CHYTÁK BYDLO a nejen to se dozvíte v tomto článku. Vyjmenovaná slova jsou slova, v jejichž kořenech, případně předponě (vy-, vý-), se píše po obojetných souhláskách tvrdé Y, tedy y nebo ý. Toto y nebo ý se pak píše i ve slovech odvozených. Výjimku mohou tvořit příjmení a po obojetných souhláskách se někdy píše y nebo ý také v názvech a křestních jménech. Seznam vyjmenovaných slov se může v různých učebnicích a dalších materiálech lišit, někde jsou uváděny jen vybrané názvy a vybraná křestní jména.
Bidlo nebo bydlo
Bidlo s měkkým I je dlouhá tyč, na kterou můžeme pověsit například peřiny. Často ho používá také převozník. S měkkým I píšeme také bidélko (i bidýlko), na kterém rádi sedí ptáci. I když bidlo nesouvisí se slovesem bít, můžete si i u něj pomoci tím, že bidlo souvisí s násilím. Tyč můžeme vzít do ruky a do něčeho s ní uhodit.
Příklady:
Převozník má v ruce bidlo.
Papoušek se naparoval na bidélku.
Pokud ale říkáme, že má někdo dobré bydlo (že se má dobře), nebo že ho pálí dobré bydlo (neváží si toho, že se má v životě dobře), píšeme ve slově bydlo tvrdé Y.
U slova bydlit, může problém tvořit slovo příbuzné bydlo. U slova bydlo (živobytí, toužit po dobrém bydlu) se píše y, na rozdíl od slova bidlo (delší tyč, hubený člověk), kde se píše i.
Vojáci se urputně bili, přesto se jim nepodařilo zabránit dobytí hradu. Semínka lnu můžete umlít i mlýnkem na kávu. Ptáček usedl na bidýlko a liboval si, jaké má dobré bydlo. Volal mi, že pozval všechny, ale my jsme pozvánku nedostali. Už brzy, brzičko se staneš mou ženou! Když uklidím celý byt, nebudu od ženy bit. Kvido vždy nazýval věci pravými jmény. Hugo se něco nazíval, než šel konečně do postele. Vojáci pobili všechny obyvatele dobytého hradu. Bílá koza spásala na louce podivné býlí. Bez ližin na střeše auta nemůžeš nic vozit, ani lyže. Po dlouhém běhu mě vždy píchá v boku. Pýcha předchází pád.
Starobylý hrad působil nedobytně. Zloděj ubil psa. V horské bystřině žijí pstruzi. Nabídka jídle byla neobyčejně bohatá. Myslivec nabil pušku. Dobytek bučel hlady. Babyka rostla za zahradou. Pálilo ho dobré bydlo. U potoka rostlo škodlivé býlí. Musel prodat obytný dům. Nejbystřejším žákem je Zbyněk. Zdejší bída ovlivnila vánoční obyčeje. Chlapec zlobil a byl bit. Sbírka neobyčejného nábytku zaujala obyvatele Přibyslavi. Zbyšek byl bídák. V zahraničí nabyl.
Při učení vyjmenovaných slov narážíme na slova, která můžeme psát s tvrdým Y i s měkkým I. Taková slova se liší nejen svým pravopisem, ale také významem. Proto je důležité umět je rozlišovat. Je přeci rozdíl, jestli napíši, že jsem nabyla telefon, nebo nabila telefon. V prvním případě jsem ho totiž získala, dříve jsem ho neměla, ale teď už ho mám. V druhém případě jsem do telefonu doplnila energii, aby mohl dál fungovat. Ovšem telefon nemusí být vůbec můj, mohla jsem jen udělat laskavost třeba dědečkovi nebo kamarádce. Doplnění nesprávného i/y do některých slov může opravdu výrazně změnit význam věty, případně celého sdělení. Pojďme se tedy podívat na dvojice slov, ve kterých se nejčastěji chybuje.
