Číslovka jako podmět: jak ji ve větě poznat
Kdy je číslovka podmětem?
Číslovka může být ve větě podmětem, pokud označuje toho nebo to, o kom či o čem přísudek něco vypovídá. Ptáme se na ni otázkou kdo? co?. Například ve větě První zvítězil je podmětem číslovka první. Ve větě Pět je liché číslo je podmětem číslovka pět. Pozor však na spojení typu tři žáci, kde číslovka nemusí být samostatným podmětem.
Slovní druh a větný člen nejsou totéž. Označení číslovka říká, jakým slovním druhem dané slovo je, zatímco označení podmět popisuje jeho úlohu ve větě. Proto může číslovka v jedné větě fungovat jako podmět a v jiné mít jinou větnou funkci. Při určování je důležité sledovat celou větu a vztah číslovky k přísudku, nikoli pouze poznat, že dané slovo vyjadřuje počet nebo pořadí.
Podrobné vysvětlení
Jak může být číslovka podmětem
Podmět je základní větný člen, který obvykle označuje původce děje, nositele vlastnosti nebo skutečnost, o níž přísudek něco říká. Nejčastěji bývá vyjádřen podstatným jménem nebo zájmenem, ale podmětem může být také číslovka.
Dobře je to vidět ve větě:
Pět je liché číslo.
Ptáme se: Co je liché číslo? Odpověď zní: pět. Slovo pět je slovním druhem číslovka a současně plní ve větě funkci podmětu.
Podobně:
První postoupil do finále.
Ptáme se: Kdo postoupil do finále? Odpověď: první. Řadová číslovka zde stojí samostatně místo výrazu například první závodník nebo první soutěžící, a proto může být podmětem.
Číslovka tedy nemusí stát vedle podstatného jména. Pokud je použita samostatně a přísudek se k ní vztahuje jako k nositeli děje nebo vlastnosti, může převzít funkci podmětu.
Jak jev bezpečně poznat
Jak poznat číslovku ve funkci podmětu
Nejspolehlivější je postupovat stejně jako při hledání jiného podmětu:
- Najděte ve větě přísudek.
- Položte k němu otázku kdo? co?
- Najděte výraz, který na tuto otázku odpovídá.
- Určete slovní druh tohoto výrazu.
- Pokud je odpovědí číslovka, může být číslovka podmětem.
Například:
Druhý doběhl o několik sekund později.
Přísudek je doběhl. Ptáme se: Kdo doběhl? Odpověď: druhý. Slovo druhý je řadová číslovka a ve větě je podmětem.
Další příklad:
Deset nestačí.
Přísudek je nestačí. Ptáme se: Co nestačí? Odpověď: deset. Základní číslovka deset je podmětem.
Příklady
Příklady číslovek jako podmětu
| Věta | Otázka na podmět | Podmět |
|---|---|---|
| Pět je více než tři. | Co je více než tři? | pět |
| První získal pohár. | Kdo získal pohár? | první |
| Druhá odpověděla správně. | Kdo odpověděl správně? | druhá |
| Oba souhlasili. | Kdo souhlasil? | oba |
| Deset by stačilo. | Co by stačilo? | deset |
| Třetí se ještě nevrátil. | Kdo se nevrátil? | třetí |
V některých příkladech si můžeme za samostatně použitou číslovkou představit nevyjádřené podstatné jméno. Věta První získal pohár může například znamenat První závodník získal pohár. Číslovka však ve skutečné větě stojí samostatně a přebírá funkci podmětu.
Přehledné porovnání
Číslovka jako podmět a číslovka u podstatného jména
Ne každá číslovka, kterou ve větě najdeme, je automaticky podmětem. Důležitý rozdíl ukazují následující věty.
Tři žáci přišli do školy
Na otázku Kdo přišel do školy? odpovídáme tři žáci. Jádrem pojmenování osob je podstatné jméno žáci a číslovka tři vyjadřuje jejich počet. Není proto vhodné mechanicky určit jako samostatný podmět pouze slovo tři.
Tři přišli do školy později
Zde už podstatné jméno vysloveno není. Otázka zní: Kdo přišel později? Odpověď je tři. Z kontextu například víme, že se mluví o třech chlapcích. Číslovka je použita samostatně a zastupuje osoby, o nichž se vypovídá.
Pět žáků přišlo pozdě
U základních číslovek od pěti výše vznikají spojení typu pět žáků, deset stromů, dvacet soutěžících. Celé spojení označuje množství, které vystupuje jako podmětový výraz. Proto je při školním rozboru důležité neposuzovat izolovaně pouze podstatné jméno žáků, které je ve druhém pádě.
Rozdíl je patrný také na dvojici:
- Dva závodníci doběhli. – číslovka dva určuje počet závodníků.
- Dva doběhli. – číslovka dva stojí samostatně a zastupuje osoby známé z kontextu.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování
Záměna slovního druhu a větného členu
Častá chyba spočívá v tvrzení, že slovo nemůže být zároveň číslovkou a podmětem. Může. Číslovka je slovní druh, podmět je větný člen. Jedno slovo tedy můžeme určit z obou hledisek.
Ve větě První zvítězil platí:
- slovní druh: číslovka,
- větný člen: podmět.
Určení každé číslovky jako podmětu
Ve větě Koupil jsem tři rohlíky číslovka tři rozhodně není podmětem. Podmět je nevyjádřené já, protože otázka zní Kdo koupil? – já. Výraz tři pouze udává počet rohlíků.
Hledání podmětu pouze podle prvního pádu
Otázka prvního pádu kdo? co? je důležitá pomůcka, ale podmět hledáme především podle významového a mluvnického vztahu k přísudku. Zvláštní pozornost vyžadují početní výrazy typu pět dětí, deset aut, několik návštěvníků.
Procvičení
Procvičování: je číslovka podmětem?
U každé věty určete podmět a rozhodněte, zda je číslovka sama ve funkci podmětu.
- První otevřel dveře.
- Tři kamarádi čekali před školou.
- Pět je moje oblíbené číslo.
- Druhá doběhla do cíle.
- Koupili jsme dvě vstupenky.
- Oba se vrátili včas.
- Deset žáků se přihlásilo do soutěže.
- Třetí dnes chybí.
Řešení
Řešení cvičení
- První – číslovka stojí samostatně a je podmětem.
- Tři kamarádi – číslovka vyjadřuje počet kamarádů; není vhodné ji zde určovat izolovaně jako samostatný podmět.
- Pět – číslovka je podmětem. Ptáme se: Co je moje oblíbené číslo?
- Druhá – číslovka stojí samostatně a je podmětem.
- Podmět je nevyjádřené my. Číslovka dvě není podmětem.
- Oba – číslovka je podmětem.
- Deset žáků – celé početní spojení vystupuje jako podmětový výraz.
- Třetí – číslovka stojí samostatně a je podmětem.
Dobrá pomůcka zní: nejprve hledej přísudek, teprve potom se ptej kdo nebo co. Samotná skutečnost, že ve větě vidíš číslovku, ještě neznamená, že jsi našel podmět.
Nejčastější otázky
Může být číslovka podmětem?
Ano. Číslovka může plnit funkci podmětu, zejména pokud stojí samostatně a označuje toho nebo to, o čem přísudek něco vypovídá. Například ve větě První vyhrál je číslovka první podmětem. Ve větě Šest je sudé číslo je podmětem číslovka šest.
Je ve větě „Tři žáci přišli“ podmětem číslovka tři?
Číslovku tři zde nelze posuzovat stejně jako samostatnou číslovku ve větě Tři přišli. Ve spojení tři žáci číslovka vyjadřuje počet žáků a podmětový výraz tvoří spojení s podstatným jménem. Ve větě Tři přišli naopak číslovka stojí samostatně a zastupuje osoby známé z kontextu.
Jakou otázkou se ptáme na číslovku jako podmět?
Stejně jako na každý jiný podmět se ptáme otázkou kdo? co? Otázku klademe k přísudku. Ve větě Druhý odpověděl správně se ptáme: Kdo odpověděl správně? – druhý. Proto je číslovka druhý podmětem.
Může být řadová číslovka podmětem?
Ano. Řadové číslovky jsou jako podmět běžné, pokud se použijí samostatně: První zvítězil. Druhá odstoupila. Třetí čekal venku. V těchto větách si můžeme podle kontextu domyslet podstatné jméno, například závodník, soutěžící nebo žák, ale ve větě je vyjádřena pouze číslovka.