Texty básní k recitaci

Básničky k recitaci pro 5. ročník na 6 slok

Básničky k recitaci pro 5. ročník by už neměly být příliš dětské, ale zároveň se musí dobře pamatovat a přednášet. Níže jsou tři původní básně, z nichž každá má přesně šest slok. Liší se tématem i náladou, takže si lze vybrat veselou báseň ze školního prostředí, tajemnější příběh o starém stromu nebo klidnější text o večerním městě.

Pro páťáka bývá nejlepší báseň s jasným příběhem nebo představitelnými obrazy. Při učení pak jednotlivé sloky nejsou jen řadou slov, ale žák si dokáže vybavit, co se v každé části děje. Všechny tři následující básničky mají šest slok a jsou vytvořené tak, aby se daly přirozeně rozdělit na části při nácviku. První je veselá a živá, druhá umožňuje tajemnější přednes a třetí je vhodná pro klidnější recitátory.

Jak text přednést

Jak vybrat básničku pro recitaci v 5. třídě

Nejlepší není automaticky ta nejkratší nebo nejjednodušší báseň. Žák by si měl vybrat text, jehož nálada mu vyhovuje. Kdo rád mluví energicky a dokáže pobavit spolužáky, může zvolit Výpravu do školy. Pro výrazný, tajemnější přednes je vhodný Starý strom. Dítěti, které recituje spíše klidně, může nejlépe sedět báseň Když město usíná.

Jak se šest slok naučit zpaměti

  1. Nejprve si celou básničku dvakrát pomalu přečtěte a ujasněte si, o čem vypráví.
  2. Učte se vždy jednu sloku a další přidávejte postupně.
  3. Po naučení druhé sloky zopakujte první a druhou dohromady. Stejně postupujte až k šesté.
  4. Při učení si představujte děj nebo obraz každé sloky. Snáze si potom vybavíte, co následuje.
  5. Nakonec báseň alespoň několikrát řekněte nahlas bez nápovědy.

Na co myslet při samotném přednesu

  • Nerecitujte příliš rychle jen proto, abyste měli báseň co nejdříve za sebou.
  • Na konci slok udělejte přirozenou krátkou pauzu.
  • Dívejte se před sebe, ne stále do země.
  • Zvýrazněte hlasem důležitá slova, ale nekřičte.
  • Nemluvte celou báseň stejným tónem. Veselá, napínavá a klidná místa mohou znít odlišně.
  • Když se při recitaci na okamžik zarazíte, zachovejte klid a zkuste si vybavit obraz nebo děj následující sloky.

Ukázkový text

Veselá básnička: Výprava do školy

Ráno budík zazvonil,

já ho málem přeslechl,

z postele jsem vyskočil,

jako kdyby vítr šlehl.

Taška čeká u dveří,

svačina je na stole,

jenom sešit nevěří,

že má dneska jít do školy.

Schoval se mi pod křeslo,

učebnice vedle něj,

pero zase někam prchlo:

„Najdi si mě, hledej, hej!“

Našel jsem je právě včas,

už se řítím ze schodů,

venku zvoní školní čas,

já však mířím dopředu.

Ve třídě už sedí Kuba,

Lucka mává od dveří,

paní učitelka zkoumá,

kdo dnes všechno vyřeší.

Když se potom vracím zpět,

říkám si už po sté zas:

škola je náš zvláštní svět,

kde tak rychle běží čas.

Jak tuto báseň recitovat

Výprava do školy se hodí pro žáka, který má rád živý a trochu veselý přednes. První sloky lze říkat svižněji, protože popisují ranní shon. U přímé řeči „Najdi si mě, hledej, hej!“ je možné změnit hlas a text trochu rozehrát. Poslední sloku je naopak vhodné zpomalit, aby báseň získala přirozené zakončení.

Tajemnější básnička: Starý strom

Za zahradou stojí strom,

starší než náš malý dům,

vítr zpívá korunou

a noc šeptá jeho snům.

V kůře skrývá tisíc čar,

každá někam pokračuje,

jedna míří za obzor,

druhá tiše vypravuje.

Viděl léta, viděl sníh,

bouřky, ptáky, dětské hry,

slyšel smutek, slyšel smích,

zná snad všechny naše sny.

Jednou večer, právě když

měsíc stoupal nad strání,

zaslechl jsem: „Pojď už blíž.“

Možná strom mě dohání.

Přiložil jsem dlaň na kmen,

chvíli bylo úplné ticho,

pak se větve pohnuly

a list zašeptal mi tiše.

Co mi řekl, nepovím,

tohle tajemství si chráním.

Když však kolem procházím,

starý strom vždy pozdravím.

Jak tuto báseň recitovat

Starý strom je vhodný pro klidnější a výraznější přednes. Není třeba spěchat. Důležité jsou krátké pauzy na konci jednotlivých myšlenek. Čtvrtá a pátá sloka mohou být předneseny tišeji, protože právě zde vzniká tajemství. Poslední sloka by měla znít klidně, jako uzavření příběhu.

Klidnější básnička: Když město usíná

Slunce mizí za střechami,

den si balí poslední jas,

večer kráčí ulicemi

a na chvíli zpomalí čas.

V oknech svítí malé lampy,

tramvaj cinkne do ticha,

z parku mizí kroky lidí,

vítr v listí zlehka dýchá.

Někde ještě štěká pes,

někde někdo knížku čte,

měsíc vystoupil už výš

a svou cestou oblohou jde.

Domy stojí jako stráž,

každý skrývá vlastní svět,

někde končí dlouhý den,

jinde začíná nový sen.

Hluk se pomalu ztrácí,

ulice jsou téměř samy,

jenom světla na nároží

bdí dál tiše spolu s námi.

Až se ráno slunce vrátí,

město znovu otevře oči,

noc svůj tichý příběh ztratí

a den do ulic zase vkročí.

Jak tuto báseň recitovat

Když město usíná je vhodné pro dítě, kterému více vyhovuje klidný a pomalejší přednes. Není potřeba výrazná gestikulace. Mnohem důležitější je práce s hlasem. První čtyři sloky mohou postupně ztišovat, jako když město usíná. Poslední sloka naopak může být o něco jasnější a živější, protože přichází nové ráno.

Nejčastější otázky

Jak dlouhá má být básnička k recitaci v 5. třídě?

Univerzální počet slok neexistuje, protože záleží na délce jednotlivých veršů i na zadání učitele. Báseň o šesti kratších slokách už nabízí dost prostoru pro práci s hlasem a výrazem, ale pro většinu páťáků je stále zvládnutelná při učení zpaměti.

Která z těchto básní se učí nejsnáze?

Pro mnoho dětí bude nejsnazší Výprava do školy, protože má jednoduchý děj a jednotlivé události na sebe navazují. Paměť se tak může opřít o příběh: probuzení, hledání školních věcí, cesta do školy, třída a návrat domů.

Je lepší veselá, nebo vážnější básnička?

Záleží především na způsobu přednesu konkrétního dítěte. Veselý text vyhovuje žákům, kteří se nebojí měnit hlas a působí před publikem přirozeně. Klidnější nebo tajemnější báseň může lépe sedět dítěti, které přednáší pomaleji a dokáže pracovat s pauzami a atmosférou.

Jak dlouho před recitací začít s učením?

Je praktičtější rozdělit učení do několika kratších dnů než zvládnout všech šest slok najednou. Každý den lze přidat jednu nebo dvě nové sloky a současně opakovat předchozí. Poslední den už by měl sloužit hlavně k procvičení přednesu bez textu.