Rod u přídavných jmen je buď mužský, ženský nebo střední. Číslo je jednotné a množné. U přídavných jmen se určuje sedm pádů. Co se týká druhů přídavných jmen, rozlišují se přídavná jména tvrdá, měkká a přivlastňovací. Na tvrdá přídavná jména se ptáme otázkami Jaký? Který? a poznáme je pomocí jejich zakončení. U tvrdých přídavných jmen se totiž odlišují koncovky v závislosti na rodu podstatného jména. Na měkká přídavná jména se také ptáme Jaký? Který?, ale zakončení přídavného jména je ve všech rodech stejné. Na přídavná jména přivlastňovací se ptáme Čí? a jejich zakončení se také liší v závislosti na rodu podstatného jména.
Tvrdá přídavná jména se skloňují podle vzorumladý (mladý muž, mladá žena, mladé dítě), měkká přídavná jména se skloňují podle vzorujarní (jarní květ, jarní cibulka, jarní počasí), přivlastňovací přídavná jména se skloňují podle vzorů otcův (otcův pes, otcova žena, otcovo dítě) a matčin (matčin muž, matčina dcera, matčino dítě).
V naší poradně s názvem CVICENI NA VZORY DEN VZOR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Cerna.
Jaký vzor má prosím slovo den?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem
Psaní i y na konci slov se v českém jazyce řídí jasně stanovenými pravidly. Vždy je nejprve důležité rozhodnout, jestli se jedná o koncovku u podstatného jména, přídavného jména, zájmena či slovesa. U podstatných jmen se psaní i y řídí vzory podstatných jmen (pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce, žena, růže, píseň, kost, město, moře, kuře, stavení). Podle vzoru se pak určuje, jaké i y se vlastně napíše. I u přídavných jmen je potřeba určit vzor, zároveň ale také koncové i závisí na rodu a pádu podstatného jména, k němuž se přídavné jméno vztahuje. U sloves o koncovce vždy rozhoduje rod (a případně životnost) podmětu.
Největší problémy v pravopise dělají přídavná jména přivlastňovací podle vzoruotcův v množném čísle. Pokud se jedná o přivlastňovací přídavné jméno rodu mužského životného podle vzoru otcův, píše se v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například otcovi psi). Ve 4. pádě množného čísla je pak koncovka -y (například pro otcovy psy).
pády
Rod mužský životný
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Otcův pes
Otcovi psi
2. pád
Otcova psa
Otcových psů
3. pád
Otcovu psu
Otcovým psům
4. pád
Otcova psa
Otcovy psy
5. pád
Otcův pse
Otcovi psi
6. pád
Otcově / otcovu psu
Otcových psech
7. pád
Otcovým psem
Otcovými psy
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzoruotcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy stroje).
pády
Rod mužský neživotný
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Otcův stroj
Otcovy stroje
2. pád
Otcova stroje
Otcových strojů
3. pád
Otcovu stroji
Otcovým strojům
4. pád
Otcův stroj
Otcovy stroje
5. pád
Otcův stroji
Otcovy stroje
6. pád
Otcově / otcovu stroji
Otcových strojích
7. pád
Otcovým strojem
Otcovými stroji
U přivlastňovacích přídavných jmen ženského rodu podle vzoruotcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například otcovy ženy).
pády
Rod ženský
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Otcova žena
Otcovy ženy
2. pád
Otcovy ženy
Otcových žen
3. pád
Otcově ženě
Otcovým ženám
4. pád
Otcovu ženu
Otcovy ženy
5. pád
Otcova ženo
Otcovy ženy
6. pád
Otcově ženě
Otcových ženách
7. pád
Otcovou ženou
Otcovými ženami
U přivlastňovacích přídavných jmen středního rodu podle vzoruotcův se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (například otcova města).
pády
Rod střední
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Otcovo město
Otcova města
2. pád
Otcova města
Otcových měst
3. pád
Otcovu městu
Otcovým městům
4. pád
Otcovo město
Otcova města
5. pád
Otcovo město
Otcova města
6. pád
Otcově / otcovu městu
Otcových městech
7. pád
Otcovým městem
Otcovými městy
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského životného podle vzorumatčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -i (například matčini muži). Ve 4. pádě množného čísla se píše -y (pro matčiny muže).
pády
Rod mužský životný
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Matčin pes
Matčini psi
2. pád
Matčina psa
Matčiných psů
3. pád
Matčinu psu
Matčiným psům
4. pád
Matčina psa
Matčiny psy
5. pád
Matčin pse
Matčini psi
6. pád
Matčině / matčinu psu
Matčiných psech
7. pád
Matčiným psem
Matčinými psy
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu mužského neživotného podle vzorumatčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny stroje).
pády
Rod mužský neživotný
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Matčin stroj
Matčiny stroje
2. pád
Matčina stroje
Matčiných strojů
3. pád
Matčinu stroji
Matčiným strojům
4. pád
Matčin stroj
Matčiny stroje
5. pád
Matčin stroji
Matčiny stroje
6. pád
Matčině / matčinu stroji
Matčiných strojích
7. pád
Matčiným strojem
Matčinými stroji
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu ženského podle vzorumatčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -y (například matčiny písně).
pády
Rod ženský
Jednotné číslo
Množné číslo
1. pád
Matčina žena
Matčiny ženy
2. pád
Matčiny ženy
Matčiných žen
3. pád
Matčině ženě
Matčiným ženám
4. pád
Matčinu ženu
Matčiny ženy
5. pád
Matčina ženo
Matčiny ženy
6. pád
Matčině ženě
Matčiných ženách
7. pád
Matčinou ženou
Matčinými ženami
U přivlastňovacích přídavných jmen rodu středního podle vzorumatčin se píše v 1. pádě množného čísla koncovka -a (matčina města).
Ve svém příspěvku JAK ODŮVODVIT PSANÍ SLOV CUPY DUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosím, nevíte někdo, proč se ve slovech CUPY DUPY píše tvrdé Y? Jak to vysvětlit třeba cizinci? Žádné z pravidel pravopisu, která mě napadají, na to nepasuje:-))
Moc díky, Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal.
Asi citoslovce odvozene od cupitat a dupat. Jenden "cup" i "dup" asi podle vzoru hrad (bez cupu bez dupu), v mnoznem cisle tvrde "y", cupy dupy jako hrady.
všichn_ tleskali, hněd_ pes, stříbrn_ řetízek, čern_ mrak, pozorný d_vák, řev t_gra, t_cho léčí, máslová d_ně, veselá písn_čka, dědečkova d_mka, kyt_ce růží, d_vat se na televizi, dva meloun_, bílý kon_ček, Národní d_vadlo, žlutý mot_lek, tajn_ vzkaz, krátké kalhot_, řid_č autobusu, velký rybn_k, slunce svít_, syrová zelen_na, malé dět_
Klíč 3
všichni tleskali, hnědý pes, stříbrný řetízek, černý mrak, pozorný divák, řev tygra, ticho léčí, máslová dýně, veselá písnička, dědečkova dýmka, kytice růží, dívat se na televizi, dva melouny, bílý koníček, Národní divadlo, žlutý motýlek, tajný vzkaz, krátké kalhoty, řidič autobusu, velký rybník, slunce svítí, syrová zelenina, malé děti
Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.
Pro tvrdá přídavná jména máme vzor MLADÝ (například urostlý muž, urostlá žena, urostlé dítě); pro měkká přídavná jména je to vzor JARNÍ (například včelí úl, včelí plástev, včelí žihadlo); a konečně pro přivlastňovací přídavná jména jsou to vzory OTCŮV a MATČIN (například Petrův sešit, Klářina kniha, bratrovo dítě, tetini spolužáci). Ale dost teorie, tu už určitě máte v malíčku, pojďte si ji tedy rovnou ověřit v následujících cvičeních.
Slovo den se skloňuje podle vzoru stroj.
1.pád kdo co - stroj den
2.pád koho čeho - stroje dne
3.pád komu čemu - stroji dni
4.pád koho co - stroj den
5.pád - stroji dni
6.pád o kom o čem - o dni o stroji
7.pád s kým s čím - se strojem se dnem
Asi citoslovce odvozene od cupitat a dupat. Jenden "cup" i "dup" asi podle vzoru hrad (bez cupu bez dupu), v mnoznem cisle tvrde "y", cupy dupy jako hrady.
Zajímavá je historie tohoto slova, které od pradávna označovalo produkt vzniklý redukcí vařené ovocné šťávy. Podle Machkova etymologického slovníku slovo povidla patrně souvisí se staroindickým pavitra, čistý, a původně znamenalo vyčištěnou případně cezenou šťávu. Jiné teorie však slovo povidla odvozují od slovesa vít, podle kterých jsou povidla něco, co vzniklo vitím, mícháním vařené ovocné šťávy.