Aby pošta vydala zásilku někomu jinému, tak je třeba prokázat oprávnění zmocněnce adresáta, který je fyzickou osobou. Potom Česká pošta, s.p. dodá zásilku fyzické osobě, která způsobem uvedeným v článku 23, odst. 1 (občanským průkazem, řidičským průkazem, cestovním dokladem, ev. osobním dokladem umožňujícím pobyt v ČR) prokáže, že je osobou, kterou adresát v hodnověrném písemném prohlášení k převzetí poštovní zásilky zmocnil. Za takové hodnověrné písemné prohlášení považuje Česká pošta, s.p. úředně ověřenou plnou moc.
V naší poradně s názvem ČESKÁ POŠTA PRŮKAZ ZMOCNĚNCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela Píchová.
Manžel má propadlou kartu. Přišla jí poukázka na výběr peněz. Jeho mamince je 93 let. Lze ji prodloužit, aniž by musela maminka jít s ním na poštu? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Bohužel bez přítomnosti zmocnitele nelze vydat průkaz příjemce. Navíc Pošta má nový proces pro zmocněnce, tak zvaný Rozšířený elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě, který je komplikovanější než původní vydání průkazu příjemce, ale zase jde prodlužovat bez přítomnosti na pobočce prostřednictvím aplikace pošta online. Více informací k tomu zjistíte tady na webu České Pošty www.ceskaposta.cz/zk…
Nejlepší by bylo tchyni založit účet v bance a nechat posílat její peníze tam. Přes platební kartu pak hotovost může vybrat kdokoliv, kdykoliv, kdekoliv.
Další možností, jak lze na poště převzít cizí zásilky bez plné moci, je zřízení Zákaznické karty s Elektronickým průkazem příjemce. V prvním kroku je třeba, aby adresát i jeho zmocněnec zažádali o vystavení Zákaznické karty a to registrací na adrese https://www.postaonline.cz/index2.
Až karta dorazí doporučenou poštou, což trvá cca 7 dní, tak zmocněnec musí na poště požádat o rozšíření své Zákaznické karty o Elektronický průkaz příjemce. Teprve pak ho může adresát zmocnit online na internetu, na adrese, kde učinil počáteční registraci. Online zmocnění je pak již jednoduché a není k němu třeba sepisovat plnou moc. Stačí k tomu znát jen číslo Zákaznické karty zmocněnce. Zmocnění pak trvá dva roky nebo do doby jeho odvolání.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC ČESKÁ POŠTA, DOPISY DO VLASTNÍCH RUKOU, ZÁSILKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JITKA MRÁZKOVÁ.
Prosím o znění plné moci
NA POŠTU k vyřizování všech možností - dopisy do vlastních rukou, zásilky, vyřídit SIPO ap.
Univerzální plná moc. Děkuji MRÁZKOVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Česká pošta má pro tyto situace svůj speciální produkt s názvem elektronický průkaz příjemce. Zde je návod na jeho zřízení: www.ceskaposta.cz/sl…
Elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě opravňuje zmocněnce přebírat za adresáta zásilky, důchod druhého z manželů a poukázané peněžní částky. Průkaz lze aktivovat ke každé Zákaznické kartě České pošty pro fyzické osoby. Česká pošta niky nevydá zásilky určené do vlastních rukou adresáta nikomu jinému, než jen adresátovi, i kdyby měl jakoukoliv plnou moc. Z podstaty věci to nejde, protože vlastní ruce adresáta jsou jen jedny.
Zastoupení na základě plné moci je definováno paragrafem 33 Správního řádu (zák. č. 500/2004 Sb.) Účastník správního řízení si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K ZASTUPOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Štrublíková.
Dobrý večer, potřebovala bych potvrzení, abych mohla vyzvedávat své objednávky, i když je to psaný na mamku, ale platila jsem si je já, aby mi je pošta vydalala, když to není na mě, ale na mamku, která bydlí jinde
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Česká pošta má k těmto úkonům produkt s názvem Elektronický průkaz příjemce k Zákaznické kartě a nebo papírový Průkaz příjemce. Postup, jak je získat je podrobně popsán zde: www.ceskaposta.cz/sl…
Proces získání je trochu krkolomný, ale pak vše funguje dobře.
Důvodem pro nutné ověření podpisu je zejména ochrana zájmů České pošty, s.p. při dodávání zásilek, které obsahují zákonem chráněné poštovní tajemství a Listinou základních práv a svobod chráněné listovní tajemství. Aby mohla Česká pošta, s.p. spolehlivě prokázat, komu a na základě čeho vydala zásilku, která nebyla dodána adresátovi, ale osobě od něj odlišné (příjemci), potřebuje ověřit pravost podpisu na plné moci, aby se v maximální míře eliminovala možná zneužití. Česká pošta, s.p. tím chrání v neposlední řadě taky zájmy adresáta a odesílatele. Úřední ověření slouží ke zvýšení právní jistoty, že plnou moc podepsal skutečně ten, kdo ji udělil a oprávnění v ní uvedená jsou sjednaným smluvním zastoupením mezi zmocnitelem a zmocněncem.
Ačkoliv není zákonem výslovně požadováno, aby plná moc byla v případě poskytování poštovních služeb úředně ověřena, přesto v souladu s § 1, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku si mohou osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje. Zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti, k čemuž v případě požadavku na úřední ověření plné moci nedochází.
V případě, kdy je k převzetí zásilky podle poštovních podmínek vyžadováno ověření totožnosti předložením občanského průkazu, by bylo v rozporu se smyslem takového ujednání, aby zásilka byla vydávána na základě neověřeného podpisu plné moci. V takovém případě, dovedeno ad absurdum, by totiž mohlo docházet k situacím, kdy by plnou moc jménem adresáta udělil kdokoli, neboť by zde chybělo ověření totožnosti adresáta.
S ohledem na to, Česká pošta, s.p. v zájmu zachování řetězce prokázaní totožnosti, vedoucího od adresáta, vyžaduje předložení plné moci s úředně ověřeným podpisem, a to buď v originále, nebo v úředně ověřené kopii.
V naší poradně s názvem PLNÁ MOC K PŘEPISU VOZIDLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Jak dlouho má tato plná moc platnost?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Platnost plné moci je neomezená, není li v ní jasně uvedena doba, po kterou platí. Plná moc zaniká splněním právních jednání, pro která byla sepsána. Zánik plné moci nastane také v důsledku odvolání plné moci zmocnitelem nebo odstoupením zmocněnce a nebo smrtí zmocnitele či zmocněnce.
Zastoupení na základě plné moci při právním úkonu (zpravidla uzavírání smlouvy) je upraveno v ustanovení § 31 (a následujících) občanského zákoníku. Od této plné moci k provedení právního úkonu (takzvaná plná moc hmotněprávní) je třeba odlišit takzvanou plnou moc procesní, kterou se uděluje plná moc k zastupování ve správním či soudním řízení. Zmocnitel může udělit plnou moc zmocněnci, a to osobě fyzické či právnické. V plné moci musí být uveden rozsah zmocněncova oprávnění. Plná moc musí dále identifikovat zmocněnce a zmocnitele, a pokud je udělena písemně, musí být zmocnitelem vlastnoručně podepsána.
Lze jen doporučit udělovat plnou moc písemně vždy, a to z důvodu jistoty jak třetí osoby, se kterou bude zmocněnec jednat, tak zmocněnce a zmocnitele. Judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že podpis na plné moci musí být úředně ověřen, pokud zmocněnec na základě plné moci činí právní úkon (například smlouva o převodu nemovitostí), pro který právní předpisy požadují ověřený podpis (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 894/2006).
Procesní plná moc je jednostranným právním jednáním, kterým zmocnitel (účastník řízení) prohlašuje vůči třetím osobám, že zmocnil jinou osobu (zmocněnce), aby ho ve věci specifikované v plné moci zastupovala v soudním (případně správním) řízení, a to neomezeně v rozsahu celého řízení. To, pokud jde o občanské soudní řízení, vyplývá přímo z ustanovení § 28a občanského soudního řádu (OSŘ), který stanoví, že procesní plnou moc nelze omezit – opravňuje zmocněnce ke všem úkonům, které může učinit účastník sám. Od procesní plné moci lze rozlišit plnou moc omezenou, která opravňuje zmocněnce jednat jménem zmocnitele pouze v úkonech plnou mocí určených. Advokátovi lze udělit na základě ustanovení § 25 odst. 1 OSŘ pouze tuto procesní plnou moc. Účastník řízení však nemusí být nutně zastoupen advokátem (s výjimkou vybraných druhů řízení a opravných prostředků), ale může se nechat zastoupit i kteroukoliv fyzickou osobou, která je plně svéprávná (§ 27 OSŘ) – takzvaný obecný zmocněnec. Plná moc může být vedle písemné formy udělena také ústně do protokolu.
Ve správním řízení se pak zastupování účastníka na základě plné moci bude řídit § 33 správního řádu (SŘ), který použití procesní plné moci umožňuje ustanovením § 33 odst. 2 písm. b) SŘ. Přestože se jedná o jednostranný právní úkon zmocnitele, lze pouze doporučit, aby plná moc obsahovala vedle podpisu zmocnitele i podpis zmocněnce, obzvláště pokud je zmocněncem advokát (vzhledem k právům a povinnostem jemu vyplývajícím dle zákona o advokacii). Podpisy na plné moci zpravidla nemusí být úředně či notářsky ověřeny (§ 28 OSŘ vyžaduje toto ověření pouze, stanoví-li tak zákon či rozhodne-li tak předseda senátu).
Prvotní plná moc nebo její ověřená kopie, je vždy součástí substituční plné moci. Při prokazování je třeba mít vždy obě plné moci, aby bylo možné pochopit cestu k zastupované osobě a platné doklady totožnosti (cestovní pas nebo občanský průkaz).
V naší poradně s názvem JE POTŘEBA K VYZVEDNUTÍ POUKÁZKY NA 8000,-KC OVĚŘENÁ PLNÁ MOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Prosikova.
Stal se mi úraz a jsem hospitalizovana,potřebuji nutně vyzvednout poukázku na cca 8000,-KC.Je potřeba k vyzvednutí ověřená plná moc?Co je popřípadě potřeba.Jedne se o poštu 14300 Praha 4.Predem děkuji za odpověď.Prosikova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ano. Pro vydání hotovosti dle poštovní poukázky je nutná ověřená plná moc. To se netýká zásilek, u kterých odesílatel určil vydání výhradně adresátovi.
V plné moci musì být uvedeno:
Uděluji tìmto plnou moc k převzetí finanční částky v hodnotě 8.000 Kč uvedené v poštovní poukázce číslo: XXXXX.
Plnou moc musí oveřit notář nebo běžná matrika. Ověřuje se jen váš podpis a u obou musíte být fyzicky přitomna. Notář za vámi může přijít i do nemocnice, což samozřejmě bude stát peníze navíc.
Abyste v budoucnu předešla těmto komplikacím, je dobré mít dopředu připraven průkaz příjemce. Vy i osoba, které chcete udělit plnou moc. Když tyto průkazy máte, vše pak jednoduše vyřídíte v online aplikaci České pošty. Zde je popsán způsob získání průkazu příjemce, který můžete absolvovat hned po propuštění z nemocnice: www.ceskaposta.cz/sl…
Kdyby pošta akceptovala k vydání hotosti neověřenou plnou moc, tak by se často stávalo, že si přijdete vybrat penízky z poukázky, ale pošta vám žádné nedá, protože je vyplatila někomu jinému, kdo sestavil plnou moc bez vašeho vědomí.
Plná moc musí být písemná jen tehdy, pokud písemnou formu vyžadují i následné právní úkony zmocněnce, při nichž jedná, nebo pokud jde o takzvanou generální plnou moc, na jejímž základě je zmocněnec oprávněn zastupovat zmocnitele ve všech věcech. A protože jde o osvědčení třetím osobám, postačí, pokud obsahuje pouze podpis zmocnitele, a není nutné, aby obsahovala i výslovnou akceptaci ze strany zmocněnce. Podpis musí být úředně nebo notářsky ověřen jen tehdy, pokud to výslovně požaduje zákon. V plné moci musí být vždy uveden rozsah zmocněncova oprávnění, s výjimkou procesní plné moci advokátovi či notáři, nebo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových při zastupování obce v řízení před soudem, kterou omezit nelze.
Další možností je substituční plná moc, která je právním jednáním, kterým zmocněnec udílí plnou moc další osobě, takzvanému substitutovi, aby jednala za prvotního zmocnitele. Podle českého práva lze substituční plnou moc udělit pouze v případě, že prvotní plná moc výslovně obsahuje takové zmocnění, nebo pokud je zmocněncem právnická osoba.
Zmocněncem může být jak fyzická, tak právnická osoba. Fyzická osoba je jako zmocněnec povinna jednat zásadně osobně, za právnickou osobu jednají v první řadě její statutární orgány. Z úkonů zmocněnce v rámci udělené plné moci je zavázán přímo zmocnitel. Pokud by byly meze plné moci překročeny a zmocnitel zmocněncovo jednání bez zbytečného odkladu neschválil, je zavázán sám zmocněnec.
Udělení plné moci nemá jednotnou formu. Může být ústní či písemná, je-li to pro daný úkon vyžadováno. V řadě případů zákon vyžaduje úředně ověřenou plnou moc, nebo notářsky ověřenou plnou moc. Každopádně musí obsahovat rozsah zmocněncova oprávnění. Zmocněncem může být fyzická i právnická osoba. Udílení plné moci upravuje občanský zákoník, konkrétně ustanovení o smluvním zastoupení.
Při zastoupení na základě plné moci je třeba rozlišovat mezi dohodou o plné moci a mezi samotnou plnou mocí. Dohoda o plné moci (zastoupení či zmocnění) je smlouva mezi zmocnitelem a zmocněncem, kterou se zmocněnec zavazuje zastupovat zmocnitele v dohodnutém rozsahu, popřípadě za dohodnutých podmínek; uzavřením této dohody vzniká právní vztah zastoupení mezi zmocnitelem a zmocněncem. Plná moc je jednostranný právní úkon zmocnitele, určený (adresovaný) třetí osobě (třetím osobám), v němž zmocnitel prohlašuje, že si zvolil zmocněnce, aby ho zastupoval v rozsahu uvedeném v této plné moci; plná moc z hlediska obsahu právního úkonu představuje osvědčení (průkaz) o zastoupení vzniklém na základě dohody o plné moci (zastoupení či zmocnění). Udělení plné moci není samo o sobě smlouvou, ale jednostranným právním úkonem.
Zastoupení je možno sjednat paralelně i pro více zástupců. Není-li v plné moci udělené několika zmocněncům určeno jinak, musí jednat všichni společně.
Požadavek písemné formy plné moci je stanoven pro zastoupení při písemných úkonech a při zastupování, které se netýká jen konkrétního právního úkonu, to je v případech generálních plných mocí nebo v případech plných mocí k zastupování při více úkonech. Požadavky případných jiných forem právních úkonů ve vztahu k požadavkům na formu plné moci občanský zákoník (OZ) neřeší. Případná omezení plné moci či pokyny zmocnitele dané zmocněnci jsou primárně součástí smluvního vztahu mezi zmocnitelem a zmocněncem. Pokud nejsou uvedeny v plné moci, nemají vliv na právní účinky jednání zmocněnce vůči třetím osobám, ledaže by byly těmto osobám známé i jinak. Zmocněnec přebírá vědomosti a dobrou/špatnou víru od zmocnitele, neprokáže-li se, že jde o okolnosti, o nichž věděl již před udělením plné moci. Příslušné ustanovení současného OZ je vyjádřeno velmi obtížně srozumitelným způsobem
Ustanovení § 33 občanského zákoníku řeší problematiku excesu. Jde jednak o překročení zmocnění a jednak o jednání za jiného zcela bez zmocnění. Zákon pro tyto případy konstruuje dvě alternativy. Z jednání zmocněnce bude zavázán zmocnitel (ex tunc), pokud překročení plné moci buď dodatečně schválí, nebo pokud se o překročení oprávnění dozví a zůstane pasivní (bez zbytečného odkladu neoznámí třetí osobě, se kterou zmocněnec jednal, svůj nesouhlas). V opačném případě zůstane ze svého jednání zavázán sám zmocněnec, který své zmocnění překročil. V takovém případě bude odpovídat třetí osobě, s níž jednal, za splnění závazku nebo náhradu škody. To neplatí, pokud třetí osoba o nedostatku plné moci věděla. Ustanovení § 33a občanského zákoníku, doplněné velkou novelou občanského zákoníku č. 509/1991 Sb. říká prakticky totéž, co § 24 OZ o substitučním zástupci a § 31 odst. 2 OZ o dalším zástupci v případě zmocnění právnické osoby. Toto ustanovení je nadbytečné. Zánik plné moci: Základní výčet důvodů zániku plné moci zůstává stejný (vykonáním právního jednání, na která byla plná moc omezena, odvoláním ze strany zmocnitele, výpovědí ze strany zmocněnce a smrtí na straně zmocnitele i zmocněnce). V případě smrti zmocněnce se v souladu s principem autonomie vůle připouští odchylné ujednání. V případě smrti zmocnitele nebo výpovědi plné moci zmocněncem platí pro zmocněnce povinnost učinit ještě vše, co nesnese odkladu, aby zmocnitel nebo jeho právní nástupce neutrpěl újmu, neodporuje-li to výslovnému příkazu zmocnitele či jeho právní nástupce.
K udělení plné moci stačí v podstatě jen textový editor (MS Word). Dokument musí obsahovat celé jméno, adresu a rodné číslo zmocnitele a zmocněnce a specifikaci konkrétního právního/úředního výkonu, pro nějž je plná moc udělena.
Státní příslušnost znamená příslušnost člověka k určitému státu. Státní příslušnost také zaručuje plné využívání výhod státního občanství. Rozdílem mezi státní příslušností a národností je to, že národnost si člověk může zvolit sám, na rozdíl od státní příslušnosti, která je dána státem, v němž má člověk občanství.
Státní příslušnost je nutné napsat/uvést, hlavně proto, aby bylo jasné při přečtení vašich dokladů a dokumentů, že jste občanem uvedeného státu, a proto máte nárok využívat výhod jeho občanství. Státní příslušnost se uvádí třeba na přihláškách do všech stupňů škol, na přihlášení do sociálního a zdravotního systému, v různých žádostech, třeba o vystavení různých dokladů (například: řidičský průkaz, občanský průkaz, cestovní pas a jiné), v žádosti o souhlas s podnikáním, nebo o provedení svatebního obřadu či pohřbu.
V souladu s ustanovením § 10 odst. 3 zákona o správě daní a poplatků platí, že daňový subjekt se může nechat v daňovém řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. Tímto zástupcem může být zejména daňový poradce. V ustanovení § 11 zákona o správě daní a poplatků jsou pak specifikovány situace, ve kterých je správce daně oprávněn vyloučit zvoleného zástupce ze zastupování. Je-li zástupcem daňový poradce, přichází v úvahu vyloučení ze zastupování v podstatě pouze v případě střetu zájmů. Jelikož zákon o správě daní a poplatků neobsahuje žádnou další podrobnější právní úpravu plné moci zmocněnce pro daňové řízení, je třeba vycházet z obecné právní úpravy plné moci obsažené v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších. Tomuto výkladu napovídá i skutečnost, že v § 28 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, který od 1. 1. 2011 nahradil stávající zákon o správě daní a poplatků, je výslovně deklarováno, že plná moc v daňovém řízení zaniká z důvodů stanovených občanským zákoníkem.
Formulář lze sepsat mezi fyzickými a právnickými osobami v libovolné kombinaci. Zmocnitel zmocňuje zmocněnce v případě zastupování při elektronickém podávání daňových formulářů a jiných dokumentů.
Plná moc pro svou platnost nepotřebuje vždy úředně ověřený podpis, pouze vyžaduje-li to zákon. V tomto případě zákon nehovoří o nutnosti, z čehož vyplývá, že úřední ověření nutné není.
Může ale nastat situace, že dotyčný úředník nebude ochoten akceptovat předloženou neověřenou plnou moc. Takové jednání sice není v souladu se zákonem, ale pro hladký průběh jednání je snazší podpisy nechat ověřit a vyhnout se zbytečnému střetu s úředním šimlem.
Generální plná moc nemění nic na skutečnostech uvedených v předchozím odstavci – pouze je odlišná rozsahem, ve kterém zástupce za zastoupeného jedná; z občanského zákoníku nevyplývá povinnost ani podmínky generální plnou moc vždy (bez výjimek) ověřit. Zmocněnec s udělenou generální plnou mocí pak může jednat ve všech případech, kde by mohl jednat sám zmocnitel.
Plná moc může být všeobecná (generální), ta opravňuje zmocněnce ke všem úkonům kromě těch, jež vyžadují zvláštní plnou moc, anebo zvláštní (speciální), ta je omezena jen na určitý právní úkon (na jeden či více), popřípadě na určitý druh právních úkonů. Kromě případů, kdy zákon výslovně požaduje speciální plnou moc k určitému právnímu úkonu (například k odmítnutí dědictví), je věcí zmocnitele, zda ke každému právnímu úkonu, jenž má být učiněn v jeho zastoupení, vystaví zmocněnci zvláštní plnou moc, či zda mu udělí takzvanou všeobecnou plnou moc. Má-li být rozsah zmocněncova oprávnění jednat za zmocnitele nějakým způsobem omezen, musí být toto omezení výslovně vyjádřeno v plné moci. Jestliže plná moc žádná omezení nevykazuje, jde o plnou moc neomezenou. V každém případě musí být z plné moci zřejmý rozsah oprávnění zmocněnce. Rozhodující je proto obsah plné moci.
