá, protože ji lidé měli velmi rádi a brali ji jako rodinu. Jednou jí přišel dopis od nejstarší dcery, že její manžel bude pracovat u jedné kněžny na jejím panství v Čechách, že se stěhují na toto panství, které leží blízko babiččiny vesnice, a že by si moc přáli, aby babička šla bydlet k nim. Babička chvíli váhala, protože svou vesničku měla ráda, ale nakonec šla. Přijel pro ni kočí, naložil její truhlu, kolovrat i košík s kuřátky a koťaty, a vydali se na cestu. Mezitím Proškovi čekali, až babička přijede, nejvíce se těšily děti, které babičku nikdy předtím neviděly. Když babička přijela, byly děti velmi překvapené a nemohly se na ni vynadívat. Babička je podarovala dary, které jim přivezla. Babičce se velmi líbil její zeť, jen ji mrzelo, že nemluví česky, protože ona němčinu už zapomněla. Pan Prošek ale česky rozuměl, jen neuměl mluvit. Babička byla také velmi překvapená, že její dcera Terezka má takové panské způsoby. Babička se necítila v tomto panském prostředí úplně dobře. Terezka ji ale pomohla, když jí poprosila, aby za ní zastávala funkci hospodyně, když ona bude na zámku. Babička byla ráda, že jim může pomoci. Babička se v domácnosti ujala pečení chleba, protože to měla ráda a věděla, že služka chlebu nežehná. I děti měly rády, když babička pekla chleba, protože vždy dostaly nějakou dobrůtku. Babička je i učila, co dělat s drobečky, kterých je škoda. Celkově je babička učila úctě k jídlu. Babičce se v dceřině domácnosti velmi nelíbil moderní nábytek, nesedala si ani na pohovku, která ji přišla nepohodlná a bála se jí. Nejlépe se babička cítila ve své světničce, kde měla nábytek, který se jí líbil a byl jí pohodlný, také si zařídila, aby nemusela topit v pokoji fosforem, ale s dětmi si vyráběla sirky, které znala a nebála se jich. Vnoučatům také ukázala, co měla ve své krásně malované truhle. Velmi se jím líbil stříbrný tolar, který měla zavěšený na řetízku s granáty. Tolar dostala babička od císaře Josefa.

2. Kapitola

Babička každý den chodívala spát v deset hodin a v létě vstávala ve čtyři a v zimě si o hodinku přispala. Vždy když vstala, nejprve se pomodlila a políbila křížek, který měla na růženci. Pak se 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Babička

Blahopřání k narozeninám pro kamarádku

Další rok, další pár šedivých vlasů, dalších pár vrásek ... a další hloupé blahopřání, které Ti to všechno připomene! Veselé narozeniny.

~

Další rok života za tebou a další místo na těle, které tě bude od teď pobolívat až do konce života. Přeji ti hodně štěstí, lásky a zdraví.

~

Dobré ráno, oslavenče, vyskoč šupem z postele, hoď na sebe ňáký hadry, před domem máš přátele. Složili jsme včera slib, že s tebou budem celý den pít, abys věděla, co je to žít a - jako ty - oblíbená být.

~

Dnes narozeniny máš, a proto ti chci přát. Hodně štěstí, hodně lásky a na čele žádné vrásky. Alkoholu po skromnu, ať nemáš prázdnou mozkovnu.

~

Jen si to představ. Kdybychom se líhli z vajec namísto porodu, neslavili bychom narozeniny, ale něco jako "Vyklubeniny". Přeji ti krásné narozeniny.

~

Je přirozené, že s narůstajícím věkem se stáváme tišší. Není divu, dá mnoho práce mluvit se zataženým břichem!

~

Jestli ty svoje narozeniny slavit nechceš, tak je neslav a vykašli se na to, že tě někdo přesvědčuje, abys je slavila. Na hřbitovech jsou mraky lidí, kteří je neslaví už dlouhá léta. Všechno nejlepší k narozeninám.

~

Jsi nejkrásnější, nejchytřejší, nejvtipnější, nejoblíbenější, nejschopnější, nejkouzelnější ... samozřejmě hned po mně! Veselé a krásné narozeniny!

~

K dnešním narozkám Ti přeju vše nej, ať je na Tebe každej hodnej. Hodně zdraví, plno lásky, z ničeho ať nemáš vrásky. Ať se pořád skvěle máš, panáka si na to dáš.

~

Když ti na narozeninovém dortu přibude další svíčka, většinou to znamená, že ti tvůj doktor přidá další prášek, který budeš muset denně brát. Přeji ti vše nejlepší k narozeninám.

~

K narozeninám si zasloužíš opravdu velkou bonboniéru plnou skvělé čokolády ... doufám, že ji od někoho dostaneš! VESELÉ NAROZENINY!

~

K těm narozkám, co dnes slavíš, přejeme ti, ať se bavíš, všechno ti jde od ruky a máš štěstí na kluky.

~

K Tvým narozeninám, jíst zdravě, hodně cvičit, chodit brzy spát žít v čistotě. To jsou tajemství dlouhého života. Tajemství šťastného života jsou: jíst, co Ti chutná, hodně spát, chodit často pařit a užít si co můžeš. Všechno nejlepší.

~

K tvým narozeninám mám pro tebe jednu radu. Směj se, dokud máš vlastní zuby. Hodně štěstí k narozeninám!

~

Na světě je spousta okouzlujících mladých a inteligentních lidí, kterým na Tobě záleží a jeden z nich by Ti právě chtěl popřát všechno nejlepší k narozeninám!

~

Na Tvoje zdraví se dnes pije, do lesklých pohárů šampus se lije, bublinky šumí, zvoní v poháře, radost a úsměvy sedají na tváře. Všechno nejlepší k narozeninám!

~

Nedovol nikomu, aby&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přání k narozeninám pro kamarádku

5. Doplňování u/ú/ů

_tok nepřátel, slepecká h_l, p_lka chleba, včelí _l, vzájemná _cta, dřevěné ch_dy, volné _terý, černé _hlí, velký _div, milý _ředník, k_ra stromu, starý d_chodce, špatná _roda, nesmělý _směv, kouzelná h_lka, domácí _loha, špinavé _ši, moučkový c_kr, čistý pot_ček, bílý _nor, k_rka chleba, noční m_ra, dlouhá _lice, Babiččino _dolí

Klíč 5

útok nepřátel, slepecká hůl, půlka chleba, včelí úl, vzájemná úcta, dřevěné chůdy, volné úterý, černé uhlí, velký údiv, milý úředník, kůra stromu, starý důchodce, špatná úroda, nesmělý úsměv, kouzelná hůlka, domácí úloha, špinavé uši, moučkový cukr, čistý potůček, bílý únor, kůrka chleba, noční můra, dlouhá ulice, Babiččino údolí

Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu

BÝT

=existovat, nacházet se

U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.

U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.

U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.

U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.

U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.

Slova příbuzná

bývat, bývalý, nebývalý, starobylý, bytí, živobytí, blahobyt, bytost, ubýt, ubývat, úbytek, odbýt, odbyt, neodbytný, ledabyle, nabýt, nabytý, přibýt, pozbýt, zbýt, zbytek, zbylý, zbytečný, zbytečně, nezbytný, vybýt, dobýt, dobývat, dobyvatel, nedobytný, dobyvačný, pobýt, pobývat, pobyt, přebývat, zabývat se.

Zbytečně proč je tvrdé y

Správný pravopis slova je zbytečně. Nikdy ne zbitečně. Jedná se o adverbiální výraz odvozený od adjektiva "zbytečný".

Zbytečně je příslovce (adverbium), které vyjadřuje, že něco je zbytečné, bezúčelné nebo nadbytečné.

Přídavné jméno zbytečný je odvozeno od substantiva zbytek, což je příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být. Proto se ve všech těchto slovech píše tvrdé y.

Příklady použití ve větě

Zbytečně jsem se rozčiloval. (Nesprávně: Zbitečně jsem se rozčiloval.)

Zbytečně plýtváš časem. (Nesprávně: Zbitečně plýtváš časem.)

Zbytečně velký dům. (Nesprávně: Zbitečně velký dům.)

Příklady

Pavel byl na výletě. Pavel bil svého spolužáka.

Z pekáče ubyla spousta buchet. Pytláci ubili zvěř.

Pavel nabyl vědomosti. Pavel si nabil baterii v telefonu.

Do třídy přibyl další žák. Pavel přibil obraz na zeď.

Pernštejn byl díky promyšlenému provedení nedobytný hrad.

Vojáci dobyli hrad. Pavel si dobil baterii v telefonu.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b