Druhy zájmen – test s řešením
Test na druhy zájmen pomáhá procvičit rozpoznávání jednotlivých druhů zájmen v českém jazyce. Úkolem je určit, zda jde například o zájmena osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná nebo zvratná. Test obsahuje zadání i samostatné řešení.
Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména a používáme je často v běžné řeči. Při určování jejich druhu sledujeme především význam a funkci ve větě. Následující test je vhodný pro procvičování českého jazyka na základní škole.
Procvičení
Test: Urči druh zájmena
Urči druh zvýrazněného zájmena.
- Já dnes přijdu později.
- To je můj batoh.
- Tento film se mi líbil.
- Kdo zazvonil u dveří?
- Žák, který vyhrál soutěž, dostal cenu.
- Nikdo neví, co se stalo.
- Některé děti přišly pozdě.
- Nikdo se nepřihlásil.
- Udělal to sám.
- Se svým názorem souhlasil.
Možnosti:
- osobní
- přivlastňovací
- ukazovací
- tázací
- vztažné
- neurčité
- záporné
- zvratné
Řešení
Řešení
- Já – zájmeno osobní.
- můj – zájmeno přivlastňovací.
- Tento – zájmeno ukazovací.
- Kdo – zájmeno tázací.
- který – zájmeno vztažné.
- co – zájmeno vztažné.
- Některé – zájmeno neurčité.
- Nikdo – zájmeno záporné.
- sám – zájmeno zvratné.
- Se – zájmeno zvratné.
Nejčastější chyby
Nejčastější chyby při určování zájmen
- Zájmena kdo, co, který mohou mít různé funkce podle věty. Je důležité sledovat jejich význam.
- Zájmena můj, tvůj, jeho, její označují vlastnictví, proto patří mezi zájmena přivlastňovací.
- Zájmena se, si, svůj souvisejí se zvratností a často bývají zaměňována s jinými druhy zájmen.
Nejčastější otázky
Kolik druhů zájmen rozlišujeme?
V českém jazyce rozlišujeme několik základních druhů zájmen: osobní, přivlastňovací, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná a zvratná.
Jak poznám osobní zájmeno?
Osobní zájmena označují osoby nebo mluvčího. Patří mezi ně například já, ty, on, ona, ono, my, vy a oni.
Jaký je rozdíl mezi tázacím a vztažným zájmenem?
Tázací zájmena používáme v otázkách, například Kdo přišel? Vztažná zájmena spojují vedlejší větu s větou hlavní, například Žák, který vyhrál.