Z ČEHO JSOU ROUPY je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Nevíte si rady, jak je to se slovy milý a milí?
Co mají tato slova společného a proč se v jednom píše na konci ý a v druhém í?
V našem článku vysvětlíme, proč to tak je a jak správně používat slova milý a milí.
Skloňování slova milý
Číslo jednotné, rod mužský životný:
- 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
- 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
- 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
- 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.
Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)
- 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
- 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
- 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
- 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.
Číslo jednotné, rod ženský:
- 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
- 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
- 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
- 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.
Číslo jednotné, rod střední:
- 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
- 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
- 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
- 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.
Číslo množné, rod mužský životný:
- 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
- 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
- 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
- 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
- 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
- 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
- 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.
Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Pravopis milý a milí
Životní postoj
- Nikdy se nestaň pesimistou... pesimista má pravdu častěji než optimista, ale optimista si užije více zábavy a nikdo z nich běh událostí stejně nemůže změnit. (autor neznámý)
- Velcí myslitelé rozebírají nápady. Průměrní myslitelé diskutují o událostech. Přízemní lidé pomlouvají jiné lidi. (Eleanor Rooseveltová)
- Nic na světě nemůže vzít místo vytrvalosti. Talent to není. Není nic rozšířenější než neúspěšný člověk s talentem. Není to ani genialita, neoceněný génius je téměř rčením. Není to vzdělání. Svět je plný vzdělaných lidí na mizině. Vytrvalost a odhodlání jsou samotné všemocné. Zaklínadlo „Vytrvej“ vyřešilo a vždy vyřeší problémy lidské rasy. (Calvin Coolidge)
- Pokud se zaměříte na to, co ve svém životě už máte, zjistíte, že vždycky dostanete více. Pokud se budete zaměřovat na to, čeho vám v životě chybí, nikdy nebude mít dost. (Oprah Winfrey)
- Nejsem produktem mých okolností. Jsem produktem mých rozhodnutí. (Stephen Covey)
- Pokud chcete dosáhnout trvalé změny, přestaňte se zaměřovat na velikost svých problémů a začněte se zaměřovat na svoji vlastní velikost. (T. Harv Eker)
- Nic na světě není úplně špatně. I stojící hodiny ukazují správně dvakrát za den. (Paulo Coelho)
- Chcete zjistit, kým jste? Neptejte se. Konejte! Akce vymezuje a definuje, kým jste. (Thomas Jefferson)
- Optimismus je nejpříjemnější forma odvahy. (Anatole France)
- Nechtěj, co není, a chtěj, co je, a budeš spokojen. (Epiktétos)
- Žít zítra je příliš pozdě. Žij dnes. (Marcus Valerius Martialis)
- Buď vděčný životu, protože ti dává šanci milovat a pracovat, hrát si a dívat se na hvězdy. (Henry Van Dyke)
- Naučila jsem se, že lidé zapomenou, co jste řekli, lidé zapomenou, co jste udělali, ale lidé nikdy nezapomenou, jak se s vámi cítili. (Maya Angelou)
- Příležitosti nepřicházejí, vy je vytváříte. (Chris Grosser)
- Neptej se sebe, co svět potřebuje – zeptej se, co tě nutí žít, a potom to udělej. Protože to, co svět potřebuje, jsou lidé, kteří chtějí žít. (Howard Thurman)
- Laskavost je řeč, kterou mohou hovořit i němí a již hluší slyší a rozumějí jí. (Christian Nestell Bovee)
- Nepřej si, aby to bylo snadnější. Přej si být lepší. (autor neznámý)
- Nemůžeš vždy kontrolovat okolnosti ve svém životě, ale můžeš kontrolovat svůj postoj vůči těmto okolnostem. (autor neznámý)
- Uprostřed pohybu a chaosu, udržujte uvnitř sebe klid. (Deepak Chopra)
- Znáš mé jméno, ale ne můj příběh. Slyšel jsi, co jsem udělala, ale ne čím jsem prošla.
- Nedovol nikomu, aby s tebou špatně jednal. Važ si svého srdce, své mysli, těla a duše.
- Stále máš ještě čas změnit cestu, po které ses vydal.
- Nemůžeš zastavit vlny, ale můžeš se naučit surfovat.
- Ka
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Motivační citáty
Přehled jazykolamů
V následujícím přehledu jsou vypsány české jazykolamy, které slouží k procvičení výslovnosti různých hlásek. Před nastudováním seznamu jazykolamů si je třeba uvědomit, že některé jazykolamy jsou vhodné k procvičení více hlásek a hláskových skupin. Proto by se v seznamu daly zařadit k více hláskám. Každý člověk by si měl tedy sám zvolit jazykolamy, které mu vyhovují. U kratších jazykolamů obvykle platí, že je vhodné je opakovat několikrát za sebou.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKY C A Č
- Češka se češe.
- Čimčarára, čim, čim, čim! Čímpak mluvíš, číčo, čím? Číča řekne vrabčákovi: Přece hlasem kočičím!
- Čistý s Čistou čistili činčilový čepec.
- Na celnici cizí synci, clili více cizích mincí. Mincí clili synci moc, clili mince celou noc.
- Na cvičišti čtyři svišti piští.
- Z čeho chceš sčítat čísla?
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU D
- Datel dutě zadutal nad dutou dutinou dubu.
- Dutý datel dá tam tady tudy tyto dudy.
- Jdou dvě děti dědit dědictví po dědovi.
JAZYKOLAM NA HLÁSKU Ě
- Kotě v bytě hbitě motá nitě.
- Květo, kup poupě, je to skvělá koupě.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU F
- Floutek Franta flámoval ve Flóřině fraku.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKU H
- Had hádá hadu záhadu.
- Hravý hroch Hubert hrozně hrabal na hromadě harampádí.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKY J A L
- Bylo-li by libo ryby?
- Bylo-li libo limo? Toliko nebylo-li by pivo.
- Jelen letěl jetelem, jetelem letěl jelen.
- Letěl jelen jetelem.
- Lolita dělá jelita. Jelita ta jsou elita. Elita mezi jelity, to jsou ta jelita Lolity!
- Má Jája jojo? Jo.
- Naleje-li mi Julie oleje, naolejuji olejem koleje.
- Nalejí-li oleje, nenalejí-li oleje.
- Nalili-li lilii vodu, či nenalili-li lilii vodu.
- Naolejuješ-li mi linoleum či nenaolejuješ mi linoleum? Nenaolejuješ-li mi linoleum, naolejuji si ho sám.
- Náš táta má neolemovanou čepici. Olemujeme-li mu ji nebo neolemujeme-li mu ji?
- Olemujeme-li mu to, nebo neolemujeme-li mu to?
- Řekni Lili, nalili-li liliputáni liliím vodu!
- U poklopu klika klapla, pak kapka ukápla.
- Víla Lívie vije ve vile z lilií věnec pro Júlii.
- V Londýně u lorda Donalda dávali lahodné bledule, hladoví blondýni lepili okolo loudavě cedule.
- Vylije-li Lívie litr lihu, lifruje-li ho do Lýbie?
JAZYKOLAMY NA K
- Od poklopu ku poklopu, kyklop kouli koulí.
- Kopyto klopýtlo. Kobyla kopyty klapala.
- Na Prokopa promokne kdekterá kopa.
- Náš pan kaplan v kapli plakal.
JAZYKOLAMY NA HLÁSKY M a N
- Dalajláma v lomu láme slámu.
- Jen jeden den bez beden.
- Konec pranic pro nic za nic.
- Máma má málo máku.
- Má máma má malou zahrádk
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jazykolamy
Obsah
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Týden v Tichém domě
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
Ukázka:
„
Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské