Téma

EMANUEL FRYNTA ŠTĚNĚ


Zvířata v dětských básničkách mají zvláštní kouzlo – dokážou pobavit, překvapit a často i nenápadně poučit. Vtipné básničky o zvířatech patří dlouhodobě k nejoblíbenějším textům pro recitaci, protože spojují humor, fantazii a srozumitelný jazyk, který děti přirozeně vtahuje do děje. Právě díky zvířecím hrdinům si děti snadno zapamatují verše, pracují s intonací a nebojí se vystupovat před publikem. Následující doplnění článku se zaměřuje na to, proč jsou básničky o zvířatech tak oblíbené, jak je vybírat podle věku a jak je efektivně využít při recitaci.


Emanuel Frynta a jeho nezaměnitelný styl

Emanuel Frynta pracuje s jazykem velmi hravě a jeho básničky o zvířatech jsou plné absurdního humoru. Typickými příklady jsou Nosorožec, Chobotnice nebo Štěně.

Texty jsou vhodné pro děti, které už zvládají delší přednes a práci s výrazem.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

FAQ – Často kladené otázky

Které vtipné básničky o zvířatech jsou nejlepší k recitaci?

Velmi oblíbené jsou texty autorů Miloš Kratochvíl, Emanuel FryntaJan Vodňanský.

Jsou básničky o zvířatech vhodné i pro malé děti?

Ano, kratší básně se zvířaty jsou ideální už pro 1. a 2. třídu.

Proč se zvířata v básničkách často chovají jako lidé?

Personifikace pomáhá dětem lépe porozumět významu a humoru textu.

Jak vybrat básničku pro recitační soutěž?

Je vhodné zohlednit věk dítěte, délku básně a jeho vztah k tématu.

Kteří autoři píší nejvíce básniček o zvířatech?

Mezi nejznámější patří Kratochvíl, Frynta, Žáček, Dědeček a Vodňanský.

Jsou tyto básně vhodné i pro výuku?

Ano, často se využívají při českém jazyce i dramatické výchově.

Pomáhají básničky o zvířatech rozvoji řeči?

Ano, rytmus a rým podporují správnou výslovnost a paměť.

Kde najdu texty básní k recitaci?

Mnohé texty básní k recitaci jsou dostupné online na literárních a vzdělávacích portálech.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Štěně

Emanuel Frynta
(4 sloky, báseň na recitaci 6 třída od Emanuela Frynty)

Kdo – jako my – má doma štěně,

chodívá si s ním s chutí hrát

a přitom brblá dennodenně,

že po něm musí utírat.

~

To mně spíš vadí na štěněti,

když nemá vážný interes,

když zapomíná, že čas letí

a jednou z něho bude pes.

~

Když jenom štěká, chroustá kosti,

lítá a hlídá si svůj kout.

když nemá kousek ctižádosti –

kam to chce potom dotáhnout?

~

To naše taky se jen flinká

auž si myslí, že je psík.

Já mu to říkám od malinka:

„Ty skončíš jako jezevčík!“

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Óda na lelky

Emanuel Frynta
(3 sloky básničky pro děti k recitaci 4 třída od Emanuela Frynty)

Kromě paní učitelky

celá třída chytá lelky,

tlustý, tenký, malý, velký,

sedí jako přišití,

hledí něco chytiti.

~

Už je lelků plná třída,

okna, skříně, stůl i křída,

nadarmo se nepovídá,

že se dílo podaří,

když se ruka k ruce přidá.

Někdy se to vydaří.

~

Jenom paní učitelka,

chudák nešťastná, div nelká,

nechytila od pondělka

ani jediného lelka,

jí se totiž nelekne

nikdo, ani lelek ne.

Zdroj: článek Vtipné básničky o škole

Chobotnice

Emanuel Frynta
(6 slok básničky na recitaci 7 třída od Emanuela Frynty)

Jedna družstevnice v Nizze

prodala mi chobotnice,

dal jsem si je do ložnice

za almárku na boty,

ať mám ze života více,

když jsou volné soboty.

~

Chobotnice není krutá,

dokavad je zavinutá,

ale jak se blíží čtvrtá,

jak je tady svačina –

to vás pak div neprovrtá

hladovýma očima.

~

Když se máma u nádobí

pro ty chobotnice zlobí,

říká tátá: „Ale co by,

chobotnice neštěká,

nenašlape, nenadrobí,

je to přítel člověka.“

~

Není jenom tak je živit,

tak se nesmí nikdo divit,

když je s námi děda Ctivít

pase v parku na trávě,

že jim nenecháme zkřivit

ani chobot na hlavě.

~

A když někdy koncem zimy

začnou chřadnout a my s nimi,

říká táta: „Ale jdi mi,

nečistíš jim choboty!

Zas je mají plné rýmy,

pro tebe, ty zlobo, ty!“

~

Tak je mažem vazelínou,

máslem, sádlem, rozmarýnou,

hlavně že nám nezahynou

tyři páry chobotnic,

to bych pak svou vlastní vinou

neměl z volných sobot nic.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Nosorožec

Emanuel Frynta
(5 slok, báseň na recitaci 6 třída od Emanuela Frynty)

Být nosorožcem není snadné –

což dítě nebo člověka

dost často vůbec nenapadne,

a někdy ani zdaleka.

~

Je k tomu nutná tlustá kůže

a celá řada různých vloh.

A ani to nic nepomůže,

když není na rypáku roh.

~

Být nosorožcem někdo jiný,

například kozel nebo pes,

zvlád by to sotva z poloviny

a vůbec by se neunes.

~

Začal by mečet nebo štěkat,

podávat packu nebo výt,

a kdyby toho musel nechat,

stal by se z něho škarohlíd.

~

A svěřit to i třeba krávě,

dopadlo by to podobně –

z čehož je vidět, jak je správné

být si sám sebou osobně.

Zdroj: článek Vtipné básničky o zvířatech

Pranostiky na jednotlivé dny

1.březen: svátek má Bedřich (dříve svatý Eudokie, později Albína)

PRANOSTIKY:

  • Eudokie příznivá, ale blátivá.
  • Jak je 1. března, takové bude celé jaro.
  • Na Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Odkud na svatou Eudokii vane vítr, odtud bude po celý rok foukat.
  • Svatá Eudokie psa až po uši sněhem zavěje.
  • Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny.

VYSVĚTLENÍ:

Tyto pranostiky se rozcházejí v tom, jaké počasí očekávají na tento den. Některé pranostiky stále předpokládají sníh, jiné předpokládají, že již bude svítit slunce. Druhá pranostika říká, že jaké bude počasí v tento den, takové bude celé jaro. Pokud bude tedy zima, i celé jaro bude studené.

2. březen: svátek má Anežka (dříve svatá Anežka Česká)

PRANOSTIKA:

  • Na Anežku není radno sebou v trávě šíti, protože se celkem snadno vlčí neduh chytí.

VYSVĚTLENÍ:

Tato pranostika připomíná, že sice může být hezky, ale země je stále promrzlá, takže člověk se může lehce nachladit.

3. březen: svátek má Kamil (dříve Kunhuta, Marin)

PRANOSTIKY:

  • Mrzne-li o svaté Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Svatá Kunhuta - o chlup stoupne teplota.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že pokud bude mrznout 3. března, tak bude mrznout ještě měsíc. Poslední pranostika zase tvrdí, že se o trochu oteplí.

4. březen: svátek má Stela (dříve svatý Kazimír)

PRANOSTIKA:

  • Na Kazimíra pohoda – na kobzole úroda.

VYSVĚTLENÍ:

Pokud v tento den bude příjemné počasí, tak bude dobrá úroda.

5. březen: svátek má Kazimír (dříve svatá Adriana)

PRANOSTIKA:

  • Svatá Adriana nedá spáti z rána.

VYSVĚTLENÍ:

Pranostika tvrdí, že v tento den bude mít člověk špatné spaní (kratší noc, špatné počasí atd).

6. březen: svátek má Miroslav (dříve svatý Felicitas, Bedřich)

PRANOSTIKY:

  • Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá.
  • Svatá Felicita sníh z polí odmítá.
  • Svatý Bedřich teple dýchá, nebo taky sněhy míchá.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že se začne oteplovat. Druhá pranostika zase tvrdí, že začne tát sníh. Třetí pranostika začíná stejně jako první, ale obsahuje také variantu se sněhem.

7. březen: svátek má Tomáš

PRANOSTIKY:

  • O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
  • Zima, kterou Tomáš nese, dlouho námi ještě třese.

VYSVĚTLENÍ:

První pranostika říká, že začne tát sníh. Druhá pranostika počítá s tím, že ten den se může ještě ochladit, pokud by to byla pravda, to ochlazení by bylo silné.

8. březen: svátek má Gabriela (dříve Radek)

PRANOSTIKA:

  • Svatý Radko – na cestách je hladko.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Cvičení na slovo jenž (i jež)

Strom, (který) se zřítil na silnici, zastavil dopravu.

Automobilová nehoda, (která) se odehrála u Liberce, byla tragická.

Malé štěně, (které) se ztratilo, bloudilo lesem.

Šel ven s kamarády, s (kterými) byl ve fotbalovém týmu.

Svěřil se učitelce, k (které) měl důvěru.

Ve filmu viděli stavení, o (kterém) se učili.

Četl knihy, (které) měl v knihovně.

Mrtvé moře, (které) jsme o prázdninách navštívili, rychle vysychá.

Dívka, (které) jsem věřil, mě zradila.

Sprcha, (kterou) jsme dnes koupili, byla celá černá.

Události, (které) se odehrály minulý týden, změnily svět.

Policista, (kterému) jsem důvěřovala, chytil zloděje.

Polička, (která) byla plná knih, se zřítila.

Auta a traktory, (které) se zúčastnily závodu, měly nehodu.

Kalendář, (který) mi stál na stole, byl pár let starý.

Kuře, (které) běhalo po zahradě, smutně pípalo.


Zdroj: článek Gramatika jenž

Pranostiky na celý měsíc

PRANOSTIKY:

  • Adventní sníh dočká-li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
  • Březen bez vody - duben bez trávy.
  • Březen mokrý - rolník smutný.
  • Březen se umí pousmát, ale také důkladně zamračit.
  • Březen - na pec si vlezem.
  • Březen suchý, duben mokrý, květen větrný pytle obilím naplní.
  • Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní.
  • Březen suchý, duben vlhký a chladný máj, humno bude jako ráj.
  • Březen umí sníh a led rozehřát, ale chce-li i nadělat.
  • Březen - za kamna vlezem.
  • Březen - za kamna vlezem, duben - ještě tam budem, máj - vyženem kozy v háj.
  • Březnové mlhy - za 100 dní déšť.
  • Březnové mrazy nikdy neschází.
  • Březnové slunce má krátké ruce a dlouhý kabát.
  • Březnové slunce od nohou studí.
  • Březnového prachu za dukát lot.
  • Březnového slunka je pořídku.
  • Březnový hrom - pozdní hlad.
  • Březnový prach úrodu zlatí.
  • Březnový slunce má krátký ruce.
  • Březnový sníh škodí polím.
  • Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí.
  • Dlouho-li březen sněhu hovívá, na obilí úrodný rok bývá.
  • Druhdy ještě v březnu hejl na nos se posadí.
  • Hříbě, štěně a dítě březnové dobré bývá.
  • Hřímání v březnu, sněhy v květnu.
  • Hřmí-li v březnu, sněží v máji.
  • Hřmí-li v březnu, tak také v červnu.
  • Jak prší v březnu, sněží v máji.
  • Jak prší v březnu, tak také v červnu.
  • Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.
  • Josef s Marijú zimu zabijú.
  • Kam se v březnu první bouřka honí, všechny ostatní jdou za ní.
  • Kolik březnových mlh, tolik lijavců v roce.
  • Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po Velikonocích.
  • Kolik mlh v březnu, tolik lijavců v červenci.
  • Květ březnový není dobrý, květ dubnový polodobrý a květ májový docela dobrý.
  • Laštovčin zobáček je krátký, ale zvlášť v březnu sladký.
  • Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát.
  • Marec chytá za palec.
  • Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.
  • Mnoho dešťů březnových - hubené léto.
  • Mokrý březen od rolníků nenáviděn.
  • Na déšť březnový nenásleduje požehnání boží.
  • Napadlý sníh březnový oseníčku nehoví.
  • Nezapomeň nikdy na to, březnový prach že je zlato!
  • Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé.
  • Prach-li březen plodí - tráva, list se rodí.
  • Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout.
  • Smíření nepřátelé jako březnový led.
  • Sníh v březnu škodí osení i vinné révě.
  • Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pranostiky na březen

Pohádky

Následuje přehled pohádek, které sepsala Němcová v některých svých pohádkových knihách. Nejedná se o úplný soupis, pohádek napsala mnohem více.

Jak Jaromil k štěstí přišel

Pohádka vypráví příběh malého Jaromila, který vyrůstá s otcem (uhlířem) a nevlastní matkou. Jeho macecha ho často bije, a proto Jaromil rád tráví čas mimo domov. Blízko lesa si vytvořil zahrádku z květin, které se mu líbily. Většinu času tráví tam. Večer se vždy vrací s kozami a ovcemi, které měl pást. Horší je to ale v zimě, kdy musí být s rodiči doma. Jeho otce trápí, že Jaromil si přeje být zahradníkem, on by z něj měl rád uhlíře. To si ale Jaromil nepřeje. Jednou se takhle na jaře zatoulal do neznámých míst, když sledoval překrásného ptáka. Prolezl úzkou skálou a dostal se do překrásné země, v níž žili pidimužíci. Ujala se ho tam dívka jménem Narciska, která ho přivedla před krále a provedla ho jejich zemí. Spatřil tak vládkyni vodních víl, která mu darovala mušli; sál ohně, kde mu jedno ohnivé dítě darovalo lahvičku s plamínkem; a nakonec dostal i dárek od Narcisky – pecku. Všechny tři předměty sloužily k tomu, aby přivolaly tu, která mu předmět darovala. Jarmil nakonec musel tuto podzemní říši opustit a přísahat, že nikdy nikomu neprozradí, kde byl. Když se vrátil zpět na zem, zjistil, že byl pryč deset let, přestože mu to přišlo, že zmizel jen na pár hodin. Jeho otec dávno nežil v chaloupce u lesa, ale odešel do města, aby ho našel. I Jarmil se vydal do města, nejdřív ale zjistil, že růžové lístky, které si vzal na památku, se proměnily v peníze, za ně si nakoupil slušné oblečení. V královském městě se dal do služby královského zahradníka. Od něj se také dozvěděl, co může zdejší princeznu vyléčit. Tělo jí měl uzdravit stříbrný potok, živý oheň jí měl navrátit zrak a jablka z mluvícího stromu ji měla opět pomoc získat řeč. Jaromil se přihlásil králi, že princeznu uzdraví. Strávil s ní tři dny. První den, požádal o pomoc vodní vílu, která princezně uzdravila tělo, druhý den mu pomohla dívka z ohně, když princezně vrátila zrak, a třetí den Narciska princezně Boleslavě navrátila i řeč. Jaromil se mezitím do princezny zamiloval a i ona opětovala jeho cit, a proto, když s tím král souhlasil, se vzali. Jaromil se také setkal se svým otcem, který se přišel podívat na uzdravenou princeznu.

Divotvorný meč

Malému Vojtěchovi zemřela matka, a tak žil jen se svým otcem. Jednou společně zaseli hrách, a když začal kvést, tak ho chodili hlídat. První noc šel otec a viděl bílého koně, který se proháněl po jejich poli.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Božena Němcová (Barbora Novotná)

Tati, kup mi pejska

Jiří Žáček
(2 sloky, 2 třída, lehká báseň k recitaci od Jiřího Žáčka)

Tati, kup mi pejska!

Nejlepší je štěně.

Budu ho brát na procházku

Třeba stokrát denně.

~

Naučím ho štěkat -

Pro mě to nic není.

On mi bude na oplátku

Radit při učení.

Zdroj: článek Jiří Žáček - básničky online

Tati, kup mi pejska

Jiří Žáček
(2 sloky, lehká básnička, pro druhou třídu, od Jiřího Žáčka)

Tati, kup mi pejska!
Nejlepší je štěně.
Budu ho brát na procházku
třeba stokrát denně.

~

Naučím ho štěkat.
Pro mě to nic není.
On mi bude na oplátku
radit při učení.

Zdroj: článek Básničky od Jiřího Žáčka k recitaci

Autor obsahu

novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo třináct.