Téma

VYSOKO UR


Zajímáte se o téma VYSOKO UR? Tak právě pro vás je určen tento článek. Báseň není zjevení, ale dílo těžké a neveliké jako dělnická práce. Revoluce prostupuje svět, řád nové tvorby vzchází. Doba duní rázem válek, třídními boji, pádem civilisace a komunistická země rodí se v chaosu jako bylo na počátku světa. Vtipné a hloupé výmysly literátů nic neplatí. Ano a ne, tvůj souhlas, soudruhu, a tvůj odpor je vysloven v této básnické knize a vše, co jest z tvého dobytého světa, v ni vešlo. Protože jsi chudý a nesvobodný, a protože žiješ jen zpola, jest ti říkati častěji ne než ano. Tvůj básník nemůže jinak. Nebudeš čísti o slávě města, ale o jeho pláči. Neboť tvoje je slzavé údolí. Revoluční píseň bude tě vyzývat, neboť boj je tvůj nástroj. Kniha je třídní a jejím obsahem jsi ty. Nový York, řvoucí svojí velikostí, obchodní podnikání před tebou je obludné a nepřátelské. Nuže, ať ho není! Nová, nová, nová je hvězda komunismu. Jeho pospolitá práce buduje nový sloh a mimo ni není modernosti.


Chudý

Mám okno,

v něm pluje jarní den

jak lodička na řece s růžovým praporem,

mám psa,

ten má lidské oči,

mám modrý notýsek

a v něm

třiatřicet krásných, dívčích jmen,

mám ostrý kapesní nůž a pistoli,

v kravatě jehlici s rubínem,

mám milenku tančící na jarním trávníku,

(večer s ní chodívám za hřbitov do polí

a protože je kadeřnice,

voní jí ruce, tváře a vlasy,

jako by místo do peřin v kytici růží včera ulehla si)

a ještě abych nezapomněl,

mám prázdnou škatulku od krému,

za oknem smutný, vyschlý kořenáč,

v kabátě květinu

a v duši pláč.

~

Jsem-li doma,

nemusím se dívat stále do ulice

i na hvězdy se dívám,

na hřeben hraji

a zpívám,

prsty si bubnuji na dubový stůl

a je mi, jako by mě někdo obejmul.

~

Jistě si řekne mnohý :

tohle by pro mě věru málo bylo

a jestliže to tobě stačí,

mně by to nestačilo, ——

ó ano, já bych byl přec také radši,

kdybych měl víc,

však já jsem moudrý chudý:

já totiž zvídám v drahách hvězd

a věřím

v komunistický manifest,

věřím, že přijde jednou den,

kdy i já budu spokojen,

věřím,

že i já budu jednou pánem

a vysoko, vysoko, vysoko nad Prahou

poletím aeroplánem.

Zdroj: článek Jaroslav Seifert - Město v slzách

Oblíbené zkratky

Většina zkratek objevující se na internetu (hlavně na nejrůznějších sociálních sítí) pochází buď z anglického jazyka (například: wtf, ayh) nebo z mateřského jazyka pisatelů (například: nz, jj).

AAMOF (z angličtiny: As A Matter of Fact) = vlastně, jako ve skutečnosti

ACAB (z angličtiny: All Cops Are Bastards) = všichni poldové jsou bastardi

ACC (z angličtiny: Account ) = účet

AFK (z angličtiny: Away From Keyboard) = nejsem tu (doslovný překlad je: pryč od klávesnice)

AFK (z angličtiny: Adept For Kill) = adept na zabití

AIS (z angličtiny: As I Said) = jak jsem již řekl

AKA (z angličtiny: Also Known As) = taky známý jako, alias

ASAP (z angličtiny: As Soon As Possible) = co možná nejdříve / jakmile to bude možné

ASL (z angličtiny: Age, sex, land/location = věk, pohlaví a země pobytu

ATB (z angličtiny: All the Best) = vše nejlepší

ATM (z angličtiny: At the moment) = právě nyní

ATYS (z angličtiny: Anything You Say) = cokoliv říkáš

AVN (z češtiny) = Ale vůbec ne!

AWOL (z angličtiny: Absence without leave) = odchod bez povolení

AYH (z angličtiny: Are You Here?) = jste tady?

AYOR (z angličtiny: At Your Own Risk) = na vlastní nebezpečí!

AYW (z angličtiny: As You Wish) = jak si přeješ


B2T (z angličtiny: Back To Topic) = zpátky k věci

B4 (z angličtiny: Before) = předtím

B4N (z angličtiny: Bye For Now) = zatím ahoj, tak zatím...

B8 (z angličtiny: Be) = být

BB (z angličtiny: Bye Bye) = pápá, ahoj, nashle

BBB (z angličtiny: Blah Blah Blah) = Bla bla bla

BBL (z angličtiny: Be Back Later) = vrátím se později

BBS (z angličtiny: Be Back Soon) = brzy se vrátím

BBFN (z angličtiny: Bye Bye For Now) = zatím ahoj, tak zatím...

BCS (z angličtiny: Because) = protože

BDAY (z angličtiny: Birthday) = narozeniny

BDU (z angličtiny: Brain Dead User) = uživatel bez mozku

BF (z angličtiny: Boyfriend) = přítel dívky

BF (z angličtiny: Best Friends) = nejlepší přátelé

BFF (z angličtiny: Best Friends Forever) = nejlepší přátelé navždy

BFFL (z angličtiny: Best Friend For Life) = nejlepší přítel života

BFG (z angličtiny: Big Fucking Gun) = výraz pocházející ze hry DOOM, znamená Velká Zasraná Pistole

BFI (z angličtiny: Brute Force and Ignorance) = surovost a ignorance

BFN (z angličtiny: Bye For Now) = zatim ahoj

BG (z angličtiny: BackGround) = pozadí

BHD (z angličtiny: God Thanks) = bohudíky

BHZL (z češtiny) = bohužel, naneštěstí

BION (z angličtiny: Believe It Or Not) = věř tomu nebo ne

BK (z angličtiny: Back) = zpět

BOT (z angličtiny: Back On Topic) = abych se vrátil k věci

BOW (z angličtiny

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Oblíbené zkratky

Stupňování

U příslovcí se stejně jako u  přídavných jmen dají vytvořit další dva stupně. Je potřeba si uvědomit, že všechna příslovce se ale stupňovat nedají, například již zmiňované kolemzpravidla. Druhý stupeň se obvykle tvoří tím, že se  k příslovci přidá koncovka -eji/-ěji, -e. Příslovce tiše, zdravě a vysoko ve druhém stupni tedy mohou mít tvar tišeji, zdravěji a výše. U některých přídavných jmen má příslovce ve druhém stupni nepravidelný tvar. Například dobře - lépe, brzy - dříve. Třetí stupeň je obvykle tvořený předponou nej-, stejně jako u přídavných jmen, a koncovkami druhého stupně. Uvedená příslovce tiše, zdravě a vysoko mají ve třetím tvaru podobu: nejtišeji, nejzdravěji a nejvýše.

Zdroj: článek Příslovce v češtině

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Co leden sněhem popráší, to únor s vichrem odnáší.
  • Hojný sníh v lednu, málo vody v dubnu.
  • Holomrazy - úrody vrazi.
  • Jak vysoko v lednu leží sníh, tak vysoko tráva poroste.
  • Je-li leden nejostřejší, bude roček nejplodněší.
  • Je-li teplo v lednu, sahá bída ke dnu.
  • Jestliže země v lednu měsíci otevřena jest, a obzvláště když poslední větrové přitom bouří, tehdy panují rozličné nemoce.
  • Když je leden bílý, je sedlákovi milý.
  • Když není konec ledna studený, únor to dvakrát nahradí.
  • Když roste tráva v lednu, roste špatně v červnu.
  • Když v lednu hrom se ozve, hojnost vína je v očekávání.
  • Když v lednu včely vyletují, to nedobrý rok ohlašují.
  • Leden jasný, roček krásný.
  • Leden studený, duben zelený.
  • Lednová zima i na peci je znát.
  • Lednový déšť z pecnu odkrajuje.
  • Lenivého tahá mráz za nos, před pilným smeká.
  • Mnoho sněhu v lednu, mnoho hřibů v srpnu.
  • Než v lednu sedláka, to radši vlka na poli viděti.
  • Ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu.
  • Suchý leden, mokrý červen.
  • Teplý leden, k nouzi krok jen jeden.
  • V lednu málo vody - mnoho vína, mnoho vody - málo vína.
  • V lednu moc sněhu, v červnu moc sena.
  • V lednu mráz - těší nás; v lednu voda - věčná škoda.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí, které by mělo být v lednu. Pranostiky vyjadřují radost z mrazivého ledna, který tak přinese hodně úrody. Pokud v lednu není zima a naopak i prší, úroda bude špatná.

Zdroj: článek Pranostiky na leden

Obsah

Obsah je takové shrnutí příběhu, které se ale vůbec nemůže vyrovnat přečtení Poláčkovy knihy. Obsah je stručně shrnutý do několika různých příběhů, které Péťa s kamarády prožil. Názvy příběhů souvisí s jejich obsahem. Ne s názvy kapitol v knize.

Výprask od Habrováků

Kluci táhnou do války proti Habrovákům. Vezmou s sebou taky holky. Čeněk se cestou posmívá Péťovi, že je ženich a že miluje Evu Svobodovou. Cestou si dívky zpívají a Habrováci je podle dívčího zpěvu najdou a chlapce zmlátí. Výprasku utečou jen dívky a Zilvar. Čenda výprask vyčítá Péťovi, a proto se chlapci cestou domů hádají a perou. Uklidní se, až když potkají pana Fajsta.

Požár

Kluci se rozhodli zahrát si na požár. Potřebovali budovy, které mohou zapálit, a tak Péťa ukradl strejdovi Vařekovi krabice od látek. Na krabice chlapci napsali názvy budov a krabice zapálili. Éda si při požáru propálil kalhoty.

Ukázka:

Čeněk Jirsák stál opodál a šklebil se, ale jenom trošku a pravil, to není žádný opravdivý požár, když se nezvoní na poplach. Když u nás hořel hraběcí špýchar, tak se zvonilo na všechny zvony a někteří vybíhali ven v podvlíkačkách, jak byli, protože to bylo v noci. Bejval to uznal, já jsem to taky uznal, všichni to uznali a Bejval pravil: "Tak zvoň na poplach!" A Čeněk Jirsák zvonil a tak si s námi hrál, ačkoli nikdo nechtěl, aby si s námi hrál. Veškerá dědina lehla popelem a Éda Kemlink si propálil kalhoty' a brečel, že takhle nemůže domů.

Koupání

Péťa se dočasně nekamarádí s Čendou Jirsákem. Kluci se rozhodnou, že se půjdou koupat. Cestou se k nim přidal malý Vašek. Vašek skočí do vody, ale neumí plavat. Nakonec ho zachrání Zilvar, který pro něj skočil a vytáhl ho. Ostatní chlapci ho rozdýchali. Cestou domů pak Zilvar vysvětluje Vaškovi, jak se plave.

Vosy

Příští týden se ve škole předávalo vysvědčení. Péťa dostal dvě dvojky a už plánuje, co udělá s penězi, které dostane od rodičů. Pan Fajst stál před školou a čekal, jestli o chlapci pozdraví. Jediný Zilvar nepozdravil a ještě se mu posmíval. Péťa se přestal bavit s Tondou, protože mu nechtěl půjčit kolo a začal se bavit s Čendou. Který začne Tondu pomlouvat. Chlapci se rozhodli, že pojedou do Itálie, aby jim Tonda záviděl. Péťu maminka poslala k ševci, ale on cestou potkal Tondu a ten se ho snažil usmířit a řekl mu, že má nový vynález. Ochočí si vosy a bude vydělávat na medu. Aby si Péťu udobřil, půjčil mu kolo, aby byl rychleji zpět od ševce. Všichni chlapci se sešli a vydali se na vosy. Rozhodli se, že je z hnízda vyčoudí, ale vosy vyletěly druhou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bylo nás pět

POLEDNICE

U lavice dítě stálo,

z plna hrdla křičelo.

„Bodejž jsi jen trochu málo,

ty cikáně, mlčelo!

~

Poledne v tom okamžení,

táta přijde z roboty:

a mně hasne u vaření

pro tebe, ty zlobo, ty!

~

Mlč! hle husar a kočárek —

hrej si! — tu máš kohouta!“ —

Než kohout, vůz i husárek

bouch, bác! letí do kouta.

~

A zas do hrozného křiku —

„I bodejž tě sršeň sám —!

že na tebe, nezvedníku.

Polednicí zavolám!

~

Pojď si proň, ty Polednice,

pojď, vem si ho zlostníka!“ —

A hle, tu kdos u světnice

dvéře zlehka odmyká.

~

Malá, hnědá, tváři divé

pod plachetkou osoba;

o berličce, hnáty křivé,

hlas — vichřice podoba!

~

„ „Dej sem dítě!“ “ — „Kriste pane!

odpusť hříchy hříšnici!“

Div že smrt jí neovane,

ejhle tuť — Polednici!

~

Ke stolu se plíží tiše

Polednice jako stín:

matka hrůzou sotva dýše,

dítě chopíc na svůj klín.

~

A vinouc je, zpět pohlíží —

běda, běda dítěti!

Polednice blíž se plíží

blíž — a již je v zápětí.

~

Již vztahuje po něm ruku —

matka tisknouc ramena:

„Pro Kristovu drahou muku!“

klesá smyslů zbavena.

~

Tu slyš: jedna — druhá — třetí

poledne zvon udeří;

klika cvakla, dvéře letí —

táta vchází do dveří.

~

Ve mdlobách tu matka leží,

k ňadrám dítě přimknuté:

matku zkřísil ještě stěží,

avšak dítě — zalknuté.

ZLATÝ KOLOVRAT

I

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede z lesa pán,

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

jede sám a sám.

~

A před chalupou s koně hop!

a na chalupu; klop, klop, klop!

„Hola hej! otevřte mi dvéře,

zbloudil jsem při lovení zvěře,

dejte vody pít!“

~

Vyšla dívčina jako květ,

neviděl také krásy svět;

přinesla vody ze studnice,

stydlivě sedla u přeslice,

předla, předla len.

~

Pán stojí, nevěda co chtěl,

své velké žízně zapomněl;

diví se tenké, rovné niti,

nemůže očí odvrátiti

s pěkné přadleny.

~

„Svohodna-li jest ruka tvá,

ty musíš býti žena má!“

dívčinu к boku svému vine —

„ „Ach pane! nemám vůle jiné,

než jak máti chce.“ “

~

„А kde je, děvče, máti tvá?

Nikohoť nevidím tu já.“ —

,, „Ach pane! má nevlastní máti

zej tra se s dcerou domů vrátí,

vyšly do města.“ “

II

Okolo lesa pole lán,

hoj jede, jede zase pán;

na vraném bujném jede koni,

vesele podkovičky zvoní,

přímo k chaloupce.

~

A před chalupou s koně hopl

a na chalupu: klop, klop, klop!

„Hola! otevřte, milí lidi,

ať oči moje brzo vidí

potěšení mé!“

Vyšla babice,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

VYSOKÝ

= velká výška, být nahoře

Příbuzné slovo výška (= svislý rozměr), se píše s y, na rozdíl od podstatného jména vížka, kdy se jedná o malou věž, a proto se píše i.

Slova příbuzná

vysoko, výška, výše, zvýšit, zvýšení, vysočina (= kraj, pohoří, salám), výšina, vyvyšovat, vyvýšenina, převyšovat, povýšit (= postoupit ve funkci, zvýšit), povýšený (= nafoukaný, domýšlivý, povznesený), povýšeně, Vyšehrad, Vyškov, Vysočany

Příklady

Otec v práci povýšil. Učitel mluvil s žákem velmi povýšen. Neměl by ses vyvyšovat nad ostatní. Kostel měl novou vížku. Výška hory mě děsila.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po v

1. Cvičení

Zkuste určit slovní druhy v případech, v nichž se mnohdy chybuje:

který ,
před ,
konečně ,
všechny ,
moje ,
jsou ,
kteří ,
jenž ,
takže ,
odkud ,
seděl jsem ,
zvolit ,
či ,
jedině ,
volný ,
dní ,
napil se ,
kolikerý ,
svěží ,
působí ,
cesta ,
všechna tři hřiště ,
brzičko ,
podél řeky ,
zas ,
snadno ,
jsem ,
nemile ,
pravidelně ,
byli ,
tom ,
jednoznačně ,
vysoko ,
zatímco ,
plavání ,
pokaždé ,
léčení ,
všichni ,
můžeš ,
kvůli ,
dalších ,
by ,
krásnější ,
konečně ,
chvíli ,
jsme ,
všichni ,
starosti ,
jednoho ,
ji ,
kolik ,
lze ,
mají ,
někteří ,
proč ,
nechť


Zdroj: článek Doplňovací cvičení na slovní druhy

Řešení

1. cvičení na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. cvičení na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Jitka Konášová

 Mgr. Jan Novotný

 Mgr. Jana Válková


vysoko slovní druh
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
Vysoko určit slovni druh
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>