Slovníček

Cviky na dysgrafii: jednoduché procvičování psaní

Cviky na dysgrafii by měly procvičovat především uvolnění ruky, plynulost pohybu, správný úchop a postupně také čitelné psaní písmen a slov. Vhodnější je krátké každodenní cvičení než dlouhé přepisování textů. Začít lze kreslením velkých oblouků, vlnovek a smyček, pokračovat obtahováním tvarů a teprve potom přejít k písmenům, slovům a krátkým větám.

Dysgrafie se může projevovat různým způsobem. Některému dítěti dělá největší problém samotné vedení tužky, jiné píše velmi pomalu, nepravidelně nebo má potíže udržet stejnou velikost a sklon písmen. Proto není cílem udělat během jednoho cvičení co nejvíce řádků. Důležitější je pravidelnost a postup od jednoduchého pohybu k náročnějšímu psaní.

Následující cviky lze využít doma i ve škole. U dítěte s potvrzenou dysgrafií je vhodné respektovat doporučení speciálního pedagoga, protože konkrétní obtíže se mohou výrazně lišit.

Procvičení

12 jednoduchých cviků na dysgrafii

1. Uvolnění celé ruky

Než dítě začne psát, může přibližně půl minuty kroužit rameny, protřepat ruce a několikrát pomalu sevřít a otevřít prsty. Potom může zápěstím kreslit ve vzduchu velké kruhy.

Cílem není posilování, ale odstranění zbytečného napětí před psaním.

2. Kreslení velkých kruhů

Na velký papír nakreslete několik kruhů o průměru přibližně 10 až 15 centimetrů. Dítě je několikrát obtáhne jedním plynulým pohybem.

Nejprve je vhodné kreslit větší tvary. Postupně lze kruhy zmenšovat.

3. Vlnovky přes celý řádek

Dítě kreslí zleva doprava dlouhou pravidelnou vlnovku:

nahoru – dolů – nahoru – dolů.

Snaží se vést čáru plynule a bez častého zastavování. Není nutné přesně kopírovat každý oblouk.

4. Smyčky

Na řádek se opakovaně kreslí spojené smyčky připomínající řadu malých oček. Tento pohyb se později využívá také při psaní některých psacích písmen.

Začněte velkými smyčkami a teprve po jejich zvládnutí je zmenšujte.

5. Horní a dolní oblouky

Dítě vytvoří několik řádků jednoduchých oblouků. V prvním řádku kreslí oblouky otevřené dolů, ve druhém oblouky otevřené nahoru.

Cvik pomáhá procvičit pravidelné opakování stejného pohybu.

6. Cesta mezi dvěma čarami

Nakreslete dvě rovnoběžné nebo mírně zvlněné čáry vzdálené přibližně jeden centimetr. Úkolem dítěte je vést tužku mezi nimi, aniž by se čar dotklo.

Postupně lze prostor mezi čarami zužovat nebo vytvořit složitější cestu.

7. Spojování bodů

Na papír vyznačte několik bodů. Dítě je spojuje v určeném pořadí. Zpočátku mohou vznikat jednoduché obrazce, například trojúhelník, čtverec nebo domeček.

Později lze vzdálenosti mezi body zmenšovat a přidávat složitější tvary.

8. Obtahování písmen

Napište na papír několik velkých písmen světlou tužkou. Dítě je pomalu obtahuje. Vhodné je procvičovat vždy jen několik písmen, nikoli celou abecedu najednou.

Obtahování lze opakovat například u písmen, jejichž tvar dítěti dělá největší potíže.

9. Stejné písmeno v jednom řádku

Vyberte jedno písmeno, například m. Na začátku řádku napište vzor a dítě pokračuje:

m m m m m

Sledujte především podobnou velikost písmen a přiměřené rozestupy. Pokud se kvalita začne výrazně zhoršovat, je lepší cvičení ukončit než přidávat další řádek.

10. Krátká slova

Po jednotlivých písmenech přejděte ke krátkým slovům, například:

  • pes
  • les
  • máma
  • dům
  • škola
  • auto

Dítě může každé slovo napsat jednou nebo dvakrát. Opakované přepisování stejného slova na celý řádek obvykle není potřeba.

11. Přepis krátké věty

Vyberte jednoduchou větu přiměřenou věku dítěte:

Pes běží po zahradě.

Dítě ji nejprve přečte a potom jednou přepíše. Při kontrole se zaměřte na čitelnost, velikost písmen, mezery mezi slovy a umístění písma na řádku.

12. Psaní podle krátkého diktátu

Nadiktujte dvě nebo tři velmi krátké věty. Například:

Venku svítí slunce. Tomáš jede na kole. Pes leží u dveří.

U tohoto cviku není hlavním cílem rychlost. Mezi větami lze udělat krátkou pauzu, aby se dítě mohlo na další psaní připravit.

Lehčí a náročnější varianta

Jak obtížnost cviků postupně zvyšovat

Grafomotorické cviky je vhodné řadit od jednodušších k náročnějším. Praktická posloupnost může vypadat takto:

  1. pohyb rukou ve vzduchu,
  2. velké tvary na velkém papíře,
  3. vlnovky, kruhy a oblouky,
  4. menší grafomotorické prvky,
  5. obtahování písmen,
  6. samostatné psaní písmen,
  7. krátká slova,
  8. jednoduché věty,
  9. krátký přepis nebo diktát.

Pokud se dítě například ještě výrazně trápí s pravidelnými smyčkami, není nutné okamžitě přidávat dlouhé opisování vět. Obtížnost má růst postupně.

Jednodušší varianta

Použijte nelinkovaný papír nebo papír se širokými řádky, větší tvary a kratší úkoly. Dítě může pracovat i s trojhrannou tužkou nebo jinou psací potřebou, kterou dobře drží.

Náročnější varianta

Zmenšujte velikost tvarů, přejděte k běžným školním řádkům a přidávejte krátká slova nebo věty. Náročnost nezvyšujte současně ve všech směrech. Když například dítě začíná psát menší písmo, může zůstat text velmi krátký.

Řešení

Jak poznat, že je cvik provedený dobře

U cviků na dysgrafii většinou neexistuje jedno řešení jako v matematickém příkladu. Kontroluje se především způsob provedení.

  • Kruhy a oblouky: pohyb je pokud možno plynulý a dítě na tužku nadměrně netlačí.
  • Vlnovky a smyčky: jednotlivé prvky mají přibližně podobnou velikost.
  • Cesta mezi čarami: čára zůstává převážně uvnitř vyznačeného prostoru.
  • Písmena: jsou rozeznatelná a dítě dokáže podobný tvar několikrát zopakovat.
  • Slova: jednotlivá písmena se nepřekrývají a mezi slovy jsou viditelné mezery.
  • Věty: text je čitelný a dítě se při psaní nemusí snažit o nepřiměřenou rychlost.

Pokrok je vhodnější porovnávat s předchozím písmem stejného dítěte než s rukopisem spolužáků.

Nejčastější chyby

Časté chyby při domácím procvičování

Příliš dlouhé psaní

Deset nebo patnáct minut soustředěného cvičení může být užitečnější než několik stránek opisování. Jakmile se ruka unaví, kvalita písma často klesá a dítě pouze opakuje chybný pohyb.

Důraz jen na krásné písmo

Cílem není vytvořit dokonale kaligrafický rukopis. Důležitá je především čitelnost, přiměřená plynulost a zvládnutelná námaha při psaní.

Opravování každého písmena

Pokud je dítě upozorněno na každou drobnou odchylku, může se soustředit více na chyby než na samotný pohyb. Praktické je vybrat jeden konkrétní cíl, například velikost písmen nebo mezery mezi slovy.

Procvičování pouze opisováním

Dlouhé přepisování textu není jediný způsob práce. U části dětí je vhodné vracet se ke grafomotorickým cvikům, velkým pohybům, obloukům nebo smyčkám.

Příliš rychlé zvyšování obtížnosti

Jestliže dítě zvládne jeden povedený řádek, neznamená to, že musí okamžitě napsat celou stránku. Nový pohyb potřebuje opakování a dostatek času.

Kontrolní seznam

Krátký plán cvičení na každý den

Jednoduché procvičování může mít například tuto podobu:

  1. 1 minuta – protažení a uvolnění rukou,
  2. 2 minuty – kruhy, vlnovky nebo smyčky,
  3. 2 minuty – jeden konkrétní grafomotorický prvek,
  4. 3 až 5 minut – písmena, krátká slova nebo jedna věta,
  5. závěr – společně vybrat jednu věc, která se podařila.

Není nutné používat všechny cviky každý den. Vhodnější je střídat několik činností a sledovat, při kterých pohybech má dítě největší obtíže.

Pokud je psaní pro dítě dlouhodobě mimořádně namáhavé, bolestivé nebo se obtíže výrazně promítají do školní práce, je vhodné další postup konzultovat s učitelem, školním poradenským pracovištěm nebo speciálním pedagogem.

Nejčastější otázky

Jak dlouho mají cviky na dysgrafii trvat?

Obvykle je vhodnější krátké a pravidelné procvičování než dlouhé jednorázové psaní. Konkrétní délka závisí na věku, únavě a obtížích dítěte. Jakmile začne být ruka výrazně unavená nebo se písmo rychle zhoršuje, nemá velký smysl přidávat další řádky pouze kvůli splnění určitého počtu úloh.

Je při dysgrafii vhodné opisovat dlouhé texty?

Dlouhé opisování samo o sobě nemusí být nejvhodnějším cvičením. Často je praktičtější kombinovat uvolnění ruky, grafomotorické prvky, jednotlivá písmena, krátká slova a jen malé množství souvislého textu. Náročnost lze postupně zvyšovat podle toho, jak dítě jednotlivé činnosti zvládá.

Jaké grafomotorické cviky jsou vhodné?

Mezi jednoduché grafomotorické cviky patří velké kruhy, oblouky, vlnovky, smyčky, spirály, spojování bodů nebo vedení čáry mezi dvěma vyznačenými liniemi. Začíná se většími pohyby a teprve postupně se přechází k menším tvarům podobným skutečnému písmu.

Má dítě s dysgrafií psát rychleji?

Rychlost není při základním nácviku hlavním cílem. Nejdříve je vhodné hledat pohyb, při kterém je písmo dostatečně čitelné a ruka není zbytečně napjatá. Teprve později lze sledovat také plynulost a tempo. Tlak na rychlé psaní může u některých dětí způsobit další zhoršení čitelnosti.

Kdy už nestačí domácí cviky?

Pokud má dítě výrazné a dlouhodobé potíže s psaním, rychle se při něm vyčerpá nebo problémy podstatně ovlivňují školní výkon, je vhodná konzultace s učitelem nebo speciálním pedagogem. Odborník může určit, které konkrétní dovednosti potřebují největší podporu, a doporučit vhodnější individuální postup.