Sloh

Charakteristika postavy: osnova, postup a příklad

Jak napsat charakteristiku postavy

Charakteristika postavy je slohový útvar, ve kterém představujeme člověka nebo literární postavu především podle jeho povahy, vlastností a chování. Obvykle začneme stručným představením osoby, můžeme zmínit její vzhled a poté se zaměříme na vlastnosti. Nestačí pouze napsat, že je někdo hodný, odvážný nebo líný. Dobrá charakteristika vysvětluje, jak se daná vlastnost projevuje v konkrétních situacích.

Při charakteristice postavy není nejdůležitější přesně popsat barvu vlasů nebo oblečení. Těžištěm práce je povaha člověka: jak jedná, jak se chová k ostatním, co má rád, jak reaguje na problémy a které vlastnosti jsou pro něj typické.

Charakterizovat můžeme skutečného člověka, například kamaráda nebo člena rodiny, ale také hrdinu knihy či filmu. Postup je podobný. Text by měl být uspořádaný, jednotlivé vlastnosti doložené příklady a závěr by měl vystihnout celkový dojem z postavy.

Osnova

Osnova charakteristiky postavy

Než začnete psát souvislý text, je praktické vytvořit si krátkou osnovu. Pomůže zabránit tomu, aby se stejné informace opakovaly nebo aby text přeskakoval od vzhledu k povaze a zase zpět.

  1. Úvod a představení postavy – kdo to je a odkud ji známe.
  2. Základní informace – například věk, zaměstnání, role v příběhu nebo vztah k vypravěči.
  3. Vnější charakteristika – postava, obličej, vlasy, způsob oblékání a nápadné znaky, pokud jsou pro charakteristiku důležité.
  4. Vnitřní charakteristika – hlavní povahové vlastnosti, zájmy, schopnosti, vztah k ostatním a typické chování.
  5. Doklady vlastností – konkrétní situace, na kterých se vlastnosti projevují.
  6. Závěr – celkové zhodnocení postavy a její nejvýraznější rysy.

Co patří do vnitřní charakteristiky

Vnitřní charakteristika je obvykle nejdůležitější částí práce. Můžeme si položit několik jednoduchých otázek: Je postava klidná, nebo výbušná? Je společenská, nebo samotářská? Pomáhá ostatním? Dokáže přiznat chybu? Je pracovitá? Jak se chová ve stresu? Dodržuje sliby? Co udělá, když se jí něco nepodaří?

Odpovědi na podobné otázky nám pomohou najít konkrétní vlastnosti místo neurčitých vět typu „je docela dobrý člověk“.

Přímá a nepřímá charakteristika

Při psaní můžeme použít dva základní způsoby.

Přímá charakteristika vlastnost přímo pojmenuje:

  • Adam je velmi trpělivý.
  • Klára je svědomitá a spolehlivá.
  • Tomáš bývá někdy tvrdohlavý.

Nepřímá charakteristika vlastnost nepojmenuje, ale ukáže ji prostřednictvím jednání:

  • Adam dokáže mladšímu bratrovi půl hodiny vysvětlovat matematický příklad, aniž by zvýšil hlas.
  • Když Klára něco slíbí, úkol dokončí, i kdyby kvůli tomu měla zůstat déle ve škole.
  • Tomáš jen nerad připouští, že by mohl mít někdo jiný pravdu.

Nejlepší charakteristika oba způsoby kombinuje. Nejprve můžeme vlastnost pojmenovat a potom ji doložit situací.

Vhodná slovní zásoba

Vhodná slova pro charakteristiku osoby

Kladné vlastnosti

  • spolehlivý
  • ochotný
  • přátelský
  • upřímný
  • pracovitý
  • trpělivý
  • spravedlivý
  • odvážný
  • zodpovědný
  • skromný
  • pozorný
  • cílevědomý
  • samostatný
  • velkorysý
  • ohleduplný

Záporné nebo problematické vlastnosti

  • tvrdohlavý
  • netrpělivý
  • výbušný
  • žárlivý
  • líný
  • samolibý
  • nerozhodný
  • přecitlivělý
  • povýšený
  • bezohledný
  • závistivý
  • náladový

Člověk samozřejmě nebývá jen kladný nebo jen záporný. Právě kombinace různých vlastností působí věrohodně. Někdo může být například velmi obětavý, ale zároveň netrpělivý. Jiný člověk může být tichý a uzavřený, přesto velmi všímavý a ochotný pomoci.

Jak neopakovat stále slovo „je“

Častým problémem školních charakteristik jsou věty typu: „Je vysoký. Je hodný. Je veselý. Je pracovitý.“ Text potom působí mechanicky. Věty lze snadno obměnit:

  • Mezi jeho typické vlastnosti patří trpělivost.
  • Na první pohled působí velmi klidně.
  • V obtížných situacích se projevuje jako spolehlivý člověk.
  • Pro ostatní je vždy ochoten něco udělat.
  • Jeho slabší stránkou je netrpělivost.
  • Někdy má sklon prosazovat svůj názor za každou cenu.
  • Okolí si na něm nejvíce cení smyslu pro humor.

Ukázkový text

Příklad charakteristiky postavy

Charakteristika spolužáka

David patří mezi ty spolužáky, kterých si člověk všimne téměř okamžitě. Ne proto, že by se snažil být středem pozornosti, ale protože se snadno zapojí do rozhovoru a dokáže kolem sebe vytvořit dobrou náladu. Je mu čtrnáct let a ve třídě patří k nejvyšším chlapcům.

Má štíhlou postavu, krátké hnědé vlasy a tmavé oči. Nejčastěji chodí v džínách, mikině a sportovních botách. Na oblečení si příliš nepotrpí a dává přednost tomu, aby bylo pohodlné. Často se usmívá a už podle výrazu v obličeji bývá poznat, že se chystá něco vtipného poznamenat.

Jeho nejvýraznější vlastností je společenskost. Dokáže se bavit téměř s každým a nových lidí se nebojí. Když do třídy přišel nový spolužák, David byl jeden z prvních, kdo se s ním začal bavit a pozval ho o přestávce mezi ostatní. Je také ochotný pomáhat. Když někdo nerozumí učivu, rád mu vysvětlí, jak úkol vyřešil.

David má ale také vlastnosti, které mu někdy komplikují život. Je dost netrpělivý a chce mít všechno hotové co nejrychleji. Kvůli tomu občas přehlédne chybu, které by se při pečlivější práci snadno vyhnul. Nerad také prohrává. Při sportu dokáže být velmi soutěživý a po neúspěchu potřebuje chvíli, než se uklidní.

Ve volném čase se věnuje hlavně fotbalu. Trénuje několikrát týdně a právě při sportu je dobře vidět jeho cílevědomost. Jestliže se mu něco nedaří, zkouší to znovu, dokud se nezlepší. Stejnou vytrvalost však zatím nedokáže vždy využít při učení.

Celkově David působí jako veselý, přátelský a energický člověk. Není bez chyb, ale většinou si dokáže uvědomit, když něco přežene. Jeho největší předností je podle mě schopnost vycházet s lidmi a vytvořit dobrou náladu i ve chvíli, kdy se ostatním příliš nedaří.

Proč ukázka funguje

Text nejprve postavu představuje, potom stručně zachycuje vzhled a největší prostor věnuje povaze. Jednotlivé vlastnosti nejsou pouze vyjmenovány. Společenskost je doložena chováním k novému spolužákovi, netrpělivost způsobem práce a cílevědomost přístupem ke sportu. Postava proto působí konkrétněji a věrohodněji.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby při charakteristice postavy

  • Pouhé vyjmenování vlastností: „Je hodný, veselý, chytrý a pracovitý.“ Vlastnosti je lepší vysvětlit nebo doložit příkladem.
  • Příliš dlouhý popis vzhledu: charakteristika není totéž co prostý popis osoby. Povaha má být důležitější než barva bot nebo přesný účes.
  • Rozporuplné vlastnosti bez vysvětlení: pokud napíšeme, že je někdo klidný a zároveň výbušný, měli bychom vysvětlit, v jakých situacích se která vlastnost projevuje.
  • Opakování stejných slov: například neustálé používání slov „je“, „má“ a „hodný“.
  • Směšování témat: text přeskakuje od vzhledu k zájmům, potom zpět k vlasům a následně k povaze. Pomůže předem připravená osnova.
  • Příliš obecný závěr: věta „A to je všechno o mém kamarádovi“ charakteristiku příliš neuzavírá. Vhodnější je shrnout nejvýraznější vlastnosti a celkový dojem.

Jednoduchý postup pro každou vlastnost

Při psaní lze použít jednoduchý vzorec:

  1. Pojmenuji vlastnost.
  2. Vysvětlím, jak se projevuje.
  3. Pokud je to možné, uvedu krátký příklad.

Například místo věty „Marie je obětavá“ můžeme napsat: „Marie je velmi obětavá. Když někdo z rodiny potřebuje pomoc, ochotně změní své plány a věnuje mu svůj čas.“

Kontrolní seznam

Kontrola charakteristiky před odevzdáním

  • Představil jsem jasně osobu nebo postavu?
  • Má text úvod, hlavní část a závěr?
  • Nevěnuji příliš mnoho prostoru pouze vzhledu?
  • Uvedl jsem několik konkrétních povahových vlastností?
  • Doložil jsem důležité vlastnosti příklady chování?
  • Použil jsem přímou i nepřímou charakteristiku?
  • Neopakuji stále stejná slova?
  • Jsou jednotlivé odstavce řazeny logicky?
  • Neodporují si uvedené vlastnosti bez vysvětlení?
  • Shrnuje závěr můj celkový pohled na postavu?

Nejčastější otázky

Jak začít charakteristiku postavy?

Na začátku stručně představte člověka nebo literární postavu, kterou budete charakterizovat. Čtenář by měl pochopit, kdo to je a odkud ji znáte. Není nutné začínat větou „Budu charakterizovat svého kamaráda“. Přirozenější je například: „Martin je můj spolužák, se kterým chodím do stejné třídy už šest let.“ Potom můžete navázat základními informacemi a vzhledem.

Jaký je rozdíl mezi popisem a charakteristikou?

Popis osoby se soustředí především na vzhled, například na výšku, postavu, obličej, vlasy nebo oblečení. Charakteristika se zaměřuje hlavně na povahu, chování, zájmy a vztah k ostatním. V charakteristice může být vzhled také uveden, ale obvykle tvoří jen menší část textu.

Co je nepřímá charakteristika?

Nepřímá charakteristika neřekne vlastnost přímo, ale umožní čtenáři poznat ji podle jednání postavy. Místo věty „Petr je štědrý“ můžeme například napsat: „Když kamarádovi chyběly peníze na společný výlet, Petr mu bez váhání nabídl, že mu část zaplatí.“ Z chování je patrné, jakou vlastnost postava má.

Kolik vlastností má charakteristika obsahovat?

Neexistuje pevně stanovený počet. Pro běžnou školní práci je lepší vybrat několik skutečně typických vlastností a dobře je rozvést než napsat dlouhý seznam přídavných jmen. Často postačí přibližně čtyři až šest výraznějších vlastností, pokud je doplníme vysvětlením a konkrétními příklady chování.

Jak zakončit charakteristiku?

V závěru shrňte celkový dojem z postavy a připomeňte její nejvýraznější vlastnosti. U skutečné osoby můžete také stručně vyjádřit, čeho si na ní vážíte nebo co naopak považujete za její slabší stránku. U literární postavy lze zhodnotit, jak na čtenáře působí a proč je pro příběh důležitá.