Velká a malá písmena pro 2. třídu
Ve 2. třídě se děti učí, že velké písmeno píšeme na začátku věty a u vlastních jmen, například u jmen lidí, měst, vesnic nebo pojmenovaných zvířat. Malé písmeno používáme u běžných názvů věcí, osob a zvířat. Správně tedy píšeme například Jana, Brno, Rex, ale dívka, město, pes.
Rozlišování velkých a malých písmen patří mezi základní pravopisná pravidla ve 2. třídě. Dítě nemusí znát všechny složité případy, které se probírají ve vyšších ročnících. Důležité je bezpečně poznat začátek věty a pochopit rozdíl mezi obecným názvem a vlastním jménem. Když si žák osvojí několik jednoduchých otázek a procvičí je na krátkých větách, bývá rozhodování o velkém písmenu mnohem snazší.
Přehled
Kdy píšeme velké a kdy malé písmeno
Pro žáka 2. třídy stačí začít několika základními situacemi. Velké písmeno se objevuje hlavně tam, kde začíná nová věta nebo kde píšeme vlastní jméno. Vlastní jméno označuje jednu konkrétní osobu, místo nebo pojmenované zvíře.
- Začátek věty: Venku svítí slunce.
- Jméno člověka: Eliška, Tomáš, Novák.
- Název města nebo vesnice: Praha, Brno, Tábor.
- Jméno zvířete: Azor, Micka, Bělinka.
- Běžný název: kluk, kočka, škola, město, řeka.
Pravidlo a vysvětlení
Jednoduché pravidlo pro 2. třídu
Nejdříve se podívej, zda slovo stojí na začátku věty. Pokud ano, začíná velkým písmenem.
Jestli slovo není na začátku věty, zeptej se: Je to vlastní jméno? Pokud označuje konkrétního člověka, město, vesnici nebo pojmenované zvíře, většinou začíná velkým písmenem. Jestli jde jen o obecný název, píšeme malé písmeno.
Například ve větě Pes Rex běží domů. je slovo Pes velké proto, že stojí na začátku věty. Slovo Rex je velké proto, že jde o jméno konkrétního psa. Ve větě Na zahradě běží pes. píšeme slovo pes s malým písmenem.
Podrobné vysvětlení
Velké písmeno na začátku věty
Každá nová věta začíná velkým písmenem. Předchozí věta obvykle končí tečkou, otazníkem nebo vykřičníkem. Potom začíná další věta a první slovo má velké počáteční písmeno.
Příklad: Venku prší. Děti si vzaly pláštěnky. Půjdou také do parku?
V tomto příkladu začínají velkým písmenem slova Venku, Děti a Půjdou, protože každé z nich stojí na začátku nové věty.
Velké písmeno u jmen lidí
Jména a příjmení lidí píšeme s velkým počátečním písmenem. Platí to i tehdy, když jsou uprostřed věty.
- Moje kamarádka se jmenuje Anna.
- Ve třídě sedí Petr a Klára.
- Paní učitelka se jmenuje Jana Novotná.
Slova jako holka, kluk, maminka, tatínek, učitel jsou běžná pojmenování, a proto se uprostřed věty obvykle píší s malým písmenem.
Velké písmeno u názvů měst a vesnic
Jména konkrétních měst a vesnic začínají velkým písmenem. Například Praha, Plzeň, Olomouc, Kladno. Slova město a vesnice jsou pouze obecné názvy, proto je běžně píšeme s malým písmenem.
- Bydlíme ve městě Brno.
- O prázdninách pojedeme do Tábora.
- Naše vesnice je malá.
Velké písmeno u jmen zvířat
Když má zvíře vlastní jméno, píšeme ho s velkým počátečním písmenem. Název druhu zvířete se píše s malým písmenem.
- pes Ben
- kočka Micka
- kůň Hvězda
- papoušek Kiki
Ve větě Naše kočka Micka spí na židli. je slovo kočka obecný název, zatímco Micka je jméno konkrétní kočky.
Příklady
Příklady velkých a malých písmen
| Obecný název | Vlastní jméno |
|---|---|
| dívka | Lucie |
| chlapec | Matěj |
| pes | Alík |
| kočka | Máša |
| město | Praha |
| vesnice | Lhota |
Velké písmeno tedy neznamená, že je něco důležitější nebo větší. Rozhoduje, zda jde o začátek věty nebo o vlastní jméno.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby
Děti někdy píší velké písmeno u každého slova, které považují za důležité. To není správně. Slova jako škola, paní učitelka, maminka, pes se uprostřed věty běžně píší s malým písmenem.
Častá je také opačná chyba: dítě napíše jméno člověka nebo města s malým písmenem. Správně je Karolína, ne karolína, a Ostrava, ne ostrava.
Pozor také na začátek věty. I obyčejné slovo, které se jinak píše s malým písmenem, dostane na začátku věty velké písmeno: Kočka spí. Ve větě Na gauči spí kočka. už slovo kočka velké písmeno nemá.
Jak si pravidlo zapamatovat
Jak si pravidlo zapamatovat
Pomůže jednoduchá dvojice otázek:
- Je slovo na začátku věty? Pokud ano, napiš velké písmeno.
- Je to vlastní jméno? Pokud ano, napiš velké písmeno. Pokud ne, většinou stačí malé.
Pro druháka je lepší procvičit toto pravidlo na krátkých a jasných větách než přidávat složité výjimky určené pro vyšší ročníky.
Procvičení
Cvičení na velká a malá písmena pro 2. třídu
Přepiš věty správně. Doplň velká písmena tam, kde mají být.
- eva má nové pastelky.
- náš pes se jmenuje ben.
- v létě pojedeme do prahy.
- tomáš čte knihu.
- kočka micka spí v košíku.
- brno je velké město.
- na zahradě běhá pes.
- klára bydlí v táboře.
- dnes svítí slunce.
- dědeček má koně jménem blesk.
V dalším úkolu rozhodni, která slova jsou vlastní jména a mají začínat velkým písmenem:
- jana, dívka, škola
- pes, azor, zahrada
- město, plzeň, dům
- pavel, chlapec, kolo
- kočka, míca, pelíšek
Řešení
Řešení cvičení
- Eva má nové pastelky.
- Náš pes se jmenuje Ben.
- V létě pojedeme do Prahy.
- Tomáš čte knihu.
- Kočka Micka spí v košíku.
- Brno je velké město.
- Na zahradě běhá pes.
- Klára bydlí v Táboře.
- Dnes svítí slunce.
- Dědeček má koně jménem Blesk.
Ve druhém úkolu jsou vlastní jména: Jana, Azor, Plzeň, Pavel, Míca. Ostatní slova jsou obecná pojmenování.
Nejčastější otázky
Píše se na začátku každé věty velké písmeno?
Ano. První slovo nové věty začíná velkým písmenem. Nezáleží na tom, zda je to vlastní jméno, nebo obyčejné slovo. Správně tedy píšeme například Pes běží., Dnes prší. nebo Moje sestra čte.
Proč se píše Petr s velkým písmenem, ale chlapec s malým?
Petr je vlastní jméno jednoho konkrétního člověka. Slovo chlapec může označovat kteréhokoli chlapce, a proto je to obecné pojmenování. Stejně funguje například dvojice pes – Rex nebo město – Brno.
Píše se jméno zvířete s velkým písmenem?
Ano. Pokud má zvíře vlastní jméno, píšeme ho s velkým počátečním písmenem: Alík, Micka, Hvězda. Samotné označení druhu zvířete píšeme s malým písmenem: pes, kočka, kůň.
Co by měl druhák z velkých písmen bezpečně umět?
Měl by poznat, že věta začíná velkým písmenem, a zvládnout velká písmena u jednoduchých vlastních jmen, například u jmen lidí, měst, vesnic a pojmenovaných zvířat. Složitější pravidla se mohou probírat až později.