Téma
BAZÉN
BAZÉN a nejen to se dozvíte v tomto článku. Karel Jaromír Erben byl český historik, právník, archivář, spisovatel, básník, překladatel a sběratel českých lidových písní a pohádek; představitel literárního romantismu. Patřil mezi významné osobnosti českého národního obrození.
Karel Jaromír Erben napsal jednu jedinou básnickou sbírku – Kytice (1853). Erben ve sbírce vychází z pověstí a bájí. Básně jsou baladicky laděné. Erbenova Kytice byla pociťována jako odkaz na lidské a národní hodnoty, ohrožené bachovským absolutismem.
OBSAH
POKLAD
I
Na pahorku mezi buky
kostelíček s věží nízkou;
s věže pak slyšeli zvuky
hájem a sousední vískou.
Není zvuk to zvonka jemný,
tratící se v blízké stráně:
dřevatě to rachot temný,
zvoucí lid do chrámu páně.
~
A tu z vísky к boží slávě
vzhůru běží zástup hojný:
veský lid to bohabojný,
a dnes velký pátek právě.
~
V chrámě truchlo: holé stěny;
oltář černá rouška kryje,
na roušce kříž upevněný;
v kůru zpívají pašije.
~
A hle! co se bělá v lese,
v černém lese za potokem?
Nějaká to veská žena,
ana v náručí cos nese.
I jde rychlým žena krokem,
svátečně jsouc oblečena,
tam tou strání za potokem -
pacholátko malé nese.
Běží žena, dolů běží,
pospíchá do chrámu páně:
tuť na blízku lesní stráně
kostel na pahorku leží.
A v úvale ku potoku
náhle ubystřuje kroků;
neb jak větřík volně věje,
z kostela slyšeti pění:
v kůru tam se právě pěje
Krista pána umučení.
Běží, běží podlé skály:
„Co to? mám-li věřit oku?
což mě moje smysly šálí?“
Stane, ohlíží se kolem —
rychle kroky zpět obrací,
stane zase, zas se vrací —
„Tam ten les, a zde ty klesty,
tamto vede cesta polem —
vždyť jsem nezbloudila s cesty!
Bože, co se se mnou děje!
což zde nejsem u kamena?
jaká se tu stala změna!“
Zase stojí, zase spěje,
celá jsoucí udivena,
oči rukou si protírá,
o krok blíže se ubírá:
„Bože, jaká to tu změna!“
~
Tu, kde z divokého klestu,
od kostela tři sta kroků,
veliký čněl kámen v cestu,
co se nyní jeví oku?
Jeví se tu ženě, jeví
vchodem vršek otevřený —
vysvětliti sobě neví —
kámen v cestu postavený,
postavená celá skála,
jak by od věků zde stála.
Jeví se tu, jeví ženě
chodba pod zemí, eo síně
vyklenutá ve křemeně;
a tam, klenba kde se tratí,
ve tmavém pahorku klíně,
jakýs plamen znamenati.
I hoří to jasnoběle,
jako v noci svit měsíčka;
i zaplává rudoskvěle,
jak by západ to sluníčka.
~
I vidouc to žena žasne,
a ke vchodu až pokročí,
a zastíníc dlaní oči,
hledí v ono místo jasné.
„Bože, jak se to tam svítí!“
Oči rukou si protírá,
o krok blíže se ubírá:
„Jak se to tam divně svítí!
což to asi může býti?“
Dále jíti však se bojí,
hledíc tam a venku stojí.
~
A co váhá, a co stojí,
v klenbu patříc neustále, '
mizí bázeň za pohledem,
zvědavost ji pudí předem,
a žena se béře dále.
Krok za krokem — a vždy dále
mocně ji to jíti pudí;
kro
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Karel Jaromír Erben Básně a překlady
Příslovce od písmene B
Babsky – lidově, domácky, zbaběle, slabošsky
PŘÍKLAD: Babsky utekl, když se lekl.
Babičkovsky – přístup babičky
PŘÍKLAD: Když se oblékla do starého oblečení, vypadala velmi babičkovsky.
Babravě – neobratně, zdlouhavě se zabývat něčím, piplavě, namáhavě, pracně, nimravě
PŘÍKLAD: Babravě se dal do práce.
Baculatě – kulaťoučké, boubelaté, buclatě,
PŘÍKLAD: Jeho ručičky vypadaly na fotkách velmi baculatě.
Bačovsky – ovčácky
PŘÍKLAD: Na masopust se oblékl bačovsky.
Badatelsky – kdo bádá, konající vědní výzkum
PŘÍKLAD: Badatelsky se dal do hledání příčin problému.
Bahnitě – plně bahna, připomínající bahno
PŘÍKLAD: Bahnitě mokrá půda se pod kroky lidí propadala.
Bachratě – tlustě, břichatě, mající kulaté tvary
PŘÍKLAD: Polštáře na posteli vypadaly po ustlání bachratě.
Bájně – myticky
PŘÍKLAD: Bájně známá místa se nacházela na území Řecka.
Báječně – překrásně, nádherně, velkolepě, znamenitě
PŘÍKLAD: Na dovolené se měla celá rodina báječně.
Bakalářsky – nižší hodnost na univerzitách
PŘÍKLAD: Bakalářsky ukončené studium zajišťuje bakalářský titul
Bakelitově – plastově
PŘÍKLAD: Stará auta vypadala velmi bakelitově.
Bakteriálně – jednobuněčně
PŘÍKLAD: Bakteriálně enzymatické přípravky se prodávají v mnoha obchodech.
Baladicky – (balada = kratší chmurná slovesná báseň) chmurně, ponuře
PŘÍKLAD: Baladicky laděná báseň byla oceněná širokou veřejností.
Balisticky – podle nauky o pohybu vržených těles
PŘÍKLAD: Balisticky přesná střela skončila mimo terč.
Balzámově – vonná pryskyřice cizokrajných dřevin, léčivá mast, utišující prostředek
PŘÍKLAD: Šampón na vlasy působil i balzámově. Maminčina ukolébavka působila na malé děti balzámově.
Balzámovaně – konzervované balzámem
PŘÍKLAD: Tělo v hrobce vypadalo (na)balzámovaně.
Banálně – všedně, triviálně, otřele,
PŘÍKLAD: Banálně jednoduchý příklad vyřešily děti během chviličky. Banálně jednoduchá operace se náhle zvrtla.
Banánově – v souvislosti s banány (chutnající, vonící po banánech, tvarem připomínající banán)
PŘÍKLAD: Banánově lahodná zmrzlina sklidila u dětí úspěch.
Baňatě - připomínající báň
PŘÍKLAD: Spolužákův nos vypadal zepředu dost baňatě.
Barbarsky - nevzdělaně, surově, hrubě, zaostale,
PŘÍKLAD: Barbarsky vychované děti neměly šanci na lepší život.
Barevně – v barvách, podle barev
PŘÍKLAD: Barevně uspořádané ponožky ležely v maminčině šuplíku.
Bariérově – s bariérami, zábradlím
PŘÍKLAD: Bariérově uspořádaná škola byla pro handicapované žáky nepřístupná.
Barmsky – v barmském jazyce
PŘÍKLAD: Barmsky se dorozumíte hlavně v Barmě.
Barokně – v uměleckém slohu 16 – 18. století
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Příslovce podle abecedy
ZLATÁ RYBKA
Miloš Kratochvíl (6 slok básničky k recitaci pro 6 ročník od Miloše Kratochvíla)
Rybáři se často chlubí,
někdy lžou a žvaní.
Já však vážně chytil rybu,
co plní tři přání.
~
"Vládče udic, králi háčků,
vrať mě v říši rybí!
Splním ti za to tři přání.
Chtěj, co se ti líbí! "
~
Jak tak na mě promluvila,
šok mi sevřel hrdlo -
přestože mám spoustu přání,
mlčel jsem jak trdlo.
~
Není totiž vůbec lehké,
jak by se snad zdálo,
vybrat ze všech jen tři přání.
Tři jsou strašně málo,
~
když chci auto, bazén , koně,
loď, hrad, tygra v kleci,
míč, letadlo, perník s medem
a sto dalších věcí.
~
Musím rybu nějak přimět
splnit víc, než řekla!
Jenže než jsem na to přišel,
zlatá rybka lekla...
Zdroj: článek Miloš Kratochvíl básně k recitaci
A náš patron svatý Vít
Jiří Žáček (Bohabojná jarmareční píseň o nešťastném kostelíčku)
Stával za vsí kostelíček
na vrcholku kopce,
zdědili jsme po pradědech
tuhle chloubu obce.
Neváhali obětovat
nějakou tu grešli ——
vystavěli kostelíček,
aby se v něm sešli.
~
A náš patron svatý Vít,
naší víry meč i štít, prachsakra,
a náš patron svatý Vít,
s takovým je dobře žít!
~
Katolíci, luteráni,
ba i neznabozi,
všichni, kteří spolu pásli
krávy, husy, kozy,
chodívali do kostela
hájem sličných břízek,
zpytovali svoje duše
a Bůh jim byl blízek.
~
A náš patron svatý Vít...
nenechá nás v hříchu mřít!
Avšak naši pokrokáři
s hokynářem v čele
prohlásili: „Každý kostel
má mít majitele!
Jako pražská katedrála ——
vzorem nám buď Praha!
Teprve pak okusíme
nebeského blaha!“
~
A náš patron svatý Vít...
proč bychom se měli přít?
~
Katolíci, luteráni
i ti čeští bratří
začali se handrkovat,
komu kostel patří.
Staré vášně, staré křivdy
vzedmuly se z hloubi ——
svornosti byl rázem konec,
i té naší chlouby.
~
A náš patron svatý Vít...
zapomněli jsme ho ctít!
Rozebrali kostelíček,
stěny, krov i trámy,
marně farář z kazatelny
volal: „Pánbůh s vámi!“
Rozšlapali sochu světce,
dřív než krapet zkrotli,
marně farář z lesa volal:
„Čert vem tyhle trotly!“
~
A náš patron svatý Vít...
jak a čím tu hanbu smýt?
~
Z kostelíčka na kopečku
nezbyl ani kámen.
Bůh vás natřes, rozkolníci,
alelujá, ámen!
Chodívali jsme tam všichni,
byli jsme si bližší ——
a teď na tom zbořenisku
rejdí havěť myší.
~
A náš patron svatý Vít...
má snad v lese s vlky výt?
~
Když se totiž do duchovna
hokynáři vloží,
zmizí svornost, láska, víra,
i ta bázeň Boží.
A když vášně nadělají
ze sousedů trotly,
budeme se brzy dusit
v Satanově kotli!
~
A náš patron svatý Vít...
nechce s námi už nic mít!
Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci na recitační soutěž
Bazén
Zdeněk Rýdl (5 slok, vtipná báseň, od Zdeňka Rýdla)
Ve škole je děsný vedro, z okna koukám znuděně,
jakpak asi teď by bylo, jen tak v plavkách v bazén ě ?
~
V limonádě míchat brčkem, jsou tam kousky ledový,
myšlenkami letím až tam, tam, kde je to světový !
~
A už zvoní, sláva lidi, honem hurá do šatny,
dnes není čas na " komínky ", toš, bude to zmuchlaný !
~
Kamarádi, ti z vesnice, čekají na autobus,
já to mám jen přes ulici, zhodím tašku, no a čus !
~
A už hurá do bazén u, s rozběhem jsem tam žuchnul,
proberu se, vedle plavčík, nadává mi, že jsem vůl !
Zdroj: článek Básničky pro děti k recitaci 5. třída
Ve lví stopě
Jan Neruda (4 sloky básně k recitaci do recitační soutěže)
Byl podvečer. My v poušti, na oasy kraji.
Tak ticho kol! I Arabi, již jindy bujně hrají,
dnes mlčí schouleni; jak teskný zjev !
»Co je vám, muži?« — »Pane, zde byl lev.« —
»Že lev? A kdy« — »To, pane, těžko říci,
snad dnes, snad před týdnem, snad před měsíci;
však jisto jest: sem spěla jeho chůze —
snad cítíš, kraj jak po něm strnul v hrůze !«
~
Jak necítil bych! Vždyť jsem z české země.
Ten divný strach, ten promluvil již ke mně:
Kdy nejbujněj jsem vykročil si, v ráz
až k srdci zasáhnul mi náhlý mráz.
Jak by se kolem skalné hory ptaly:
»Co v zemi obrů chceš, ty muži malý ?«
jak udiven by pohléd' na mne kraj ten němý:
»Jsi sláb — přespříliš sláb jsi na mne českou zemi !«
~
Pout tíži cítíme a jsme přec na svobodě —
strach běží po lidech, mrak běží po přírodě,
zpěv před věky se naposledy zdvih'
a odletěl a kdesi v modru ztich'.
Vždyť i v ta šerá vlků našich hejna
se zabořila plachá bázeň stejná,
ač věčný hlad je rve a krvežízeň mučí,
ke skále tlačí se a jenom psovsky skučí.
~
Jak na poušti, kde lev si lehl polem,
po širých Čechách teskno dýše kolem.
Jen jednou krajem tím šel národ lev,
jen jednou, před dávnem hřměl jeho řev,
a sama země slouchá s zatajeným dechem,
zda hrůzný hrom ten nevrátí se echem,
a co kde dýše, choulí se v své skrýši
a s chvěním cítí: Jsme zde ve lví říši.
Zdroj: článek Jan Neruda a jeho básně k recitaci