ZÁJMENO TĚ 1 PÁD A DRUH

Seznam předložek

Seznam předložek není úplný, existuje ještě řada předložek, které třeba vznikly ze sloves (například počínaje) a jiných slovních druhů, ale nejsou v tomto seznamu uvedená.

• à – (Tato předložka se používá jen v písemném projevu. V ústním se používají její synonyma: „po“ a „za“. Tato předložka se objevuje obvykle v souvislosti s nějakým množstvím. Například: tisk fotografie à 30 Kč.)
• během - nevlastní - 2. pád – během dovolené
• bez – vlastní - 2. pád – bez mobilu
• beze – vlastní - 2. pád – beze mě
• blízko – nevlastní - 2. pád – blízko domu
• cestou – nevlastní - 2. pád – cestou zákona
• dík – nevlastní - 3. pád – dík tobě
• díky – nevlastní - 3. pád – díky tobě
• dle – knižní - 2. pád – dle názoru
• do – vlastní – 2. pád - do domu
• jménem – nevlastní – 2. pád - jménem krále
• k – vlastní – 3. pád - k tobě
• ke – vlastní - 3. pád – ke stolu
• kol – knižní – 2. pád – kol zahrady
• kolem – nevlastní - 2. pád – kolem domu
• kontra – cizojazyčná – 1. pád – Jestřáb kontra Hrdlička; význam této předložky je slovo „proti“
• kromě – nevlastní – 2. pád – kromě tebe
• ku – vlastní – 3. pád – ku devíti
• kvůli – nevlastní – 3. pád – kvůli rodičům
• mezi – nevlastní – 7. pád – mezi domy
• mimo – nevlastní – 4. pád – mimo provoz
• místo – nevlastní – 2. pád – místo mě
• na – vlastní – 4. pád + 6. pád – na stůl + na stole
• nad – vlastní – 4. pád + 7. pád – nad stůl + nad stolem
• nade – vlastní – 4. pád + 7. pád – nade dveře + nade dveřmi
• naproti – nevlastní – 3. pád – naproti obchodu
• navzdory – nevlastní – 3. pád – navzdory nepřízni
• o – vlastní – 4. pád + 6. pád – o hlas + o moři
• ob – vlastní – 4. pád – ob sedačku
• od – vlastní – 2. pád – od strýce
• ode – vlastní – 2. pád – ode dveří
• ohledně – nevlastní – 2. pád – ohledně návrhu
• okolo – nevlastní – 2. pád – okolo domu
• oproti – nevlastní – 3. pád – oproti nepřátelům
• po – vlastní – 4. pád + 6. pád – po kolena + po tobě
• poblíž – nevlastní – 2. pád – poblíž domu
• pod – vlastní – 4. pád + 7. pád – pod dům + pod domem
• pode – vlastní – 4. pád + 7. pád – pode dveře + pode dveřmi
• podél – nevlastní – 2. pád – podél řeky
• podle – nevlastní – 2. pád – podle zákona
• podlevá – nářeční – 2. pád – podlevá Boha, význam - podle
• pomocí – nevlastní – 2. pád – pomocí vody
• před – vlastní – 4. pád + 7. pád – před dům + před domem
• přede – vlastní – 4. pád + 7. pád – přede dveře + přede dveřmi
• přes – vlastní – 4. pád – přes řeku
• přese – vlastní – 4. pád – přese všechno
• při – vlastní – 6. pád – při tobě
• pro – vlastní – 4. pád – pro tebe
• prostřednictvím – nevlastní – 2. pád – prostřednictvím televize
• proti – nevlastní – 3

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předložky

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Jaký slovní druh je Pozor a jak se skloňuje,

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo POZOR může být podstatné jméno a nebo citoslovce.
Skloňování
1. pád POZOR
2. pád POZORU
3. pád POZORU
4. pád POZOR
5. pád POZOR
6. pád POZORU
7. pád POZOREM
Příklad podstatného jména: Vojáci stáli v pozoru.
Příklad citoslovce: Dej si na mě pozor!

Zdroj: příběh Slovní druh

Mluvnické kategorie podstatných jmen

ROD

Rody podstatných jmen jsou tři: mužský, ženský a střední. Rod se latinsky nazývá genus. Rod mužský (maskulinum) v jednotném čísle poznáme tak, že před podstatné jméno se dá zařadit zájmeno TEN, před podstatné jméno rodu ženského (feminum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TA a před podstatné jméno rodu středního (neutrum) v jednotném čísle se přidává zájmeno TO.

ČÍSLO

Číslo u podstatných jmen může být jednotné (singulár) a množné (plurál). Existují ale i podstatná jména, u nichž se takto číslo určit nedá, protože je jejich číslo omezené. Latinsky se tyto skupiny nazývají singularia a pluralia.

Podstatná jména, která patří do singularií, jsou v jednotném čísle (ve většině případů množné číslo nelze ani utvořit). Singularita se obvykle týkají jevů, které jsou neohraničené a jedinečné. Pokud se u nich tvoří množné číslo, pak slouží k označení různosti, intenzity a případně opakování. Do singularií patří jména látková, hromadná, abstrakta a unika.

Látková podstatná jména označují materiální jev. Jedná se o nejrůznější soudržné materiály, chemické prvky a podobně. Například: voda, olej, písek, mouka. Pokud se u těchto podstatných jmen utvoří plurál, tak se tím jasně vymezí celek (dvě kávy- tím se myslí dva šálky kávy) případně intenzita (tiché vody).

Podstatná jména hromadná označují jev, který je vnímán jako jednolitý, ale skládá se z fyzicky dělitelných jevů, například: listí (skládá se z jednotlivých listů), nádobí, žactvo, vojsko, mládež, jehličí.

Abstraktní podstatná jména označují nefyzické jevy, často vlastnosti a děje, například nebezpečí, demokracie, moudrost.

Unika jsou podstatná jména, která označují jedinečné jevy, jejichž singulár vyplývá právě z jejich jedinečnosti: Slunce, svět.

Plurália jsou více známá jako jména pomnožná, která mají tvar množného čísla, i když mohou označovat jen jednu věc. Mezi podstatná jména pomnožná se často řadí ty názvy předmětů, které označují věci složené ze dvou částí, například nůžky, kalhoty, brýle. Dále se sem řadí párové orgány a části těla, například plíce a záda; různé nemoci, například spalničky; svátky, například Vánoce; a další běžné předměty, například dveře.

PODSTATNÁ JMÉNA SLOVESNÁ

Zvláštní kategorií u podstatných jmen jsou podstatná jména slovesná, která se tvoří ze slovesného tvaru. Mohou se tvořit ze sloves, která nemají trpné příčestí, takové podstatné jméno se vytvoří přidáním přípony –nutí, například stárnutí. Také se mohou tvořit od sloves v trpném tvaru přidáním přípony –ení, například probuzení.

PÁD

Další mluvnickou kategorií je pád, latinsky casus. Pomocí pádu se v češtině vyjadřují vztahy jednotlivých jmen k přísudku a&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Podstatná jména

Poradna

V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Cerna.

Jaký vzor má prosím slovo den?
Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem

Zdroj: příběh Cviceni na vzory den vzor

Zájmena ukazovací

Ukazovací zájmena ukazují mimo text, nebo odkazují na něco uvnitř textu. Pomáhají se zorientovat v komunikaci.

Ukazovací zájmena: ten, ta, to, ti, ty, ta, tento, tato, too tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

U ukazovacího zájmena sám, je důležité dát si pozor na 4. pád množného čísla, kde se píše v mužském i  ženském rodě koncovka y. Například: Lvy jsme viděli v kleci samy. Lvice jsme viděli v kleci samy.

Je důležité si uvědomit, že u párových lidských orgánů se  používá v 7. pádě koncovka -ma. Například: Sledoval mě těma svýma očima.

Skloňování zájmen ten, ta, to, tento, tato, toto:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku 1 - 7 PAD ( K, NA, U, POD ) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annabella .

Nevíte někdo rychle přiřazení pádů k předložkám k, na, u, pod?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel René.

k je 3. pád,
na je 6. pád,
u je 2. pád,
pod je 7. pád.

Zdroj: příběh 1 - 7 pad ( k, na, u, pod )

Pravopis přídavných jmen přivlastňovacích

Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoru otcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).

U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoru otcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem ZÁJMENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Pražan.

Které ze zájmen “jeho” a “svého” je zpodstatnělé.
Jak se definují zájmena zpodstatnělá.

Děkuji moc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Zpodstatnělá zájmena se v určitých kontextech mohou stát z přivlastňovacích zájmen, což znamená, že plní funkci podstatného jména.
Například zájmeno našim ve větě Fandil našim fotbalistům není zpodstatnělé, ale ve větě Jdeme na víkend k našim na chalupu zpodstatnělé je.
Zájmeno SVÉHO je zpodstatnělé ve spojení Nedosáhli svého. Zde má slovo svého funkci podstatného jména (nedosáhnout svého = nedosáhnout splnění cíle, plánu).
Také ve spojení Hleď si svého je slovo svého zpodstatnělé zájmeno (hledět si svého = nestarat se o věci druhých).
Zájmeno JEHO je zpodstatnělé ve spojení Přijali jsme jeho. Zde má slovo jeho funkci podstatného jména (přijmout jeho = přijmout tohoto konkrétního člověka).

Zdroj: příběh Zájmena

Skloňování slova milý

Číslo jednotné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Přišel i můj milý skřítek.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého kamaráda.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Milému příteli.
• 4. pád: (koho, co?) milého, např.: Potřebuji pozdravit mého milého tatínka.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Hej Ty! Milý člověče!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Pohádka o milém princi.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Strávila večer s milým člověkem.

Číslo jednotné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar ve 4. pádu.)

• 1. pád: (kdo, co?) milý, např.: Můj milý mobil.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Bez milého přijetí.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Robot poděkoval dalšímu milému stroji.
• 4. pád: (koho, co?) milý, např.: Dostala jsem milý dárek.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milý, např.: Zapni se! Můj milý počítači!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Snila jsem o mém milém květu.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Přivítal se semnou milým polibkem.

Číslo jednotné, rod ženský:

• 1. pád: (kdo, co?) milá, např.: Moje milá přítelkyně.
• 2. pád: (koho, čeho?) milé, např.: Bez mojí milé kamarádky.
• 3. pád: (komu, čemu?) milé, např.: Napsal jsem mojí milé mamince.
• 4. pád: (koho, co?) milou, např.: Dostala jsem milou zprávu.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milá, např.: Hola, hola! Moje školo milá!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milé, např.: Zdálo se mi o mé milé přítelkyni.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milou, např.: Překvapil mě milou zprávou.

Číslo jednotné, rod střední:

• 1. pád: (kdo, co?) milé, např.: Milé dítě.
• 2. pád: (koho, čeho?) milého, např.: Dieta bez mého milého ovoce.
• 3. pád: (komu, čemu?) milému, např.: Dal jsem pamlsek milému štěněti.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Dostala jsem milé přání k svátku.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milé, např.: Dobrý den! Milé obecenstvo!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milém, např.: Zdálo se mi o mém milém zvířátku.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milým, např.: Ohromil mě milým překvapením.

Číslo množné, rod mužský životný:

• 1. pád: (kdo, co?) milí, např.: Přišli i moji milí skřítci.
• 2. pád: (koho, čeho?) milých, např.: Bez mých milých kamarádů.
• 3. pád: (komu, čemu?) milým, např.: Našim milým přátelům.
• 4. pád: (koho, co?) milé, např.: Potřebuji pozdravit mé milé medvídky.
• 5. pád: (oslovujeme, voláme) milí, např.: Hej Vy! Milí lidé!
• 6. pád: (o kom, o čem?) milých, např.: Pohádka o milých princeznách.
• 7. pád: (s kým, s čím?) milými, např.: Strávila večer s milými lidmi.

Číslo množné, rod mužský neživotný:
(Vše je stejné jako u životného, až na tvar v&

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pravopis milý a milí

Příběh

Ve svém příspěvku NENÍ "HODNĚ" ČÍSLOVKA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.

Konkrétně mám na mysli v kontextu z textu "chodí hodně prostých lidí". Já vím, hodně nemá žádný jiný tvar než hodně, takže bychom možná měli usoudit, že je nesklonné, a jako takové číslovkou být nemůže, ale:
(1) Velmi analogické slovo je mnoho (mnoho lidí), které se "téměř" neskloňuje, jen v některých pádech použijeme "mnoha" místo "mnoho" (např. "k mnoha lidem"), a přesto jen tato drobná ohebnost jej zařadí k číslovkám.
(2) Jakmile začneme "hodně" nebo "mnoho" stupňovat, dostaneme "více lidí". Jiný druhý stupeň nemáme, a tak ani není jasné, zda je to vlastně druhý stupeň od "hodně" nebo "mnoho". Bylo by zvláštní rozlišovat slovní druh "více" v sousloví "více lidí" podle toho, z kterého slova pochází (což nemáme jak zjistit).
(3) Slovo "lidi" se v sousloví "hodně lidí" skloňuje specifickým způsobem: V pádech 1,4,5 používáme pro lidi druhý pád (např. "vidím hodně lidí"), zatímco v pádech 3,6,7 použijeme stejný pád jako by tam slovo "hodně" nebylo (např. "k hodně lidem"). Takového skloňování si jsem vědom pouze u číslovek, ať už určitých (deset) nebo neurčitých (mnoho).

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Není "hodně" číslovka?

SPONTÁNNÍ

Slovo spontánní je měkkým přídavným jménem, takže se skloňuje podle vzoru jarní a jeho koncovky jsou vždy měkké (spontánní pohyb, spontánní zábava, spontánní chování). Slovo spontánní vzniklo od slova spontaneita (skloňování: rod ženský, vzor žena). Od přídavného jména spontánní se dá vytvořit také příslovce spontánně a podstatné jméno spontánnost (skloňování: rod ženský, vzor kost), což je vlastnost lidí, případně zvířat. Opakem je výraz nespontánní.

Ukázka skloňování přídavného jména spontánní ve všech rodech a číslech + podstatných jmen spontaneita a spontánnost

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Spontánní

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jabko.

Jaký je rozdíl slova sám ve větách? Liší se od sebe slovním druhem?

příklad:

Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM.
vs.
Přijel SÁM král Sultán Solimán.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo SÁM je vždy jen zájmeno. Nikdy se nevyskytuje jako jiný slovní druh. I v uvedených příkladech jde o to samé zájmeno SÁM, akorát jednou je to zájmeno druhu vymezovací a podruhé ukazovací.
Ve větě: Nepřišel s kamarády, jak bylo původně domluveno, přišel SÁM. Zde slovo SÁM vyjadřuje (vymezuje), že přišel bez jiných jedinců.
Ve větě: Přijel SÁM král Sultán Solimán. Zde slovo SÁM ukazuje na samotného krále, ten o němž je řeč. Přijel TEN-SÁM král Sultán Solimán.

Zdroj: příběh Sám

Zájmena vztažná

Úkolem vztažných zájmen je spojovat větu hlavní s větou vedlejší, nebo věty vedlejší.

Do zájmen vztažných patří i  všechna zájmena tázací, které ale v tomto případě nemají funkci otázky. Zájmeno jenž, které se také řadí do této skupiny, má význam zájmena který.

Výrazy končící příponou -ž se  používají zřídka.

Při spojení vztažných zájmen s  podstatnými jmény, které označují párové části lidského těla se zachovává zakončení -maž. Výjimkou jsou zájmena již a jež, kde zůstává koncovka s i. Například: Očima, jimiž si ji prohlížela.

Vztažná zájmena: kdo, co, jak, který, čí, jenž, kdož, což, jakýž, kterýž, jehož, jejíž, jehož.

Skloňování vztažného zájmena jenž v jednotném čísle:

Skloňování vztažného zájmena jenž v množném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH SLOVA JEHO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dement.

jj

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druh slova jeho je zájmeno. Slovo jeho je zájmeno přivlastňovací ve 3. osobě, jednotného čísla, rodu mužského.

Zdroj: příběh Jaký je slovní druh slova jeho

Zájmena neurčitá

Úkolem neurčitých zájmen je, jak už vypovídá jejich název, vyjádřit nějaký druh neurčitosti. Tato zájmena vznikla tak, že se k zájmenům tázacím přidala buď předpon, nebo přípona. Protože je skloňování těchto zájmen stejné jako zájmen tázacích, ze kterých vznikly (+ přidaná přípona/předpona), tak se v této části uvádí jen skloňování některých neurčitých zájmen.

Neurčitá zájmena každý, každá a každé se běžně používají jen v jednotném čísle. V množném se užívají je u  pomnožných podstatných jmen.

I u těchto přídavných jmen je u  párových částí lidského těla přípona -ma. Například: Při cvičení rozhazovali všema rukama.

Zájmena neurčitá: někdo, něco, nějaký, některý, něčí, každý, všechen, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, číkoli, kdekdo, kdejaký, kdekterý, kdečí, kdeco, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, ledačí, málokdo, máloco, málokterý, zřídkakdo, zřídkaco, sotvakdo, sotvaco, sotva který, buhvíkdo, bůhvíjaký, bůhvíčí,

Skloňování neurčitých zájmen někdo, něco, kdokoli:

Skloňování neurčitého zájmena něčí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem SÁM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jolana Vladařová.

Proč je zájmeno sám ukazovací?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo SÁM je zájmeno, ale nejen ukazovací, ale také vymezovací.
Proč je zájmeno SÁM vymezovací? Odpověď naleznete v příkladové větě: To musí zvládnout sám. Zde slovo SÁM vyjadřuje myšlenku bez jiných jedinců.
Proč je zájmeno SÁM ukazovací? Je to tehdy, když slovo SÁM vyjadřuje toho, o němž je řeč - ukazuje na něj. Například: Sám to ví nejlíp. (ON-sám to ví nejlíp.)

Zdroj: příběh Sám

Přídavná jména přivlastňovací

Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:

Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Přídavná jména

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY KARLOVY RODIČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Brandová.

Jaký slovní druh je v tomto případě slovo Karlovy Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

1. pád Karlovi rodiče (byli tam kdo co Karlovi rodiče)
4. pád Karlovy rodiče (viděl tam koho co Karlovy rodiče)
V obou případech je Karlovy/i přídavné jméno a rodiče podstatné jméno.

Zdroj: příběh Slovní druhy Karlovy rodiče

Zájmena přivlastňovací

Přivlastňovací zájmena jsou také uzavřenou skupinou zájmen, jejichž úkolem je vyjádřit, že někdo nebo něco někomu nebo něčemu patří. K této skupině se také řadí zvratné zájmeno svůj.

U přivlastňovacích zájmen, které se  vztahují k párovým částem lidského těla, se používá přípona -ma. Například: Vyrobil klouzačku svýma rukama.

Zájmena přivlastňovací: můj, tvůj, jeho, její, jeho, náš, váš, jejich, svůj a všechny jejich tvary.

Skloňování přivlastňovacích zájmen můj, tvůj, jeho, její, jeho v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Červinka.

Většinou se spolu na všem shodneme?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olda.

Většinou - příslovce
se - zájmeno zvratné
spolu - příslovce
na - předložka
všem - zájmeno
shodneme? - sloveso

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je

Mluvnické kategorie podstatných jmen v češtině

U podstatných jmen se určuje

• rod,
• číslo,
• pád,
• vzor.

Podstatné jméno může být rodu mužského (latinsky maskulinum), ženského (latinsky femininum) a rodu středního (latinsky neutrum). Rod mužský má šest vzorů, rod ženský čtyři vzory a rod střední také čtyři vzory.

U podstatných jmen se také určuje číslo. Podstatné jméno může být čísla jednotného (singulár), nebo množného (plurál).

Pády u podstatných jmen jsou vypsány výše.

Pro určení vzorů podstatných jmen je důležité si nejprve určit rod podstatného jména. Vzory se určují podle zakončení podstatného jména v prvním a druhém pádě.

Jednotné číslo rod mužský

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pády

Příběh

Ve svém příspěvku JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO VŠICHNI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.

Dobrý den, prosím. Jaký slovní druh je slovo. Všichni.
Děkuji Jaroslav.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MIlda.

Slovo VŠICHNI je zájmeno. A proč je to zájmeno, se dozvíte tady: https://www.pravopiscesky.c…

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo všichni

Zájmena tázací

Tázací zájmena jsou zájmena, kterými začínají otázky. Jejich cílem je žádat o informace. Pokud využijeme zájmeno kdo, je jasné, že zjišťujeme neznámou osobu. Pokud se použije zájmeno co, ptáme se na neznámé zvíře nebo neznámou věc. Zájmenem jaký se ptáme na neznámou vlastnost. Zájmeno který slouží k výběru. Zájmeno čí se použije, pokud chceme vědět, komu něco patří.

K těmto zájmenům lze přidat přípony -pak, -že. Například: kdopak, copak, kterýpak, jakýpak, čípak, kdože, cože, který že, jaký že, čí že. Tato přípona se při skloňování nemění.

I u těchto zájmen je u lidských párových orgánů v 7. pádě koncovka -ma. Například: Jakýma rukama?

Tázací zájmena: kdo, co, jaký, který, čí

Skloňování tázacích zájmen kdo, co:

Skloňování tázacích zájmen jaký a čí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO TOMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marir waldhansová.

Jaký slovní druh je slovo tomu

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo tomu je zájmeno. Komu? Čemu? Tomu. Zájmeno v 3. pádu jednotného čísla.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo tomu

Mluvnické kategorie u podstatných jmen ve slovenštině

Mluvnické kategorie ve slovenštině jsou stejné jako v češtině. Existují stejné rody i čísla. Pádů je ale jen šest a vzory jsou jiné.

Jednotné číslo rod mužský

Jednotné číslo rod ženský

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pády

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.

Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.

Zdroj: příběh Jaký slovní druh je slovo což

Zájmena záporná

Posledním typem jsou zájmena záporná, jejich úkolem je popřít existenci osoby, věci, vlastnosti, stavu, děje. I některá záporná zájmena vznikla tak, že se přidala přípona k zájmenům tázacím.

I u těchto zájmen se u párových částí lidských těl používá přípona -ma. Například: Žádnýma rukama by se toho nedotkli.

Záporná zájmena: nikdo, nic,ničí, nijaký, žádný

Skloňování záporných zájmen nikdo a nic:

Skloňování záporného zájmene ničí v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena

Poradna

V naší poradně s názvem JAK, KDE, KUDY,PROČ, KAM... se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.

Dobrý den,
chtěla bych se jen ujistit - syn nyní probírá ve škole slovní druhy a napsal, že "kde" je zájmeno. Jsou všechny otázky na příslovce, tj.: "kde,kudy,odkud,kam,
kdy,odkdy,dokdy, jak, proč" samy také příslovce jako slovní druh? Myslím si, že ano. Zájmeno je pouze Kdo (ptám se na osobu).
Pokud máte otázku na příslovce jak moc - je nutné rozdělit dvě slova na jak: příslovce a moc (v tomto případě jak i moc jsou příslovce?, ale ve spojení moc peněz by "moc" už byla číslovka?
Děkuji moc za informaci. Helena

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo KDE je příslovce a zároveň je to i jedna z pomocných otázek při určování příslovcí. Slovo KDE může být příslovce tázací, vztažné a neurčité. Příslovce tázací je například ve větě: Kde se setkávají rodiče?
Příslovce vztažné je například ve větě: To je to místo, kde se setkávají rodiče.
Příslovce neurčité je například ve větě: Mít kde smočit své tělo.
V ojedinělých případech slovo KDE může být i částice. Například ve větě: Ale kde že!
Slovo KDE nikdy není zájmeno.

Zdroj: příběh Jak, kde, kudy,proč, kam...

Pády latinsky

České i slovenské pády mají latinské označení.

Latinské názvy pro pády v českém jazyce

Latinské názvy pro pády ve slovenském jazyce

Významy pádů

Každý z pádů má svůj význam a náleží k určité informaci.

Pády v latině

Sama latina využívá 6 pádů, přičemž ten poslední v sobě spojuje funkce několika dalších pádů, ablativu (ODKUD), instrumentálu (ČÍM), lokativu (V) a i dalších nových významů, například PROČ, V DOBĚ.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pády

Zájmena osobní

Osobní zájmena jsou uzavřenou skupinou slov, jejichž úkolem je označovat roli osoby v komunikaci a odkazovat.

Řadí se sem zájmeno já, která označuje mluvčího, zájmeno ty, které označuje adresáta. Zájmena ona, ono, on označují předmět komunikace. Zájmeno my označuje mluvčího a  další osoby, zájmeno vy adresáta a další osoby. Zájmena oni označují předměty komunikace.

Do této skupiny se řadí i zvratné zájmeno se. Toto zájmeno se používá tehdy, když se něco přivlastňuje podmětu.

Je důležité si uvědomit, že tyto zájmena se skloňují a že do této skupiny patří všechny tvary těchto zájmen

Zájmena osobní: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se a všechny jejich tvary

Skloňování osobních zájmen já, ty, on, ona, ono v jednotném čísle:

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Všechna zájmena