Téma

ZÁJMENO KDO


Slovní druhy patří mezi témata, která se na první pohled zdají jednoduchá, ale při konkrétních cvičeních dokážou pořádně potrápit. Jedno slovo může v různých větách fungovat úplně jinak a právě to je důvod, proč se v testech a diktátech objevují zbytečné chyby. Pokud chcete mít v určování slovních druhů jasno, nestačí se učit jen poučky nazpaměť. Důležité je chápat význam slova v konkrétním kontextu, umět si položit správné otázky a trénovat na typických chytácích, které se vyskytují ve škole i v přijímacích zkouškách.


Řešení

1. Test na určování slovních druhů

kéž (částice), každý (zájmeno), všechno (zájmeno), co (zájmeno), který  (zájmeno), před (předložka), konečně (příslovce), všechny (zájmeno), moje (zájmeno), jsou (sloveso), kteří (zájmeno), jenž (zájmeno), takže (spojka), odkud (příslovce), seděl jsem (sloveso), zvolit (sloveso), či (spojka), jedině (příslovce), volný (přídavné jméno), dní (podstatné jméno), napil se  (sloveso), kolikerý (číslovka), svěží (přídavné jméno), působí (sloveso), cesta (podstatné jméno), všechna (zájmeno) tři (číslovka) hřiště (podstatné jméno), brzičko (příslovce), podél (předložka) řeky (podstatné jméno), zas (příslovce), snadno (příslovce), jsem (sloveso), nemile (příslovce), pravidelně (příslovce), byli (sloveso), o  (předložka) tom (zájmeno), jednoznačně (příslovce), vysoko (příslovce), zatímco (spojka), plavání (podstatné jméno), pokaždé (příslovce), léčení (podstatné jméno), všichni (zájmeno), můžeš (sloveso), kvůli (předložka), dalších (přídavné jméno), by (sloveso), krásnější (přídavné jméno), konečně (příslovce), chvíli (podstatné jméno), jsme (sloveso), všichni (zájmeno), starosti (podstatné jméno), jednoho (číslovka), ji (zájmeno), kolik (číslovka), lze (příslovce), mají (sloveso), někteří (zájmeno), proč (příslovce), nechť (částice), bez (předložka, podstatné jméno), jakmile (spojka).

2. Test na určení slovního druhu

Už není dítě, hraje si však stále dál. (spojka)

Však všichni víme, jak to bylo. (příslovce)

Každý ho měl rád. (zájmeno)

Všechno to bylo moc krásné. (zájmeno)

Podívej se, co se stalo! (zájmeno)

Když se nebudeš učit, nikam to nedotáhneš. (spojka)

Když mně se tak nechce! (částice)

Mám volno jen v neděli. (příslovce)

Jen se neboj! (částice)

Jen se schovali pod střechu, začalo pršet. (spojka)

budu hodný! (částice)

To  mi slibuješ několik dní. (příslovce)

Slyšel jsem jen slabounké tik tak. (citoslovce)

Kdybych tak vyhrál milion! (částice)

Závodů se zúčastnili jak chlapci, tak dívky. (spojka)

Udělala jsem to přesně tak, jak jste mi řekli. (příslovce)

Kdybyste náhodou jeli kolem, tak se tam podívejte. (příslovce)

Procházeli jsme se kolem řeky. (předložka)

Kam jdeš s tím kolem? (podstatné jméno)

Nezapomeňte na tu ozdobu uprostřed. (příslovce)

Nejvíc se mi líbila marcipánová růže uprostřed dortu. (předložka)

Naproti domu je krásná zahrada. (předložka)

Bydlím hned naproti. (příslovce)

Střela šla těsně vedle. (příslovce)

Neběhej pořád a posaď se vedle mě. (předložka)

Olga je už od dětství její nejlepší kamarádka. (sloveso)

Vídávám je spolu pořád. (zájmeno)

Místo do práce musel k lékaři. (příslovce)

Jindra přišel o vynikající místo. (podstatné jméno)

Ji

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

Poradna

V naší poradně s názvem KDO S KOHO NEBO KDO Z KOHO? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Čepek.

Můžu poprosit o posouzení příkladů:
1) Pořad v TV: Kdo s koho? (nemá být "z", když už to je sama pádová otázka?
2) Soudní výraz: (.. jednání se přerušuje). Příšerný výraz !
Děkuji a zdravím.
Josef Čepek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Kdo s koho je fráze ze staročeštiny. Fráze kdo s koho vyjadřuje klání - kdo koho/co porazí. Jedná se o starou, dnes již zřídkakdy užívanou vazbu předložky s se 4. pádem. Tato vazba se vyskytuje pouze u spojení kdo s koho a být s to.
Vazbu s předložkou z (kdo z koho) můžeme také použít, ale pouze v situaci, když popisujeme například situace kdo z koho vymlátil duši nebo kdo z koho zešílel.

Zdroj: příběh Kdo s koho nebo kdo z koho?

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Kdy se používá zájmeno jenž?

Zájmeno jenž se používá ve spisovných a formálních textech jako vztažné zájmeno.

Jaký je rozdíl mezi jenž a který?

Jenž má knižní charakter, zatímco který je stylisticky neutrální.

Je zájmeno jenž vhodné do mluveného projevu?

V běžné mluvě se používá spíše zájmeno který nebo co.

Proč má zájmeno jenž tolik tvarů?

Protože se skloňuje podle rodu, čísla a pádu, stejně jako přídavná jména.

Kdy se píše náslovné n-?

Po předložkách, například na něž, bez nichž, s nímž.

Jak se nejlépe naučit správné tvary?

Pravidelným procvičováním a prací s různými typy cvičení.

Existují online testy na zájmeno jenž?

Ano, online testy a cvičení jsou velmi rozšířené a efektivní.

Je zájmeno co spisovné?

Ve vztažné funkci je považováno za hovorové, nikoli plně spisovné.

Zdroj: článek Cvičení na zájmeno jenž

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.

Proč je zájmeno sám ukazovací?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo SÁM je zájmeno, ale nejen ukazovací, ale také vymezovací.
Proč je zájmeno SÁM vymezovací? Odpověď naleznete v příkladové větě: To musí zvládnout sám. Zde slovo SÁM vyjadřuje myšlenku bez jiných jedinců.
Proč je zájmeno SÁM ukazovací? Je to tehdy, když slovo SÁM vyjadřuje toho, o němž je řeč - ukazuje na něj. Například: Sám to ví nejlíp. (ON-sám to ví nejlíp.)

Zdroj: příběh Sám

PŘIVLASTŇOVACÍ zájmena

Přivlastňují první, druhé a třetí osobě; pozor: pokud je vlastník ve větě podmětem, užívá se zájmeno svůj (Petr pozval na oslavu své přátele.)

Skloňování:

Zájmeno můj

1. můj má/moje mé/moje
2. mého mé/mojí mého
3. mému mé/mojí mému
4. mého
můj (než.)
mou/moji mé/moje
5. můj má/moje mé/moje
6. o mém o mé/mojí o mém
7. mým mou/mojí mým

1. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
2. mých
3. mým
4. mé/moje má/moje
5. mí/moji
mé/moje (než.)
mé/moje má/moje
6. o mých
7. mými
K zapamatování

Tady můžete mít problém pouze v ženském rodě, kdy se chybuje v délce koncového "i". Určitě vám pomůže, když v těchto případech použijete ukazovací zájmeno ta. Řekněte si u daného případu buď té mojí, nebo tu moji, případně tou mojí. Sami vidíte a určitě i cítíte, kdy pak použít "i" a kdy "í".

Zájmeno tvůj

(tvá, tvé) se skloňuje stejně jako zájmeno můj (má, mé), stejně tak zájmeno svůj. Všechna tato zájmena se v podstatě skloňují podle vzoru mladý (což je vzor tvrdých přídavných jmen).

Zájmena jehojejich

Tato zájmena jsou nesklonná. Zájmeno její se skloňuje podle vzoru jarní (což je vzor měkkých přídavných jmen).

K zapamatování

Tady opět pozor na správnou délku "i". Chyby se často vyskytují v těchto případech: Nechci se bavit o jejích problémech. (Zde jako jednotné číslo ženského rodu, například problémy nějaké Pavly.) Nechci se bavit o jejich problémech. (Tady jde o množné číslo, například jde o problémy rodiny Novákových.)

Skloňování zájmena náš

1. náš naše naše
2. našeho naší našeho
3. našemu naší našemu
4. našeho
náš (než.)
naši naše
5. náš naše náš
6. o našem o naší o našem
7. naším naší

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jabko.

Jaký je rozdíl slova sám ve větách? Liší se od sebe slovním druhem?

příklad:

Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM.
vs.
Přijel SÁM král Sultán Solimán.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo SÁM je vždy jen zájmeno. Nikdy se nevyskytuje jako jiný slovní druh. I v uvedených příkladech jde o to samé zájmeno SÁM, akorát jednou je to zájmeno druhu vymezovací a podruhé ukazovací.
Ve větě: Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM. Zde slovo SÁM vyjadřuje (vymezuje), že přišel bez jiných jedinců.
Ve větě: Přijel SÁM král Sultán Solimán. Zde slovo SÁM ukazuje na samotného krále, ten o němž je řeč. Přijel TEN-SÁM král Sultán Solimán.

Zdroj: příběh Sám

FAQ – Často kladené otázky

Jak poznám, že jde opravdu o zájmeno?

Pokud slovo zastupuje jméno a lze ho skloňovat, jedná se s vysokou pravděpodobností o zájmeno.

Proč se zájmeno „svůj“ vztahuje k podmětu?

Protože vyjadřuje vlastnictví osoby, která je vykonavatelem děje ve větě.

Je „sám“ zájmeno, nebo přídavné jméno?

Slovo sám je zájmeno, protože neoznačuje vlastnost, ale zdůrazňuje osobu.

Jaký je rozdíl mezi „mě“ a „mně“?

Rozdíl je v pádu – je ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě.

Kdy použít zájmeno „jeho“ a kdy „svůj“?

„Svůj“ použijeme, pokud je vlastník totožný s podmětem, jinak volíme „jeho“.

Proč je „jenž“ považováno za obtížné zájmeno?

Má složitější skloňování a vyžaduje shodu s řídícím podstatným jménem.

Lze zájmena zaměnit s příslovci?

Ano, zejména u zájmenných příslovcí, proto je důležité zkoušet skloňování.

Jsou zájmena vždy ohebná?

Ano, všechna zájmena jsou ohebná, i když některá mají omezený počet tvarů.

Jak se zájmena nejlépe naučit?

Nejúčinnější je práce s větami, skloňování a vědomé rozlišování jejich významu.

Zdroj: článek Zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.

Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Je zájmeno jenž spisovné?

Ano, zájmeno jenž patří do spisovného jazyka a používá se především v psaném projevu.

Mohu vždy nahradit který zájmenem jenž?

Významově ano, ale pouze při správném zvolení tvaru podle rodu, čísla a pádu.

Proč má zájmeno jenž tolik tvarů?

Protože se plně skloňuje podle rodu, čísla a pádu, podobně jako zájmeno který.

Je tvar již vždy součástí zájmena jenž?

Ano, již je jedním z pádových tvarů zájmena jenž, nikoli příslovce.

Hodí se zájmeno jenž do slohové práce?

Ano, při správném použití působí text stylisticky vyváženě a pestře.

Jaký je slovní druh zájmena jenž?

Jedná se o vztažné zájmeno.

Jak se nejlépe naučit skloňování jenž?

Pomocí pravidelného procvičování, pracovních listů a práce s konkrétními větami.

Je chyba, když zájmeno jenž nepoužívám vůbec?

Není, ale ochuzujete se o možnost stylisticky kvalitnějšího vyjadřování.

Zdroj: článek Gramatika jenž

Poradna

V naší poradně s názvem URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

jej

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo jej může být jednak zájmeno a rovněž i citoslovce.
Jej, ty jsi ale krásná Pavla. Jej je citoslovce.
Uviděl jsem jej, jakmile vstoupil do dveří. Jej je zájmeno.

Zdroj: příběh Určování slovních druhů

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno , která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

ZÁJMENA

PÁDY

TY

ON

ONA

ONO

1. pád

Ty

On

Ona

Ono

2. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Jí, ní

Jeho, něho, ho, jej, něj

3. pád

Mně, mi

Tobě, ti

Jemu, němu, mu

Jí, ní

Jemu, němu, mu

4. pád

Mne, mě

Tebe, tě

Jeho, něho, ho, jej, něj

Ji, ni

Je, ně, ho, jej, něj

5. pád

-

Ty

-

-

-

6. pád

O mně

O tobě

O něm

O ní

O něm

7. pád

Se  mnou

S tebou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem URČENÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Meisnerová.

Prosím pomoct! Jaké to jsou slovní druhy?
Jestli nebudete hezky svižně pádlovat, všem vám nasázím sardele!

Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Jestli - spojka
nebudete - sloveso
hezky - příslovce
svižně - příslovce
pádlovat, - sloveso
všem - zájmeno
vám - zájmeno
nasázím - sloveso
sardele - podstatné jméno

Zdroj: příběh Prosba o radu

Citáty

Většina známých citátů od Williama Shakespeara pochází z jeho knih, ať už se jedná o divadelní hru nebo báseň. Řada Shakespearových citátů je parafrázována a je stále považována za aktuální. Častým tématem vybraných citátů je láska. Citátů by ale mnoho být mnohem více, téměř z každého jeho díla se dá mnoho věcí citovat.

  • „Ach, ona teprv učí zářit svíce. Jak v uchu černochově náušnice žhne v tváře její spanilost, nad lidský pomysl i nad žádost. Jako když holubička k vranám sedne, tak jiných krása vedle její bledne... Že jsem kdy miloval? Ach ne, ó ne! Já lásku neznal do dnešního dne.“
  • „Anonym nikdy za nic nestojí, nechť sám své jméno považuje za nic.“
  • „A ty vaše malovánky taky dobře znám! Pánbůh vám dal jeden obličej a vy si děláte druhý. Vrtíte se a kroutíte, šepláte a zpotvořujete jména božích tvorů a z hříšné vypočítavosti ze sebe děláte putičky.“ (Hamlet)
  • „Ať smutnou výstrahou nám provždy je ten příběh Romea a Julie.“
  • „Až teprve naše společná láska mi ukázala, co je v životě důležité. Teď vím, že štěstí je jen poloviční, když se o něj nemáš s kým dělit, a že smutek je dvojnásobný, když Ti z něj nemá kdo pomoci. S Tebou jsem poznal, co to znamená opravdu milovat a jaké to je, když je moje láska opětována...“
  • „Bláznovství obchází kolem světa jako slunce. Není místa, kde by nesvítilo.“
  • „Bohatý cit je chudý na slova, nemá se krášlit, sám je krásný dost...“
  • „Být či nebýt, to je, oč tu běží.“
  • „Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci.“
  • „Co když je láska plamenem, jenž vyšlehává z překvapení? Až shoří vše, co bylo v něm, zhasne a bude po plameni, jenž vyšlehával z překvapení a byl jen pouhým plamenem.“
  • „Co je člověk, když žije jenom proto, aby spal a jedl? Nic víc než zvíře, nic víc. Ten, kdo nám dal tak velkou schopnost myslet, nazírat věci minulé i příští, zajisté nechtěl, aby božský rozum v nás zahníval a tlel.“ (Hamlet)
  • „Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně.“ (Romeo a Julie)
  • „Čas ubíhá různě - podle toho s kým.“
  • „Čisté srdce se snadno nepoleká.“
  • „Ďábel i Bibli cituje, když mu to přijde vhod.“
  • „Dobrá pověst je nicotná a velmi nesprávná představa, často se získá bez zásluhy a ztratí bez viny.“
  • „Dobré srdce ženy, než pěkná tvář upoutá mou lásku.“
  • „Dobré víno je dobrý přítel, když s ním dovedeme zacházet.“
  • „Dobře se oběsit - to vyloučí možnost špatně se oženit.“
  • „Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá.“
  • „Hle, jakou metlou nebe trestá zášť! Skrz lásku zahubilo vaši radost...“
  • „Chyť okamžik za pačesy!“
  • „Jakmile potkáte ženu, která vám zůstala dlužna odpověď, do
  • (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek William Shakespeare

    Příběh

    Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Červinka.

    Většinou se spolu na všem shodneme?

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.

    Většinou - příslovce
    se - zájmeno zvratné
    spolu - příslovce
    na - předložka
    všem - zájmeno
    shodneme? - sloveso

    Zdroj: příběh Jaký slovní druh je

    Zájmena tázací

    Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

    K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

    I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

    Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

    Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

    ZÁJMENA

    PÁDY

    KDO

    CO

    1. pád

    Kdo

    Co

    2. pád

    Koho

    Čeho

    3. pád

    Komu

    Čemu

    4. pád

    Koho

    Co

    5. pád

    -

    -

    6. pád

    O kom

    O čem

    7. pád

    S kým

    S čím

    Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

    ZÁJMENA

    PÁDY

    JAKÝ

    JAKÁ

    JAKÉ

    ČÍ

    ČÍ

    ČÍ

    1. pád

    Jaký

    Jaká

    Jaké

    Čí

    Čí

    Čí

    2. pád

    Jakého

    Jaké

    Jakého

    Čího

    Čí

    Čího

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Všechna zájmena

    Příběh

    Ve svém příspěvku JAK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.

    Jsem zmatená... jak je tedy zájmeno nebo příslovce? Ze spojení zájmenné příslovce jsem pochopila, že se jedná o příslovce, ale ve shrnutí je napsané zájmeno.

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.

    Dobrý den, paní Hano,

    mnohokrát děkuji za upozornění na překlep. Samozřejmě, že „jak“ nemůže být zájmenem, jak vyplývá z předchozího výkladu. Ještě jednou děkuji za Vaše pozorné čtení a pokusím se o rychlou nápravu.

    S přáním pěkných dnů
    Jana Válková

    Zdroj: příběh Jak

    Odpovědi na hádanky o zvířátkách

    • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
      Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
    • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
    • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
      Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
    • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
      Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
    • Co se vleče, neuteče,
      říká si a dál se vleče
      v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
    • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
    • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
      Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
    • Heboučké je jako z vaty,
      kožíšek je mourovatý. (Kotě)
    • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
      na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
      rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
    • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
      červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
    • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
      maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
    • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
      pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
      nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
    • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
      a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
    • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
      Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
    • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
      Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
    • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
      bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
    • Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
    • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
    • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
    • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
      Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
    • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
      Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
    • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
      spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
    • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
    • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
      Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
    • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
    • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
      Kdo je to? (Beruška)
    • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
      V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
    • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
      v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
    • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
      vidí domů oknem půdy přes zelený smr

      (...více se dočtete ve zdroji)

      Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

    Příběh

    Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO VŠICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

    Dobrý den, prosím. Jaký slovní druh je slovo. Všichni.
    Děkuji Jaroslav.

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

    Slovo VŠICHNI je zájmeno. A proč je to zájmeno, se dozvíte tady: https://www.pravopiscesky.c…

    Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo všichni

    Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

    • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
      Naše máma slepice sezobala nejvíce.
    • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
    • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
      Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
    • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
      Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
    • Co se vleče, neuteče,
      říká si a dál se vleče
      v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
    • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.
    • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
      Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
    • Heboučké je jako z vaty,
      kožíšek je mourovatý.
    • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
      na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
      rád si hoví ve stínu a to není drb.
    • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
      červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
    • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
      maminku má roháčku a tatínka býka.
    • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
      pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
      nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
    • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
      a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
    • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
      Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
    • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
      Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
    • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
      bude vejce na měkko pro mne na večeři.
    • Který tkadlec chodí nahý?
    • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
    • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
    • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
      Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
    • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
      Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
    • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
      spořádá zakrátko lískový oříšek.
    • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
    • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
      Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
    • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
    • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
      Kdo je to?
    • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
      V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
    • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
      v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
    • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
      vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
    • Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
      trumpetu si koupil, troubí helikon.
    • Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
      hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
    • Nosí teplý kožich. Špičatými noži
      děl

      (...více se dočtete ve zdroji)

      Zdroj: článek Hádanky pro děti o zvířatech

    Poradna

    V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.

    jj

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.

    Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

    ZÁPORNÁ zájmena

    Popírají existenci osoby, zvířete, věci či vlastnosti

    Skloňování:

    Zájmeno nikdo se skloňuje jako zájmeno ten (viz výše ukazovací zájmena), zájmeno nic, se skloňuje jako zájmeno náš (viz výše přivlastňovací zájmena), zájmena nijakýžádný se skloňují podle vzoru mladý (viz přídavná jména), zájmeno ničí podle vzoru jarní (viz přídavná jména).

    K zapamatování

    Skloňování zájmen se všeobecně dělí na adjektivní (vzory přídavných jmen) a zájmenné (tvrdý vzor ten/měkký náš).

    Zdroj: článek Zájmena

    Poradna

    V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

    Jaký slovní druh je sebou?

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    Slovo SEBOU je zájmeno. Konkrétně je to zájmeno osobní zvratné v 7. pádě.

    Zdroj: příběh Zajímavě-jaky je to slovni druh

    Zájmeno jenž

    Vztažné zájmeno jenž je málo využívaným synonymem k zájmenu který. Mnoho lidí považuje toto zájmeno za zbytečné, komplikující text a mají problém s jeho skloňováním. Zájmeno jenž ale pomáhá lidem, kteří se živí psaním, aby v textu neopakovali neustále jen zájmeno který.

    Zdroj: článek Gramatika jenž

    Poradna

    V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO TOMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marir waldhansová.

    Jaký slovní druh je slovo tomu

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    Slovo tomu je zájmeno. Komu? Čemu? Tomu. Zájmeno v 3. pádu jednotného čísla.

    Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo tomu

    ZÁHOŘOVO LOŽE

    I

    Šedivé mlhy nad lesem plynou,

    jako duchové vlekouce se řadem;

    jeřáb ulétá v krajinu jinou —

    pusto a nevlídno ladem i sadem.

    Vítr od západu studeně věje,

    a přižloutlé listí tichou píseň pěje.

    Známátě to píseň; pokaždéť v jeseni

    listové na dubě šepcí ji znova:

    ale málokdo pochopuje slova,

    a kdo pochopí, do smíchu mu není.

    ~

    Poutnice neznámý v hábitě šerém,

    s tím křížem v ruce na dlouhé holi,

    a s tím růžencem — kdo jsi ty koli,

    kam se ubíráš nyní pod večerem?

    kam tak pospícháš? tvá noha bosa,

    a jeseň chladná — studená rosa:

    zůstaň zde u nás, jsmeť dobří lidi,

    dobréhoť hosta každý rád vidí. —

    ~

    Poutníče milý! — než tys ještě mladý,

    ještě vous tobě nepokrývá brady,

    a tvoje líce jako pěkné panny —

    ale což tak bledé a smutně zvadlé,

    a tvoje oči v důlky zapadlé!

    Snad je ve tvém srdci žel pochovaný?

    snad že neštěstí tvé tělo svíží

    lety šedivými dolů к zemi níží?

    ~

    Mládenče pěkný! nechoď za noci,

    možné-li, budem rádi ku pomoci,

    a při nejmenším snad potěšíme.

    Jen nepomíjej, pojď, pohov tělu:

    neníť bez léku nižádného želu,

    a mocný balzám v důvěře dříme. —

    ~

    Nic neslyší, neví, aniž oko zvedne,

    neníť ho možné ze snův vytrhnouti!

    a tam již zachází v chrastině jedné:

    pán bůh ho posilň na jeho pouti!

    II

    Daleké pole, široké pole,

    předlouhá cesta přes to pole běží,

    a podlé cesty pahorek leží,

    a dřevo štíhlé stojí na vrchole:

    štíhláť to jedlice — však beze snětí,

    jen malá příčka svrchu přidělána,

    a na té příčce přibitý viděti

    rozpjatý obraz Krista pána.

    Hlavu krvavou vpravo nakloňuje,

    ruce probité roztahuje v šíři:

    v dvě světa strany jimi ukazuje,

    v dvě strany protivné, jakož cesta míří:

    pravou na východ, kdež se světlo rodí,

    levou na západ, kdež noc vojevodí.

    Tam na východě nebeská je brána,

    tam u věčném ráji bydlí boží svatí;

    a kdo dobře činí, čáka jemu dána,

    že se tam s nimi též bude radovati.

    Ale na západě jsou pekelná vrata,

    tam plane mořem síra i smola,

    tam pletou ďáblové, zlá rota proklatá,

    zlořečené duše v ohnivá kola.

    Vpravo, Kriste pane! tam dej nám dospěti,

    však od levice vysvoboď své děti!

    ~

    Tu na tom pahorku leže na kolenou

    náš mladý poutník v ranním světla kmitu,

    okolo kříže ruku otočenou,

    vroucně objímá dřevo beze citu.

    Brzy cos šepce, slzy roně z oka,

    brzy zas vzdychá — těžce, zhluboka. —

    ~

    Takto se loučí od své drahé panny

    mládenec milý v poslední době,

    ubíraje se v cizí světa strany,

    aniž pak věda, sejdou-li se к

    (...více se dočtete ve zdroji)

    Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady

    Poradna

    V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

    Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

    Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

    Příklad, kde je slovo což částice:
    Což teprve koprovka od babičky.

    Příklad, kde je slovo což zájmeno:
    Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

    Příklad, kde je slovo což citoslovce:
    Nu což! Ať si dělá, co chce.

    Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo což

    Rozdíl mezi jenž, který a co

    Zatímco zájmeno který je stylisticky neutrální, zájmeno jenž má knižní a spisovný charakter. Používá se především v psaných projevech, odborných textech a formální komunikaci.

    Zájmeno co je naopak hovorové a ve spisovném textu se hodí jen omezeně. Procvičování těchto rozdílů pomáhá zvolit správný tvar podle komunikační situace.

    Zdroj: článek Cvičení na zájmeno jenž

    Příběh

    Ve svém příspěvku ANDREJ BABIŠ KONTAKT E MAIL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Pavlíková.

    Dobrý den , chci se zeptat jestli uvažujete s dřívějším odchodem do důchodu také s profesí řidič traktorista? Protože ty také mají náročnou práci obzvláště od začátku sezóny až do pozdního podzimu .Děkuji za zvážení mého dotazu. S pozdravem Pavlíková Marcela

    Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Radomil Kozák.

    Milý Andreji,
    dovoluji si,s prominutím toto oslovení,neboť jsem jednak stejně starý,ale hlavně proto,že cítím,že naše společnost má konečně nějaký směr a cíl,že je tu někdo,kdo chce a hlavně ví ,co.Skoro po padesáti letech pociťuji to příjemné mrazení,kdy paní učitelka sundávala ze zdi Novotného a dávala tam Dubčeka a my,děti ani pořádně nevěděly,proč.Časem nám to došlo.Shodou okolností,nebo,že by to byla naše spása a naděje,také Slováka.Ale není to ani spása ani naděje,je to díky Vám a lidem okolo Vás,skutečnost, na kterou lze sáhnout,je to doslova vidět na každém koutu naší krásné a vždy hrdé zemi,ale především na životní úrovni.A zase po tolika letech,cítím to příjemné mrazení a jsem rád,že jsem se dožil toho,že jsem pyšný na člověka,který je premiérem,který má vizi,který je celosvětově uznávaný a kterému záleží především na vlastních lidech.Z deseti lidí,kteří Vás pomlouvají,Vás devět volí.Všichni vidí a pokud nejsou slepí,musí tleskat a především obdivovat Váš záběr a nasazení a na druhé straně klid a věcné argumenty,kterými odvracíte ty směšné útoky zkorumpovaných blbců typu Bendy,o Kalouskovi nemluvím,Stanjury,Fialy a bohužel i pirátů,ze kterých se vlasně vyklubali udavači bez nějakých hmatatelných výsledků.Je smutné,že Češi udávají Čechy a ohánějí se komunismem,který ani nepoznali.Čas ukazuje,že jste měl pravdu a zemi je potřeba řídit jako podnik, direktivně,aby se dostavily výsledky.A ty jsou,pane Babiš,za Vámi vidět a nikdo je nemůže,a doufáme všichni,že si ani nedovolí,je spochybnit.Dotáhněte do konce,tím nemyslím,aby jste je pozavírali,ale ukažte veřejně v parlamentu na ty,co ve jménu vlasti,jak říká p.Soukup ,který mimochodem ukazuje,jak má vypadat zpravodajství,právě nyní,kdy si budeme připomínat to slavné třicáté výročí,kdo to tady řídil,kdo tvz.odklońoval veřejné toky peněz,nebojte se jich a vůbec na ně neberte ohledy,národ by měl vědět ve jménu čeho kradli.Oni Vás také nešetřili a byli schopni věcí,které by neměly zůstat bez vysvětlení.Vím,že se tímto směrem nevydáte a to je jediné ,co mi na Vás vadí.


    Přeji Vám,celé rodině i Vašemu týmu a nakonec i nám



    ať se daří!Radomil Kozák,Karlín

    Zdroj: příběh Andrej babiš kontakt e mail

    Zájmeno „všichni“ a jeho pravopis

    Podobné pochybnosti jako u slova leccos se objevují i u jiných zájmen, například u tvaru všichni. Zde si pisatelé často nejsou jistí, zda se jedná o zájmeno, nebo jiný slovní druh.

    Výraz všichni je osobní zájmeno, konkrétně zájmeno všeobecné, a jeho pravopis se řídí pravidly skloňování měkkého vzoru. I zde platí, že správná podoba je důležitá pro celkovou jazykovou úroveň textu.

    Zdroj: článek Leccos nebo lecos

    Cvičení 6: Doplňovací a určovací

    1. Nechť vstoupí první.

    2. Můžeš to udělat později.

    3. Nešel tam kvůli počasí.

    4. Mám ještě dalších pět úkolů.

    5. By to mohl udělat.

    6. To je krásnější než jiné.

    7. Jsme rádi, že jsi tu.

    8. Měl s tím velké starosti.

    9. Jednoho dne odešel.

    10. Kolik jsi toho udělal?

    11. To lze jednoduše vyřešit.

    12. Mají hodně práce.

    13. Někteří lidé to nechápou.

    Řešení cvičení 6

    • 1. nechť – částice
    • 2. můžeš – sloveso
    • 3. kvůli – předložka
    • 4. dalších – přídavné jméno/zájmeno
    • 5. by – částice podmiňovací
    • 6. krásnější – přídavné jméno (2. stupeň)
    • 7. jsme – sloveso
    • 8. starosti – podstatné jméno
    • 9. jednoho – zájmeno/člen číslovky
    • 10. kolik – zájmeno tázací
    • 11. lze – sloveso neosobní
    • 12. mají – sloveso
    • 13. někteří – zájmeno

    Zdroj: článek Cvičení na slovní druhy

    Autoři uvedeného obsahu


    zájmeno kdesi
    << PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
    zájmeno kdokoli
    NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>