BÁSNIČKY O JARU

Motýl

Jiří Žáček
(1 sloka, lehké básně, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

Pestrý motýl sluší jaru,

sosáček má od nektaru.

Třepetá se tam a zpět,

nevynechá žádný květ

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru

Poradna

V naší poradně s názvem JIŘÍ ŽÁČEK - BÁSNIČKY O JARU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.

Potřebují básničku o jaru,tři sloky pro druhou třídu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Znám jednu básničku o jaru na 3 sloky a kousek.
Milé jaro, kde jsi
Veronika Baudyšová

Milé jaro, kde jsi?
Vidět nikde nejsi.
Sněženka nám vykvetla,
paní Zima utekla.

Zelená se tráva,
slunce už zas vstává.
Probudí se květiny,
já mám brzy jmeniny.

Kytičky si zpívají.
všechny jaro vítají.
Těší se i černý kos,
začíná už ale noc.

Já už musím také spát,
o jaru si nechám zdát.

Zdroj: příběh Jiří Žáček - básničky o jaru

Odpovědi na hádanky o jaru

• Každý na to kouká, civí. Na jaře se dějí divy – rozkvete vždy jeden pán. Víte který? (Tulipán)
• Kdo se dívá do zahrady? Kdo tě hřeje u vody? Kdo tě hlídá s kamarády? Zlatá koule z oblohy. (Sluníčko)
• Kdopak jsi, kytičko, že jsi tak maličká? Uprostřed máš sluníčko, okolo běličká. (Sedmikráska)
• Malá kytka celá bledá ze sněhu ven cestu hledá. Při teplotě na nule rozkvétají (bledule).
• Na nevelkém stonečku spousta žlutých zvonečků. Každý z nich má k jaru klíč. Copak je to? (Petrklíč)
• Trojdílná sukýnka bílá a malinká, nosí ji panenka, má jméno (sněženka).
• Ve své sytě žluté kráse pampelišce podobá se. Nápověda pro Bělu: „Jsou to květy (podbělu)!

Zdroj: článek Hádanky pro děti na jaro

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PRO DĚTI K RECITACI 5. TŘÍDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Annča.

Máte o jaru min 4 sloky?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milánek.

Básnička o jarní fialce má 4 sloky a je vhodná pro děti z prvního stupně.

Fialka
Alena Chudobová

Fialka se pyšní květem,
jejíž vůně vládne světem,
intensivně krásou voní,
ranní rosa padá do ní.

Květ fialky z trávy kouká,
je jím plný les i louka,
drobný kvítek všem je známý,
jeho vůně mnohé mámí.

Violky, kvítečky něžné,
fialovomodré, sněžné,
svojí něžnou krásou hýří,
všude kolem vůni šíří.

Po sprše jarního deště,
libá vůně vzrůstá ještě,
slunce zjasní jemný kvítek,
nejdrobnější z vonných kytek.

Zdroj: příběh Básničky pro děti k recitaci 5. třída

Hádanky o jaru k vytisknutí (bez odpovědí)

• Každý na to kouká, civí. Na jaře se dějí divy – rozkvete vždy jeden pán. Víte který? ...
• Kdopak jsi, kytičko, že jsi tak maličká? Uprostřed máš sluníčko, okolo běličká.
• Kdo se dívá do zahrady? Kdo tě hřeje u vody? Kdo tě hlídá s kamarády? Zlatá koule z oblohy.
• Malá kytka celá bledá ze sněhu ven cestu hledá. Při teplotě na nule rozkvétají ...
• Na nevelkém stonečku spousta žlutých zvonečků. Každý z nich má k jaru klíč. Copak je to? ...
• Trojdílná sukýnka bílá a malinká, nosí ji panenka, má jméno ...
• Ve své sytě žluté kráse pampelišce podobá se. Nápověda pro Bělu: „Jsou to květy ...!

Zdroj: článek Hádanky pro děti na jaro

Poradna

V naší poradně s názvem VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI MAJÍCÍ 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sofie.

Máte tady hezké básničky. Jenom že tu není na recitační soutěž pro prví stupen.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Tady jednu máš, koukej :-)

ŘÍŠE SNŮ (Tereza Rýparová)

Každý večer pod peřinou,
než přijde čas jít spát,
čte mi mamka knížku oblíbenou,
co chci, si nechám zdát.

S rytíři z věže princezny
zachránit můžu zcela.
Ty bývaj tak krásně líbezný
a říkají slůvka vřelá.

S ptáky létám k oblakům.
doletět chci až k duze.
Ve tmě se vyhnu přízrakům,
těch mohla bych se bát tuze.

Pro zlato na ostrov pokladů
s piráty vydat se můžu,
přes trní dostat se do hradu,
tam vzbudit Šípkovou Růžu.

Sotva pohádka skonči,
už bývá zase ráno,
protáhnu ruce, promnu si oči,
zas mi to uteklo samo.

Každý večer pod peřinou,
než přijde čas jit spát,
čte mi mamka knížku oblíbenou,
zas sny si nechám zdát!

Zdroj: příběh Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok

Stromy

Jiří Žáček
(1 sloka, lehké básně, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

Vzduch a slunce stromům stačí,

vodu pijí ze země,

kolébají hnízda ptačí,

šeptají si tajemně.

Možná, že mi tiše poví:

Neboj se a pojď k nám blíž.

Celý svět je pohádkový,

víš?

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru

Příběh

Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.

Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !

Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !

Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.

To je super

Zdroj: příběh Vlk a koza

Ropucha

Jiří Žáček
(1 sloka, lehké básně, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

Bude pršet, kvaky, kvaky,

raduje se ropucha.

Už k nám plují černé mraky –

žádné strachy ze sucha!

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru

Poradna

V naší poradně s názvem OD PONDĚLÍ DO PÁTKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M. Loudík.

Prosím o název básně...

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Malovaná pohádka

Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Koho do ní namaluju,
aby byla v pořádku?

Princeznu a Babu Jagu?
Draka, co má dračí spády?
Honzu nebo loupežníky?
Sebe a své kamarády?

Od pondělka do pátku
budu kreslit pohádku.
Potom vám ji celou povím,
umím ji i pozpátku.

Zdroj: příběh Od pondělí do pátku

Ranní koncert

Jiří Žáček
(4 sloky, lehká báseň, 4 třída, od Jiřího Žáčka)

Za svítání u komína

zapípala okarína.

~

Na jabloni přesně v pět

zatrylkoval klarinet.

~

Na zahradu housle slétnou,

zaštěbetá hoboj s flétnou.

~

Přidala se trumpeta:

Vstávat! Hajdy do světa!

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PET SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NICOL.

Dobrý den nezna nekdo lehkou petislokovou basnicku ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Rýdl.

Básničku Vám můžu napsat na počkání, pokud máte představu o čem by to mělo být a pro jakou příležitost. Napíši Vám návrh a editace, úpravy textu jsou neomezené. Zdeněk Rýdl

Zdroj: příběh Básničky pet slok

Oblékání

Jiří Žáček
(1 sloka, lehké básně, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

K čemu jsou sandálky?

K výletům do dálky.

Proč nosím kalhoty dlouhé až na paty?

To abych neběhal po světě nahatý.

A proč si oblékám košili na tělo?

Aby to mamince vedle mě slušelo.

K čemu je šála?

Aby mě hřála.

Proč nosím čepici? Abych žil zdravě –

aby mě nezmrzly nápady v hlavě.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru

Příběh

Ve svém příspěvku MILOŠ KRATOCHVÍL BÁSNĚ K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.

Básničky jsou velmi hezké

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.

Básnička se mi moc líbí a ve čtvrtek příští týden ji budu recitovat ve škole.

Zdroj: příběh Miloš kratochvíl básně k recitaci

Na jahodách

Jiří Žáček
(4 sloky, lehká báseň, 4 třída, od Jiřího Žáčka)

Lesní cestou podle vody

vyjdeme si na jahody.

Jen pojď s námi, Pepánku,

natrhej si džbánku.

~

Neboj se, že v lese straší,

však ses krmil chytrou kaší,

jenom sojka dělá hluk,

to ví každý malý kluk.

~

Hleďme Káču, hleďme Bětu,

jak se slečny mají k světu,

buďto mluví, nebo jí,

strašidel se nebojí.

~

Napijme se ze studánky,

natrháme plné džbánky.

Ochutnejte, pusinky,

jahody a brusinky.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru

Příběh

Ve svém příspěvku VLK A KOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Rýdl.

Napadlo mě :
O vlkovi a koze napsal Zdeněk Rýdl
Říkali mi rodičové, nejen mamka, i táta,
na noťasu pořád sedíš, budeš celá hrbatá.
Na škole jsou různé kroužky, takový i makový
hned zítra někam přihlásíš se, a bude to hotový !

Hledala jsem hledala, nabídka je veliká
ale běhat někde za balonem, no, to mi nic neříká
V nové hale je prý stěna, na ní horolezci,
viset někde na špagátě, no, to taky nechci !

Nakonec jsem rozhodla se, rodičové, lidičky
postavím se před mikrofon, budu říkat básničky
V klidu sedím na noťasu, učím se to říkání
No a naši spokojení, vlk se nažral a koza se zachrání !

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Popelková.

Výborně, děkuji mnohokrát. Ještě dnes si básničky určitě přečtu. Přeji pěkný den.

Zdroj: příběh Vlk a koza

U nás ve Větrově

Jiří Žáček
(1 sloka, lehké básně, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

Když foukají mírné vánky,

prolistují v knihách vánky.

Za to když je vichřice,

uletí nám čepice.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru

Příběh

Ve svém příspěvku BÁSNIČKY PET SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel NICOL.

Dobrý den nezna nekdo lehkou petislokovou basnicku ?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petra.

Vymyslíte mi prosím básničku k 60 narozeninám taťky, když bych Vám poslala nějaké indície?

Děkuji za odpověď

Zdroj: příběh Básničky pet slok

Říkanka pro berušku

Jiří Žáček
(1 sloka, lehké básně, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

Beruško,

půjč mi jednu tečku!

Třeba tu,

co máš na zadečku.

Musím ji napsat

za větou,

ať se mi slova

nepletou.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky o jaru

Píseň

Josef Václav Sládek
(8 slok, báseň o jaru k recitaci pro děti)

To bylo v krásný jarní čas,

skřivánek zpíval, metal klas;

já měla modrou sukničku,

však otce ne, ni matičku. —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj starší bratr ten mne ved',

nás bylo doma krků pět;

červeně, bíle kvetl sad,

my vešli jsme do černých vrat.

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Pan dozorce měl přísný zrak,

leč na mne pohled' vlídně tak:

»Sic ještě dítě, — ale vzrost —

a práce dost a práce dost.«

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Mne postavili ke stroji,

pak v dozorcově pokoji

jsem uklízela tu a tam;

on byl tak stár a byl tak sám.

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj bratr k tomu nebyl slep,

že jedla jsem s ním bílý chléb,

leč, kdo mne jiný uviděl,

ten každý mi tak záviděl —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

Můj bratr řekl, — váz' mu hlas:

»Ty domů půjdeš k dětem zas

a k černé kůrce. — Děvče ctné...«

A já jsem řekla: Ne a ne !

Ó jaro, ó mé jaro !

~

A tak to přišlo, nevím jak —

Upíral každý na mne zrak,

jen bratr jak by neviděl,

snad že se za mne zastyděl —

Ó jaro, ó mé jaro !

~

A já byla tak veselá,

já z lidí strachu neměla.

Ó moje modrá suknička —

Jen co by řekla matička!

Ó jaro, ó mé jaro!

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Máj

Josef Václav Sládek
(5 slok, báseň o jaru k recitaci)

Máj, máj, máj,

na housličky hraj!

Každý ptáček hnízdo staví,

černý, modrý, popelavý,

jest jich plný háj.

~

Hej, hej, hej. hřej,

slunéčko, hřej !

Mušky budou tancovati,

komár bude také hráti,

roháč vedle něj.

~

Brum, brum, brum,

to je shon a šum !

Kdo má nerad hudbu muší,

ať si zacpe obě uši,

ať si zavře dům.

~

Čik, čik, čik !

Co to za povyk ?

To ta vlaštovička milá

s jarem se k nám navrátila,

vrabci strhli křik.

~

Tluk, tluk, tluk,

slyš křepelku z luk !

Na noc k lesům letí vrána ;

písnička je dozpívána a teď ani muk !

Zdroj: článek Báseň pro 5. třídu

Poradna

V naší poradně s názvem BÁSNIČKY OD JIŘÍHO ŽÁČKA K RECITACI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír Langr.

Nemohu najít básničku od J. Žáčka,
text začínal: Přišel klobouk do prodejny hlav.....
Třeba mi někdo pomůže.
Děkuji Lubomír Langr

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Přišel klobouk do prodejny hlav, zdvořile se smekl na pozdrav. Tu básničku znám. Tady je.

Kloboukovy trampoty
Jiří Žáček

Přišel klobouk do prodejny hlav,
zdvořile se smekl na pozdrav
a hned spustil:
- Pane prodavači,
vracím tuhle hlavu,
co se pořád mračí.
Takovou já nosit nebudu,
protože mi dělá
ostudu!

Vyberte mi novou hlavu
do práce i pro zábavu.
Hlavu s párem uší,
ať mi pěkně sluší.
Hlavu, co má vždycky
dobrou náladu.
Přineste mi, prosím,
jednu ze skladu!

Prodavač jen vzdychl:
Těžké přání!
Takovéhle hlavy
nejsou právě k mání.
Poradím vám ale rád -
Podejte si inzerát!

Značka: Hledám hlavu
v zachovalém stavu.
Hlavu, co má nápady.
Ani hloupou, ani nafoukanou,
zkrátka bez vady.
Hlavu která potěší.
Nabízím jí přístřeší.

Četly jste to?
Přihlaste se, hlavy,
ať jste z Prahy nebo Bratislavy!

Zdroj: příběh Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho č

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Příběh

Ve svém příspěvku VTIPNÉ BÁSNIČKY K RECITACI MAJÍCÍ 5 SLOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Saul.

Bajka volební
(Volně dle Ezopa)

Jiří Žáček

Stojí, stojí voli
na volebním poli,
hádají se, koho zvolit
na vedoucí roli.

Slyšelo je tele,
prohlásilo směle:
„Zvolíme si velevola,
ať nám kráčí v čele!“

Dle té moudré rady
všichni dohromady
zvolili si velevola
a teď hubnou hlady.

Každý vůl i kráva
přesto bučí: „Sláva!
Přišla éra prosperity,
pokroku a práva!“

V téhle bajce není
žádné naučení,
neboť tam, kde volí voli,
svět se sotva změní.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Standa.

To je úplně skvělé.
Škoda, že to není uveřejňováno před každými volbami.
Moc děkuji

Zdroj: příběh Vtipné básničky k recitaci mající 5 slok

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli. Vojtěch mu to nevěřil, obzvlášť proto, že na poli nebylo

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

REFERÁT NA KNIHY

Rozbor díla Tajuplný ostrov od Julesa Vernea

Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.

Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.

Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.

Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou v

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jules Verne

Vtipné básničky pro děti

Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.

Zdroj: článek Vtipné básničky k recitaci pro děti