Informace od učitelek češtiny

HLAVNÍ STRÁNKA

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

DOST

Vzpomněl nebo vzpoměl

Dost často se stává, že právě u tohoto slovesa člověk znejistí a neví, jestli je správná varianta s "mně", nebo jen s "mě", pak se snaží najít nějaké logické zdůvodnění pro ten či onen pravopis.

Pravopis

Správný je pouze tvar s "mně" tedy "vzpomněl".

Vysvětlení

Určitým zdůvodněním proč tomu tak je, může být to, že v jiných tvarech (či odvozených slovech) tohoto slovesa se objevuje hláska "n" = například "vzpomenu". A právě toto "n" je to, které se objevuje i v hláskové skupině "mně" ve slově vzpomněl. Pro většinu lidí je ale nejjednodušší si toto slovo prostě zapamatovat, než si pracně zdůvodňovat jeho pravopis.

Ukázky ve větě

Kdo by si občas rád nevzpomněl na svou první lásku?

Cestou ze školy si už na úkol ani nevzpomněl.

Právě si vzpomněl, kde nechal klíče od bytu.

Zdroj: Pravopis vzpomněl nebo vzpoměl

Diskuze: Novinka

Čím budu napsal Zdeněk Rýdl
Když má člověk patnáct roků, měl by začít rozum brát,
nějak se to předpokládá, " Jseš dost starej ", nebo tak ?

Rodičové, " Ať se učím, z rukou práce, je těžko žít, "
sedět někde v dozorčí radě, tvá rodina se bude mít !

No, zatím koukám po armádě, prej zkraje je to makačka.
běhat někde s plnou polní, stresuje to nováčka !

Ale kdo vydrží, ten začátek, projde sítem výběru,
pak když umíš trochu střílet, snaipera si vyberu !

Leží někde zakopanej, sleduje cvrkot v krajině,
na účet se sypou kačky, pomáhá svý rodině !

Zdroj: diskuze Vlk a koza
Počet odpovědí: 6

Vzory přídavných jmen

Pro tvrdá přídavná jména máme vzor MLADÝ (například urostlý muž, urostlá žena, urostlé dítě); pro měkká přídavná jména je to vzor JARNÍ (například včelí úl, včelí plástev, včelí žihadlo); a konečně pro přivlastňovací přídavná jména jsou to vzory OTCŮVMATČIN (například Petrův sešit, Klářina kniha, bratrovo dítě, tetini spolužáci). Ale dost teorie, tu už určitě máte v malíčku, pojďte si ji tedy rovnou ověřit v následujících cvičeních.

Zdroj: Test na určování vzorů přídavných jmen

Učitelka

napsal Zdeněk Rýdl

Říkají mi, že jsem děcko, ale já mám pocit, že už jsem dost velká,

abych se mohla rozhodnout, že budu učitelka.

~

Já vím, že to nemaj lehký, děcka, dnes jsou drzí,

někdo tu školu sponzoruje, učitel, no, že ho to moc mrzí !

~

U tabule děcko stojí, nic neví, jen se směje,

Taťka mě chce na vysokou, spravedlnost, kde je ?

~

Osobně půjde k řediteli, takhle to nemá cenu,

ta učitelka, že nic nenaučí, prej, chtělo by to změnu !

~

Na tohle jsem připravená, do karate chodím,

a tatínek může přijít, oknem ho vyhodím !

Zdroj: Báseň pro 5. třídu

Cvičení pro starší

Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu:

Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.
Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.
Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.
Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)



Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

O hádavých skřítcích

Miloš Kratochvíl

Jeden skřítek, jménem Vítek,

pohádal se o Servítek.

Jeho soupeř Bonifác

hodil na něj v zlosti tác.

~

Třikrát běda! A ten tácek,

který hodil Bonifácek,

jak se o tom vypráví,

bouchl Vítka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi,

Vítek padl mrtev k zemi,

zavolali lékaře

a ten přijel v kočáře.

~

Doktor řekl, to se poddá,

na to stačí živá voda,

třikrát denně masáže,

dál se všecko ukáže.

~

A tak když ho pokropili,

skřítek Vítek byl hned čilý,

jak začaly masáže,

hned měl plno kuráže.

~

Ptal se, kde je Bonifácek,

řekli mu to, on vzal tácek,

bouchl, jak se vypráví,

Bonifácka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi,

Bonifácek padl mrtev k zemi,

zavolali lékaře

a ten přijel v kočáře.

~

Doktor řekl, to se poddá,

na to stačí živá voda,

třikrát denně masáže,

dál se všecko ukáže.

~

A tak když ho pokropili,

Bonifácek byl hned čilý,

jak začaly masáže,

hned měl plno kuráže.

~

Ptal se, kde je skřítek Vítek,

co se hádal o servítek:

"Jakože jsem Bonifác,

musím na něj hodit tác."

~

Řekli mu to, Bonifácek

okamžitě chytil tácek,

a jak se to vypráví,

bouchl Vítka do hlavy.

~

Nastal zmatek mezi všemi...

Dost. Už mlčím. Jako němý.

Zdroj: Vtipné básně k recitaci pro děti z 5. až 8. tříd ZŠ

Pracovní postup

  • Vystihuje činnost, jak její jednotlivé části následují za sebou v logicky stanoveném pořadí, v časové posloupnosti
  • Srozumitelnosti napomáhají nákresy, obrázky
  • Návod, jak zacházet s nějakým strojem, jak ho uvést do chodu
  • Výroba nebo oprava nějakého předmětu
  • Kuchařský recept

Jazykové prostředky

  • Odborné výrazy
  • Výrazy bez citového zabarvení
  • Dějová slovesa, časová příslovce
  • Podstatná jména slovesná
  • Jednoduché věty, vedlejší věty časové, účelové

Osnova

Nadpis: Věta o tom, k čemu postup slouží (pro lepší pochopení).

Popis vstupu: Přesný popis toho, s čím postup pracuje. Týká se jak materiálu, tak informací. Něco z toho může být proměnlivé (lodní smyčku lze vázat z různých provazů), ale přesto to obvykle podléhá nějakým podmínkám (provaz musí být dost dlouhý).

Popis výstupu: Přesný popis výsledku naší práce ve vztahu ke vstupnímu materiálu. Přinejmenším musí být jasné, jestli je výsledkem uzel, číslo, slovo, vyléčený pacient nebo raketa.

Pracovní podmínky: Přesný popis předpokladů, které musí být splněny, aby návod fungoval, například co musí vykonavatel umět.

Teprve potom jsou na řadě jednotlivé kroky postupu.

Osnova:

ÚVOD – výrobek, pomůcka, pokus

VLASTNÍ POKUS – pracovního postupu

  • a) příprava pracovních nástrojů, potřeb k výrobě, pomůcek
  • b) postup při zhotovení výrobku – jednotlivé hlavní činnosti
  • c) závěrečné úprava

ZÁVĚR – zhodnocení výroby, využití výrobku, výsledek pokusu

Zdroj: Popis pracovního postupu

Určete slovní druhy podobných slov

V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme zmiňovali v teorii. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov:

peněženka je prázdná.
Bratr má peněz dost.
Nasadil si klaunovský nos .
Nos talíře na stůl.
Tamara jí ráda zeleninu.
Koupíme jí rajčata a papriky.
Važte si svého zdraví .
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka.
Všichni byli zdraví .
Kolem hřiště se zelenaly stromy.
Zítra pojedu kolem , tak se stavím.
Musel s kolem do opravny.
Pokladní deník má na starosti paní Novotná.
Pracuje tam jako pokladní .
Byl jsem tu už před týdnem.
Tu knížku jsem nesehnal.
Sešli se jen tři bývalí spolužáci.
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí.
Přijdu k vám večer .
Byl krásný letní večer .
Ukaž tu pětku tatínkovi !
Tatínkovi bratři jsou starší než on.
A to se podívejme.
Koupil rohlíky a  chleba.
Že by doopravdy nepřišla?
Myslím, že určitě přijde.
Běhám, ale nebaví mě to.
Ale to je mi novina!
Nesměj se tak hloupě.
Tak už konečně pojď!
Přišla, aby  nás zkontrolovala.
Aby  se jí tak něco stalo!
Stojí vedle mě.
Jsem z ní úplně vedle .
Jdi tam místo mě!
Sedni si na moje místo .



Zdroj: Cvičení na určování slovních druhů

Vzpomněl si na mě/mně

Rovnou si řekněme, že správně je: vzpomněl si na . A proč? Protože tvar mě se píše vždy ve 2. a 4. pádu (bez koho, čeho; koho, co) osobního zájmena . Tvar mně se pak používá vždy ve 3. a 6. pádu (komu, čemu; o kom, o čem). Že si nejste schopni zapamatovat toto pravidlo? Tak si zkuste pomoci nějakou mnemotechnickou pomůckou, naštěstí je jich pro tento případ celkem dost, takže si můžete vybrat tu, která se vám bude zamlouvat nejvíce.

Ta první radí si do dané věty vložit dubletu mne. Jestliže zní věta logicky, pak se zájmeno já bude v tomto případě psát , v našem případě tedy: Vzpomněl si na mě/mne. (Jiný příklad: Seznámila mě/mne se svým přítelem.) Když je výsledná věta nesmyslná, pak do ní bude patřit mně (například: Mně/Mne to nemusíš připomínat. Vyprávěla mu o mně/mne.).

Další možností je doplnit v dané větě tvar zájmena ty. Pokud je možné do věty doplnit tebe, napište , v našem případě to tedy bude: Vzpomněl si na mě/tebe. (Jiný příklad: Beze mě/tebe tam bude nuda.) A když lze do věty doplnit tvar tobě, pak je správně podoba mně (například: Mně/Tobě to nemusíš připomínat. Chtěl po mně/tobě, abych mu vrátila prstýnek.).

Jestli jste si stále nevybrali, pak už tady mám jen poslední „berličku“. Když si řeknete například bez Honzy (či vidím Honzu), je správně , protože slovo Honza má 2 slabiky a  jsou jen 2 písmena (v našem případě tedy: Vzpomněl si na mě / na Honzu.). Jestliže se do dané věty hodí Honzovi (o Honzovi), pak je správně mně, protože slovo Honzovi má 3 slabiky a mně jsou 3 písmena (například: Vyprávěla mu o mně / o Honzovi.).

Pokud máte ještě nějaké lepší mnemotechnické pomůcky týkající se této problematiky, tedy ať už slovesa vzpomněl, či zájmena mně/mě, tak neváhejte a podělte se o ně s námi. Možná tím pomůžete dalším zapomnětlivcům.

Zdroj: Vzpoměl nebo vzpomněl

Popis pracovního postupu jako slohová práce

S postupy zapsanými přirozeným jazykem se v životě setkáváme nejčastěji, a to nejen jako jejich vykonavatel, ale také jako jejich tvůrce.

Postup návodový může být doplňován i o prvky popisné a informační a může rovněž přecházet ve výklad s rostoucí odborností. Vlastností textu má být srozumitelnost, explicitnost, kompletnost a souvislost (časová a logická návaznost). Jedná se o text kohezní (soudržný), sukcesivní a spíše explikativní, i když jde v podstatě o enumeraci (výčet) dílčích činností. Instrukce musejí být spojeny „záměrem autora, cílem textu, jedním tématem a progresivní časovou perspektivou“.

Útvar návodového postupu je návod a jeho různé druhy. Návod se však převážně považuje za slohový útvar (jako dynamizovaný popis pracovního postupu) slohového postupu popisného.

Popis pracovního postupu se vyznačuje přesným a výstižným vyjadřováním a přehledností. K přesnému vyjadřování přispívají především zejména odborné názvy (termíny). Jednotlivé činnosti (fáze postupu) jsou zachyceny v přesné časové posloupnosti.

Jak vypadá kvalitní popis pracovního postupu přirozeným jazykem, co by mělo být součástí dobrého návodu a co je nutno dodržet?

Na co si dát pozor:

  • Jazyková správnost. Pokud je něco česky, je šance, že to má jasně daný význam (na kterém se všichni shodnou). Pokud něco není česky, nemá to význam žádný, i kdyby se všichni shodli na tom, co tím asi autor myslel a jaký je nejpravděpodobnější význam daného slova.
  • Instrukce musí být poznat jako instrukce.
  • Instrukce musí být popsány dost podrobně, aby bylo jasné, co a jak dělat.
  • Všechna neznámá slova, termíny a podobně musí být jasně a jednoznačně vysvětlena.
  • Jasná návaznost instrukcí („co dělat dál“); zejména u rozhodování je nutno pokrýt všechny alternativy.
  • Při opakovaném provádění instrukcí musí být jasné, které instrukce se opakují a za jakých podmínek.
  • Pokud postup nekončí na konci popisu, je třeba konec výslovně sdělit.
  • Pokrytí všech očekávaných eventualit (co je či není očekáváno, je vhodné vypsat už u pracovních podmínek).

Zdroj: Popis pracovního postupu

Řešení

ad 1 

všichni (zájmeno), hod (podstatné jméno), nenávidět (sloveso), každý (zájmeno), mnohokrát (číslovka), tisíc (číslovka), hoď (sloveso), nikdo (zájmeno), nenáviděný (přídavné jméno), jeden (číslovka), hajný (podstatné jméno), nesoucí (přídavné jméno), fuj (citoslovce), mňau (citoslovce), nenávist (podstatné jméno)

ad 2 

peněženka je prázdná. (zájmeno)
Bratr peněz dost. (sloveso)
Nasadil si klaunovský nos. (podstatné jméno)
Nos talíře na stůl. (sloveso)
Tamara ráda zeleninu. (sloveso)
Koupíme rajčata a papriky. (zájmeno)
Važte si svého zdraví. (podstatné jméno)
Jirka pokaždé zdraví pana Nováka. (sloveso)
Všichni byli zdraví. (přídavné jméno)
Kolem hřiště se zelenaly stromy. (předložka)
Zítra pojedu kolem, tak se stavím. (příslovce)
Musel s kolem do opravny. (podstatné jméno)
Pokladní deník má na starosti paní Novotná. (přídavné jméno)
Pracuje tam jako pokladní. (podstatné jméno)
Byl jsem tu už před týdnem. (příslovce)
Tu knížku jsem nesehnal. (zájmeno)
Sešli se jen tři bývalí spolužáci. (číslovka)
Tři si to místo, ať tě tolik nebolí. (sloveso)
Přijdu k vám večer. (příslovce)
Byl krásný letní večer. (podstatné jméno)
Ukaž tu pětku tatínkovi! (podstatné jméno)
Tatínkovi bratři jsou starší než on. (přídavné jméno)
A to se podívejme. (částice)
Koupil rohlíky a chleba. (spojka)
Že by doopravdy nepřišla? (částice)
Myslím, že určitě přijde. (spojka)
Běhám, ale nebaví mě to. (spojka)
Ale to je mi novina! (částice)
Nesměj se tak hloupě. (příslovce)
Tak už konečně pojď! (částice)
Přišla, aby nás zkontrolovala. (spojka)
Aby se jí tak něco stalo! (částice)
Stojí vedle mě. (předložka)
Jsem z ní úplně vedle. (příslovce)
Jdi tam místo mě! (předložka)
Sedni si na moje místo. (podstatné jméno)

ad 3 

Tragédie1 se3 udála5 v7 postranní2 uličce1, ústící2 do7 hlavní2 třídy1. Trafika1 paní1 Ascherové1 byla5 asi9 uprostřed6 po7 pravé2 straně1.

Když8 jsme5 tam6 zahýbali5, podíval5 se3 Poirot1 na7 hodinky1 a83 jsem5 pochopil5, proč6 si3 chtěl5 obhlédnout5 místo1 zločinu16 teď6. Bylo5 právě6 půl1 šesté4. Hodlal5 získat5 co3 nejpřesnější2 představu1 o7 včerejší2 atmosféře1.

Měl-li5 však8 opravdu6 takový2 záměr1, dožil5 se3 zklamání1. V7 této3 chvíli1 se3 ulička1 vůbec6 nepodobala53 z7 včerejška1. Rodinné2 domky1 chudších2 vrstev1 se3 tu6 střídaly5 s7 menšími2 krámky1. Usoudil5 jsem5, že8 je5 tu6 asi9 za7 obvyklých2 okolností1 dost6 živo6, že8 tu6 chodí5 hodně6 prostých2 lidí1 a8 že8 si3 tu6 na7 chodníku1 i8 v7 jízdní2 dráze1 hrají5 houfy1 dětí1.

Teď6 tu6 však8 stál5 hlouček1 zvědavců1 a8 všichni3 zírali5 na7 jediný2 domek1 nebo8 obchůdek1. Nebylo5 těžké2 uhádnout5, který3 to3 je5. Viděli5 jsme5, jak6 obyčejní2 lidé1 pozorují5 se7 soustředěným2 zájmem1 místo1, kde6 jejich3 spoluobčanka1 sešla5 ze7 světa1 násilnou2 smrtí1.

ad 4

Kotě1 dojedlo5 granule1, olízlo5 si3 tlapku1 a8 otřelo5 si3 čumáček1 a8 ouška1. Pak6 přiťapalo5 k7 drátěné2 přední2 stěně1 kotce5, sedlo5 si3 na7 zadní2 tlapky1 a8 předními2 zaškrábalo5 na7 drátěnku1. Doufalo5, že8 mu3 třeba6 někdo3 přijde5 otevřít5. Zaměstnanci1 útulku1 si3 občas6 ve7 volných2 chvílích1 zašli5 s7 koťaty1 pohrát5, ale8 teď6 asi9 nikdo3 nepřijde5, když8 tu6 zůstalo5 samo3!

Zkroušeně6 přešlo5 k7 pelíšku1 v7 zadním2 rohu1 kotce1. Polštář1 byl5 pro73 samotné2 příliš6 velký2 – až6 do7 včerejška1 se3 o7 něj3 dělilo5 s7 dalšími2 dvěma4 šedivými2 koťaty1, a8 teď6 se3 ztracené2 choulilo5 uprostřed6. Dvě4 sestřičky1 mu3 chyběly5. Pelíšek1 sice8 hřál5, ale8 osamělé2 kotě1 se3 stejně6 chvělo5 chladem1.

Autor: Mgr. Jana Válková

Zdroj: Slovní druhy

Několik cvičení k problematice slovních druhů

1. Určete slovní druhy u těchto slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

všichni, hod, nenávidět, každý, mnohokrát, tisíc, hoď, nikdo, nenáviděný, jeden, hajný, nesoucí, fuj, mňau, nenávist

2. V následujícím cvičení se můžete přesvědčit, že jedno slovo může být dvěma (někdy i třemi) slovními druhy, že záleží na jeho uplatnění ve větě, jak jsme si říkali výše. Zkuste tedy určit slovní druhy u vyznačených slov, správnost si zkontrolujte v řešení:

peněženka je prázdná.

Bratr peněz dost.

Nasadil si klaunovský nos.

Nos talíře na stůl.

Tamara ráda zeleninu.

Koupíme rajčata a papriky.

Važte si svého zdraví.

Jirka pokaždé zdraví pana Nováka.

Všichni byli zdraví.

Kolem hřiště se zelenaly stromy.

Zítra pojedu kolem, tak se stavím.

Musel s kolem do opravny.

Pokladní deník má na starosti paní Novotná.

Pracuje tam jako pokladní.

Byl jsem tu už před týdnem.

Tu knížku jsem nesehnal.

Sešli se jen tři bývalí spolužáci.

Tři si to místo, ať tě tolik nebolí.

Přijdu k vám večer.

Byl krásný letní večer.

Ukaž tu pětku tatínkovi!

Tatínkovi bratři jsou starší než on.

A to se podívejme.

Koupil rohlíky a chleba.

Že by doopravdy nepřišla?

Myslím, že určitě přijde.

Běhám, ale nebaví mě to.

Ale to je mi novina!

Nesměj se tak hloupě.

Tak už konečně pojď!

Přišla, aby nás zkontrolovala.

Aby se jí tak něco stalo!

Stojí vedle mě.

Jsem z ní úplně vedle.

Jdi tam místo mě!

Sedni si na moje místo.

3. Pro starší
Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže.

Tragédie se udála v postranní uličce, ústící do hlavní třídy. Trafika paní Ascherové byla asi uprostřed po pravé straně.

Když jsme tam zahýbali, podíval se Poirot na hodinky a já jsem pochopil, proč si chtěl obhlédnout místo zločinu až teď. Bylo právě půl šesté. Hodlal získat co nejpřesnější představu o včerejší atmosféře.

Měl-li však opravdu takový záměr, dožil se zklamání. V této chvíli se ulička vůbec nepodobala té z včerejška. Rodinné domky chudších vrstev se tu střídaly s menšími krámky. Usoudil jsem, že je tu asi za obvyklých okolností dost živo, že tu chodí hodně prostých lidí a že si tu na chodníku i v jízdní dráze hrají houfy dětí.

Teď tu však stál hlouček zvědavců a všichni zírali na jediný domek nebo obchůdek. Nebylo těžké uhádnout, který to je. Viděli jsme, jak obyčejní lidé pozorují se soustředěným zájmem místo, kde jejich spoluobčanka sešla ze světa násilnou smrtí.
(úryvek z A. Christie: Vraždy podle abecedy)

4. Pro mladší
Procvičte si určování slovních druhů na následujícím textu. Správnost si ověřte v řešení níže:


Kotě dojedlo granule, olízlo si tlapku a otřelo si čumáček a ouška. Pak přiťapalo k drátěné přední stěně kotce, sedlo si na zadní tlapky a předními zaškrábalo na drátěnku. Doufalo, že mu třeba někdo přijde otevřít. Zaměstnanci útulku si občas ve volných chvílích zašli s koťaty pohrát, ale teď asi nikdo nepřijde, když tu zůstalo samo!

Zkroušeně přešlo k pelíšku v zadním rohu kotce. Polštář byl pro ně samotné příliš velký – až do včerejška se o něj dělilo s dalšími dvěma šedivými koťaty, a teď se ztracené choulilo uprostřed. Dvě sestřičky mu chyběly. Pelíšek sice hřál, ale osamělé kotě se stejně chvělo chladem.
(úryvek z H. Webb: Šmudla se ztratil)

Zdroj: Slovní druhy

Hádanky o ovoci a zelenině k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Bez slabiky „re“ je to Barbora. Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát.
  • Černají se v lese, na slunci i na pasece,
    Jejich keře píchají, ale plody chutnají.
  • Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem.
  • Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
    na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček.
  • Kdo každého rozpláče?
  • Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
    Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí.
  • Komu srubnou hlavu a krev neteče?
  • Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
    Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
    A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři.
  • Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
    Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí.
  • Má tvar pistole nastříkané žlutě.
    Když je na stole, dělá nám chutě.
    V horké černé Africe, živí se jím opice.
  • Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
    Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
    Naříkají kuchaři, když mě málo povaří.
  • Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
    Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku.
  • Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
    A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost.
  • Podobá se zvonu, ale nezvoní.
    Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních.
  • Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
    Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše.
  • Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
    Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky.
  • Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
    Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
    Sloupnou si je se solí kluci pihovatí.
  • Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
    kdo ji svlečou, slzy z očí tečou.
  • Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
    tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče.
  • Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
    kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí.
  • Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku.
  • Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku. Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká.
  • Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
    Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších.
  • Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
    Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání.
  • Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.
    Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali.

Zdroj: Hádanky pro děti – ovoce a zelenina

Podpantofláctví

Poznáte ho?

Zajisté ano. Takový muž nikdy neudělá rozhodnutí bez souhlasu partnerky, vždy jej k tomu potřebuje. Většinou je tichý a skromný. Partnerku obletuje, snesl by jí modré z nebe. Splní jí všechna přání. Vše, co udělá partnerka, je nejlepší, nejdokonalejší. Dokonce přebírá její názory, nad ni prostě není. Na první pohled v práci a na veřejnosti tak ale vůbec nemusí působit. Může nám připadat nadnesený, arogantní. Bývá to třeba manažer, který v práci řídí své podřízené, někdy si na nich i vylévá vztek, ale doma poslouchá jako beránek.

Kde je asi problém?

Je to vlastně chudák. Nechá sebou manipulovat, ale od toho si může pomoci jen on sám. Nikdy nebude a ani není partnerce rovnocenným partnerem, je pouze využívaným či zneužívaným protějškem. Jeho partnerkou je většinou dominantní žena, která nepotřebuje, aby jí do něčeho mluvil, nějak ji omezoval, natož aby o něčem rozhodoval. Dost často má partnerka těchto mužů milence.

Může být šťastný ve vztahu?

Většina mužů podpantofláků je ve vztahu spokojená, protože jim vlastně vyhovuje, že je partnerka dominantní, že o všem rozhoduje a oni mají o starost méně a nemusí nic řešit. Pak je ale skupinka podpantofláků, kde to časem bouchne. Ze začátku snášejí naprosto vše, ale postupem času jim tato pozice přestane vyhovovat a začínají se pomaličku prosazovat. Chtějí ukázat, že taky něco znamenají, a nejlepší způsob pro ně představuje nevěra. Ta většinou praskne a dochází ke konfliktům, které se musí řešit. Trpí tím samozřejmě všichni v okolí, ale především děti trpí nesčetnými hádkami a konflikty. Proto je dobré svou nespokojenost ve vztahu řešit co nejdříve. Neexistuje, aby ve vztahu dělal ústupky vždy jen jeden, musí docházet ke kompromisu z obou stran.

Jak dlouhý je život podpantofláka?

Kodaňská studie psychologů ukázala, že podpantofláci se dožívají mnohem nižšího věku než muži, kteří jsou v manželství či partnerství spokojení. Neshody a zejména stres škodí samozřejmě oběma partnerům, ale mužům prostě daleko více. Tito muži trpí depresemi, mají mnohem méně přátel než jejich žena nebo partnerka. Pokud žijí takto ve stresu, trpí tím srdce a hlavně cévy. A při hádce raději vše odkývají, jen aby měli klid.

A jaké jsou příznaky podpantofláka?

  • Dominantní partnerka, které se musí ptát, když někam jde.
  • Muž si nemůže si koupit, co chce, ale partnerka ano.
  • Žena křičí na svého muže-partnera, ztrapňuje ho na veřejnosti.
  • Muž se dohaduje se ženou, ale svého nikdy nedosáhne, nakonec jí vše odkývá.

Zdroj: Podpantoflák

Odpovědi na hádanky o ovoci a zelenině

  • Bez slabiky „re“ je to Barbora.
    Se slabikou „re“ chutná kysele v buchtách akorát. (Rebarbora)
  • Černají se v lese, na slunci i na pasece,
    Jejich keře píchají, ale plody chutnají. (Ostružiny)
  • Červené, jsem, šťavnaté jsem, voňavé jsem a zdravé jsem. (Jablko)
  • Je ve tmě důleček, v tom důlečku kulka,
    na té kulce chrásteček, na chrástečku plno kuliček. (Brambory)
  • Kdo každého rozpláče? (Cibule)
  • Kdo k němu čichá, v malé chvíli uroní slzy krokodýlí.
    Ne každému takhle škodí, k ovaru se tuze hodí. (Křen)
  • Když jsme jí svlékali, vždycky jsme plakali. (Cibule)
  • Komu srubnou hlavu a krev neteče? (Zelí)
  • Květ nahoře, plody dole, nenajdeš ho ve stodole.
    Prohlédni si sklep a spíž, co to je, už asi víš.
    A když je máš na talíři, k obědu sníš nejvíc čtyři. (Brambory)
  • Má tvar jako báň kostela. Sukni, co si jen ráčí.
    Uvnitř panenku doběla, po které oči pláčí. (Cibule)
  • Má tvar pistole nastříkané žlutě.
    Když je na stole, dělá nám chutě.
    V horké černé Africe, živí se jím opice. (Banán)
  • Naříkají hospodyňky, když mě zlobí mandelinky.
    Naříká i hospodář, když mě málo okopáš.
    Naříkají kuchaři, když mě málo povaří. (Brambora)
  • Patří mezi ovoce, a když přijdou Vánoce, tak ho rozkrojí.
    Hledají hvězdičku, ke štěstí cestičku. (Jablko)
  • Pěstuje se v řádkách. Vidět je jen chrást, aby se zvěř měla v poli na čem pást.
    A taky dětem pro radost, aby cukroví měly dost. (Cukrová řepa)
  • Podobá se zvonu, ale nezvoní,
    Zraje v korunách stromů, ne však v jabloních. (Hruška)
  • Popelka ho přebírá. Pne se do výše.
    Kdo si na něm pochutnává? Holub nejspíše. (Hrách)
  • Rostou na pasece. Modrají se v lese pod smrky a doubky.
    Tomu, kdo je mlsá, zmodrá nos a pusa a zčernají zoubky. (Borůvky)
  • Rostou v řádku na poli pod zelenou natí.
    Když se pečou, v údolí dým se kudrnatí.
    Sloupnou si je se solí kluci pihovatí. (Brambory)
  • Sedí panna na hrádkách v devatero kabátkách a těm,
    kdo ji svlečou, slzy z očí tečou. (Cibule)
  • Sedí panna v zeleném, v kabátečku červeném,
    tlačíš- li ji, pláče, v srdci jí kámen skáče. (Třešeň)
  • Svítí sytou žlutí, není k nakousnutí,
    kdo ho dá naráz do pusy, toho kysele podusí. (Citron)
  • Vyšla kráska na procházku, měla srdce na provázku. (Jahoda)
  • Za kadeřavou hlavičku vytáhnu z nory lištičku.
    Sáhni si, je hladká, ukousni, je sladká. (Mrkev)
  • Zdvojené jako náušničky je nosí dívky na uších.
    Špaček a kos je labužnicky kradou sadařům po koších. (Třešně)
  • Zelené, žluté, červené, člověku žízeň zažene.
    Který strom má v září k mání, tohle sladké pochutnání. (Jabloň)
  • Znáte tlustou holčičku? Nosí žlutou sukničku.

Zdroj: Hádanky pro děti – ovoce a zelenina

Vánoční přání pro děti

  • Že jsi hodný chlapeček a my to moc dobře víme,
    to nejlepší pod stromeček přejeme a už se těšíme.

  • Až kolem poletí Ježíšek, tak, děti,
    něco krásného si přejte a s tím přáním uspějte.

  • Plno dárků pod stromeček ať dostane náš chlapeček.
    A je tam všechno, co si přál, aby ten Štědrý večer za to stál.

  • Ať plamen, kterým hoří, svíčka na vánočním stromečku,
    všechny překážky zboří, a jsi šťastný, můj chlapečku.

  • Ať se tvoje očka smějí, až svůj dárek rozbalíš,
    mám ze všeho nejraději, když dostaneš, o čem sníš.

  • Ať Ježíšek se přesně trefí a dá ti to, co právě letí,
    že kamarádi ti budou závidět, a bude ti patřit celý svět.

  • Ať vaše konce jsou šťastné a prožijete Vánoce krásné.
    Veselé svátky se zvířátky, užívej si dětské hrátky,
    hodně dárků pod stromeček, jsi náš milovaný chlapeček.

  • Až večer Ježíšek bude dárky nadělovat, musí si pro tebe ten nejhezčí schovat.
    Protože kdo jiný by si ho zasloužil, užívej si krásných vánočních chvil.

  • Přeju ti, andílku, bohatou nadílku,
    šťastně prožité Vánoce a pohodu v novém roce.

  • Vánoce na dveře ťukají a všechny děti očekáváním ani nedutají,
    když kolem letí... Ježíšek, hrdina našich Vánoc, co má kožíšek a dárků pro děti moc.

  • Spěchá, spěchá Ježíšek, pod stromek dát balíček.
    Spěchá, spěchá, děti, k Vám, radost Vám všem udělat.
    Potom rychle odletí, a volá na děti. Buďte všechny veselé,
    za rok se tu sejdeme. Krásný svátky, krásný čas, požehnání od všech nás.

  • Tak, milý ...., co sis přál? Autíčko, Gormity a svatý Grál?
    Koukám, že nejsi už ten malý kluk, tak tyhle hračičky jsou ti už fuk.

  • Po čem teď toužíš, co bys chtěl mít? Mobil a tablet jsou letošní hit.
    Něco mi říká, že ty chceš víc, tak teď jen nevím, kde na to vzít.

  • Naštěstí mám tu pár spřízněných duší, co ty chceš mít, to asi tuší...
    a tak se dohodli, vcelku dost snadně, že každý obálku pošle ti po mně...

  • Až vánoční hvězdička ukáže se ti, maličká,
    tak si něco přej a velký čaroděj
    tvoje přání splní, jestli už nechrní

  • Vánoční skřítkové mají dárky suprové,
    ať ti jich co nejvíc dají a tvoje tajná přání znají.
    Přejeme krásné Vánoce a hodně štěstí v novém roce.

  • Na nebíčku něco letí, letí kometa zdraví, děti.
    Honem teď si něco přej, pozdravení pošli jen.
    Pokud si teď budeš přát, Ježíšek Ti splní rád.
    Já jen můžu popřát svátky, ať je máte jak z pohádky.
    Krásné svátky, krásný rok, buďte veselí a zdraví nejen celý Nový rok.
    Šťastné a veselé přejeme Vám, štěstíčko, zdraví posíláme Vám.

  • Holčičko naše zlatá, ať nadílka je bohatá,
    svátky jsou jeden sen a užiješ si každý den.
    Veselé Vánoce přejeme od srdce.

  • Přejeme ti, andílku, bohatou nadílku,
    překrásné svátky, nový rok z pohádky.
    Ať záříš jako svíce, a ještě mnohem více.

  • Vánoce jsou, sněží, Ježíšek kolem běží,
    dárky se mu sypají, děti vesele sbírají,
    každé najde, co si přálo, aby mu to radost udělalo.
    Tak ať máš radost i ty, přejeme krásné svátky.

Zdroj: Vánoční přání

Pranostiky na celý měsíc srpen

PRANOSTIKY:

  • Ať si kdo chce, co chce, říká - v srpnu ještě do rybníka.
  • Co červenec neupeče, to již srpnu neuteče.
  • Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
  • Co červenec neuvaří, to už září nedosmaží.
  • Co se v srpnu neuvaří, ani v září se nezdaří.
  • Co se v srpnu nezvládne, ani v září se nepodaří.
  • Co srpen nedopeče, září nedovaří.
  • Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
  • Hřímá-li v srpnu, praví se, že budoucího roku hojná úroda a množství deště jest k doufání.
  • Hřímání v srpnu úrody dobré a hovad hynutí znamená.
  • I když v srpnu ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
  • Jak Vavřinec zavaří, Bartoloměj zasmaží, tak se podzimek daří.
  • Jestli často v srpnu bude hřmíti, můžeme v zimě dost větrů míti.
  • Jsou-li v srpnu hory kalný, budou v zimě mrazy valný.
  • Když fouká v srpnu severák, bude dlouho pěkně pak.
  • Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
  • Když jsou v srpnu velké rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
  • Když nás srpen deštěm nepokropí, ten už potom škody nenatropí.
  • Když pálí srpen, bude pálit i víno.
  • Když srpen zpočátku hřeje, ledový vítr v zimě dlouho věje.
  • Když v srpnu moc hřímá, bude na sníh bohatá zima.
  • Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí, všecko slunce vysuší.
  • Mlhy na lukách, potocích a řekách v srpnu zvěstují trvalé počasí.
  • Moc hub srpnových - moc vánic sněhových.
  • Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
  • Není-li nový měsíc jako karanbunkulus jasný, ale červený, pošmourný, na novu svém vlhký den znamená.
  • Poslední ty dva dni tohoto měsíce dobře vyšetři a první dva dni následujícího měsíce, jestli se pěkné a jasné počasí ukáže, teda Bachus bude pěknými hrozny okrášlen.
  • Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
  • Ranní mlhy koncem měsíce ukazují na studený podzim a na časný příchod zimy.
  • Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
  • Šedá mlha v srpnu nezdravá.
  • Silné rosy v srpnu zadělávají na dobrou pohodu.
  • Srpen a únor - tepla a zimy úmor.
  • Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
  • Srpen klasy sklidí a ovoce dospělé vidí.
  • Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
  • Srpen z počátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje.
  • Srpen začíná, co červenec končil.
  • Srpnová horka ničemu neuškodí.
  • Srpnové ráno bez rosy - srpnové odpoledne s bouřkou.
  • Srpnový déšť - jako ženský pláč.
  • Svítí-li čtvrtý den jako zlato, silného větru čekej hned za to. Pakliť jest velmi černý v prostředku, čekej pěkného počasí, to věz vskutku. A tak do konce bude trvati.
  • Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek, tuhou zimu a nejlepší víno.
  • Teplý a suchý srpen - výborné víno.
  • Udělá-li se v srpnu deštivo, prší med a dobré víno.
  • V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
  • V srpnu když půlnoční vítr věje, bez deště slunéčko hřeje.
  • V srpnu mlhy na výšinách - jistá voda, když v nížinách - to pohoda.
  • V srpnu slunce parné ovoci a vínu zdárné.
  • V srpnu-li máš hojně slunečnosti, budeš mít vína dosti.
  • Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.
  • Z počátku toho měsíce říká se, že opět studený vítr ze strnišť fouká.

VYSVĚTLENÍ:

Hned první pranostika říká, přestože není takové vedro, stále je ještě dostatečné teplo na koupání. I jiné pranostiky zmiňují teplo v tomto měsících. Další pranostiky dávají do souvislosti měsíce červenec, srpen a září. Obzvlášť v zemědělství jsou na sobě velmi závislé. Září je závislé na předcházejících měsících, pokud v červenci a v srpnu nebylo hezké počasí, tak to září již nezachrání. Pokud bude naopak bouřka v srpnu, tak to znamená, že zemědělce čeká dobrá úroda. Jiné pranostiky zase dávají do souvislosti úrodu hub a množství sněhu v zimě. Pokud bude v srpnu hub málo, bude málo i sněhu. Jiné pranostiky se zase týkají úrody vína.

Zdroj: Pranostiky na srpen

Charakteristika spolužačky Aleny

Osnova:

  1. Alena

  2. Její vzhled

  3. Aleny povaha

  4. Alena a rodina

  5. Alena ve škole

  6. Alena a příroda

  7. Její zájmy a schopnosti

  8. Můj vztah k Aleně

  9. Shrnutí

Pro dnešní charakteristiku jsem si ze třídy vybrala osobu, s níž se příliš nekamarádím, přestože podle mě patří k hodným a obětavým lidem. Aleně je patnáct let a pochází z vesnice ležící deset kilometrů od našeho města, a proto musí každý den do školy dojíždět. Alena žije v domě se svými rodiči, sourozenci a i prarodiči. Alena je velmi osobitá dívka.

Na první pohled Alena příliš nezaujme, dá se říct že, vypadá velmi průměrně. Není příliš vysoká, ale ani malá, není tlustá, ale ani hubená. Má dlouhé hnědé vlasy, které ale nosí většinou rozpuštěné, což působí dost neupraveně. Její obličej je obvykle schovaný pod vlasy, takže jeho rysy nejsou zcela zřetelné. Její oči mají nudnou šedou barvu a ani její nos a ústa nejsou nijak výrazná. Alena nevyniká nijak vzhledem, ale ani stylem oblékání. Obvykle nosí obyčejné džíny s jednoduchým tričkem a sportovní mikinou.

Přestože na to Alena nevypadá, je to velmi cílevědomá dívka, která jde tvrdě za vítězstvím. Pokud se rozhodne, že v něčem vyhraje, tak jí nic nezastaví a je lepší jít jí z cesty. Ráda lidem pomůže, ale jen v případě, že to nijak neohrozí její cíl. Pokud se tedy rozhodne, že bude nejlepší v matematice, tak nikomu nijak neporadí, aby nehrozilo, že ji dotyčný předběhne. Dobré výsledky ve škole a ve sportu, to je asi to jediné, co Alena případně závidí ostatním. Rozhodně jí ale nevadí, že jiné dívky chodí lépe oblékané, že jsou hezčí než ona. To pro Alenu není důležité. Ve třídě jsme si ji zvolili za předsedu, protože všichni vědí, že je Alena spravedlivá, nikomu nikdy nenadržuje. Není pro ni důležité, jestli danou osobu má ráda, nebo ne. Ve třídním kolektivu nemá Alena žádné problémy, všichni ji berou takovou, jaká je. Horší to je v situaci s cizími kluky, při komunikaci s nimi působí naše Alena jako plachá, nespolečenská a stydlivá dívka. Nikdy nevěří, že by se někomu mohla líbit, je v tom dost pesimistická.

Alena má velkou rodinu a s většinou z ní žije. Má další čtyři sourozence a všichni jsou mladší než ona. Její rodiče jsou velmi zaměstnaní, takže se o sourozence musela a stále musí starat ona. Vodí je do školy, chystá jim svačiny, hlídá je venku, v podstatě jim nahrazuje rodiče. Je velmi obětavá, nikdy si na to nepostěžuje, přestože všichni vědí, že kvůli tomu nemá tolik času na své zájmy. Spolu s nimi žijí v domě i prarodiče, ale ti jsou příliš staří na to, aby se mohli o její sourozence starat, takže jí v tom nepomohou. Naopak Alena se často stará i o ně. Nosí jim jídlo a tráví s nimi spoustu času povídáním o jejich životě. Nikdy ji nevadí, že některé jejich historky slyšela už mockrát. Stačí ji vidět se sourozenci, nebo s prarodiči a je jasné, že je velmi miluje. Takový vztah ale nemá s rodiči. Myslím, že se na ně zlobí za to, že se jí a jejím sourozencům nevěnují. Snaží se proto chovat zcela samostatně, aby je vůbec nepotřebovala.

Ve škole se Alena snaží mít co nejlepší výsledky a většinou se jí to i daří. Učí se každé ráno cestou autobusem, aby byla vždy připravená na vyučování. Ve škole je také velmi soutěživá. Přestože není pokaždé nejlepší, vždy se o to alespoň snaží. Učitelé velmi oceňují její snaživost a píli. Někdy tím ale ostatní otravuje. Nejvíce se její soutěživost projevuje v hodinách tělesné výchovy, protože ví, že ve sportu je v naší třídě bezesporu nejlepší. Nikdo se jí nevyrovná. Je nejrychlejší i nejobratnější. Všechno, co zkusí, to jí hned jde, ať už je to gymnastika, nebo kterýkoliv kolektivní sport. Naši školu proto reprezentuje snad na všech sportovních soutěžích a obvykle díky ní naše škola vyhraje. Přestože usiluje o své nejlepší výsledky, tak se tím nikdy nechlubí. Docela dobře se jí daří i v cizích jazycích, protože každé léto jezdí za tetou do Anglie, konverzace v angličtině je pro ni proto jednoduchá. Její slabinou je ale hudební výchova, velmi dobře ví, že neumí zpívat, a tak se tomu vyhýbá jako čert kříži. Pokaždé, když ji učitelka nachytá, že nezpívá, dostane sólo a všichni se jí pak smějí. Alena z toho pak má deprese.

Alena sice žije na vesnici, ale nemá zrovna nejlepší vztah k přírodě. Přestože jejich vesnici obklopují lesy, tak v nich netráví skoro žádný čas. Doma nechová ani žádná zvířata, nemá na ně čas. Přesto ji ale pohled na trpící zvířátko rozlítostní. Jednou vynadala paní, která venku bila svého psa proto, že šel podle ní pomalu. Také několikrát do roka nosí dárky do městského útulku pro zvířata. Vždy se snaží pomáhat těm, u nichž ví, že si nemohou pomoci sami.

Pro povinnosti doma a ve škole nemá Alena moc času na další zájmy, a proto nechodí do žádných kroužků. I přesto je ale znát, že velmi ráda sportuje, k tomu vede také své sourozence. Také ráda pracuje s dětmi, dokonce u nich na vesnici uspořádala pro místní děti karneval i sportovní závody. Pokud má chvíli času a neučí se, tak si ráda čte dívčí romány, nebo si po večerech staví puzzle. Skoro každý den také vaří, obvykle jen jednoduchá jídla, ale baví jí to. Zvláštní na ní je, že na rozdíl od svých vrstevníků netráví skoro žádný čas na internetu. Považuje ho za ztrátu času.

Podle mého názoru musí Alenu každý obdivovat za to, co všechno doma zvládá a jaké výsledky u toho má ještě ve škole. Alena je podle mě velmi všestranná dívka, která určitě jednou uspěje i ve svém budoucím povolání. Alenu mám ráda, protože se vždy snaží chránit ty slabší a nebojí se pro jejich ochranu udělat cokoliv. Navíc se mi velmi líbí její stydlivost před kluky.

Starat se o čtyři děti a ještě k tomu o prarodiče je velmi těžké i pro dospělého člověka, natož pro „puberťačku“. Patnáctiletá Alena to ale zvládá úplně s přehledem a ještě k tomu vyniká nad většinou vrstevníků ve škole i ve sportu. Přestože je její život plný povinností, je vidět, že se nevzdává a bojuje za to, být vždy tou nejlepší.

Zdroj: Charakteristika spolužačky

Blahopřání k narozeninám pro otce

  • Co řekneš, to platí, mám ráda tvou spolehlivost, tati. Je s tebou největší zábava, o jaké se mi jinak nezdává. Mám tě moc ráda, už od malička, jsi tatínek, co svou dceru pořád hýčká. Díky za všechno, cos pro mě udělal, přeju ti, aby tvůj narozeninový den za to stál.

  • Díky za všechno, tati, ať se ti to dvakrát vrátí, narozeniny si užívej, my ti přejeme jen to nej.

  • Dneska taťka slaví, snad se dobře baví. Horu zdraví, dárků dost, to Ti přeji strašně moc. Krásně ten den oslavuj a buď stále jenom svůj.

  • Dnešek je jedem z nejdůležitějších dní v celém roce: kdyby ses totiž nenarodil ty, nenarodil bych se ani já! Všechno nejlepší k narozeninám!

  • Drahý tatínku, když se tehdá v nebi stála fronta na senzačního tátu, stál jsem děsně dlouho, ale vím, že to mělo smysl! Krásné narozeniny tomu nejlepšímu tátovi na světě!

  • Hodně štěstí, tatínku, hodně štěstí, hodně zdraví, ať tě dnešní den moc baví.

  • K narozeninám ti přeji nej, tak se v pohodě a krásně měj. Jseš táta nejlepší náš, a narozeniny dneska máš. Dárek pro tebe už mám, taky že ti ho hned dám. Miluji tě hodně moc, ať je den nebo noc. Popřeji ti krásně teď, jsi sladký jako med.

  • Máme tě moc rádi. Ten náš táta srdce má ze zlata, ještě že ho máme, co zábavy s ním zažíváme...

  • Máš hodné, krásné, úspěšné dítě, které nezapomíná na narozeniny svého táty... co víc Ti můžu přát, než pořádný kus dortu?

  • Milému taťkovi budeme k narozeninám přát zdraví, štěstí, ať má vše, na co si jen vzpomene. A kdyby ještě trochu spokojenosti, určitě uvidíme i úsměv v jeho tváři, vždyť už teď se má, jako na polštáři. Dostane něco na sport, to on bude fit, hlavně věci na kolo, doufám, že nám hned neujede. Dnes má taťka velký den, slavíme to s ním a je nám hej.

  • Milý hodný tatínku, podávám ti kytičku, voní, voní jako med, chceš ji jindy nebo hned? Vše nejlepší k narozeninám přeje XXX.

  • Milý tatínku, k Tvým dnešním narozeninám Ti přeji, aby se Ti stokrát vrátila všechna Tvá starostlivost, láska a péče, kterou mě zahrnuješ.

  • Narozeniny jsou výjimečné dny, kdy uzavíráme jednu kapitolu a začínáme psát novou. Nezáleží na tom, kolik kapitol Tvá kniha má, ale co v ní stojí! Krásné narozeniny!

  • Na tom světě, tatínku, je to jako nebe. Mám tady svou maminku a mám taky TEBE! Díky, táto, že tě mám, všechno nej, nej k narozkám.

  • Ó, tatínku náš, šedivou hlavu máš. Že i vousy kdysi jinou barvu měly, málem jsme již zapomněli. Že je tu už šedesátka, prozradí pohled do zrcátka. Hůlka, co v koutku stojí, že zrezaví, se bojí. Málo s tebou chodí ven. Neb ty u počítače sedíš jen. Tak ať práce na něm daří se ti.

  • Pravá hlava rodiny, muž na světě jediný, rozdal by se pro druhé, díky za to, osude, že jsi nám ho dal, on je náš král! Tuhle básničku, tatínku, jsme ti složili, abychom tě, když máš ty narozeniny, potěšili.

  • Přejeme ti, tati, ať se ti vrátí vše, cos pro nás udělal. Hodně štěstí, zdraví, splnění všech přání, každý den aby důvod k radosti ti dal.

  • Přeju ti, tati, ať roky se ztratí, vždyť pořád jseš mladý, tak na co jsou tady. Narozky máš, tak ať si je užíváš a všechno se stane, po čem tvé srdce plane.

  • Roky letí, zdraví chátrá...pro mě však jsi a vždycky budeš ten nejlepší táta! Všechno nejlepší tati! Přijmi naše blahopřání, ať štěstí Tě doprovází, zdraví ať máš náruč plnou, radosti, nechť se jen hrnou, humor se Ti neztratí, to vše Ti přejí XXX.

  • Tati, do dalších let ti přejeme zdravotní nezávadnost s dlouhou záruční lhůtou, nestárnoucí a milující manželku, děti, které budeš mít pořád nablízku, pár vnuků navíc, krásné sportovní zážitky v televizi i naživo, šéfa, který tě bude poslouchat, pohodu, klid, spokojenost a usměvavý život.

  • Tatínku, mám tě rád, jsi nejlepší kamarád, proto přání k narozeninám ze srdce ti teď posílám.

  • Tatínku, narozeniny máš, tak ať si je pěkně užíváš, dostaneš k nim vše, co chceš, a šťastný jako blecha jseš.

  • Tatínku, píšu ti přání, abys dneska měl den plný jenom užívání a všeho, co bys chtěl.

  • Táto, táto, tatínku, máme tě moc rádi. I když někdy hudráš, křičíš, my však víme, že to dobře myslíš. Když víš, poradíš, když můžeš, pomůžeš. Proto, proto, pro všechno, máme tě moc rádi, většinou nás pochopíš, i když se zlobíš, ale nikdy nás nezradíš. A tak, milý tatínku, dej už chladit láhvinku, spolu si nalijem, tvý narozeniny řádně zapijem.

  • Ten náš táta srdce má ze zlata, ještě že ho máme, co zábavy s ním zažíváme... Díky za všechno, tati, ať se ti to dvakrát vrátí, narozeniny si užívej, my ti přejeme jen to nej.

  • Ten nejkrásnější narozeninový den té nejlepší tatínkovi na světě! Ať tě láska, radost a štěstí provází i v dalších letech!

  • Užij si své seniorské slevy- zasloužíš si je! Krásné narozeniny!

  • Za všechno, co pro nás děláš, přejeme ti, ať se máš dneska a každý další den, jako by byl život krásný sen.

Zdroj: Přání k narozeninám pro otce

Hádanky o zvířátkách k vytisknutí (bez odpovědí)

  • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
    Naše máma slepice sezobala nejvíce.
  • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to?
  • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
    Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to?
  • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
    Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu.
  • Co se vleče, neuteče,
    říká si a dál se vleče
    v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři.
  • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne.
  • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
    Ňam, Ňam , Ňam! A bobky! Kdo je to?
  • Heboučké je jako z vaty,
    kožíšek je mourovatý.
  • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
    na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
    rád si hoví ve stínu a to není drb.
  • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
    červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní.
  • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
    maminku má roháčku a tatínka býka.
  • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
    pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
    nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva.
  • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
    a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy.
  • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
    Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí.
  • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
    Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí.
  • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
    bude vejce na měkko pro mne na večeři.
  • Který tkadlec chodí nahý?
  • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to?
  • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to?
  • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
    Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje.
  • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
    Větvičku přeskočí, i když je nevelká.
  • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
    spořádá zakrátko lískový oříšek.
  • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko!
  • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
    Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti.
  • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje.
  • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
    Kdo je to?
  • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
    V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě.
  • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
    v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá.
  • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
    vidí domů oknem půdy přes zelený smrk.
  • Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
    trumpetu si koupil, troubí helikon.
  • Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
    hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci.
  • Nosí teplý kožich. Špičatými noži
    dělá díry do ledu, chytá ryby k obědu.
  • Plave v Nilu, brousí pilu,
    pilu ze zubů a v té pile,
    dík své síle, nosí záhubu.
  • Po obloze pluje, na louce si skáče,
    trká, vyhazuje, má vlněný fráček.
  • Po strništi sviští, tenoulince piští. Nastavuje uši. Kocour! Spaste duši! Kdo je to?
  • Poznáš ho po peří, rybky má k večeři. Kač, kač, kač! Kdo je to?
  • Přede, vrní, mňouká, rozespale kouká. Má zelená očka. Kdopak je to?
  • Přinesli v košíčku chlupatou kuličku.
    Vzala jsem ji do náručí, kouká, kouká, tiše kňučí.
  • Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy.
  • Skáče líp než malá blecha, polapit se nechce nechat,
    přeskočí i starou kašnu, na bříšku má tajnou brašnu.
  • Stojí krejčí na pasece,
    tisíc jehel s sebou nese.
  • Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá.
  • Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň.
  • Šupinatý naháček mlsně hledí na háček. Kdo je to?
  • Tety ho nosí na trh v nůši, z nůše mu čouhají uši.
    Jestli ty uši nesklopí, ruka ho za ně uchopí.
  • Umí si hrát jako děti, vyskakuje z vody ven,
    lítá jako na koštěti, mořská víla z vodních pěn.
  • Umí stříhat ušima a má tvrdou palici.
    Jeho jméno slušívá nejzadnější lavici.
  • Ve zdi díra, mlsám sýra,
    To jsem celá já. Mám dvě očka.
    Pozor kočka! Ouška šedivá.
  • Ve dne v noci cvičí na palmové tyči,
    s každým se hned pohádá, veletoče ovládá.
  • V noci houká, ve dne spí. Je prý moudrá- všechno ví. Kdo je to?
  • V růžovém kabátě válí se po blátě. Kdo je to?
  • Vznešeně si vykračuje, vějířem se ovívá,
    nad jiné se povyšuje a je pyšný protiva
  • V zoologické zahradě prohání se v ohradě.
    Kouká přes plot, asi žebrá, jsou jí vidět všechna žebra.
  • Z květu na květ poletuje obrázek, co nemá rám. Barevný je jako duha, září jako drahokam. Kdo je to?
  • Žížalčin kamarád postavil si z hlíny hrad.
    A ten hrad má tajnou chodbu. Zahradník ho ne má rád. Kdo je to?

Zdroj: Hádanky pro děti o zvířatech

Pranostiky na jednotlivé dny

1. srpen: svátek má Oskar (dříve Petr Faber)

PRANOSTIKY:

  • Je-li od Petra do Vavřince parno, bývá v zimě studeno.
  • Kukačka si na Petrův den ucpe zobák koláčem.
  • Petrův déšť - oráčův přítel.

VYSVĚTLENÍ:

První předpověď říká, že jak bude v tomto období teplo, stejně tak bude v zimě chladno. Pokud v tento den prší, tak to může zemědělství jen prospět.

2. srpen: svátek má Gustav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

3. srpen: svátek má Miluše

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

4. srpen: svátek má Dominik

PRANOSTIKY:

  • Čím více puká půda na Dominika, tím více ještě bude svítit slunce.
  • Na Dominika parna - mrva marná.Parno na Dominika zvěstuje tuhou zimu.
  • Potí-li se Dominik, bude ještě Marek v kožiše.

VYSVĚTLENÍ:

V tomto období bývá dost velké vedro, které je předzvěstí kruté zimy.

5. srpen: svátek má Kristián

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

6. srpen: svátek má Oldřiška

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

7. srpen: svátek má Lada (dříve Kajetán)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Kajetána otvírá se stodol brána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že se otevírají stodoly, aby se do nich mohla svážet sklizeň.

8. srpen: svátek má Soběslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

9. srpen: svátek má Roman

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

10. srpen: svátek má Vavřinec

PRANOSTIKY:

  • Do svatého Vavřince nechval pšenice.
  • Jak Vavřinec navaří, tak se podzim podaří.
  • Je-li počasí o svatém Vavřinci pěkné, možno se těšit na deště.
  • Když den svatého Vavřince a Nanebevzetí Panny Marie pěkný jest, tedy očekávají vinaři dobrý vinný podzimek.
  • Když o svatém Vavřinci slunce svítí, budeme dobré víno míti.
  • Krásně-li o Vavřinci a Bartoloměji, na dobrý podzimek máš velkou naději.
  • Na svatého Vavřince brambory do hrnce!
  • Na svatého Vavřince bude-li pěkný čas, přinese hojně vína dobrého; byť pak pršelo, neškodí nic, když toliko slunce jest.
  • Na svatého Vavřince čtyři řípy do hrnce.
  • Na svatého Vavřince hop zemáky do hrnce!
  • Na svatého Vavřince jdou oříšky do věnce.
  • Na svatého Vavřince první podzimní den.
  • Na svatého Vavřince slunečnost – vína hojnost.
  • Na Vavřince povětří krásný, bude podletí suchý a jasný.
  • Nalezne-li se na svatého Vavřince na vinici zralý hrozen, bude hojnost dobrého vína.
  • Pěkné počasí na svatého Vavřince ukazuje na pěkný podzim.
  • Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzime se na nás zasměje.
  • Počasí na svatého Vavřince jaké jest, takové se udrží několik dní.
  • Počasí na Vavřince jaké jest, takové udrží se po několik dnů.
  • Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
  • Přijde-li pršlavý Vavřinec, bude myší plný záhonec.
  • Svatého Vavřince – svícen do světnice.
  • Svatý Vavřinec - nebeský ohnivec.
  • Svatý Vavřinec - první podzimec.
  • Svatý Vavřinec dá létu první žduchanec.
  • Svatý Vavřinec odnáší srp a zapřahá pluh.
  • Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče.
  • Svatý Vavřinec vyprázdnil polní hostinec.
  • Vavřincův déšť - myší úroda.
  • Vavřinec - první podzimec.
  • Vavřinec tepla nepřidá, Bartoloměj ubere.
  • Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká počasí v tento den, a jakou je předzvěstí počasí na podzim a v zimě. Pokud v tento den bude hezky, bude dobrá úroda vína. Zároveň se věnuje sklizni i dalších plodin, jako jsou například brambory a řípa. Déšť by způsobil špatnou úrodu brambor a hodně myší na polích. Zároveň by po tomto dni už neměly být velká vedra.

11. srpen: svátek má Zuzana

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

12. srpen: svátek má Klára

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

13. srpen: svátek má Alena

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

14. srpen: svátek má Alan (dříve Smil)

PRANOSTIKA:

  • Po svatém Smilu slunce ztrácí již svou sílu.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika říká, že sice i nadále bude svítit slunce, ale jeho paprsky již nebudou tak silné, protože se blíží podzim.

15. srpen: svátek má Hana (dříve Nebevzetí Panny Marie, Terezie)

PRANOSTIKY:

  • Den Nanebevzetí Panny Marie pěkný čas, přinese hojně dobrého vína.
  • Je-li jasno a teplo o Nanebevzetí Panny Marie, bývá dobré víno.
  • Je-li o Nanebevzetí panny Marie pěkně, nastane požehnaný podzimek a počasí bude příznivé vinné révě.
  • Na Marie Nebevstoupení prvních vlaštoviček loučení.
  • Na Nanebevzetí léto odletí.
  • Nanebevzetí a větry ze strnišťat jsou poslové podzimu.
  • O Nanebevzetí jasno před východem slunce, nastane požehnaný podzimek.
  • Pak-li byl jasný den Nanebevzetí Marie Panny, tak se hojnost dobrého vína očekává.
  • Pak-li o Nanebevzetí Marie Panny prší, tak padesát dní mokrých k očekávání máme.
  • Panna Maria vlaštovky svolává.
  • Slunce-li o Nanebevzetí Panny Marie svítí, lze hojnost vína se nadíti.
  • Svatá královna dává první výlupek.
  • Svatá Terezie zasazuje zimní okna.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud je v tento den pěkně, tak bude i dobrá a velká úroda vína. Jiná pranostika říká, že se přiblížil čas, kdy vlaštovky budou odlétat do teplých krajin a léto se bude chýlit ke konci. Jiná pranostika říká, že tento den a větry z holých polí jsou předzvěstí blížícího se podzimu. Jiná pranostika zase tvrdí, že pokud v tento den prší, tak nás bude čekat déšť ještě minimálně měsíc.

16. srpen: svátek má Jáchym (dříve svatý Roch)

PRANOSTIKY:

  • Když prší na svatého Rocha, je pak pěkný podzimek.
  • Ke svatému Rochu bývá hojnost hrachu.
  • Na svatýho Rocha přibude brambor trocha.
  • O svatém Rochu brambor jen trochu.
  • Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den prší, tak je to předzvěstí hezké podzimu. Jiné pranostiky se zmiňují o úrodě brambor a hrachu, obě úrody mohou být ovlivněny počasím.

17. srpen: svátek má Petra

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

18. srpen: svátek má Helena

PRANOSTIKY:

  • Přinese-li déšť svatá Helena, bývá otava dlouho zelená.
  • Svaté Helence pletou ženci věnce.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den prší, tak tráva vydrží v tom roce dlouho zelená. Druhá pranostika se zmiňuje o probíhajících žních.

19. srpen: svátek má Ludvík (dříve Sebald)

PRANOSTIKA:

  • Na den svatého Sebalda vybírají včelaři med.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika je spíše radou, kdy je vhodné sbírat med ve včelích úlech.

20. srpen: svátek má Bernard

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

21. srpen: svátek má Johana (dříve svatý Samuel)

PRANOSTIKA:

  • Na svatého Samuela mlynář novou mouku mele.

VYSVĚTLENÍ:

I tato pranostika se týká v podstatě žní, protože je již sklizená část obilí, takže se z něho dá mlít nová mouka.

22. srpen: svátek má Bohuslav

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

23. srpen: svátek má Sandra (dříve svatý Filip)

PRANOSTIKA:

  • Má-li Filip hromy v průvodu, značí to brzký déšť a úrodu.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud je v tento den bouřka, tak bude pršet a ovlivní to i úrodu.

24. srpen: svátek má Bartoloměj

PRANOSTIKY:

  • Bartoloměj svatý léto nenavrátí.
  • Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
  • Bartolomějské větry ovsy lámou.
  • Bouří-li na svatého Bartoloměje, bouří po něm ještě více.
  • Den Bartoloměje jest pravidlo celého podzimku.
  • Dozrál-li hrozen do Bartoloměje, dobrým vínem sudy naleje.
  • Fouká-li na Bartoloměje z Moravy, vorej sedláčku, pomali; fouká-li na Bartoloměje vítr z Čech, pak si sedláčku, s oráním pospěš!
  • Hřmí-li po svatém Bartoloměji, bude podzim dlouhý a pěkný.
  • Jak Bartoloměj velí, takový bude podzim celý.
  • Jaké počasí na den svatého Bartoloměje bude, takové počasí celého podzimku znamená.
  • Jaké počasí o svatém Bartoloměji, takové bude i celý podzim.
  • Jaký čas jest na svatého Bartoloměje, takový celý podzimek bude; bude-li tento den pěkný čas, znamená příjemný podzimek.
  • Je-li bouřka na Bartoloměje, na podzim se pořád změna děje.
  • Je-li na Bartoloměje čas, je z lisu kvas.
  • Krásně-li o Bartoloměji, vinaři se smějí.
  • Máme-li střídavé počasí na Bartoloměje, máme též střídavý podzim.
  • Na Bartoloměje moc mraků - v zimě moc sněhu.
  • Na svatého Bartoloměje sedlák žito seje.
  • Nerostou-li na Bartoloměje hřiby, neočekávej v zimě sněhu.
  • O svatém Bartoloměji naplije jelen do řeky, a proto se nemá již nikdo koupat.
  • Od svatého Bartoloměje slunce již tolik nehřeje.
  • Pěkně-li na svatého Bartoloměje, pijí vinaři.
  • Pěkně-li na Vavřince a Bartoloměje, krásný podzimek se na nás zasměje.
  • Pěkně-li o Bartoloměji, na pěkný podzim máme naději.
  • Pěkný čas na svatého Bartoloměje – dobrý podzimek, než se kdo naděje.
  • Po Bartoloměji studený rosy, nechoďte ráno bosi.
  • Sucho na Bartoloměje - mrzané zimy naděje.
  • Svatý Bartoloměj zavádí mraky a činí konec bouřkám.
  • Svatý Bartolomi létu hlavu zlomí.
  • Svatý Bartolomi všemu hlavu zlomí.

VYSVĚTLENÍ:

První dvě pranostiky se týkají toho, že léto pomalu končí a že i dny se pomalu zkracují. Pokud v tento den jsou bouřky, tak budou trvat i v dalším čase. Jiné pranostiky zase zmiňují, že jak bude tento den, tak bude vypadat i podzim. Jiné pranostiky se zase týkají sklizně vína, které by mělo být dobré, pokud již stihlo do tohoto dne dozrát. Pokud bude v tento den zamračeno, mělo by být v zimě dost sněhu, pokud ale nerostou hřiby, tak žádný sníh nebude. Jiná pranostika říká, že se začíná po ránu ochlazovat, takže již je lepší ráno nechodit bez bot. Předposlední pranostika zase říká, že tento den je vlastně takovým koncem léta.

25. srpen: svátek má Radim (dříve Ludvík)

PRANOSTIKA:

  • Od Ludvíka krále bouře je namále a o Augustině táhnou již do zimní síně.

VYSVĚTLENÍ:

V tento hrozí ještě bouřky, které ale budou pomalu ustupovat, protože se blíží zima.

26. srpen: svátek má Luděk (dříve svatý Zeferin)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Zeferin poslední klásky sbírá.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika říká, že se blíží konec žní.

27. srpen: svátek má Otakar

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

28. srpen: svátek má Augustýn (dříve Augustin)

PRANOSTIKY:

  • Jak je teplo o Augustinu, tak bude studeno na Kateřinu.
  • Ještě svatý Augustýn rád vyhledává stín.
  • Kol svatého Augustina odcházejí pryč teplé dny.
  • O svatém Augustinu léto opouští krajinu.
  • Svatý Augustin udělá z tepla stín.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostiky se týkají tepla v tento den a v následujících obdobích. Jak bude v tento den teplo, stejně tak bude chladno v budoucnu. Zároveň již končí pomalu léto a teplo mizí.

29. srpen: svátek má Evelína (dříve Stětí Jana Křtitele, Jan Křtitel)

PRANOSTIKY:

  • Jana stětí – vlaštovka od nás letí.
  • Když na den Stětí svatého Jana prší, velikou zkázu ořechy trpěti mají.
  • Na Jana stětí vlaštovky od nás letí.
  • Na svatého Jana stětí čápi do tepla letí.
  • Na svatého Jana Stětí hotov žito k setí.
  • Na svatého Jana stětí mají se ožínati bramborové nati.
  • Na svatého Jana stětí vlaštovička od nás letí.
  • Prší-li na den stětí svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
  • Stětí svatého Jana – přestávají již parna.

VYSVĚTLENÍ:

Většina pranostik se týká stěhování ptáků do teplých krajin. Druhá pranostika zase říká, že pokud bude pršet, bude to pohroma pro úrodu ořechů. Poslední pranostika zase říká, že končí pravá vedra.

30. srpen: svátek má Vladěna

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

31. srpen: svátek má Pavlína

Na tento den pravděpodobně nepřipadá žádná konkrétní pranostika.

Zdroj: Pranostiky na srpen

Odpovědi na hádanky o zvířátkách

  • Běží kolem sestřička, žluťounká je celičká.
    Naše máma slepice sezobala nejvíce. (Kuře)
  • Bodlinatá kulička, ráda mlsá jablíčka. Kdo je to? (Ježek)
  • Budulínku, dej mi hrášku! Tohle přece každý zná.
    Jak unesla neposluchu falešnice falešná. Kdo je to? (Liška)
  • Celé týdny trávu žvýká, aby dala krajáč mléka.
    Nepospíchá, má dost času, rohy nosí pro okrasu. (Kráva)
  • Co se vleče, neuteče,
    říká si a dál se vleče
    v obrněném krunýři jako rytíř v pancíři. (Želva)
  • Čtyři rohy, žádné nohy, chaloupkou to pohne. (Šnek)
  • Dlouhé uši. Hopky, hopky. Jetelíček.
    Ňam, ňam, ňam, ňam! A bobky! Kdo je to? (Zajíc)
  • Heboučké je jako z vaty,
    kožíšek je mourovatý. (Kotě)
  • Chodí líně pouští, srst má jako houští,
    na zádech má hrb. Na hlavě má ofinu,
    rád si hoví ve stínu a to není drb. (Velbloud)
  • Chodí pyšně jako páv, neodpoví na pozdrav,
    červená mu nevoní, moc se pro ni kaboní. (Krocan)
  • I když nemá žvýkačku, ustavičně žvýká,
    maminku má roháčku a tatínka býka. (Telátko)
  • Je král, co nemá korunu a nesedává na trůnu,
    pouští to hřmí, když zívá. Na krku vzácnou kožešinu
    nosívá jako pelerínu a říká se jí hříva. (Lev)
  • Je z rodu velkých kočiček, nosívá žlutý župan s pruhy
    a z ostražitých očiček mu srší blesky v barvě duhy. (Tygr)
  • Jménem je příbuzné s hříbky, ale je jinačí.
    Pustí se do otýpky, po ovsu skotačí. (Hříbátko)
  • Kdo má ruce ušpiněné, ať se smíří s jeho jménem.
    Uň, uň, uni, uni, tlustý je a funí. (Čuník)
  • Když udělá ko-ko-ko, načechrá si peří,
    bude vejce na měkko pro mne na večeři. (Slepička)
  • Který tkadlec chodí nahý? (Pavouk)
  • Kuřátko volá: „PÍPÍPÍ!“ a jeho tatínek „KYKYRYKÝ!“ Kdo je to? (Kohout)
  • Leze, leze - žádný spěch, domeček má na zádech. Kdo je to? (Hlemýžď)
  • Má hřebínek, co nečeše, má ostruhy a nerajtuje.
    Někdy se točí na střeše, jindy si na zdi pobrukuje. (Kohoutek)
  • Maličké zvířátko je tahle čiperka,
    Větvičku přeskočí, i když je nevelká. (Veverka)
  • Maličké zvířátko, zrzavý kožíšek,
    spořádá zakrátko lískový oříšek. (Veverka)
  • Malý pulec – miminko, na ni volá maminko! (Žába)
  • Malý, velký, bílý, černý, svému pánu vždycky věrný.
    Ocáskem vrtí z radosti, pochutnává si na kosti. (Pes)
  • Na břehu i v řece žije, hlavičku pod helmu skryje. (Želva)
  • Na krovkách má 7 teček, říká se jí sluníčko. Poletí-li do nebíčka, přinese nám štěstíčko.
    Kdo je to? (Beruška)
  • Nejraději jezdí na kře, grónský původ sotva zapře.
    V zoologické zahradě jezdí jenom na kládě. (Tuleň)
  • Nejraději za pecí přikrčena líhá,
    v očích se jí rozsvěcí, když na kořist číhá. (Kočka)
  • Nohy dlouhé jako chůdy, vysokánský krk,
    vidí domů oknem půdy přes zelený smrk. (Žirafa)
  • Nohy jako sloupy, ucho jako zvon,
    trumpetu si koupil, troubí helikon. (Slon)
  • Nosí kabát chlupatý, tančí po dvou jako ty,
    hlavou do stran kymácí, nepokazí legraci. (Medvěd)
  • Nosí teplý kožich. Špičatými noži
    dělá díry do ledu, chytá ryby k obědu. (Mrož)
  • Plave v Nilu, brousí pilu,
    pilu ze zubů a v té pile,
    dík své síle, nosí záhubu. (Krokodýl)
  • Po obloze pluje, na louce si skáče,
    trká, vyhazuje, má vlněný fráček. (Beránek)
  • Po strništi sviští, tenoulince piští. Nastavuje uši. Kocour! Spaste duši! Kdo je to? (Myška)
  • Poznáš ho po peří, rybky má k večeři. Kač, kač, kač! Kdo je to? (Kačer)
  • Přede, vrní, mňouká, rozespale kouká. Má zelená očka. Kdopak je to? (Kočka)
  • Přinesli v košíčku chlupatou kuličku.
    Vzala jsem ji do náručí, kouká, kouká, tiše kňučí. (Štěně)
  • Růžová je, leze z hlíny, kos má na ni laskominy. (Žížala)
  • Skáče líp než malá blecha, polapit se nechce nechat,
    přeskočí i starou kašnu, na bříšku má tajnou brašnu. (Klokan)
  • Stojí krejčí na pasece,
    tisíc jehel s sebou nese. (Ježek)
  • Šedé zvířátko ve vzduchu lítá, za strop se drží a hmyz chytá. (Netopýr)
  • Šedou srst má, není vlk. Dlouhé uši, není zajíc. Kopýtka a není kůň. (Osel)
  • Šupinatý naháček mlsně hledí na háček. Kdo je to? (Ryba)
  • Tety ho nosí na trh v nůši, z nůše mu čouhají uši.
    Jestli ty uši nesklopí, ruka ho za ně uchopí. (Králík)
  • Umí si hrát jako děti, vyskakuje z vody ven,
    lítá jako na koštěti, mořská víla z vodních pěn. (Delfín)
  • Umí stříhat ušima a má tvrdou palici.
    Jeho jméno slušívá nejzadnější lavici. (Osel)
  • Ve dne v noci cvičí na palmové tyči,
    s každým se hned pohádá, veletoče ovládá. (Opice)
  • Ve zdi díra, mlsám sýra,
    To jsem celá já. Mám dvě očka,
    Pozor kočka! Ouška šedivá. (Myška)
  • V noci houká, ve dne spí. Je prý moudrá- všechno ví. Kdo je to? (Sova)
  • V růžovém kabátě válí se po blátě. Kdo je to? (Prasátko)
  • Vznešeně si vykračuje, vějířem se ovívá,
    nad jiné se povyšuje a je pyšný protiva (Páv)
  • V zoologické zahradě prohání se v ohradě.
    Kouká přes plot, asi žebrá, jsou jí vidět všechna žebra. (Zebra)
  • Z květu na květ poletuje obrázek, co nemá rám. Barevný je jako duha, září jako drahokam. Kdo je to? (Motýl)
  • Žížalčin kamarád postavil si z hlíny hrad.
    A ten hrad má tajnou chodbu. Zahradník ho ne má rád. Kdo je to? (Krtek)

Zdroj: Hádanky pro děti o zvířatech

Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Zdeněk Rýdl


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS