Cvičení

Diktát na velká a malá písmena s řešením

Tento diktát na velká a malá písmena obsahuje 18 vět zaměřených na názvy osob, měst, států, ulic, náměstí, hor, řek, svátků a institucí. Obtížností odpovídá přibližně druhému stupni základní školy, ale využít jej lze i pro domácí procvičování. Pod diktátem najdete celé správné řešení a stručné vysvětlení nejčastějších pravidel.

Diktát

Diktát na velká a malá písmena

Text si můžete nechat přečíst druhou osobou nebo si jednotlivé věty postupně zakrývat. Při psaní se soustřeďte především na vlastní jména a víceslovné názvy.

  1. O letních prázdninách jsme navštívili Prahu a prošli se po Karlově mostě.
  2. Z Václavského náměstí jsme pokračovali směrem k Národnímu muzeu.
  3. Moje teta bydlí v ulici Na Příkopě nedaleko centra.
  4. Příští rok bychom chtěli navštívit Českou republiku, Rakousko a Slovensko.
  5. Řeka Vltava protéká několika českými městy.
  6. Na školním výletě jsme zamířili do Krkonoš a vystoupili na Sněžku.
  7. V zimě jsme strávili několik dní v Jizerských horách.
  8. Na mapě jsme hledali Atlantský oceán, Středozemní moře a Pyrenejský poloostrov.
  9. Eva se narodila v jižních Čechách, ale nyní žije na Moravě.
  10. Na Štědrý den se u nás schází celá rodina.
  11. O Vánocích zdobíme stromek a na Nový rok chodíme na procházku.
  12. V pondělí jsme ve škole četli pověst o praotci Čechovi.
  13. Paní Nováková pracuje na obecním úřadě, zatímco její manžel učí na základní škole.
  14. Na náměstí Míru se konal jarní trh.
  15. Turisté přijeli z Německa, Polska a dalších evropských zemí.
  16. Český jazyk patří mezi slovanské jazyky.
  17. Ve škole jsme se učili o druhé světové válce a dějinách Evropy.
  18. Na konci června se děti těšily na letní prázdniny.
Řešení

Správné řešení diktátu

  1. O letních prázdninách jsme navštívili Prahu a prošli se po Karlově mostě.
  2. Z Václavského náměstí jsme pokračovali směrem k Národnímu muzeu.
  3. Moje teta bydlí v ulici Na Příkopě nedaleko centra.
  4. Příští rok bychom chtěli navštívit Českou republiku, Rakousko a Slovensko.
  5. Řeka Vltava protéká několika českými městy.
  6. Na školním výletě jsme zamířili do Krkonoš a vystoupili na Sněžku.
  7. V zimě jsme strávili několik dní v Jizerských horách.
  8. Na mapě jsme hledali Atlantský oceán, Středozemní moře a Pyrenejský poloostrov.
  9. Eva se narodila v jižních Čechách, ale nyní žije na Moravě.
  10. Na Štědrý den se u nás schází celá rodina.
  11. O Vánocích zdobíme stromek a na Nový rok chodíme na procházku.
  12. V pondělí jsme ve škole četli pověst o praotci Čechovi.
  13. Paní Nováková pracuje na obecním úřadě, zatímco její manžel učí na základní škole.
  14. Na náměstí Míru se konal jarní trh.
  15. Turisté přijeli z Německa, Polska a dalších evropských zemí.
  16. Český jazyk patří mezi slovanské jazyky.
  17. Ve škole jsme se učili o druhé světové válce a dějinách Evropy.
  18. Na konci června se děti těšily na letní prázdniny.

Pravidlo a vysvětlení

Kdy píšeme velké a kdy malé písmeno

Velké počáteční písmeno používáme především u vlastních jmen. Patří sem jména lidí, států, měst, řek, hor, pohoří, světadílů nebo konkrétních institucí. Proto píšeme například Eva, Praha, Česká republika, Vltava, Sněžka, Krkonoše nebo Národní muzeum.

U víceslovných zeměpisných názvů se velké písmeno nepíše automaticky u každého slova. Správně je například Jizerské hory, Atlantský oceán nebo Pyrenejský poloostrov. Druhé slovo je zde obecným označením druhu zeměpisného objektu.

U názvů ulic a náměstí záleží na stavbě názvu. Píšeme například ulice Na Příkopě, ale náměstí Míru. Slovo ulice nebo náměstí bývá obecným označením a samo o sobě není součástí vlastního jména.

Velké písmeno se používá také u názvů významných svátků, například Vánoce, Štědrý den, Nový rok. Naopak názvy dnů, měsíců nebo běžných období píšeme s malým písmenem: pondělí, červen, léto, letní prázdniny.

Přídavná jména odvozená od zeměpisných názvů se zpravidla píší s malým písmenem: český jazyk, evropské země, pražské ulice. Jiná situace nastává, pokud je přídavné jméno přímo součástí vlastního názvu, například Česká republika.

Nejčastější chyby

Nejčastější chyby ve velkých a malých písmenech

  • český jazyk – přídavné jméno český se zde píše s malým písmenem.
  • Česká republika – jde o vlastní název státu, proto začíná velkým písmenem.
  • Jizerské hory – velké písmeno je pouze na začátku vlastního názvu.
  • náměstí Míru – obecné označení náměstí píšeme s malým písmenem.
  • Vánoce – název svátku začíná velkým písmenem.
  • letní prázdniny – nejde o vlastní jméno, proto se píše malé písmeno.
  • druhá světová válka – označení historické události tohoto typu se píše s malým počátečním písmenem.
  • praotec Čech – obecné označení praotec se píše s malým písmenem, vlastní jméno Čech s velkým.

Nejčastější otázky

Píše se Česká republika s velkým písmenem?

Ano. Česká republika je oficiální vlastní název státu, proto se první slovo píše s velkým počátečním písmenem. Stejně píšeme například Slovenská republika. Samotné přídavné jméno v obecném spojení však velké písmeno nemá: český občan, český jazyk, české město.

Píšou se Vánoce s velkým písmenem?

Ano, správně je Vánoce. Velké počáteční písmeno píšeme také například ve spojeních Štědrý den a Nový rok, pokud označujeme název svátku. Naproti tomu názvy měsíců a dnů v týdnu píšeme s malým písmenem: prosinec, leden, pondělí.

Proč se píše Jizerské hory, ale slovo hory je malé?

Ve spojení Jizerské hory je první slovo vlastním názvem, zatímco slovo hory označuje druh zeměpisného celku. Podobně píšeme například Orlické hory, Atlantský oceán nebo Středozemní moře. Nelze tedy použít jednoduché pravidlo, že ve víceslovném názvu musí být všechna slova velká.

Píše se náměstí Míru s velkým N?

Ne. Správně píšeme náměstí Míru. Slovo náměstí je zde obecným označením druhu veřejného prostranství, a proto začíná malým písmenem. Vlastní část názvu Míru má naopak velké počáteční písmeno.