Tentokrát – slovní druh
Tentokrát je příslovce, patří tedy mezi slova neohebná (nelze jej ani časovat, ani skloňovat), navíc toto příslovce nelze ani stupňovat jako některá jiná příslovce (například dobře –lépe – nejlépe; tiše – tišeji – nejtišeji).
Téma
DRUH VEDLEJŠÍCH VĚT
OBSAH
Diskuze
V diskuzi SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.
Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel 037.
rád - zvláštní druh přídavného jména
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Jak správně určit slovní druh u bude-li a jiných podobných případů
Chce-li tedy po vás vyučující, abyste ve větě určili slovní druhy, a vy narazíte na bude-li , pak napište nad bude 5 (= sloveso) a nad -li 8 (= spojka). Tato rada samozřejmě platí pro všechna takto vytvořená slova (například víš-li, říkám-li, mohl-li, zpíval-li, psala-li a podobně).
Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA KDYSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára.
Potřebuji vědět co je za slobní druh kdysi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo KDYSI je příslovce. Konkrétně jde o příslovečné určení času: Kdy? Kdysi.
Zdroj: diskuze Slovní druh slova kdysi
Krátké shrnutí
Nejprve určete, zda jde v dané větě/souvětí o ohebný slovní druh. Pokud ano, je „jak“ stoprocentně podstatné jméno. Jestli výraz „jak“ skloňovat nejde, pak musíte určit, zda jde o příslovce, nebo spojku. Při tomto „pátrání“ vám budiž vodítkem výše uvedené vysvětlení dle jazykových příruček a spousta vyjmenovaných příkladů jeho použití.
Poradna
V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.
Prosím o kontrolu
U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):
3 věty
podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková
děkuji Křivková I.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.
Zdroj: diskuze Druhy vedlejších vět
Proč - slovní druh
Slovo proč je příslovce, přesněji řečeno zájmenné příslovce. Ta jsou po stránce formální i významové příbuzná zájmenům. Rozlišujeme zájmenná příslovce místa (například kde, odkud, kudy, tudy, tamhle), zájmenná příslovce času (například kdy, potom, tenkrát, jindy), zájmenná příslovce způsobu (například jak, tak, takto, takhle) a konečně zájmenná příslovce příčiny, mezi něž patří i naše proč.
Zdroj: Slovní druh slova proč
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan.
Dobrý den,
rád bych se pozeptal na slovní druh rád. Je to příslovce nebo přídavné jméno?
Moc děkuji,
Jan Čipera
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo rád může být příslovce i přídavné jméno. Tady se to řeší: diskuze.pravopiscesk…
Zdroj: diskuze Slovní druh rád
Poradna
V naší poradně s názvem ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.
Jaký slovní druh, prosím určit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zajímavě je příslovce.
Zajímavé je přídavné jméno.
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
„Až“ jako předložka
Až není samo o sobě předložkou, funguje jen jako příslovce ve spojení s předložkami na, k, do, po, viz prosím bod „Až“ jako příslovce.
Zdroj: Slovní druh až
Poradna
V naší poradně s názvem JAKO - SLOVNÍ DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimon.
CHtěl by jsem se zeptat jaký slovní druh je jak ve věte... Jak se nazývá tato řeka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Ve větě Jak se nazývá tato řeka? je slovo JAK příslovce.
Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo jak
Resumé
Budete-li mít za úkol určit v textu slovní druhy, pak slova budu, budeme označte vždy jako sloveso.
Zdroj: Slovní druh budeme budu
Poradna
V naší poradně s názvem HRÁZÍCH-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Erik.
Poraďte mi prosím jak mám určit slovní druh u slova hrázích.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo hrázích je podstatné jméno ve třetím pádě možného čísla. Například:
Během povodní vznikly v hrázích našich rybníků velké průrvy.
Zdroj: diskuze Hrázích-jaky je to slovni druh
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH BEZ CHUTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir.
Dobrý den. Jaký je prosím slovní druh "bez" chuti např. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovo BEZ je v tomto případě předložka.
Zdroj: diskuze Slovní druh bez chuti
Slovní druh slova všichni
Slovo všichni je zájmeno. Konkrétně jde o první pád čísla množného zájmena všechen. Školní mluvnice řadí toto zájmeno mezi zájmena neurčitá, stejně jako zájmena někdo, něco, něčí, nějaký, některý, kdosi, cosi, kterýsi, čísi, kdokoli, cokoli, jakýkoli, kterýkoli, ledaco, ledačí, leckdo, každý a další. Jazykovědci pak řadí zájmeno všechen mezi takzvané totalizátory, tedy mezi zájmena vyjadřující význam úplného množství (patří sem například i veškerý, každý, sám).
Zdroj: Slovní druh slova všichni
Poradna
V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA VĚTŠINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vojernar.
je většina slovní druh číslovka ?
děkuji vojernar
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Slovní druh slova VĚTŠINA je podstatné jméno. Většina je slovo rodu ženského a skloňuje se podle vzoru žena.
Zdroj: diskuze Slovní druh slova jednotlivý a většina
Diskuze
V diskuzi ZAJÍMAVĚ-JAKY JE TO SLOVNI DRUH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nataalka.
Jaký slovní druh, prosím určit.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel An.
příslovce (6)
Zdroj: diskuze Zajímavě-jaky je to slovni druh
Co jsou spojky
Spojky představují druh neohebných, neplnovýznamových slov, která slouží ke spojování vět i částí vět (větných členů). Spojky nemají větněčlenskou platnost, což znamená, že nejsou ve větě větným členem, ale vyjadřují vzájemný vztah mezi větnými členy, tedy jejich mluvnický a obsahově-významový poměr. Tento vzájemný vztah lze rozdělit na dva základní: rovnocenný (ten jazykovědci nazývají koordinace/souřadnost a najdete jej mezi několikanásobnými větnými členy, mezi větami hlavními nebo mezi stejnými druhy vět vedlejších) a nerovnocenný (subordinace/podřízenost, tedy vztah mezi větnými členy nebo větami mluvnicky nerovnocennými, syntakticky nestejnorodými, přičemž se vždy jeden člen podřizuje členu druhému, je na něm závislý, což samozřejmě platí i o větách).
Forma spojek může být:
- jednoslovná (a, ani, protože, kdyby) – příklad: Na záhonku kvetly narcisy a tulipány. Zakopla, protože se nedívala pod nohy.
- opakovaná (a, a, a; nebo, nebo a/nebo) – příklad: Na místo se dostanete autem i autobusem i vlakem.
- dvojitá (jednak – jednak, buď – nebo, hned – hned, nejen – ale i) – příklad: Vezmi si buď svetr, nebo bundu. Byl úspěšný nejen na mistrovství světa, ale i na olympiádě.
- víceslovná, kdy spojovací výraz tvoří se spojkou i jiný slovní druh (právě když, hned jak, i kdyby, a dokonce) – příklad: Právě když jsem postavila hrnec na plotnu, vypnuli proud.
Zdroj: Spojky
Rozdíl mezi částicí a citoslovcem
Cílem citoslovce je vyjádřit pocity mluvčího, nebo navodit nějaké zvuky. Cílem částic je naznačit vztah mluvčího k výpovědi.
Slovní druh slova kéž
Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.
Částice se podle původu dělí na:
- Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
- Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.
Částice se dělí podle významu na:
- Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
- Apelové, které se dále dělí na:
- žádací – Ať mi přinese knihu.
- přací – Kéž by už skončila zima.
Zdroj: Kéž slovní druh
Skloňování zvratného zájmena se
|
jednotné číslo |
množné číslo |
|
|
1. pád |
||
|
2. pád |
sebe |
|
|
3. pád |
sobě, si |
|
|
4. pád |
sebe, se |
|
|
5. pád |
||
|
6. pád |
sobě |
|
|
7. pád |
sebou |
Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si
Tentokrát – význam
Tentokrát jako příslovce označuje okolnosti dějů či vlastností. Konkrétně pomocí tohoto slova říkáme, že se něco děje v tomto případě, v této době (viz jeho použití ve větách v závěru článku).
Skloňování zájmena všechen (všecek)
|
jednotné číslo |
množné číslo |
|
|
1. pád |
všechen, všecek |
všichni, všicci |
|
2. pád |
všeho |
všech |
|
3. pád |
všemu |
všem |
|
4. pád |
všeho |
všechny, všecky |
|
5. pád |
všechen |
všichni |
|
6. pád |
všem |
všech |
|
7. pád |
vším |
všemi |
Zdroj: Slovní druh slova všichni