Emanuel Frynta – Nosorožec: obsah a recitace
Nosorožec od Emanuela Frynty je krátká humorná báseň o tom, že být nosorožcem není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Autor si pohrává s představou, co by se stalo, kdyby se nosorožcem pokoušelo být jiné zvíře. Vtipná úvaha nakonec vede k jednoduché myšlence: nejlepší je být sám sebou. Báseň má pět slok a dobře se hodí k výrazné, lehce humorné recitaci.
Nosorožec patří k dětským básním Emanuela Frynty, v nichž se humor spojuje s nápadem, který má hlubší význam. Na první pohled jde o veselou básničku o zvířatech, při pozornějším čtení však ukazuje, že každý má své vlastní schopnosti a vlastnosti a není potřeba snažit se být někým jiným. Právě spojení jednoduchého příběhu, nadsázky a jasné pointy dělá z básně vhodný text pro školní přednes.
Informace k dostupnosti textu
Báseň Nosorožec
Nosorožec je existující báseň Emanuela Frynty. Pro školní přípravu je proto užitečnější pracovat s jejím obsahem, významem a přednesem než nahrazovat originální vydání úplným přepisem básně. K naučení celého textu je vhodné použít knižní vydání básně nebo jiný oprávněný zdroj.
Obsah díla
O čem je Nosorožec od Emanuela Frynty
Báseň začíná zdánlivě jednoduchou myšlenkou: být nosorožcem není snadné. Nosorožec totiž musí mít nejen typickou tlustou kůži a další vlastnosti, ale především musí být skutečným nosorožcem se vším, co k němu patří.
Autor potom rozvíjí legrační představu, jak by dopadlo jiné zvíře, kdyby se pokoušelo nosorožce zastoupit. Jako příklady používá zvířata, která mají zcela jiné přirozené vlastnosti a chování. Pes by se například jen obtížně zbavoval toho, co je pro psa typické, stejně jako jiné zvíře nemůže jednoduše přestat být samo sebou.
Celá situace je záměrně absurdní. Čtenář samozřejmě ví, že pes nebo kozel nemůže skutečně převzít roli nosorožce. Právě tato nesmyslná představa vytváří humor a současně připravuje závěrečnou pointu.
Na konci se ukáže, že báseň ve skutečnosti nemluví jen o zvířatech. Z jejich příkladu vyplývá obecnější sdělení: každý má být především sám sebou.
Výklad a hlavní myšlenka
Hlavní myšlenka básně
Hlavní myšlenku lze jednoduše vyjádřit větou: Není nutné snažit se být někým jiným, protože každý má své vlastní místo a vlastnosti.
Nosorožec je v básni nosorožcem právě proto, že má vlastnosti, které k němu patří. Kdyby jeho úlohu dostal pes, kozel nebo kráva, museli by se vzdát svého přirozeného chování. Tím Frynta s humorem ukazuje něco, co platí i mezi lidmi: napodobovat někoho jiného za každou cenu nemusí dávat smysl.
Proč je báseň vtipná
Humor vzniká hlavně spojením vážného způsobu uvažování s naprosto nepravděpodobnou situací. Autor se tváří, jako by bylo potřeba důkladně rozhodnout, které zvíře dokáže správně zastávat funkci nosorožce. Čím vážněji jsou nesmyslné možnosti posuzovány, tím komičtěji působí.
Dalším zdrojem humoru jsou typické projevy jednotlivých zvířat. Každé zvíře se neustále vrací ke své vlastní přirozenosti. Právě na tomto kontrastu stojí i závěrečná pointa.
Jak vysvětlit báseň ve škole
Při otázce na obsah lze odpovědět například takto:
Báseň Nosorožec humorně ukazuje, že jiné zvíře nemůže jednoduše převzít vlastnosti nosorožce. Každý tvor má totiž své vlastní schopnosti a přirozené chování. Závěrem autor připomíná, že je správné být sám sebou.
Pokud je úkolem určit hlavní myšlenku, stačí kratší formulace:
Hlavní myšlenkou básně je, že každý má své vlastní vlastnosti a neměl by se za každou cenu snažit být někým jiným.
Jak text přednést
Jak Nosorožce recitovat
Nosorožec není báseň, kterou je vhodné přednášet vážně a jednotvárně. Její síla spočívá v humoru a postupném směřování k pointě. Recitátor by měl dát posluchači najevo, že celé přemýšlení o tom, kdo by mohl být nosorožcem, je trochu absurdní.
- Začátek předneste jako vážné zjištění. První myšlenka může znít téměř filozoficky, jako by šlo o skutečně závažný problém.
- U zvířecích příkladů přidejte lehký humor. Není potřeba přehnaně napodobovat zvířata. Stačí změna intonace a krátká pauza před vtipným místem.
- Nespěchejte. Některé vtipy fungují právě díky malé pauze, během níž posluchač pochopí předchozí obraz.
- Poslední sloku zvýrazněte. Obsahuje pointu celé básně a měla by znít zřetelněji a klidněji než předchozí komické pasáže.
- Poslední myšlenku nepřehrajte. Není třeba ji vysvětlovat gesty. Samotný text dovede posluchače k závěru.
Kde dělat při přednesu pauzy
Krátká pauza je vhodná především na konci jednotlivých slok. Recitátor tím oddělí jednotlivé nápady a posluchači získají čas vnímat humor. Před závěrečnou pointou může být pauza o něco delší.
Jaký výraz zvolit
Nejlépe funguje kombinace zdánlivé vážnosti a jemného pobavení. Kdyby recitátor od první věty dával příliš nápadně najevo, že jde o vtip, část účinku by se ztratila. Zábavné je právě to, že řečník pojednává o podivném problému, jako by šlo o zcela samozřejmou věc.
Pro koho je báseň vhodná
Báseň se dobře hodí pro žáka, který dokáže pracovat s intonací a pointou a nechce recitovat příliš vážný nebo smutný text. Pět slok představuje rozumnou délku také pro školní vystoupení nebo recitační přípravu na druhém stupni základní školy.
Nejčastější otázky
Kdo napsal báseň Nosorožec?
Autorem básně Nosorožec je Emanuel Frynta, český básník, spisovatel a překladatel. V jeho tvorbě pro děti se často objevuje jazyková hravost, humor a nečekaná pointa.
Kolik slok má Nosorožec?
Báseň Nosorožec má pět slok. Díky této délce se dá dobře naučit zpaměti a poskytuje dost prostoru pro práci s tempem, intonací i závěrečnou pointou.
Jaká je hlavní myšlenka básně Nosorožec?
Hlavní myšlenkou je, že každý má být sám sebou. Autor k tomuto závěru dochází prostřednictvím humorné představy, že by se jiná zvířata pokoušela zastoupit nosorožce, přestože mají úplně jiné vlastnosti.
Je Nosorožec vhodný k recitaci?
Ano. Text má jasný rytmus, komické situace a výraznou pointu, takže nabízí mnoho možností, jak pracovat s hlasem. Hodí se zejména pro žáka, kterému vyhovují veselé básně a dokáže při přednesu používat nadsázku bez zbytečného přehrávání.