Test na koncovky podstatných a přídavných jmen
Slova v závorce dát do uvedeného pádu (z prvního slova udělat přídavné jméno, druhé slovo zůstane podstatným jménem).
Příklad: (strýc, pes – 1. pád, č. mn.) ......................... na mě vrčeli. = Strýcovi psi na mě vrčeli.
(otec, přítel – 1. pád, č. mn.) ............................. nás mile překvapili.
(otec, rada – 4. pád, č. mn.) ............................. si vezmi k srdci!
(otec, dcera 1. pád, č. mn.) ............................. z druhého manželství.
(otec, rodič – 1. pád, č. j.) ............................. byli vždy milí a obětaví lidé.
Za (otec, hřích – 4. pád, č. mn.) ............................. pykáme doteď.
Příbuzenstvo z (otec, strana – 2. pád, č. j.) ............................. mě nikdy nepřestává překvapovat.
(kouzelník, trik – 1. pád, č. mn.) ............................. se mi líbily.
(zemědělec, obilí – 1. pád, č. j.) ............................. bylo v srpnu posečeno.
Přespali jsme v (teta, dům – 6. pád, č. j.) ............................. .
Slyšeli jsme o (odborník, zkušenost – 6. pád, č. mn.) ............................. .
S (dělník, výkon – 7. pád, č. mn.) ............................. byl ředitel spokojen.
Při zkoušení šel k (učitel, stůl – 3. pád, č. j.) ............................. .
Můj osud je v (lékař, ruka – 6. pád, č. mn.) ............................. .
Nakoupil krmení pro (děda, pes – 4. pád, č. mn.) ............................. .
Blesk zasáhl (soused, stavení – 4. pád, č. j.) ............................. .
Po loukách se proháněli (farmář, kůň – 1. pád, č. mn.) ............................. .
(horolezec, provaz – 1. pád, č. mn) ............................. byly krátké.
Četli jsme v knize o (Neruda, pomník – 6. pád, č. j.) ............................. .
Do (sestra, památník – 2. pád, č. j.) .................... jsem nakreslila obrázek.
S (Azor, štěně – 7. pád, č. mn.) ......................... jsme jeli na výstavu.
Řešení:
Otcovi přátelé nás mile překvapili. (Nikdy nepsat otcovy přátelé)
Otcovy rady si vezmi k srdci! (Nikdy nepsat otcovi rady)
Otcovy dcery z druhého manželství. (Nikdy nepsat otcovi dcery)
Otcovi rodiče byli vždy milí a obětaví lidé. (Nikdy nepsat otcovy rodiče)
Za otcovy hříchy pykáme doteď.(Nikdy nepsat otcovi hříchy)
Příbuzenstvo z otcovy strany mě nikdy nepřestává překvapovat. (Nikdy nepsat z otcovi strany)
Kouzelníkovy triky se mi líbily.
Zemědělcovo obilí bylo v srpnu posečeno.
Přespali jsme v tetině domě / domu.
Slyšeli jsme o odborníkových zkušenostech.
S dělníkovými výkony byl ředitel spokojen.
Při zkoušení šel k učitelovu stolu.
Můj osud je v lékařových rukách / rukou.
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
Přídavná jména přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací se skloňují tedy podle vzorů otcův a matčin. Přivlastňovací přídavná jména se poznají podle toho, že se na ně ptáme otázkou: ČÍ JE TO?
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru otcův:
|
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
|
1. pád
|
Otcův pes, otcův dům
|
Otcovi psi; otcovy domy
|
|
2. pád
|
Otcova psa, otcova domu
|
Otcových psů, otcových domů
|
|
3. pád
|
Otcovu psu, otcovu domu
|
Otcovým psům, otcovým domům
|
|
4. pád
|
Otcova psa; otcův dům
|
Otcovy psy, otcovy domy
|
|
5. pád
|
Otcův pse, otcův dome
|
Otcovi psi, otcovy domy
|
|
6. pád
|
O otcově (/u) psu; o otcově (/u) domu
|
O otcových psech, o otcových domech
|
|
7. pád
|
S otcovým psem, s otcovým domem
|
S otcovými psy, s otcovými domy
|
Skloňování přídavných jmen přivlastňovacích rodu mužského životného i neživotného v čísle jednotném i množném podle vzoru matčin:
|
PÁD
|
JEDNOTNÉ ČÍSLO
|
MNOŽNÉ ČÍSLO
|
|
1. pád
|
Matčin pes, matčin dům
|
Matčini psi, matčiny domy
|
|
2. pád
|
Matčina psa, matčina domu
|
Matčiných psů, matčiných domů
|
|
3. pád
|
Matčinu psu, matčinu domu
|
Matčiným psům, matčiným domům
|
|
4. pád
|
Matčina psa, matčin dům
|
Matčiny psy, matčiny domy
|
|
5. |
1. Tvar „otcovi“ – komu? čemu?
Slovo otcovi je tvar podstatného jména otec v dativu nebo lokálu jednotného čísla.
- Dativ (komu? čemu?) – Dám to otcovi.
- Lokál (o kom? o čem?) – Mluvili jsme o otcovi.
Význam: vždy označuje skutečného otce (mužský rodič).
Zdroj: článek Otcovi nebo otcovy
FAQ – Nejčastější otázky
1. Lze napsat „otcoví“ s čárkou?
Ne. Tvar otcoví v češtině neexistuje.
2. Jak poznám, že jde o přivlastňovací zájmeno?
Stačí doplnit otázku čí? – pokud vytvoří smysl (čí brýle? otcovy), je pravidlo jasné.
3. Je správně „s otcovy radami“ nebo „s otcovi radami“?
Správně je s otcovy radami, protože jde o rady, které patří otci.
4. A co tvar „otcovým“?
Jde opět o tvar přivlastňovacího zájmena (např. s otcovým autem).
Zdroj: článek Otcovi nebo otcovy
Otcovi nebo otcovy – jaký je mezi nimi rozdíl?
Na první pohled se může zdát, že slova otcovi a otcovy souvisejí se stejným významem. Ve skutečnosti však pocházejí z odlišných slovních druhů, a proto se píší a používají jinak.
Zdroj: článek Otcovi nebo otcovy
5. Cvičení – doplňování koncovek přídavných jmen
Cvičení 1: Doplňte správné koncovky
- Viděli jsme krásn__ zahradu.
- Donesl jsem si nov__ učebnici matematiky.
- Prohlédli jsme si star__ město.
- To je Petrův mlad__ bratr.
- V parku rostou vysok__ stromy.
Cvičení 2: Vyberte správnou možnost
- Máme (jarní/jarný) prázdniny.
- Koupil si (matčin/matčiny) sešit.
- Na stole leží (čerstvá/čerství) zelenina.
- To jsou velmi (milí/milý) lidé.
Cvičení 3: Opravte chyby v textu
Najděte a opravte nesprávné koncovky:
Včera jsme navštívily starí hrad a prošli jsme se okolo krásnýchí zahrad. Viděli jsme i otcovi obrazy, které tam vystavovali místní umělci.
Zdroj: článek Koncovky přídavných jmen cvičení k vytisknutí
Závěr
Rozdíl mezi výrazy otcovi a otcovy spočívá v jejich slovním druhu: jeden je tvar podstatného jména otec, druhý patří k přivlastňovacímu zájmenu otcův. Správný zápis si lze snadno ověřit pomocí otázek „komu?“ a „čí?“.
Zdroj: článek Otcovi nebo otcovy
Přídavná jména přivlastňovací – časté chyby
Nejvíce chyb vzniká u psaní koncovek -i a -y ve tvarech jako otcovi × otcovy nebo matčini × matčiny.
Pomáhá vždy si uvědomit rod podstatného jména a pád, ve kterém se spojení nachází.
Zdroj: článek Cvičení na přídavná jména
Přivlastňovací přídavná jména a psaní i/y
Přídavná jména přivlastňovací vyjadřují, komu nebo čemu něco patří. Ptáme se na ně otázkou čí?.
Velmi častým tématem je psaní i/y u přivlastňovacích přídavných jmen, například u tvarů otcovy, matčiny, otcovi, matčiných. Rozhodující je rod a pád podstatného jména.
Zdroj: článek Přídavná jména
Doplňování i/y jako základ pravopisu
Doplňování i/y patří mezi nejčastější typy úloh v českém jazyce. U druháků je důležité zaměřit se především na měkké a tvrdé souhlásky a postupně je vést k pochopení, že pravopis není náhodný.
Osvědčené jsou jednoduché věty a slovní spojení, která dítě zná z běžné řeči. Díky tomu se lépe soustředí na správné písmeno a neřeší zároveň význam neznámého slova.
Zdroj: článek Pravopisná cvičení pro 2. třídu
Doplňování i y po b jako klíčová dovednost
Doplňování i y po b patří mezi nejčastější typy pravopisných cvičení. Nejde však jen o mechanické dosazování písmen, ale o pochopení souvislostí mezi slovy.
Nejčastější chyby žáků
Mezi typické chyby patří záměna slov jako byt a bít, obyvatel a obývat nebo příbytek a příbitek. Pravidelné cvičení na vyjmenovaná slova po b pomáhá tyto omyly postupně odstranit.
Zdroj: článek Cvičení na vyjmenovaná slova po b
