Dysgrafie je specifická porucha grafického projevu. Slovo dysgrafie je odvozeno z řeckého slova „grafein“, které znamená psát, a předpony „dys-„, která je překládána jako špatný či porušený. Postihuje především schopnost napodobit tvar písmen a jejich řazení.
Kdo je dysgrafik? Jde o to, že dítě si obtížně zapamatovává tvary písmen a zaměňuje písmena tvarově podobná. Charakteristické je křečovité, těžkopádné a neúhledné písmo. Dětem s touto poruchou činí také problémy týkající se dodržování liniatury (výšky písma). Podstatné je, že tato porucha žádným způsobem neovlivňuje intelekt. Dysgrafie je velmi často spojená s dyslexií.
Projevy
mezery mezi písmeny tam, kde nemají být;
pomalé tempo;
časté chyby v opisu, přepisu a diktátu;
různé druhy písma (velká, malá, psací, tiskací);
časté přestávky;
chybné držení psacího náčiní, bolest prstů při psaní;
čím více se soustředí na grafickou stránku, tím méně pozornosti věnuje pravopisným jevům.
Dysgrafie se nejčastěji projevuje v první třídě na základní škole, kdy je dítě nucené k psaní prvních slov. Jak poznáte, že je dítě dysgrafik? Jednoduše, pokud začnete pozorovat, že má zvýšený problém s písmem, navštivte lékaře, který nejprve vyloučí možnost motorické poruchy ruky a poté jednoduchými testy určí, zda dítě trpí dysgrafií. Pokud se dítě ve psaní nezlepší do dvou let od začátku povinné školní docházky, měla by určitě následovat diagnostika a test.
Léčba dysgrafie souvisí s celkovým uklidněním dítěte a motivací k cvičení písma. Důležité je neustálé cvičení, ovšem ne na úkor toho, aby bylo dítě nervózní a ve stresu. Postižený musí být motivován a musí se pomalu učit správná písmena a psaní.
Diagnostika se provádí na specializovaných pracovištích v pedagogicko-psychologických poradnách nebo speciálně pedagogických centrech, kde je dítě vyšetřováno se svolením zákonných zástupců (vyhláška 72/2005 Sb.). Diagnostika je interdisciplinární záležitost a opírá se o přímé i nepřímé zdroje diagnostických informací. Cílem je stanovení přesné diagnózy a efektivního způsobu reedukace, diagnóza může být tedy provedena v době, kdy se dítě učí číst, psát, počítat, tedy v době školní docházky. Dítěti je třeba dát čas na zafixování čtení a psaní, případně realizovat nápravná opatření, například doučování. Na diagnostice se podílí učitel, psycholog, speciální pedagog, sociální pracovnice, případně i lékař.
Kompenzace dysgrafie nastupuje v období, kdy reedukace nebyla neúspěšná nebo byla provedena pozdě nebo nebyla realizována vůbec. Výrazné zlepšení písma u jedinců s dysgrafií nelze předpokládat. Reedukační postupy, ačkoli jsou ověřené i u starších jedinců, jsou časově náročné a vyžadují výraznou motivaci dítěte. U většiny dětí (nejen s poruchami psaní) se s přibývajícím věkem zhoršuje písmo. Jedinec málo dbá na kvalitu písma, které se zhoršuje až do nečitelnosti. Písmo je nečitelné tak, že poznámky nepřečte dítě samo, učitel ani rodič. Pomalé tempo psaní způsobuje, že stále nestíhá, dopisuje a časem rezignuje.
Mezi kompenzační mechanismy se řadí užití tiskacího písma nebo psaní skriptem. V naukových předmětech se doporučuje vlepování předtištěných poznámek do sešitu, případně nákresů a schémat, která žák doplňuje nebo zvýrazňuje.
Další alternativou je psaní na počítači například v programu Word, kde je možné zvolit automatické opravy či využít jiné utility. V současné době lze informační materiály skenovat, kopírovat, fotografovat například mobilními telefony s vysokým rozlišením. Místo opisování nebo psaní poznámek při výkladu může student nahrát hlasový záznam na diktafon, hlasový záznamník ve formátu MP3 nebo mobilní telefon. Zvukový materiál lze převést do stolního počítače, notebooku nebo PDA počítače. Se všemi druhy médií lze libovolně manipulovat a zpracovávat je například do multimediálních prezentací v programu Power-Point, které se dají velice dobře využít ke studiu.
Tato část zahrnuje odborný text na daná témata, která vy sami zformulujete. Můžete použít i různé citace, poznámky, komentáře, vyjádření vlastních názorů, ale měli byste dodržet „jádro odbornosti“, kdy píšete o dané věci, co to je, jak to funguje, kde se to využívá, a hlavně se nezapomeňte vyjadřovat spisovnou češtinou. Jednotlivé kapitoly bývají očíslovány. Pokud chcete začít psát text do některé z kapitol, tak je dobré stisknout SHIFT+ENTER, pomocí kterého budete psát text od stejného levého okraje stránky, u kterého je umístěn nadpis vaší kapitoly. Standardní velikost písma v psaných textech je 12, nadpisy by měly být psané pomocí většího písma. S narůstající úrovní nadpisu roste i jeho velikost písma.
Co se týče vzdálenosti mezi řádky, u všech řádků v práci se automaticky nastavuje řádkování 1,5 řádku. Dále se nastavují mezery mezi jednotlivými odstavci a nadpisy. Tato problematika záleží spíš na vás. Důležité je zachovat symetričnost a klást důraz na to, aby mezi hlavními nadpisy a jednotlivými kapitolami byly větší mezery, rovněž tak mezi nadpisy kapitol a jejich textem. Můžete si například nastavit mezery mezi hlavními nadpisy a nadpisy kapitol na 24 bodů před textem a 24 bodů za textem. Mezi jednotlivými kapitolami pak 18 bodů před textem a 18 bodů za textem.
Zmáčknutím několika kláves na jednou se provede určitá úloha, ke které by se jinak muselo použít myši, tato kombinace se nazývá klávesovou zkratkou, protože ušetří čas při práci na počítači. Klávesové zkratky se mohou lišit v souvislosti na operačním programu. Jako příklad nám poslouží klávesové zkratky pro práci ve Wordu.
Příklady klávesových kombinací:
ALT + S (aktivace nabídky Soubor) ALT + V (aktivace záložky Nápověda)
ALT + K (aktivace záložky Kreslit) ALT + Y (aktivace záložky Zobrazit)
ALT + O (aktivace záložky Okno) CTRL + N (nový dokument)
CTRL + O (otevřít) CTRL + X (vyjmutí označeného textu a vložení do schránky)
CTRL + P (tisknout) CTRL + C (kopírování označeného textu do schránky)
CTRL + S (uložit) CTRL + V (vložení označeného textu ze schránky)
CTRL + Z (zpět, navrácení provedené akce) CTRL + Y (opakování navrácené akce)
CTRL + F (hledání v dokumentu) CTRL + A (vybrání/označení celého dokumentu)
CTRL + B (tučný text) CTRL + I (kurzíva)
CTRL + U (podtržení) CTRL + = (dolní index)
CTRL + % (horní index) CTRL + ? (zvětšit písmo)
CTRL + ; (zmenšit písmo) CTRL + L (zarovnat text vlevo)
CTRL + E (zarovnat text na střed ) CTRL + R (zarovnat text vpravo)
CTRL + J (zarovnat text do bloku) CTRL + SHIFT + P (změnit velikost písma)
CTRL + SHIFT + F (změnit vzhled písma) CTRL + SHIFT + C (kopírovat formátování)
U tohoto podstatného jména je zdůvodnění pravopisu jednodušší, stačí vědět, že slovo uzemnění vzniklo od slovesa uzemnit(tedy ne od slova země!), kde je psáno "mn", takže i uzemnění bude tyto dvě hlásky obsahovat. Správná varianta je tedy uzemnění.
Vtipné básně nejsou omezené věkově. Humor se dá objevit v básních určených pro malé děti, i pro ty starší, stejně jako pro dospělé. Při výběru vhodné básně se musí učitel rozmýšlet nad tím, co je pro žáky vhodné, i to, co jsou žáci schopni se naučit (každý má jinak vytrénovanou paměť, někomu bude stačit básnička se třemi slokami, jiný nemá problém naučit se báseň mnohem delší). Zde je ukázka vtipné básničky k recitaci pro 3. třídu.
Na téma hejtování vznikla i písnička Cizí zeď od Onemanshow Foundation, na níž se podíleli i umělci jako Ewa Farna, Lucie Bílá, Tomáš Klus, Jiří Macháček, Ondřej Brzobohatý, Vojtěch Dyk, Michal Malátný, Majk Spirit, Ego. I v samotném textu se výraz hejt, hater objevuje.
Slovo během může být v závislosti na kontextu třemi slovními druhy, a to podstatným jménem v 7. pádu, příslovcem, nebo předložkou. Prvotně bylo slovo „během“ podstatným jménem v 7. pádu od slova běh, pak se z něj vyvinula nevlastní předložka pojená se 2. pádem. A z ní pak vzniklo příslovce, které se ale obvykle používá hlavně v promluvách (méně často je slovo „během“ napsáno jako příslovce).
Ukázka:
Podstatné jméno – S během musel skončit.
Předložka – Přišel během vystoupení.
Příslovce – Přišel až někdy během. (Z kontextu musí být jasné, během čeho přišel.)
U dospělých se může tato porucha objevit při poškození určité části mozku při úrazu nebo mozkové příhodě. Je mnoho omezení, která SPU přináší, ale je i mnoho silných stránek osobnosti, mezi ně patří například kreativita či logické myšlení. Nejčastější uplatnění nacházejí lidé se specifickými poruchami učení v oblasti strojírenství, programování počítačů, umění, modelování či designu.
Být dysgrafiky není žádná ostuda. Vždyť touto poruchou trpěli mnohé významné osobnosti světové vědy, kultury a politiky: John Lennon, Tom Cruise, Cher, někteří američtí prezidenti.
Albert Einstein byl dyslektik, vývojovou poruchou čtení byl postižen například slavný státník Winston Churchill nebo zakladatel Microsoftu Bill Gates. I další významné osobnosti měly poruchu čtení: W. A. Mozart, Leonardo da Vinci, Hans Christian Andersen, Pablo Picasso nebo také Alexander Bell, Thomas A. Edison, J. F. Kennedy, George Bush a jiní.
Dysgrafie bývá často mylně zaměňována za dyslexii. Tyto dvě poruchy se mohou doplňovat, ale nejsou stejné. Dysgrafik se nenaučí dobře psát, i když nemá žádná fyzická omezení ani mentální poruchy.
Dysgrafie je specifickou grafickou poruchou, která se projevuje pomalým a kostrbatým písmem, špatným opisem článků, opisů či diktátů a pomalým tempem s přestávkami. Člověk trpící touto poruchou nemá problémy s učivem na mentální úrovni, jen nemůže dostatečně projevit svou grafickou stránku.
Dyslexie je porucha, která souvisí se čtením. Jedná se o nejčastější poruchu specifického učení, postižený není schopný číst souvisle text, písmenka mu skáčou a u některých neví, jak se čtou nebo co znamenají. Dyslexie bývá často provázena špatným psaním a špatným pravopisem. Dítě má problém s rozlišováním hlásek, nechce číst nahlas a čtený text si ukazuje prstem. V České republice se výskyt dyslexie pohybuje mezi 1–2 % v populaci. Jedná se o číslo, kdy děti mají již velice těžké poruchy, které by bez odborné pomoci nemohly být odstraněny. Dyslexie je vrozená nebo získaná porucha poškození mozku.
Nejčastější příčinou dyslexie je:
dědičnost (až 50 %);
změny stavby centrální nervové soustavy;
nedostatečný rozvoj psychických funkcí;
nedostatečná spolupráce obou mozkových hemisfér.
Jak poznáte, že vaše dítě trpí dyslexií: opožděná mluva, malá slovní zásoba, nedokáže vytleskat slovo po slabikách, špatné rozeznávání písmen, vidění písmen zrcadlově, nerozeznání písmen ve slově.
Dyslexie se nedá zcela vyléčit, ale pokud se pravidelně cvičí, může se tato porucha výrazně snížit. Nejdůležitějším úkolem je rozpoznání, zda dítě touto poruchou trpí. Určitě své dítě nenuťte, vyberte vhodný čas, kdy je dítě dobře naladěné a bude spolupracovat. Je důležité, aby bylo v pohodě a nebylo nuceno.
Proces osvojování psaní vytváří dvě vzájemně se ovlivňující oblasti - grafomotoriku a mentální funkce. Předpokladem správné techniky psaní je dodržení hygienických a pracovních návyků. Psaní vyžaduje správné sezení a držení těla, kdy je hlava nesena v prodloužení trupu, vzdálenost očí od podložky je 30–35 cm. Dolní končetiny se opírají o podložku a holenní i stehenní kosti svírají přibližně pravý úhel. Ruce se zlehka opírají o psací stůl.
Výcvik psaní v 1. ročníku se dělí na tři období, v první, přípravné fázi nazývané předslabikářová se připravují žáci na psaní. Podpůrná cvičení, která se provádí před psaním i v jeho průběhu jsou například pohyby prstů – dotýkání prstů obou rukou, postupně dotýkání palce s dalšími prsty, oddalování a přibližování prstů (nůžky), mávání prstů, kroužení, „hra na klavír“. Využívá se sestava z dlaní – dotyk špičkami prstů k sobě (špička lodě), dotyk palců a ukazováčků (brýle), hnízdo z dlaní. A poslední je cvičení pohybové paměti – opakování cviků předvedených učitelem, spojování cviků do krátkých sestav, sledování uvolňovacích cviků a jejich nápodoba zpaměti.
Správné držení psacího náčiní je předpokladem plynulého psaní, které je třeba cvičit od předškolního věku, kdy dítě bere do ruky tužku nebo klasickou pastelku. Ruka se zlehka dotýká malíčkem papíru, psací náčiní drží dítě ve třech prstech. Ukazováček vede pohyb dolů, prostředníček nahoru a palec podporuje pohyb vpřed. Pro nácvik správného úchopu lze použít již v předškolním věku tužky, pastelky a násadky takzvaného trojhranného programu.
Uvolňovací cviky (průpravné cviky) předcházejí nácviku psaní. Provádí se nejprve na svislé ploše, protože pohyb směrem dolů je nejsnazší, potom na šikmé a nakonec na vodorovné podložce. Žáci mohou používat křídy, voskové pastely, uhel, tužky s měkkou tuhou. Psací náčiní musí snadno zanechávat stopu, aby si dítě nezvykalo na silný tlak. Cviky se provádí zpočátku na balicí papír či jinou velkou plochu papíru, která se postupně zmenšuje, dítě používá stále menší formát, až je schopno provést nacvičený tvar do linek.
Ve druhé fázi, takzvané slabikářové, jde o vlastní nácvik psaní. Výuka začíná psaním tvarových prvků písmen v liniatuře. Prvky písmen píšou žáci měkkou tužkou a později plnicím perem – musí co nejpřesněji napodobit tvar, velikost, sklon čar, oblouků, oválů a zátrhů. Také dodržují plynulé psaní a esteticky rytmizují grafický záznam v liniatuře. Psaní písmen psací abecedy vychází z poznání tiskacích písmen. Od začátku nácviku se využívají čtyři základní formy práce – opisování textu napsaného psacím písmem, přepis tištěného textu, diktát a autodiktát. V této fázi žáci píší především do písanek.
Učitel probere a upevní s žáky poslední písmeno abecedy a nastává poslední, třetí etapa psaní, kdy dochází ke zdokonalování rukopisu. Tato etapa se nazývá poslabikářové období. Děti opakují, vylepšují rukopis, celkovou úpravnost a psaní s porozuměním. Trvale je opravováno sezení a držení pera při práci. Rychlost psaní bývá asi 10 písmen za minutu a výška písma se snižuje na 5 milimetrů.
Ve 2. ročníku žáci vylepšují svůj rukopis a celkovou úpravnost. Učí se psát plynulým rovnoměrným pohybem slova i celé věty, správně umisťují diakritická znaménka a docvičují písmenka z 1. ročníku. Prodlužuje se doba aktivního psaní a průměrná rychlost psaní se blíží k 20 písmenům za minutu. Dbá se na jednoduchou úpravu písemných prací.
Osobitý rukopis se vytváří ve 3. ročníku a nesmí být v rozporu s požadavky na čitelnost, úhlednost a rychlost psaní, v tomto období je kvantita psaní 32 písmen za minutu. Ve třetím ročníku je velikost písma už mezi 3–4 milimetry. Sklon písma by měl být asi 70 stupňů, pokud je sklon menší, je písmo ležaté a málo čitelné. Sklon písma nad 90 stupňů vytváří písmo zvrácené. Úprava písma souvisí s uspořádáním textu na ploše. Písařskou zručností, rozumovými schopnostmi spolu s rozvojem motorických schopností je ovlivněna rychlost písma, která je kvantitativním znakem písma
Ve 4. a 5. ročníku si žáci opakují, upevňují a rozvíjejí dovednosti, znalosti i návyky v psaní. Grafický záznam používají ve všech předmětech, formují písemně své myšlenky a názory.
K nácviku se využívá takzvaná schůdková metoda:
1 schůdek: Uvolňovací cviky
2. schůdek: Písmena a spoje písmen
3 schůdek: Slova, věty, shoda mezi grafikou a akustickou podporou
