Test na obsah a postavy Malostranských povídek
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Malostranské povídky patří mezi díla, která si studenti pamatují ještě dlouho po zavření čítanky – nejen kvůli svérázným postavám, ale i díky atmosféře staré Prahy, která z textů dýchá na každé stránce. Testy k tomuto dílu proto nebývají jen o mechanickém učení, ale hlavně o porozumění souvislostem, vztahům mezi postavami a autorovu jemnému humoru. Pokud se na test z Povídek malostranských chystáš, je dobré si připomenout nejen děj jednotlivých povídek, ale i to, jak Jan Neruda pracuje s vypravěčem, ironií a prostředím Malé Strany. Právě tyto detaily často rozhodují o tom, zda bude test jen průměrný, nebo skutečně úspěšný.
Zdroj: článek Test na Povídky malostranské - obsah a postavy
Závaznou podobu, kterou si nemohou jednotliví uživatelé upravovat, mají zkratky akademických titulů a vojenských hodností.
V češtině jsou ustálené tyto akademické tituly:
před jménem: Bc. (bakalář), BcA. (bakalář umění), Mgr. (magistr), MgA. (magistr umění), Ing. (inženýr), Ing. Arch. (inženýr architekt), MUDr. (doktor medicíny), MDDr. (zubní lékař), MVDr. (veterinární doktor), JUDr. (doktor práv), PhDr. (doktor filozofie), PharmDr. (doktor farmacie), RNDr. (doktor přírodních věd), PaeDr. (doktor pedagogických věd), ThLic. (licenciát teologie), ThDr. (doktor teologie), doc. (docent), prof. (profesor).
za jménem: Ph.D. (doktor filozofie), Th.D. (doktor teologie), CSc. (kandidát věd), DrSc. (doktor věd).
Přehled zkratek vojenských hodností:
voj. (vojín), svob. (svobodník), des. (desátník), čet. (četař), rtn. (rotný), rtm. (rotmistr), nrtm. (nadrotmistr), prap. (praporčík), nprap. (nadpraporčík), št. prap. (štábní praporčík), por. (poručík), npor. (nadporučík), kpt. (kapitán), mjr. (major), pplk. (podplukovník), plk. (plukovník), brig. gen. (brigádní generál), genmjr. (generálmajor), genpor. (generálporučík), arm. gen. (armádní generál).
Zdroj: článek Zkratky
Tento obsah slouží jako materiál k připomenutí těchto povídek. Nikdy se nemůže vyrovnat přečtení knihy, nedokáže nahradit autentičnost a úsměvnost Nerudových povídek.
Tato povídka nemá jednoho hlavního hrdinu, je to takový přehled různých událostí lidí z jednoho domu během týdne. Povídka spíše vykresluje zvyky a vlastnosti lidí. Slečna Žanýnka byla nemocná a Josefínka ji nesla snídani, ale nemohla se na ni dobouchat. Našli ji mrtvou.
Paní Bavorová byla posluhovačkou paní domácí. Paní domácí i její dcera byly vcelku líné a řešily jen možnou svatbu. Byly i falešné, předstíraly přátelství s někým, koho vlastně neměly rády.
Pan doktor nepřál Václavovi a Márince jejich lásku. Sám byl ale zamilovaný do Josefíny.
Doktor bydlel v podnájmu u úředníka Lakmuse. Jeho dcera Klárka milovala doktora, přestože byl starý. Paní Lakmusová se snažila doktora vyzpovídat, jestli by si vzal jejich Klárku, ten si ale myslel, že se baví o Josefíně. A omylem souhlasil se svatbou.
Pan domácí přišel domů a nechal si zavolat paní Bavorovou, aby jí řekl, že bude její syn Václav propuštěn z kanceláře, protože napsal ošklivou báseň na členy kanceláře. Václav se o tom dozvěděl od prezidenta kanceláře.
Konal se pohřeb Žanýnky a paní hospodská se paní Bavorové ptala, jestli jí aspoň příbuzní Žanýnky dali nějaké peníze za její službu. Ona řekla, že ne, že jí pomáhala z dobroty srdce. Václav ji doprovázel na hřbitov.
Pan doktor psal na úřad, že se bude ženit. Chtěl si vzít Josefínu, aby si nemusel vzít Klárku. V tu chvíli přišel Václav a dal mu přečíst svoji novelu. Chtěl se stát spisovatelem, ale neměl peníze na počáteční reklamu. Doktor se od něj dozvěděl, že se o víkendu Josefína provdá. Ženich Josefíně trochu vyčítal, že dávala doktorovi naději.
Slečna Marie pomluvila před nadporučíkem Kořínkem slečnu Matyldu a její rodinu, že jsou chudí, a ten šel raději doprovodit Marii domů, než by zůstal s Matyldou.
Paní Bavorová vyhrála peníze při sázení, ale rozhněvala si u toho svou přítelkyni hospodskou.
Rodina domácích byla v dluzích. A proto se začali sbližovat s Bavorovými a chtěli provdat Matyldu za Václava, ten na to přistoupil, aby se pomstil za vyhození z úřadu.
„I já se nechci po pansku vést - ani neumím!“
„Vždyť to ale není po pansku! Budu vás jen podporovat, cesta je daleka, jste unavena pohnutím - zavěste se přec, maminko!“ Vzal jí ruku a zavěsil sám do svého lokte. -
Pohřební vůz se pohnul. Za ním šel jen Václav s matkou. Václav kráčel pyšně jako po boku vznešené kněžny. Bavorové bylo tak voln
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské
Román Tajuplný ostrov vydal Verne v roce 1875. Tato kniha má rysy vědecko-fantastické literatury. Tato kniha je provázána s dalšími dvěma knihami (Děti kapitána Granta a Dvacet tisíc mil pod mořem). Při tvorbě tohoto příběhu autor projevil své znalosti nejen ze zeměpisu a přírodopisu, ale i z jiných předmětů, například z chemie a fyziky. Příběh Tajuplného ostrova začíná za americké války Severu proti jihu. Děj se odehrává především na opuštěném ostrově, který si trosečníci pojmenují jako Lincolnův ostrov. Mezi hlavní myšlenky tohoto díla patří určitě solidarita mezi lidmi, síla přátelství a snaha nevzdávat se a najít vždy něco dobrého na každé situaci. Hlavními hrdiny jsou dobří muži, kteří i ve válce stojí na „správné“ straně. Každá z postav má nějaký charakter a ten si drží po celou dobu příběhu.
Příběh Tajuplného ostrova začíná ve velmi dramatickém okamžiku, kdy se hlavní hrdinové obávali o svůj život. Jejich balón byl totiž poničen a jim hrozilo, že se zřítí do moře. Vše, co šlo, vyhazovali z balónu, aby si zajistili alespoň pár metrů výšky k dobru. Nakonec se jim podařilo přistát na břehu. Tam ale zjistili, že jeden z nich chybí.
Až po tomto dramatickém úvodu se děj vrací k předcházejícím událostem a představuje hlavní hrdiny. Putování hlavních hrdinů začalo v pevnosti Richmond, kterou za války Severu proti jihu obléhalo vojsko generála Granta. V pevnosti byli uvězněni: inženýr Cyrus Smith s jeho sluhou černochem Nabem a novinářem Gedeonem Spilettem. Tam se také setkali s námořníkem Pencroffem, který tam byl se svým mladým přítelem Harbertem.
Pencroff vymyslel plán útěku z pevnosti. Smith i Spilett s plánem souhlasili, protože se chtěli dostat zpět do války a bojovat opět proti jihu. K útěku využili balón, který se v pevnosti nacházel. Balón je ale zanesl nad Tichý oceán, kde také ztroskotali. Po ztroskotání si hrdinové uvědomili, že chybí jeden z nich, a to inženýr Smith s jeho psem Topem. Snažili se ho najít, ale marně. Nejhůře jeho ztrátu nesl černoch Nab, který bez něj nechtěl žít. Zbytek posádky se vydal na vedlejší větší ostrov, na němž chtěli žít. Našli si tam vhodný úkryt, který nazvali Komín. Také zjistili, že na ostrově je sladká voda i les, takže jim chyběl již jen oheň. Mezitím, co Pencroff s Harbertem chystali úkryt, tak se Spilett s Nabem pokoušeli najít Smitha. Oba se ale vrátili bez úspěchu. Spilett v kapse objevil zapomenutou sirku, a tak se trosečníkům podařilo rozdělat oheň. Nab se nevzdal naděje, že inženýra Smitha objeví, hledal ho i sám. Jednou večer
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jules Verne
Bába milionová – Bába milionová je jedna z hlavní postav povídky Přivedla žebráka na mizinu. Jedná se o žebračku, která usiluje o to, aby se měla o něco lépe. Je proto ochotná se i vdát. Problém ale je, že je velmi ošklivá, závistivá a mstivá. Nevadí jí zničit někomu život.
Pan Cibulka – Cibulka patří do povídky Psáno o letošních Dušičkách. Je to nejlepší přítel pana Rechnera. Z povídky vyplývá, že rád pije, je protivný a hrubý a nebojí se z někoho si utahovat, přestože to daného člověka může trápit.
Pan Heribert – Pan Heribert je hlavní postavou povídky Doktor Kazisvět. Vystudoval medicínu, ale odmítá se živit jako lékař. Má rád samotu a lidem se vyhýbá. V okamžiku, kdy zachrání život zemského rady, tak se proslaví a může mít spoustu klientů a peněz. On o to ale nestojí a dál žije svůj život samotáře.
Paní Ruska – Paní Ruska je hlavní postavou povídky O měkkém srdci paní Rusky. Jak název napovídá, paní Ruska působí jako žena, která je dobrosrdečná a útlocitná. Žena, která se z dobré vůle a čistoty srdce chodí rozloučit se zemřelými na jejich pohřeb. Skutečnost je ale jiná, paní Ruska zjevně miluje drby a ráda se o ně podělí, i když o ně nikdo nestojí. Také ráda pláče a povídá si s lidmi. Je ale i chytrá, když jí policie zakáže její největší zálibu, ví si rady a jejich nařízení dokáže obejít.
Pan Krumlovský – Jedná se o studenta práv z povídky Figurky, který se přestěhuje na Malou Stranu, protože ji považuje za klidné místo, kde se může učit. S učením má trochu problémy, vždy se najde něco, co ho od učení ruší. Působí jako pozorovatel chování lidí na Malé Straně a sám se do děje zapojuje, někdy kladně a někdy záporně. Pan Rechner – Pan Rechner je jednou z hlavních postav povídky Psáno o letošních Dušičkách. Pan Rechner je šikovný, ale tak trochu líný. Společně se svým nejlepším přítelem se nebojí utahovat si z citů jiné osoby.
Pan Rybář - Pan Rybář je hlavní postavou v povídce Hastrman. Pan Rybář patří na Malé Straně k oblíbeným lidem. Má rád zelenou barvu, moře a francouzské filozofy, které často cituje. Jeho největší zálibou je sbírání drahých kamenů. Věří,
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Povídky malostranské
Doktor Kazisvět (Heribert) patří mezi nejvýraznější postavy celého souboru. Jeho charakteristika je založena na ostrém kontrastu mezi tím, jak ho vnímá společnost, a tím, jaký ve skutečnosti je.
Heribert je vzdělaný lékař, který se dobrovolně vzdává kariéry, slávy i peněz. Odmítá léčit lidi, ne proto, že by byl zlý nebo neschopný, ale proto, že pohrdá povrchností a pokrytectvím společnosti. Lidé ho proto považují za podivína, blázna a neužitečného člověka.
Zlom nastává ve chvíli, kdy Heribert jako jediný pozná, že zemský rada není mrtvý, a zachrání mu život. Společnost ho najednou oslavuje a chce z něj udělat uznávaného lékaře. Právě tehdy se však jeho charakter projeví nejvýrazněji – on o uznání nestojí a zůstává věrný sám sobě.
Zdroj: článek Povídky malostranské
Tato kniha není určitě vhodná pro každého. Spoustě lidí se může zdát na čtení náročná vzhledem k slovosledu a zastaralým výrazům. Zároveň nezáživně mohou působit popisné pasáže. Pokud se ale někdo dokáže povznést nad tyto nevýhody, čekají ho v knize milé a úsměvné pasáže ze života obyčejných lidí v 19. století. Jedná se o příjemné čtení spíše pro starší osoby, které nepotřebují mít knihu plnou akčního děje. Pokud by někdo měl zájem si přečíst alespoň některé povídky, doporučuji O měkkém srdci paní Rusky, Přivedla žebráka na mizinu, Pan Ryšánek a Pan Schlegl, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku a Doktor Kazisvět.
Zdroj: článek Povídky malostranské
Ukázat život obyčejných lidí a kritizovat maloměšťáctví, předsudky a pokrytectví společnosti.
Není, ale teprve celek poskytne plný obraz Malé Strany a jejích obyvatel.
Protože odmítá společenské uznání a zůstává věrný vlastním hodnotám.
Ano, částečně, zejména skrze postavu „malého Nerudy“ a detailní znalost prostředí.
Jedná se o realistické povídky s prvky satiry a ironie.
Ano, obsahuje archaismy a dobový slovosled, ale po chvíli si čtenář zvykne.
Neruda chtěl realisticky zachytit lidské slabosti, nikoli idealizovaný obraz společnosti.
Ano, často se objevují v seznamu povinné nebo doporučené četby na středních školách.
Zdroj: článek Povídky malostranské
Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských
Při testu se některé povídky objevují častěji než jiné. Vyplatí se znát jejich základní charakteristiku.
Zdroj: článek Test z ukázek Povídek malostranských
Jules Verne se od dětství snažil o literární tvorbu. Jeho básně, povídky, písně ani divadelní hry se ale nesetkaly s větším ohlasem. Díky návštěvám literárních klubů se mu ale podařilo vydat několik knih. Žánr svých knih změnil až poté, co se nadchl pro geografii, zvolil si pak nový žánr, a to cestopis. Nakladatel Pierre-Jules Hetzel mu pak v roce 1862 vydal román Pět neděl v balóně, který byl velmi úspěšný. Hetzl pak nabídl Verneovi smlouvu, podle níž měl Verne napsat za rok dva svazky, odměnou za to mu bylo finanční jistota. Zároveň ale věděl, že potřebuje mít peníze i v budoucnu, a tak investoval peníze na burze.
Část peněz padla vždy i na jeho zálibu v cestování. Zážitky z těchto cest pak často reflektoval do svých románů. Navštívil například Anglii, Skotsko, Skandinávii, USA, severní Afriku, Nizozemí, Německo a Dánsko.
Většina knih, které Jules Verne napsal, patřila do cyklu Podivuhodné cesty, který rozšířil jeho syn o dalších osm knih. Verne mimo tento cyklus také napsal ještě knihy Doktor Ox a Trosečník z Cynthie.
Seznam knih, které Jules Verne a poté jeho syn Michel Verne napsali do cyklu Podivuhodné cesty, v závorce je uveden rok/ období, kdy kniha vznikla:
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Jules Verne
Miloš Kratochvíl
(12 slok, od Miloše Kratochvíla)
Jeden skřítek, jménem Vítek,
pohádal se o Servítek.
Jeho soupeř Bonifác
hodil na něj v zlosti tác.
~
Třikrát běda! A ten tácek,
který hodil Bonifácek,
jak se o tom vypráví,
bouchl Vítka do hlavy.
~
Nastal zmatek mezi všemi,
Vítek padl mrtev k zemi,
zavolali lékaře
a ten přijel v kočáře.
~
Doktor řekl, to se poddá,
na to stačí živá voda,
třikrát denně masáže,
dál se všecko ukáže.
~
A tak když ho pokropili,
skřítek Vítek byl hned čilý,
jak začaly masáže,
hned měl plno kuráže.
~
Ptal se, kde je Bonifácek,
řekli mu to, on vzal tácek,
bouchl, jak se vypráví,
Bonifácka do hlavy.
~
Nastal zmatek mezi všemi,
Bonifácek padl mrtev k zemi,
zavolali lékaře
a ten přijel v kočáře.
~
Doktor řekl, to se poddá,
na to stačí živá voda,
třikrát denně masáže,
dál se všecko ukáže.
~
A tak když ho pokropili,
Bonifácek byl hned čilý,
jak začaly masáže,
hned měl plno kuráže.
~
Ptal se, kde je skřítek Vítek,
co se hádal o servítek:
"Jakože jsem Bonifác,
musím na něj hodit tác."
~
Řekli mu to, Bonifácek
okamžitě chytil tácek,
a jak se to vypráví,
bouchl Vítka do hlavy.
~
Nastal zmatek mezi všemi...
Dost. Už mlčím. Jako němý.
Zdroj: článek Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ
Postava doktora Kazisvěta zosobňuje kritiku společenských hodnot. Neruda na něm ukazuje, že:
Kazisvět je paradoxně jednou z nejčistších postav celé knihy, přesto je odsouván na okraj.
Zdroj: článek Povídky malostranské
Čeština je velmi bohatý jazyk. Svědčí o tom i následující přehled podstatných jmen začínajících na písmeno "K". Tento seznam není úplný, vychází ze Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost z roku 2007 a neobsahuje řadu podstatných jmen vzniklých ze sloves (například kouření, koupání). V tabulce jsou uvedená nejen daná podstatná jména, ale i jejich rod, vzor, význam a původ daného slova.
|
PODSTATNÉ JMÉNO |
ROD, VZOR |
VÝZNAM SLOVA |
PŮVOD SLOVA |
|
Kabanos |
Mužský, hrad |
Laciný točený salám |
Z románských jazyků |
|
Kabaret |
Mužský, hrad |
1. zábavní podnik s humoristickým programem; 2. pořad humoristického rázu |
Francouzština |
|
Kabát |
Mužský, hrad |
Součást svrchního oděvu kryjící trup a paže |
Čeština |
|
Kabátek |
Mužský, hrad |
Zdrobnělina od slova kabát |
Čeština |
|
Kabel |
Mužský, hrad |
Ohebný vodič pro přenos a rozvod elektrického proudu |
Angličtina, francouzština |
|
Kabela |
Ženský, žena |
Schránka s držadlem na nošení menších předmětů = taška |
Němčina |
|
Kabelka |
Ženský, žena |
Malá dámská kabela = taštička |
Němčina |
|
Kabelogram |
Mužský, hrad |
Telegram poslaný podmořským kabelem |
Angličtina |
|
Kabina |
Ženský, žena |
Malá uzavřená místnost |
Francouzština |
|
Kabinet |
Mužský, hrad |
|
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Podstatná jména začínající na písmeno k
Příběh se odehrává na letní dovolené v Itálii, v malém lázeňském středisku Torre di Venere, kam přijíždí německá rodina. Ta se ubytuje v Grandhotelu, kde je poté číšník odmítne posadit k lepším stolům s odůvodněním, že jsou pouze pro „naše hosty“, tedy Italy (hloupý fašismus). Jistá italská kněžna požadovala jejich odstěhování jen proto, že jejich děti mírně kašlaly, a ačkoliv doktor potvrdil, že jsou zdravé, pracovníci hotelu jim „doporučili odstěhování“. Opustili tedy i tento příbytek a nakonec skončili v malém penzionu signory Angiolieri, kde se jim líbilo. V následujících dnech se pak setkávali na pláži s dalšími Italy, jejichž chování však bylo zvláštním způsobem strojené a umělé. Atmosféra toho místa pak byla velmi stísněná a nepříjemná. Nejlépe tuto náladu ztělesňoval malý italský chlapec. Při malém štípnutí rakem ztropil příšerné divadlo, přitom ale už druhý ničil s ďábelskou radostí ostatním dětem hrady z písku.
Jednoho večera vyrazila rodina s dětmi na kouzelnické představení, avšak netušili jeho hrůzný konec. Začátek byl dosti zvláštní – kouzelník nejprve nechal obecenstvo téměř hodinu čekat a poté se na pódiu objevil malý mužík odpudivého vzhledu. Byl to kouzelník Cipolla. Začal se chlubit svými úspěchy v Římě a jiných velkých městech a narážel na bezvýznamnost publika vůči němu. V celém publiku začalo jeho chování vyvolávat smíšené pocity. Proti jeho urážlivým řečem se obořil jeden místní mladík. Kouzelník se zdál být výborným řečníkem a začal nepřímo napadat onoho mladíka. Nakonec přišel až k němu a začal ho přesvědčovat, že má koliku, a mladík se doopravdy začal svíjet v křečích. Obecenstvo začalo mít podezření, že ke svým „kouzlům“ používá hypnózu. Kouzelník svými hypnotickými schopnostmi vnucoval svoji vůli vybraným lidem z obecenstva a tím je zesměšňoval přede všemi.
Nejvíc šokoval diváky, když zhypnotizoval číšníka Maria a vnukl mu představu, že on je dívka, kterou miluje. Mario se mu vyznal, čímž odhalil svoji tajnou lásku k místní dívce. Dokonce kouzelníka i políbil. Potom ho kouzelník probudil a Mario, rozhořčený a ponížený, utekl z pódia pryč. Náhle se ale zastavil a zcela nečekaně vytáhl zbraň a kouzelníka zastřelil. Vyděšení účastníci byli zhrozeni Mariovým činem, ale zároveň to pociťovali jako osvobození od bezohledné manipulace s jejich myslí.
Zdroj: článek Mario a kouzelník