ZTICHA

Přehled slovních druhů

Ohebné slovní druhy

1. Podstatná jména = substantiva

vyjadřují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, stavů a vztahů
skloňují se
můžete se na ně zeptat pádovými otázkami (viz níže)
příklady: žákyně, krokodýl, kolo, žárlivost, plavání
určujeme u nich:

rod (mužský životný, mužský neživotný, ženský, střední)
číslo (jednotné, množné; dříve ještě dvojné)
pád (1. kdo, co; 2. koho, čeho; 3. komu, čemu; 4. koho, co; 5. oslovujeme, voláme; 6. (o) kom, (o) čem; 7. kým, čím)
vzor (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce; žena, růže, píseň, kost; město, moře, kuře, stavení)

mohou být: abstraktní (láska), či konkrétní (obecná – dívka, či vlastní – Dita); pomnožná (kalhoty), hromadná (uhlí), látková (sůl)

2. Přídavná jména = adjektiva

vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů označených podstatnými jmény
ptáme se na ně: jaký, který, čí
skloňují se, dají se i stupňovat (pravidelně: krásný, krásnější, nejkrásnější; či nepravidelně: dobrý, lepší, nejlepší)
mají tvar podle podstatných jmen
můžete se na ně zeptat otázkami: jaký (jaká, jaké), který (která, které), čí
příklady: protivný, chytrá, letní, strýcův, Klářino
určujeme u nich:

pád, číslo a rod podle podstatného jména, ke kterému se pojí
druh (měkká, tvrdá, přivlastňovací)
vzor (jarní, mladý, otcův/matčin)

přídavná jména tvrdá mohou mít v 1. pádu takzvaný jmenný tvar, jeho koncovka se řídí podle pravidla o shodě přísudku s podmětem (šťasten, šťastna, šťastno, šťastni, šťastny, šťastna)

3. Zájmena = pronomina

zastupují podstatná nebo přídavná jména nebo na ně ukazují či odkazují
shodují se s podstatnými či přídavnými jmény
příklady: já, my, ona, ten, to, váš, jeho, kdo, co, tentýž, nějaké, žádný
určujeme u nich:

druh (osobní – já, přivlastňovací – moje, ukazovací – ten, tázací – kdo, vztažná – jenž, neurčitá – někdo, záporná – nic)
rod (mužský, ženský, střední = rodová: on, ona, ono; nebo bezrodá = jeden tvar stejný pro všechny rody: já, kdo)
číslo (jednotné, množné)
pád (7. pádů jako u podstatných jmen)

4. Číslovky = numeralia

vyjadřují počet nebo pořadí, jsou to slova číselného významu
dělí se na určité (vyjadřují přesný počet, lze je nahradit číslicí: pět, pátý) a neurčité (několik)
podle toho, jak se na číslovku zeptáte, poznáte její druh:

kolik? – základní: deset, několik
kolikátý? – řadová: desátý, několikátý
kolikerý? kolikery? – druhová: desaterý, desatery, několikerý, několikery
kolikrát? kolikanásobný? – násobná: desetkrát, desetinásobný, několikrát, několikanásobný

větš

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Slovní druhy

Ukázky ve větě a v souvětí

Přestaň se chovat jako bláznivá hysterka.

Je to nevyrovnaná hysterka.

Léčbu agresivní hysterky lékaři pomalu vzdávali.

Bez téhle hysterky se na dovolené určitě obejdeme.

Třídní hysterce už nic nepomůže.

Neříkej to prosím té mé hysterce.

Nemám rád hysterku, která se mnou pracuje.

Potkal jsem hysterku z tvého vyprávění.

Buď zticha, hysterko!

Hysterko, vůbec na mě nemluv.

Není mi jasné, co na té hysterce vidíš.

Nemluvíme o žádné nevyrovnané hysterce.

Stávala se hysterkou, po které netoužil.

S touto hysterkou nechci mít co do činění.

Zdroj: článek Hysterka nebo histerka

Komplikace

Různý pravopis, význam i výslovnost

Určitým problémem mohou být dvojice slov, jejichž význam rozlišuje jen předpona. Snadněji se rozlišují ta slova, jejich význam je od sebe značně vzdálen, případně je zcela jiný. V takových případech je někdy snadně rozlišit předpony již podle výslovnosti.

Mezi takové dvojice slov patří:

směna, směnit (peníze) – změna, změnit,
smrskat se (srážet se) – zmrskat (zbičovat)
sváti – zváti
svolat- -zvolat
svolit – zvolit
svrhnout (dolů) – zvrhnout (převrhnout)
sužovat (utlačovat) – zužovat (činit úzkým)
svedený – nezvedený (nezdárný)

Různý pravopis i význam ale stejná výslovnost

Větší komplikací jsou ale dvojice, která se liší významem a pravopisem, ale výslovnost je u obou slov stejná.

Mezi takové dvojice slov patří:

sběh (lidu) – zběh (dezertér)
sběhlý (dolů, dohromady) – zběhlý (který dezertoval, znalý)
sběhnout se, sbíhat se (dolů, dohromady) – zběhnout se, zbíhat se (dezertovat, přihodit se
správa, spravit, spravovat (opravit, řídit) – zpráva, zpravit, zpravovat (informovat)
stěžovat si (naříkat) – ztěžovat (činit obtížným)
stvrdit, stvrzovat (potvrdit) – ztvrdit, ztvrzovat (učinit tvrdým)

Podobný význam, jiný pravopis

Největším problémem u těchto dvojic slov jsou ta slova, která jsou sice rozlišena významem, ten ale není příliš zřetelný. Zpravidla u těchto dvojic platí, že jedno slovo je používáno méně, má často lidový, knižní nebo zastarávající ráz. V jiných případech předpony s- nebo z- jen nepatrně pozměňují nebo mírně mění odstín významu základního slovesa, kdy předpona s- může slovesu přidávat odstín významu dohromady, trochu a předpona z- naopak může u slovesa vyjádřit jeho dokonavost.

sbít (přitlouci k sobě) x zbít (nabít někomu)
sbrousit (trochu z povrchu) x zbrousit (broušením odstranit)
sdrhnout (knižní výraz z povrchu) x zdrhnout (zadrhnout, stáhnout do záhybů, utéci)
sedrat (peří) x zedrat (roztrhat)
sedřít (kůži z těla) x zedřít (námahou)
seškrábat (škrábáním odstranit) x zeškrábat (poškrábat)
shlédnout (shora dolů) x zhlédnout (spatřit)
shlížet (shora dolů) x zhlížet (v zrcadle)
sjednat (mír) x zjednat (pořádek)
skopat (shora, dohromady) x zkopat (upravit kopáním, pokopat někoho)
skosit (kosou posekat) x zkosit (učinit kosým)
skout (dohromady) x zkout (ukout)
skreslit (spojit v jedné kresbě) x zkreslit (podat zkomoleně)
slézat (dolů, dohromady) x zlézt (hory)
slíbat (líbáním setřít) x zlíbat (někoho)
smáčet (slzami) x zmáčet (důkladně promáčet)
smáčknout (dohromady) x zmáčknout (poškodit)
smazat (mazáním setřít) x zmazat (ušpinit)
smotat (svinout) x zmotat (poplést)
smuchlat (dohromady) x zmuchlat (pomuchlat)
spodo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Předpony s z

Kovář

Josef Václav Sládek

Máme chlapce, kováře,

on ty koně kove,

ztratí-li kde podkovy,

ukove jim nové.

~

Máme chlapce, kováře,

on do výhně dmýchá,

má-li ukout podkovu,

nemůže kout zticha.

~

A kde která dívčina,

hned se z domu zvedne,

u nás není bohu dík

hluché ani jedné.

~

Barča, Máří, Andula,

Kačenka i Běla,

všechny jdou se podívat,

co ten kovář dělá.

~

Ony se naň dívají

tichy jako pěna,

on jim všechněm roztopí

tváře do červena.

Zdroj: článek Básničky k recitaci