DOBÝT

Dobýt podle Slovníku spisovné češtiny

1. zmocnit se (bojem): dobýt města/město, dobýt hrad
2. (velkým úsilím) dosáhnout: dobýt svobody, dobýt vítězství
3. vynutit, vymoci: dobýt z někoho přiznání, dobýt pohledávku

Zdroj: článek Nedobytný hrad

FAQ – Časté otázky a odpovědi

Je správně nedobytný hrad?

Ano, jediný správný tvar je nedobytný hrad.

Proč se nepíše nedobitný?

Protože sloveso dobít má jiný význam a s hradem významově nesouvisí.

Jaký je rozdíl mezi dobýt a dobít?

Dobýt znamená získat úsilím nebo bojem, dobít znamená ubít nebo nabít energií.

Mohu říct dobít hrad?

Ne, správně je vždy dobýt hrad.

Platí tvrdé y i u slova dobyvatel?

Ano, všechna slova odvozená od dobýt se píší s y.

Používá se nedobytný i přeneseně?

Ano, například pro osoby, cíle nebo názory, které je těžké získat.

Jak si pravopis nejlépe zapamatovat?

Pomůže převod do budoucího času: hrad dobudeme, nikoli dobijeme.

Je chyba častá i v běžných textech?

Ano, právě proto je slovo nedobytný častým pravopisným chytákem.

Zdroj: článek Nedobytný hrad

Příbuzná slova ke slovu dobytek

Slovo dobyt ek souvisí s historickým významem slovesa dobýt ve smyslu získat, vlastnit. Kořen dobyt- je proto příbuzný ke slovu být.

• dobytčí
• dobytkářství

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Oproti tomu sloveso dobít znamená:

1. přestat bít, přestat tlouct: srdce dobilo
2. ubít, dorazit, utlouct, usmrtit: dobít zvíře
3. doplnit elektrickým nábojem: dobít akumulátor, mobilní telefon
4. dobít si kredit, platební kartu

Sloveso dobýt má tedy význam „získat něco s vynaložením určitého úsilí, nebo i násilí a nátlaku“, odtud je odvozeno i podstatné jméno dobyvatel. Úsilí je nutné vynaložit například i při vykopávání a vyzvedávání předmětů ze země, proto se píše dobýt/dobývat uhlí, dobýt pařez.

Zdroj: článek Nedobytný hrad

Dobýt a dobít

Slovo dobít má hned tři významy. Použijeme ho, pokud něco někam doplňujeme (například energii do kamery, kredit do mobilního telefonu), dále v případě, že něco přestane tlouct (srdce dobilo). Znamená ale také, že někdo něco utloukl, zabil (například myslivec zraněné zvíře).

Příklady:

Potřebuji si dobít baterii do kamery.

Její srdce dobilo.

Myslivec dobil poraněného zajíce.

Slovo dobýt s tvrdým Y vyjadřuje, že někdo něco získal. Dobývat můžeme cizí území, nebo třeba uhlí v dolech.

Příklady:

Rytíři se snaží dobýt zpět město.

Trpaslíci dobývají zlato.

Zdroj: článek Výjimky ve vyjmenovaných slovech

BÝT

=existovat, nacházet se

U slova být (existovat) se píše y na rozdíl od slova bít (tlouci), kde se píše i.

U slova ubýt (přestat být součástí něčeho, zhubnout, zmenšit se) se píše y na rozdíl od slova ubít (utlouci, usmrtit, potlačit), kde se píše i.

U slova nabýt (budu, stát se majitelem, zvětšit objem) se píše y na rozdíl od slova nabít (natlouci, naplnit nábojem, nabít elektrický náboj), kde se píše i.

U slova přibýt (zvětšit rozměr, zvětšit počet, cestovat) se píše y na rozdíl od slova přibít (upevnit podrážku, připevnit obraz na zeď), kde se píše i.

U slova dobýt (zmocnit se bojem, dosáhnout úsilím, vynutit přiznání např.) se píše y na rozdíl od slova dobít (přestat tlouci, ubít, dorazit, doplnit elektrickým nábojem), kde se píše i.

Slova příbuzná

bývat, bývalý, nebývalý, starobylý, bytí, živobytí, blahobyt, bytost, ubýt, ubývat, úbytek, odbýt, odbyt, neodbytný, ledabyle, nabýt, nabytý, přibýt, pozbýt, zbýt, zbytek, zbylý, zbytečný, zbytečně, nezbytný, vybýt, dobýt, dobývat, dobyvatel, nedobytný, dobyvačný, pobýt, pobývat, pobyt, přebývat, zabývat se.

Zbytečně proč je tvrdé y

Správný pravopis slova je zbytečně. Nikdy ne zbitečně. Jedná se o adverbiální výraz odvozený od adjektiva "zbytečný".

Zbytečně je příslovce (adverbium), které vyjadřuje, že něco je zbytečné, bezúčelné nebo nadbytečné.

Přídavné jméno zbytečný je odvozeno od substantiva zbytek, což je příbuzné slovo k vyjmenovanému slovu být. Proto se ve všech těchto slovech píše tvrdé y.

Příklady použití ve větě

Zbytečně jsem se rozčiloval. (Nesprávně: Zbitečně jsem se rozčiloval.)

Zbytečně plýtváš časem. (Nesprávně: Zbitečně plýtváš časem.)

Zbytečně velký dům. (Nesprávně: Zbitečně velký dům.)

Příklady

Pavel byl na výletě. Pavel bil svého spolužáka.

Z pekáče ubyla spousta buchet. Pytláci ubili zvěř.

Pavel nabyl vědomosti. Pavel si nabil baterii v telefonu.

Do třídy přibyl další žák. Pavel přibil obraz na zeď.

Pernštejn byl díky promyšlenému provedení nedobytný hrad.

Vojáci dobyli hrad. Pavel si dobil baterii v telefonu.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Pomůcka

K lepšímu rozlišení výše uvedených sloves dobít a dobýt vám pomůže převedení daného slovesa do budoucího času: Hokejisté dobudou/dobydou vítězství. Vojsko dobude/dobyde hrad. Nikoli však: Lovec dobude/dobije zvíře. Dobudu/dobiji si kredit.

Několik dalších příkladů správného užití těchto sloves i slov od nich odvozených:

• Nabytý majetek brzy pozbyl.
• Nesmíš nosit nabitou zbraň.
• Pytlák dobil poraněné zvíře.
• Platební kartu lze kdykoli dobít.
• Tento hrad nebyl nikdy dobyt, je tedy opravdu nedobytný.
• Vojáci dobyli hrad a nakonec nemilosrdně dobili i všechny zraněné.
• Jeho srdce dobilo včera kolem půlnoci.
• Dobyté území obsadili takřka okamžitě.
• Vydobyl si uznání i na mezinárodním poli.
• Ráno jsem nemohl nastartovat, mám úplně vybitou baterii.

Zdroj: článek Nedobytný hrad

Dobýt hrad vs. dobít hrad

Správně říkáme dobýt hrad, tedy zmocnit se ho bojem. Spojení dobít hrad je chybné a významově neodpovídá historické ani jazykové realitě.

Rozlišení těchto dvou sloves je klíčové nejen u slova nedobytný, ale i u celé řady dalších odvozenin.

Zdroj: článek Nedobytný hrad

Obsah pověstí

Staré pověsti české

O Čechovi

Stará česká pověst začíná v Charvatské zemi, která je pravlastí Slovanů. V této zemi žilo velké množství lidí. Stalo se, že se mezi nimi strhly velké nepokoje a války. Proto se dva bratři vojvodové Čech a Lech rozhodli, že se svými rodinami a rody Charvátskou zemi opustí a budou hledat místo, kde by mohli pokojně žít. Před cestou přinesli bohům oběti a vydali se na cestu. Procházeli územími, kde míjeli příbuzné rody, až se dostali do neznámých končin. Setkávali se s obyvateli, kteří žili v primitivních chatrčích a jámách. Dostali se až k řece Vltavě, kde si už někteří začali stěžovat, že se stále ještě neusídlili. V tu chvíli Čech ukázal na vysokou horu, která se tyčila nad nimi, a rozhodl, že si pod ní odpočinou. Brzy ráno se na tuto horu Říp sám vydal a viděl krásnou krajinu, která se nacházela kolem. Když sestoupil z hory, řekl všem, co viděl, že půda vypadá úrodná, vody plné ryb. Třetího dne svolal všechny na místo, odkud bylo vidět do kraje a oznámil jim, že zde zůstanou. Ptal se jich, jak tuto zemi pojmenují. Lidé si zvolili, aby se země jmenovala po něm.

K tomu, aby se zde dalo pohodlně žít, byla potřeba těžká práce. Některé lesy se musely vykácet, aby bylo kde postavit obydlí a vytvořit pole. Práce byla mezi lidi spravedlivě dělená. Každý měl svůj úkol. Večer se rodiny scházely v obydlích a vyprávěly si různé příběhy. Postupně vzniklo opevněné hradiště. Vojvoda Lech se ale rozhodl, že bude se svým rodem postupovat o kousek dále. Postupoval tři dny a pak nechal zapálit velký oheň, aby praotec Čech viděl, kde se Lech usídlil. Místo, kde se usídlil, pojmenoval Lech podle zapáleného ohně Kouřim.

Asi třicet let poté, co vstoupili do české země, zemřel praotec Čech a byl pohřben se všemi poctami, které mu náležely.

O Krokovi a jeho dcerách

Po smrti praotce Čecha se v zemi zdvihla vlna sporů a bojů. Bylo jasné, že je třeba mít silného vládce. Starší rodu vládu nabídli Lechovi, který ji ale odmítl a doporučil jim za správce Kroka, starostu mocného rodu. Krok s tím souhlasil. Lech se mezitím z Kouřimi posunul více na východ a založil město Hnězdno. Krok vládl spravedlivě, zároveň byl nadán jistými věšteckými schopnostmi, díky nimž mu duchové zjevili, že jeho současné sídlo Budeč dlouho nepotrvá, a tak nechal na vysoké skále postavit nový hrad, který dostal jméno Vyšehrad. Na Vyšehradě žil Krok i se svou rodinou. Měl tři dcery. Nejstarší se jmenovala Kazi a byla výborná léčitelka. Znala vlastnosti různých bylin a koření. Kazi žila na Kazinině hradě. Prostřední dcera se jmenovala Teta a mnoho času s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Staré pověsti české

Nedobytný hrad – význam a jazykový kontext

Spojení nedobytný hrad označuje místo, které se nepodařilo nebo není možné dobýt vojenskou silou. Význam je tedy přímo svázán s bojem, obléháním a úsilím o získání území.

Právě proto je správným základem sloveso dobýt, nikoli dobít. Hrad nelze „dobít“ ve smyslu tlouct nebo nabíjet energií.

Zdroj: článek Nedobytný hrad

Obsah

Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.

Týden v Tichém domě

Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.

Ukázka:

„Tedy se zavěste!“ pronesl Václav hlasem měkkým, podávaje jí rámě.

„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“

„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -

Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Povídky malostranské

Vyjmenovaná slova po b

být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka

Vlastní jména a zeměpisné názvy: Zbyněk, Zbyšek, Zbyslav, Přibyslav, Bydžov, Bylany, Bystřice, Byšice, Bystrc, Hrabyně, Byzhradec, Kobylisy aj.

Pozor: být (jsem), bít (tlouct), nabýt (získat), nabít (vsunout náboj do pušky, nebo natlouct), odbýt (ledabyle provést), odbít (odtlouci), dobýt (zmocnit se), dobít (baterii, nebo poraněnou zvěř), bidlo (tyč), bydlo (obydlí), býlí (plevel), bílý (barevný), bílí (natírá na bílo), černobýl, zlatobýl, abychom, kdybychom

Zdroj: článek Vyjmenovaná slova

FAQ – Často kladené otázky

Co jsou příbuzná slova po b?

Jsou to slova se stejným kořenem a významem jako vyjmenovaná slova po b.

Proč se píše zbytečný s y?

Protože vychází ze slova zbytek, které je příbuzné ke slovu být.

Patří starobylý mezi příbuzná slova ke slovu být?

Ano, významově souvisí s dlouhodobou existencí.

Jak poznám, že je slovo příbuzné?

Pomůže hledání společného kořene a významové souvislosti.

Je slovo obyčej příbuzné ke slovu být?

Ano, označuje způsob bytí a chování.

Proč má slovo dobytek tvrdé y?

Souvisí s historickým významem slova dobýt ve smyslu získat.

Existují příbuzná slova i k názvům zvířat?

Ano, například býk, kobyla nebo bylina mají vlastní příbuzná slova.

Pomůže znalost příbuzných slov v diktátech?

Ano, výrazně usnadňuje správné rozhodování mezi y a i.

Kde se příbuzná slova po b nejčastěji pletou?

Nejčastěji u slov, která nejsou na první pohled spojena se slovem být.

Zdroj: článek Příbuzná slova k vyjmenovaným slovům po b

Časování

A jak tedy vypadá kompletní časování slovesa být v indikativu futura (způsob oznamovací, čas budoucí)?

Pomocí budoucích tvarů pomocného slovesa být a infinitivu se tvoří budoucí čas u sloves nedokonavých:

U dokonavých sloves přítomné tvary vyjadřují budoucnost. Srovnej:

budu dělat, budu sázet, budu zpívat – nedokonavá slovesa

udělám, nasázím, zazpívám – dokonavá slovesa

Budoucí čas slovesa být a sloves od něj odvozených předponou

Jak už jste si zajisté všimli, sloveso být má v budoucím čase změnu ve kmeni na bud-:

• budu, budeš, bude, budeme, budete, budou

U sloves odvozených předponou od slovesa být (například dobýt, odbýt, zbýt, přibýt, ubýt, nabýt) se setkáváme se dvěma tvary:

• původní tvar s u: dobudu, odbudeš, zbude, přibudeme, ubudete, nabude. Tento tvar se považuje za základní, stylově vyšší a spisovný.
• nový tvar s y: dobydu, odbydeš, zbyde, přibydeme, ubydete, nabyde. Tento tvar se považuje za stylově nižší, až hovorový.

Zdroj: článek Slovní druh budeme budu

5. online diktát

Milena je roztomilé a líbezné dítě. Lyžař projel průsmykem. Pelyňkový odvar myslivec odmítl. Přebytek mléka se prodal do mlýna. Lidské příbytky byly čisté. Houslista si přál mít nový smyčec. V listopadu mi sliboval hory doly. Kočka lízala zbytky mléka. Polykač mečů se začal zalykat. Bubliny z mýdla zaplnily celý byt. Starobylý hrad byl dobyt. Nalíčená žákyně neudělala výmyk. I myslitel se může zmýlit. Karel mínil, že plýtvání jídlem nemá smysl. Pod listy z lípy se schovával hlemýžď.

Zdroj: článek Diktáty na vyjmenovaná slova po b, m, l

Jak si správný tvar snadno zapamatovat

Pomůže jednoduchá otázka: Dá se to dobýt bojem? Pokud ano, píšeme vždy tvrdé y. Hrad, pevnost, území i abstraktní cíle se dobývají, nikoli dobíjejí.

Naopak baterii, telefon nebo kredit dobíjíme, protože jim dodáváme energii.

Zdroj: článek Nedobytný hrad