Informace od učitelek češtiny

MENU

  

SLOVNÍ DRUHY

  

DIKTÁTY

  

BÁSNIČKY

  

HÁDANKY

  
Téma

DRUH VĚTY

OBSAH

Význam bude-li a jiných podobných případů

Spojky podřadicí, mezi něž patří i spojka -li, připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném a vyjadřují vztahy závislé věty k větě řídící. Spojky jestliže, -li, když  často uvozují vedlejší větu podmínkovou, čímž vyjadřují podmínku, při které může nastat děj věty řídící.

Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li

Diskuze

V diskuzi JAKÝ JE SLOVNÍ DRUH ZŘEJMĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michala.

Může mi prosím někdo pomoct s určením slovního druhu u slova zřejmě? Například u věty Zřejmě bych chtěla asi moc.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martin.

Slovo zřejmě je částice, která ovlivňuje jistotní modalitu věty. Stejně tak i ve větě použité asi.

Zdroj: diskuze Jaký je slovní druh zřejmě

Jak správně psát bude-li a jiné podobné případy

Spojka -li se připojuje zpravidla ke slovesu stojícímu na začátku věty. Viz úvodní věty našeho článku anebo další příklady: Nebude-li pršet, nezmokneme. Bude-li mrznout, zmrzneme. Chceš-li tu knihu, zaplať. Prozradíte-li naše tajemství, zemřete. Jde-li on, půjdu i já.

! Pozor, pokud je -li součástí složené spojky, nepoužívá se v těchto případech spojovník: zdali, čili, jestli, neboli, pakliže, nežli, ačli.

Zdroj: Jaký slovní druh je bude-li

Pravopis částic

Částice bývají obvykle tvořena jedním slovem. Ve větě musí stát u slova, ke kterému se vztahují (např. vytýkací částice), částice přací stojí obvykle na začátku věty.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Diskuze

V diskuzi SLOVNÍ DRUHY KARLOVY RODIČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Brandová.

Jaký slovní druh je v tomto případě slovo Karlovy Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tori.

Věty s různými slovními druhy slova 'Karlovi'.

Zdroj: diskuze Slovní druhy Karlovy rodiče

Vliv částice na modalitu věty

Modalitou se myslí vyjádření způsobu platnosti určité výpovědi. Částice mohou být využity k modalitě věty. Například věta Kéž bych nezapomněl přinést úkol. (věta může vyjadřovat potencionální děj: úkol se má donést zítra a já si přeji, abych na to nezapomněl; zároveň může vyjadřovat děj ireálný: už je po datumu odevzdání a já vyjadřuji lítost z nesplnění úkolu. Částice mohou ovlivňovat i jistotní modalitu (zřejmě, asi) i postojovou modalitu.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Diskuze

V diskuzi JAK URČIT SLOVNÍ DRUH U PŘÍSUDKU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUcie .

Dobrý večer, moje otázka zní: Jak určit slovní druh u přísudku? např. Voda na koupání bude dnes teplá.
Podmětem je Voda, ale co přísudek, to nejspíše bude teplá, tím pádem by bylo slovo bude-sloveso a teplá- přídavné jméno? Děkuji za odpověď

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondra.

Rozbor věty: Voda na koupání bude dnes teplá.
Voda - podstatné jméno a podmět
na - předložka
koupání - podstatné jméno
bude - sloveso a přísudek
dnes - příslovce
teplá - přídavné jméno

Zdroj: diskuze Jak určit slovní druh u přísudku?

Význam částice

Úkolem částice je v podstatě modifikovat význam věty.

Zdroj: Částice - neohebný slovní druh

Poradna

V naší poradně s názvem DRUHY VEDLEJŠÍCH VĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Křivková.

Prosím o kontrolu

U souvětí „Slíbil, že až se vrátí, celou záležitost urovná“ určete počet vět a druh souvětí (souřadné/podřadné):


3 věty

podřadné on slíbil hlavní - že celou zál urovná- vedlejší předmětná- až se vrátí vedlejší ale nevím jestli časová nebo podmínková

děkuji Křivková I.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Věta "Až se vrátí" je vedlejší věta příslovečná časová.

Zdroj: diskuze Druhy vedlejších vět

Proč se někdy ve 3. pádě používá si a jindy sobě?

Na začátku věty, po pauze, pro zdůraznění a po předložce se používají delší tvary (Sobě nalil kávu, nám uvařil čaj. Seděli naproti sobě. Byl k sobě upřímný.), kratší tvary pak všude jinde (Dej si pivo a mně objednej rum. Neustále si něco vymýšlí.)

Zdroj: Jaký slovní druh je slovo si

Poradna

V naší poradně s názvem JAKÝ SLOVNÍ DRUH JE SLOVO COŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honzi.

Prosím pomoc, potřebuji vědět jaký slovní druh je slovo což. Pomůže mi někdo s určením?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo což může být zájmeno, příslovce, částice nebo citoslovce. Nejčastěji je to ale částice a ačkoliv je slovo což podobné spojce, tak věty nespojuje, ale uvozuje.

Příklad, kde je slovo což částice:
Což teprve koprovka od babičky.

Příklad, kde je slovo což zájmeno:
Jedu k babičce na oběd, na což se moc těším.

Příklad, kde je slovo což citoslovce:
Nu což! Ať si dělá, co chce.

Zdroj: diskuze Jaký slovní druh je slovo což

Jako jako částice

V běžné řeči se výraz jako může stát i částicí. V běžné komunikaci se tento výraz poměrně hodně využívá, uvozuje větu a dává jí určité zabarvení. Nejednou se jedná o parazitické slovo, které nemá žádnou modifikační funkci. Například: "Tak to se jako nepovedlo." (v této větě se dá slovo jako vynechat a věta stále má stejný význam). Existují ale i věty, kde slovo jako má opravdu funkci částicovou a v takovém případě se toto slovo nedá vynechat, jinak se změní smysl věty.

Příklady použití

Teď mi řekni, co jako s tebou mám dělat. A to ti mám jako věřit, jo?

Zdroj: Jako - slovní druh

Diskuze

V diskuzi SLOVNÍ DRUH RÁD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora.

Dobrý den. Mám jeden dotaz: nevíte jaký je slovní druh slovo RÁD? Jestli znáte odpověď moc vám děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel 037.

rád - zvláštní druh přídavného jména

Zdroj: diskuze Slovní druh rád

Slovní druh slova kéž

Slovo kéž je vždy a jen částice, konkrétně částice podle původu vlastní a podle významu přací. Slovo kéž je částice, které uvozuje přací a rozkazovací větu.

Částice se podle původu dělí na:

  • Vlastní – nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu: ať, kéž, ano.
  • Nevlastní – mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem: jistě, asi, prý.

Částice se dělí podle významu na:

  • Tázací – uvozují tázací věty: Jestlipak si to přečetl?
  • Apelové, které se dále dělí na:
    • žádacíAť mi přinese knihu.
    • přacíKéž by už skončila zima.

Zdroj: Kéž slovní druh

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobrý den,

prosím o slovní druhy u věty

No to je přece jasné.

Předem děkuji.
S pozdravem Jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovní druhy ve větě: No to je přece jasné.
No - částice
To - zájmeno
Je - sloveso
Přece - částice
Jasné - přídavné jméno

Zdroj: diskuze Slovní druhy

Vedlejší věta doplňková

Vedlejší věta vyjadřuje doplněk věty řídící. Závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty. Obvykle závisí na slovese smyslového vnímání (například cítit, vidět, slyšet), ale není to podmínkou. Často je uvozena spojkou jak, jako.

Ukázky použití

Viděl jsem včely, jak létají do úlu.

Vzpomínám si na dědu, jak si rád hrál s vláčky.

Připadal si, jako by byl ve své noční můře.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Poradna

V naší poradně s názvem SLOVNÍ DRUH SLOVA KDYSI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Klára.

Potřebuji vědět co je za slobní druh kdysi

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.

Slovo KDYSI je příslovce. Konkrétně jde o příslovečné určení času: Kdy? Kdysi.

Zdroj: diskuze Slovní druh slova kdysi

Cvičení 1 

Přejeme ti , kéž tebou vždy manželka souhlasí ve  všech důležitých životních otázkách několika nedůležitých , viď .


Zdroj: Věty obsahující všechny slovní druhy

Diskuze

V diskuzi URČOVÁNÍ SLOVNÍCH DRUHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavla.

jej

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Miroslav Wališ.

Prosím zdůvodnit slovo "líbí" (čili "i" na konci slova) v kontextu věty."... líbí se mu jezdit na běžkách".
Předem děkuji
Wališ

Zdroj: diskuze Určování slovních druhů

Vedlejší věta předmětná

Vedlejší věta předmětná vyjadřuje předmět věty řídící. Závisí na slovese věty řídící, nebo na přídavném jménu. Nejčastěji je uvozena spojkami že, aby, vztažnými zájmeny kdo, co a příslovci kde, kam, odkud.

Ukázky použití

Věděl, že ho má ráda.

Chtěl, aby přijela.

Zaslechl, co se o něm říkalo.

Poznal, kdo to udělal.

Řekl mi, kam jde.

Dozvěděl se, kde je jejich tábor.

Přečetl si, odkud pojedou.

Zdroj: Druhy vedlejších vět

Cvičení 7

Zdalipak sis vzpomněl na  to ,
kdo naschvál třikrát při  včerejším zápase zabučel to  posměšné ,
divže nevypadl ze  sedačky ?


Zdroj: Věty obsahující všechny slovní druhy

Cvičení 2 

Kéž přineseš nové rybičky ty čtyři malé ryby rychle žbluňk do  vody .


Zdroj: Věty obsahující všechny slovní druhy

„Až“ jako spojka

„Až“ se ve větách uplatňuje jako spojka podřadicí časová nebo spojka podřadicí účinková. Jako spojka podřadicí časová vyjadřuje, kdy nastane nebo dokdy trvá děj věty hlavní (teprve, tehdy, když).

Příklady: Až dorazíte na místo, dejte mi vědět. Napiju se, až budu mít žízeň. Až začne voda vřít, vložte do ní špagety.

Jako spojka podřadicí účinková vyjadřuje „až“ výsledek nebo míru děje (tak, takže, tolik, tak silně, tak mocně).

Příklady: Smáli se, až se za břicho popadali. Tak dlouho prosila, až se nad ní smiloval.

Zdroj: Slovní druh až

Cvičení 6

Ach jo , náš tým pěti hráčů bohužel včera prohrál ve  florbalových zápasech proti libereckým jabloneckým týmům .


Zdroj: Věty obsahující všechny slovní druhy

Cvičení 3 

nechá rychle se  převléct do  mých nových plavek za  pět minut hup do  bazénu .


Zdroj: Věty obsahující všechny slovní druhy


Autoři obsahu

Mgr. Jitka Konášová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Jan Novotný


PravopisČeský

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP