Diktáty na velká písmena s řešením
Diktáty na velká písmena
Následující diktáty procvičují velká písmena u vlastních jmen osob, měst, států, ulic, náměstí, řek, pohoří, institucí a svátků. Začněte kratším a jednodušším textem a postupně přejděte k obtížnějším diktátům. Pod každou skupinou najdete také řešení a stručné vysvětlení míst, ve kterých se při psaní velkých písmen často chybuje.
Psaní velkých písmen není jen otázkou zapamatování několika pravidel. Rozhodující bývá poznat, zda jde o vlastní jméno, nebo pouze o obecné označení. Proto jsou diktáty užitečnější než samotné doplňování jednotlivých slov: žák musí význam názvu poznat přímo ve větě. Texty níže procvičují běžné školní příklady od jmen lidí a zeměpisných názvů až po ulice, školy, svátky a složitější víceslovná pojmenování.
Diktát
Diktát 1: Jména osob, města a státy
O prázdninách navštívila Anna se svými rodiči Prahu. Přijeli vlakem z Pardubic a vystoupili na hlavním nádraží. Potom se vydali k Vltavě a prošli přes Karlův most. Anna se nejvíce těšila na Pražský hrad. Druhý den rodina pokračovala do jižních Čech. Cestou potkali turisty z Polska, Německa a Rakouska. Večer si povídali o tom, která místa v České republice by chtěli navštívit příště.
Diktát 2: Ulice, náměstí a zeměpisné názvy
Tomáš bydlí v ulici Na Příkopě nedaleko Václavského náměstí. Každé ráno odjíždí do školy a odpoledne se vrací přes náměstí Republiky. O víkendu jel s dědečkem do Krkonoš. Vystoupili ve Špindlerově Mlýně a vydali se směrem k Labi. Z dálky pozorovali Sněžku. Dědeček Tomášovi vysvětloval, že Krkonoše leží na severu České republiky a část pohoří pokračuje také do Polska.
Diktát 3: Školy, instituce a významné dny
Naše třída navštívila Národní muzeum v Praze. Paní učitelka Nováková nám předem připomněla, že se sejdeme před školou. V muzeu jsme si prohlédli výstavu o českých dějinách. Nejvíce nás zaujala část věnovaná vzniku Československa. Mluvili jsme také o státních svátcích. Připomněli jsme si Den vzniku samostatného československého státu i Den boje za svobodu a demokracii. Na Vánoce a Velikonoce jsme se tentokrát nedostali, protože o nich jsme mluvili už v předchozí hodině.
Diktát 4: Velká písmena v souvislém textu
Rodina Dvořákových se rozhodla strávit část léta na Moravě. Z Brna vyrazili směrem k Lednici a potom navštívili chráněnou krajinnou oblast Pálava. Z jednoho vyhlídkového místa bylo vidět Novomlýnské nádrže. Další den pokračovali do Olomouce, kde se zastavili na Horním náměstí. Děti obdivovaly sloup Nejsvětější Trojice a potom si koupily pohlednice. Večer si v hotelu četly pověsti o českých a moravských městech. Nejvíce je zaujal příběh spojený s horou Blaník a bájnými blanickými rytíři.
Diktát 5: Náročnější procvičování
Na začátku května připravila Základní škola Komenského projektový den věnovaný České republice. Jedna skupina žáků zpracovávala informace o hlavním městě Praze, další se věnovala Moravskoslezskému kraji a třetí připravovala trasu podél řeky Vltavy. Eliška chtěla představit Národní divadlo, zatímco Jakub si vybral Univerzitu Karlovu. Společně potom hledali na mapě Staroměstské náměstí, Malou Stranu a Pražský hrad. Nakonec si připomněli, proč se 28. října slaví Den vzniku samostatného československého státu.
Řešení
Řešení a kontrola velkých písmen
Diktát 1
- Anna – vlastní jméno osoby.
- Praha, Pardubice – názvy měst.
- Vltava – název řeky.
- Karlův most, Pražský hrad – vlastní názvy významných míst a staveb.
- jižní Čechy – slovo jižní je pouze zeměpisné určení, proto začíná malým písmenem.
- Polsko, Německo, Rakousko, Česká republika – názvy států.
Diktát 2
- Na Příkopě – vlastní název ulice.
- Václavské náměstí – první slovo vlastního názvu se píše s velkým písmenem.
- náměstí Republiky – obecné označení náměstí je malé, vlastní část názvu Republiky je velká.
- Krkonoše – název pohoří.
- Špindlerův Mlýn – název města.
- Labe, Sněžka – vlastní zeměpisná jména.
- Česká republika, Polsko – názvy států.
Diktát 3
- Národní muzeum – oficiální název instituce.
- Praha – vlastní jméno města.
- Nováková – příjmení osoby.
- Československo – historický název státu.
- Den vzniku samostatného československého státu a Den boje za svobodu a demokracii – názvy významných dnů.
- Vánoce, Velikonoce – názvy svátků.
Diktát 4
- Dvořákových – příjmení rodiny.
- Morava, Brno, Lednice, Olomouc – vlastní zeměpisná jména.
- Pálava – vlastní název oblasti.
- Novomlýnské nádrže – vlastní zeměpisné pojmenování.
- Horní náměstí – oficiální název náměstí.
- Nejsvětější Trojice – součást vlastního názvu památky.
- Blaník – vlastní název hory.
- blaničtí rytíři – obecné označení, nikoli vlastní jméno, proto malé písmeno.
Diktát 5
- Základní škola Komenského – vlastní název školy.
- Česká republika – název státu.
- Praha – název města.
- Moravskoslezský kraj – oficiální název kraje.
- Vltava – název řeky.
- Národní divadlo – vlastní název instituce.
- Univerzita Karlova – vlastní název vysoké školy.
- Staroměstské náměstí, Malá Strana, Pražský hrad – vlastní názvy pražských míst.
- Den vzniku samostatného československého státu – název významného dne.
Pravidlo a vysvětlení
Jak poznat, kde napsat velké písmeno
Základní pomůcka je jednoduchá: velké písmeno obvykle označuje vlastní jméno. Vlastní jméno pojmenovává jednu konkrétní osobu, obec, stát, řeku, horu, ulici, instituci nebo jiné jedinečné místo či objekt.
- Osoby: Jan Novák, Petra Svobodová, Karel IV.
- Města a obce: Praha, České Budějovice, Nové Město nad Metují.
- Státy: Česká republika, Slovensko, Spojené státy americké.
- Řeky a pohoří: Vltava, Labe, Krkonoše, Orlické hory.
- Ulice a náměstí: Václavské náměstí, ulice Na Příkopě, náměstí Míru.
- Instituce: Národní muzeum, Univerzita Karlova.
- Svátky: Vánoce, Velikonoce.
Ne každé důležité slovo však začíná velkým písmenem. Obecná označení jako škola, město, řeka, prezident, ministerstvo, náměstí se běžně píší s malým písmenem, pokud nejsou součástí konkrétního vlastního názvu.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby ve velkých písmenech
Velké písmeno u každého slova názvu
Častou chybou je psaní velkého písmene u všech slov víceslovného názvu. Správně je například Česká republika, nikoli „Česká Republika“. Podobně píšeme Václavské náměstí, nikoli „Václavské Náměstí“.
Záměna obecného a vlastního názvu
Ve větě „Navštívili jsme Národní muzeum“ jde o konkrétní instituci. Ve větě „Navštívili jsme několik muzeí“ je slovo muzeí pouze obecným pojmenováním.
Odvozená přídavná jména
Velké písmeno ve vlastním názvu se automaticky nepřenáší na každé odvozené slovo. Píšeme například Praha, ale pražský; Čechy, ale český; Morava, ale moravský.
Ulice a náměstí
U názvů ulic a náměstí je potřeba rozlišovat obecné označení a vlastní část názvu. Proto píšeme například náměstí Republiky, ale Václavské náměstí. Podobu konkrétního názvu je vhodné v diktátu vnímat jako celek, nikoli rozhodovat pouze podle toho, zda se ve spojení objevuje slovo ulice nebo náměstí.
Nejčastější otázky
Jak se nejlépe naučit velká písmena?
Nejlepší je kombinovat pravidla s krátkými diktáty. Nestačí si pouze zapamatovat seznam názvů. Při každé chybě si zkuste říct, proč je dané slovo vlastním nebo obecným jménem. Právě rozpoznání významu pomáhá při dalších větách, které jste předem neviděli.
Píše se pražský s velkým, nebo malým písmenem?
Ve většině běžných případů se píše pražský s malým písmenem, například pražský obyvatel nebo pražská ulice. Velké písmeno může být součástí konkrétního vlastního názvu, například Pražský hrad.
Píše se Vánoce s velkým písmenem?
Ano. Vánoce se píší s velkým počátečním písmenem. Stejně se píší například Velikonoce. U názvů konkrétních významných dnů je však nutné sledovat podobu celého názvu, protože velké písmeno se nepíše automaticky u každého jeho slova.
Proč se píše Česká republika, ale český jazyk?
Česká republika je vlastní název konkrétního státu. Přídavné jméno český ve spojení český jazyk je obecné označení, proto začíná malým písmenem. Stejný rozdíl vidíme například u dvojic Morava – moravský nebo Praha – pražský.